Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Nawrockiho vítězství potvrzuje, že nacionalistická a konzervativní rétorika má v Polsku stále silnou odezvu. Přestože neměl žádné zkušenosti s volenou funkcí, dokázal přesvědčit téměř polovinu voličů s pomocí hesel o „obraně národní suverenity“, „ochraně tradičních hodnot“ a „zastavení bruselského diktátu“. Svojí kampaní oslovil voliče z venkova i konzervativních regionů, kde rezonuje zejména odpor k migraci, liberální morálce a unijním zásahům do polského soudnictví.

Nawrocki rovněž těžil z podpory voličů krajní pravice, jejichž kandidáti získali překvapivě silnou podporu už v prvním kole. Právě konsolidace hlasů pravice se stala rozhodujícím faktorem, který přivedl nového prezidenta k moci.

Nově zvolený prezident se netají odporem k liberálním reformám, které prosazuje premiér Donald Tusk a jeho středolevá koalice. Ta vládne od konce roku 2023, ale její pozice je křehká a mnohé návrhy – včetně zákona o registrovaném partnerství pro stejnopohlavní páry či zmírnění potratové legislativy – se zatím nedaří prosadit.

Nawrocki má jako prezident právo vetovat zákony a pravděpodobně tohoto nástroje bude aktivně využívat. To hrozí vleklým politickým patem, který by mohl ochromit nejen reformní agendu vlády, ale také obnovu vztahů s Evropskou unií. Tusk totiž při svém návratu do čela vlády slíbil „návrat Polska do Evropy“, což nyní bude mnohem složitější.

Evropská komise sice vítala Tuskovo zvolení jako signál obnovy právního státu, ale s Nawrockým v prezidentském úřadě se situace zásadně komplikuje. Jelikož prezident nemá přímý vliv na každodenní diplomacii, jeho role bude spíše symbolická a blokovací – ale i tak významná. Už nyní je zřejmé, že odmítne schvalovat klíčové reformy soudnictví, které Brusel požaduje výměnou za odblokování miliard eur z unijních fondů.

Jeho rétorika, ostře kritická vůči „unijnímu přikazování“ a západoevropským státům (zejména Německu), signalizuje tvrdší kurz vůči Bruselu, a tedy i možné znovuoživení právních sporů a finančních sankcí. To může mít dopad nejen na stabilitu polské ekonomiky, ale i na jednotu celé Unie.

Nawrockiho volba také přináší významné zahraničněpolitické důsledky – především pro vztahy s USA. Zatímco Tuskův kabinet byl k Donaldu Trumpovi kritický, nový prezident se netají sympatiemi k jeho „America First“ přístupu. Trump ostatně osobně přijal Nawrockého v Bílém domě měsíc před volbami a dal jasně najevo, že ho považuje za svého spojence.

Tato nová vazba může přetvořit rovnováhu v rámci NATO, zejména pokud Trump zůstane u moci. Polsko by se mohlo stát mostem mezi Spojenými státy a Evropou, ale zároveň se tím může dále vzdálit od unijního mainstreamu. Otevírá se tak otázka, zda nebude polská zahraniční politika orientována více na Washington než na Brusel.

Přestože Nawrocki podporuje ukrajinskou obranu proti Rusku, zároveň vystupuje kriticky vůči ukrajinskému prezidentovi Zelenskému. V kampani zazněly i výhrady k tomu, že Kyjev neprojevil dostatečné uznání za pomoc, kterou Polsko poskytlo uprchlíkům i armádě. Odmítavý je také jeho postoj k přijetí Ukrajiny do NATO, což podmiňuje historickým vyrovnáním s masakry na Volyni.

S rostoucí únavou veřejnosti z války a zátěže spojené s uprchlíky je možné, že Polsko pod Nawrockim změní svou dosud pevnou roli klíčového spojence Ukrajiny a stane se spíše podmíněným partnerem. Pokud se tento trend potvrdí, bude to mít vážné důsledky pro ukrajinské šance na integraci do západních struktur i pro celkové východní křídlo NATO.

Reakce trhu na zvolení nového prezidenta byla opatrná – polský zlotý po oznámení výsledků mírně oslabil. Investoři mají obavy, že politické napětí a blokace reforem mohou vést k ekonomické nestabilitě a k obnovení napětí mezi Varšavou a unijními institucemi.

Zejména hrozí, že bez spolupráce prezidenta nebude možné odblokovat miliardy eur z fondů EU, které jsou vázány na obnovení právního státu. Tato situace by mohla zpomalit růst, oslabit důvěru investorů a dlouhodobě ztížit modernizaci země.

Zvolení Karola Nawrockého znamená pro Polsko návrat k nacionalistické politice, která byla typická pro éru Práva a spravedlnosti. Jeho nástup do úřadu nejen komplikuje domácí reformy, ale výrazně zasáhne i do evropské politiky a rovnováhy v rámci NATO.

Evropa nyní čelí zásadní otázce: jak udržet jednotu a demokratické hodnoty v situaci, kdy jeden z klíčových členských států míří opačným směrem. Pokud se trend, který započal ve Varšavě, rozšíří i do dalších zemí, čeká Evropskou unii nové období ideologického boje – mezi těmi, kdo chtějí větší integraci, a těmi, kdo volají po suverénních státech bez nadnárodních zásahů.

Nawrockiho prezidentství bude bezesporu jedním z určujících faktorů tohoto střetu.