Zelenskyj: Trump musí pochopit, že překážkou míru je Putin. Co mu řekl ve Vatikánu ale neprozradí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý večer prohlásil, že současné diplomatické úsilí mezi Moskvou a Kyjevem může být úspěšné jen tehdy, pokud si americký prezident Donald Trump uvědomí, že skutečnou překážkou míru je ruský vůdce Vladimir Putin.

V rozhovoru pro skupinu novinářů v prezidentském paláci v Kyjevě Zelenskyj uvedl, že se chystá ve čtvrtek odcestovat do Turecka, bez ohledu na to, zda Putin na plánované jednání skutečně dorazí. „Trump musí uvěřit, že Putin lže. My musíme jednat rozumně, abychom ukázali, že to nejsme my, kdo brání míru,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajinský prezident má naplánované setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem v Ankaře, ale je připraven v případě potřeby okamžitě přeletět do Istanbulu. „Pokud Putin nepřijede a bude dál hrát hry, pak to bude důkaz, že o ukončení války nemá zájem,“ dodal.

Putin v nečekaném televizním projevu oznámil ochotu k přímým rozhovorům se Zelenským bez předběžných podmínek. Zelenskyj reagoval výzvou k osobnímu setkání v Turecku a zopakoval, že Ukrajina trvá na předchozím návrhu Spojených států na třicetidenní příměří jako předpokladu pro jakékoli rozhovory.

Trump, který v těchto dnech navštívil Saúdskou Arábii, naznačil možnost osobní účasti na jednáních v Turecku. „Domnívám se, že oba lídři tam budou. Přemýšlím, že bych tam přiletěl také,“ řekl Trump v pondělí.

Zelenskyj označil potenciální přítomnost amerického prezidenta za důležitou záruku. „Pokud Trump přicestuje, přiměje tím možná i Putina, aby dorazil. Spojené státy mohou v takové situaci sehrát klíčovou roli,“ uvedl. Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg prohlásil, že se rýsuje možnost trojstranného summitu, na který by se měl připojit i šéf diplomacie Marco Rubio a emisní zprostředkovatel Steve Witkoff.

Kreml však naznačil, že Putin zřejmě nikam necestuje. Podle mluvčího Dmitrije Peskova do Istanbulu odjede pouze ruská delegace, v jejímž čele bude zřejmě náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Ten zopakoval tradiční ruské požadavky – „denacifikaci“ Ukrajiny a uznání anektovaných území.

Zelenskyj upozornil, že bez přímé dohody lídrů nemá smysl začínat s rozhovory na nižší úrovni. „Chci, abyste pochopili, proč bych se s Putinem setkal. Na všem se neshodneme, máme odlišné hodnoty i pohledy na svět. Ale musíme najít cestu, jak válku ukončit,“ uvedl.

Připomněl předešlé neúspěšné rozhovory v Saúdské Arábii, kde Spojené státy působily jako prostředníci. „Bez signálu shora tyto formáty nefungují,“ řekl. Nevyloučil však, že Ukrajina nakonec vyšle delegaci nižší úrovně. „Nevím. Možná Američané nebo někdo jiný budou chtít tento formát znovu spustit. Možná,“ připustil.

Diplomatická aktivita zesílila poté, co v sobotu navštívili Kyjev lídři Francie, Německa, Polska a Británie – jen den po vojenské přehlídce v Moskvě, která připomínala 80. výročí vítězství SSSR ve druhé světové válce. Tito evropští lídři dali Putinovi ultimátum: do pondělí přijmout příměří, nebo čelit novým sankcím. Putin odpověděl návrhem na jednání, ale bez příměří.

Zelenskyj mezitím vyjádřil naději, že nové sankce budou na programu v případě, že se ve čtvrtek nedosáhne žádné dohody. „Věřím, že prezident Trump není proti sankcím. A že v Kongresu existuje politická vůle je schválit,“ uvedl. Podle něj v příštích dnech proběhnou konzultace o americkém postupu, ale detaily nechtěl sdělit.

Ukrajina se snaží udržet si přízeň Trumpovy administrativy i po únorovém neúspěšném jednání v Bílém domě. Zelenskyj naznačil, že vztahy se zlepšily, zejména po pozitivním setkání s Trumpem na pohřbu papeže Františka ve Vatikánu.

Zelenskyj odmítl prozradit, co Trumpovi tehdy řekl. „Vím, proč jsme si tak dobře popovídali. Ale nemohu to říct,“ řekl.

Britské a francouzské diplomacie poskytují Ukrajině v těchto týdnech častější poradenství ohledně vztahů s USA. Zelenskyj ocenil blízkou komunikaci s evropskými spojenci, zejména s francouzským prezidentem Macronem, který podle něj jedná kreativně a s odvahou.

Po čtvrteční návštěvě Turecka má Zelenskyj v plánu odcestovat do Albánie na setkání evropských lídrů a poté zvažuje účast na nedělní inaugurační mši nového papeže Lva XIV. v Římě.

„Možná se to stane. Zatím nevíme, co tento týden přinese. Jsme v bodě, kdy opravdu nevíme, co bude zítra,“ uzavřel Zelenskyj. 

Související

Mike Pence

Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem

Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko pravděpodobně koncem tohoto roku zahájí novou vlnu mobilizace a povolá nejméně 300 000 dalších vojáků. Hlavním cílem Moskvy je podle něj dokončit obsazení dlouhodobě požadované Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle Zelenského se dá očekávat, že přes obrovské ztráty lidské síly skončí Rusko na konci roku s okupací prakticky stejného rozsahu území jako na jeho počátku. 

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 6 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 7 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 11 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 14 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy