Švédové oznámili obří balíček pomoci Ukrajině

Švédsko oznámilo další rozsáhlý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Nová podpora se zaměří na posílení protivzdušné obrany, dělostřelectva, satelitní komunikace a námořních kapacit. Švédsko se díky této sumě stává osmým největším přispěvatelem do obranného úsilí Kyjeva.

Stockholm oznámil nový, dosud jeden z největších, balík vojenské pomoci pro Ukrajinu. Jeho hodnota dosahuje téměř 1,6 miliardy dolarů a zaměřuje se především na posílení protivzdušné obrany, dělostřelecké kapacity, satelitní komunikaci a námořní obranu. „Balíček zahrnuje mimo jiné podporu ukrajinské protivzdušné obrany, dělostřelectva, satelitní komunikace a námořní kapacity,“ uvedl švédský ministr obrany Pål Jonson na sociální síti X.

Tímto krokem dosáhne celková hodnota švédské vojenské pomoci Ukrajině osmi miliard dolarů. Jak informoval server Kyiv Independent, Švédsko již dříve dodalo Ukrajině klíčovou výzbroj – včetně moderních samohybných houfnic Archer, bojových tanků Strv 122 a pásových bojových vozidel pěchoty CV90, které patří k nejpokročilejším ve své třídě.

Z nejnovějšího balíčku půjde přibližně 912 milionů dolarů na nákup nové výzbroje a vybavení, které má být podle Jonsona pořízeno a dodáno v rozmezí 0–24 měsíců. Jde o střednědobou pomoc, která má posílit obranné schopnosti Ukrajiny nejen v aktuálním konfliktu, ale i do budoucna.

Dalších 465 milionů dolarů Švédsko věnuje na podporu mezinárodních obranných iniciativ, konkrétně na aktivity kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny a společné nákupy vojenské techniky, mimo jiné i přímo od ukrajinského obranného průmyslu. Tím se Stockholm připojuje ke snaze posílit nejen schopnosti Kyjeva, ale i soběstačnost ukrajinské výroby.

Zbývajících 93 milionů dolarů bude určeno na nákup náhradních dílů, munice a dalšího materiálu – konkrétně například kulometů M/58 a přibližně stovky logistických a podpůrných vozidel různých typů, určených mimo jiné pro údržbu leteckých základen.

Švédská vláda tímto krokem potvrzuje svůj pevný závazek stát po boku Ukrajiny v jejím boji za svrchovanost a obranu před ruskou agresí. Pomoc přichází ve chvíli, kdy Ukrajina čelí rostoucímu tlaku na frontě a zároveň naléhavě potřebuje doplnit vyčerpané zásoby.

Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zaujalo Švédsko jasnou pozici a výrazně proměnilo svou tradičně neutrální bezpečnostní politiku. Vedle rozsáhlé humanitární a vojenské pomoci se země rozhodla ukončit svou dlouhodobou neutralitu a v roce 2022 požádala – společně s Finskem – o vstup do Severoatlantické aliance. Vstoupit se Švédům podařilo v březnu 2024.

Tím Švédsko nejen posílilo svůj vlastní bezpečnostní rámec, ale zároveň vyslalo silný signál solidarity s Ukrajinou i s evropskými spojenci. V rámci podpory Kyjevu se Stockholm postupně zařadil mezi nejaktivnější evropské poskytovatele vojenské pomoci a stal se významným hráčem při budování kapacit ukrajinské armády. Podle serveru US News je Stockholm celkově osmým největším přispěvatelem pro ukrajinskou obranu.

Související

Více souvisejících

Švédsko válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

TikTok

Trump prodloužil TikToku v USA život. Dohoda s Čínou ale selhala

Americký prezident Donald Trump o dalších 75 dní prodloužil život sociální síti TikTok, která musí ukončit činnost v USA, pokud se nenajde vhodný kupce. Dohoda o prodeji platformy byla podle médií blízko, jenže selhala poté, co Trump uvalil nová cla na Čínu. 

před 5 hodinami

David Svoboda

Mír na Ukrajině může nastat jediným způsobem, říká ukrajinista Svoboda pro EZ

Ukrajinista David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz varuje, že mír na Ukrajině může nastat jedině „kolapsem jedné ze stran“. „Není o čem jednat s někým, kdo vás chce zničit,“ říká s odkazem na ideologické pozadí ruské agrese. V rozhovoru rozebírá také ruský propagandistický konstrukt takzvané „denacifikace“ Ukrajiny, který podle něj ztratil veškerou relevanci – nejen v politickém diskurzu, ale i v očích administrativy Donalda Trumpa.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Na Slovensku se potvrdilo další ohnisko slintavky a kulhavky

Na jihu Slovenska se potvrdilo další ohnisko slintavky a kulhavky. Onemocnění je přítomno v chovu zvířat v obci Jurová v okrese Dunajská Streda. Informoval o tom web aktuality.sk, který se odvolává na informace slovenského ministerstva zemědělství. 

před 7 hodinami

včera

včera

Mezi oběťmi ruského útoku na Kryvyj Rih jsou i děti. (4.4.2025) Prohlédněte si galerii

Rusové zabíjeli v Zelenského rodném městě. Mezi mrtvými jsou i děti

V pátek se napsala další tragická kapitola války na Ukrajině, která probíhá již přes tři roky. Nejméně 14 lidí nepřežilo ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih. Informovala o tom BBC. Mezi mrtvými je i několik dětí. Další desítky osob utrpěly zranění. 

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta má do pěti let začít stavbu nového stadionu. Už je podepsána smlouva

Vznik nového stadionu na pražském Strahově, na kterém své domácí zápasy bude hrát fotbalová Sparta, byl definitivně stvrzen podpisem. V pondělí totiž letenský klub a vedení Fotbalové asociace ČR (FAČR) podepsaly smlouvu o využití strahovského Stadionu Evžena Rošického. Z této smlouvy vyplývá, že právě Sparta na vlastní náklady postaví nový stadion.

včera

Donald Trump

Historie se opakuje. Trumpovi zřejmě černý scénář z 30. let nic neříká

Americký prezident Donald Trump během středečního projevu prohlásil, že Světová hospodářská krize by v roce 1929 nenastala, kdyby USA důsledně hájily celní politiku. Pravdu sice má v tom, že cla jako taková za vypuknutím krize nestála, historie ale ukazuje ještě jiný příběh: právě vysoká cla ze Smoot–Hawleyho zákona v roce 1930 přispěla k eskalaci krize a rozpoutala obchodní válku, která z lokálního otřesu udělala globální katastrofu.

včera

Donald Trump

Čína dělá chybu, reaguje Trump na odvetná cla Pekingu

Čína dělá chybu, konstatoval americký prezident Donald Trump poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Americkému tlaku podle vyjádření Trumpa podlehla alespoň jiná asijská země. 

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Akciové trhy po recipročních clech Pekingu krvácí. Čína hraje špatně, to si nemůže dovolit, reaguje Trump

Prezident Donald Trump tento týden opět zaskočil světovou ekonomiku, když oznámil další vlnu cel na zahraniční zboží. Nově zavedené clo ve výši 34 % na Čínu doplňuje již dříve uvalenou dvacetiprocentní sazbu a je podle prezidenta zaměřeno mimo jiné na omezení toku fentanylu z Číny do USA. Trump podle CNN své rozhodnutí následně komentoval na sociální síti Truth Social, kde prohlásil, že „Čína hraje špatně, zpanikařila – a to si nemůže dovolit.“

včera

Na Trumpova cla nejvíce doplatí Spojené státy, ukazují ekonomické modely

Zavedení nových celních opatření ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa má mít podle jeho slov historický význam. „Toto bude den, kdy se znovu narodil americký průmysl. Den, kdy Amerika převzala svůj osud zpět do vlastních rukou,“ prohlásil Trump. Ovšem nové modelování ekonomických dopadů těchto cel ukazuje, že právě Spojené státy se ocitnou mezi nejvíce poškozenými zeměmi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy