Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.
Hoekstra, člen Evropské lidové strany a bývalý ministr zahraničí Nizozemska, se v průběhu jednání o nové německé koalici – složené z křesťanských demokratů (CDU/CSU) a sociálních demokratů (SPD) – aktivně zapojil do tvorby klimatické kapitoly koaliční dohody. Podle několika zdrojů zúčastněných na rozhovorech naléhal, aby byla do dohody zahrnuta podpora pro 90% snížení emisí do roku 2040, přičemž klíčovou podmínkou bylo právě zapojení zahraničních uhlíkových kreditů.
Zmiňovaná koaliční dohoda, zveřejněná začátkem dubna, skutečně uvádí, že 90% cíl je přijatelný, pokud bude možné část emisí kompenzovat prostřednictvím „vysoce kvalitních, certifikovaných a trvalých“ klimatických projektů v chudších zemích. Tyto kredity však mohou pokrýt maximálně 3 procentní body z celkového cíle a musí se týkat pouze takzvaných „reziduálních emisí“ – tedy těch, které je extrémně obtížné snížit jinak.
Podle europoslance Petera Lieseho, který vede environmentální agendu Evropské lidové strany v Evropském parlamentu, sehrál Hoekstra při prosazování tohoto kompromisu zásadní roli. „Bez možnosti využít uhlíkové kredity by nebyla pro cíl 90 % dostatečná podpora,“ řekl Liese pro Politico.
Německá podpora takto formulovaného cíle se stala výchozím bodem pro diskuse na úrovni EU. Vedle Německa se k myšlence využití uhlíkových kreditů přihlásily i Francie a Polsko, žádná z těchto zemí však nepředložila tak podrobný návrh jako právě Berlín.
Komise plánovala předložit oficiální návrh 90% cíle do konce března, ale kvůli chybějící většinové podpoře v členských státech byla publikace odložena a očekává se nyní v červenci. Mezitím Hoekstra aktivně propagoval zahrnutí uhlíkových kreditů jako kompromisní řešení.
Zástupci německých Zelených však varují, že mechanismus kreditů by mohl EU poškodit. Europoslanec Michael Bloss zkritizoval Hoekstru za „ohrožení důvěryhodnosti klimatické politiky EU“ a označil jeho jednání za „křiklavé porušení slibu“. „Přislíbil nám nekompromisní podporu cíle 90 %. Nyní ho aktivně rozmělňuje,“ uvedl Bloss.
Kritici rovněž upozorňují na riziko podvodů – uhlíkové kredity se v minulosti staly předmětem rozsáhlých podvodů, například při nákupech pochybných čínských kreditů. I když byl loni v rámci Pařížské dohody vytvořen nový globální certifikační systém, panují obavy, že umožnění kreditů místo domácích opatření povede k vyšším emisím uvnitř EU.
Hoekstra se k samotným jednáním nevyjádřil, ale v rozhovoru z konce května ocenil německý přístup jako „kombinaci ambice a pragmatismu, která by mohla inspirovat ostatní“.
Podle Andrease Junga, vyjednavače za CDU, byla přítomnost Hoekstry důležitá, ale prý neovlivnila výsledek. „Nešlo o nátlak, ale o hledání souladu s myšlenkami Komise,“ uvedl.
Zda se tento kompromis nakonec stane evropskou normou, bude záležet na dalších jednáních mezi členskými státy a Evropským parlamentem. Jisté však je, že Hoekstrova aktivní role v německých rozhovorech výrazně ovlivnila směr, kterým se debata o evropském klimatickém cíli pro rok 2040 ubírá.
Související
Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Podle odborníků zřejmě nepůjde zachránit
Hitlerovo Orlí hnízdo zachvátil požár, policie zadržela podezřelého
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák