Rusko chce vše. V tom podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna leží důvod, proč ani nová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu nemají naději na úspěch. „Schůzka není zaměřena na řešení správného problému,“ varoval Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz.
„Jednání v Istanbulu jsou předem odsouzena k neúspěchu z řady důvodů,“ upozornil exkluzivně pro EuroZprávy.cz norský bezpečnostní expert Midttun. V luxusním paláci Çırağan v Istanbulu v pondělí odpoledne začalo nové kolo přímých jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, které probíhá za přítomnosti tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana a šéfa turecké tajné služby Ibrahima Kalina, přestože Moskva dříve tvrdila, že žádné prostředníky nepotřebuje.
Jedná se teprve o druhou přímou schůzku ruské a ukrajinské delegace za tři roky. První proběhla před zhruba měsícem, avšak trvala méně než dvě hodiny a nepřinesla žádné výrazné výsledky. Podle Midttuna nelze čekat nic jiného ani dnes. „Za prvé, jsou zaměřena na řešení nesprávného problému,“ nastínil expert.
Podle Midttuna však tato schůzka „není zaměřena na řešení správného problému“. Expert zdůraznil, že se nejedná o „válku mezi Ruskem a Ukrajinou“, nýbrž o „ruskou válku proti Evropě“. „Neřeší pokračující a eskalující hybridní válku Ruska v Evropě. Ukrajina není nepřítelem Ruska. Tím je Západ,“ upozornil.
„Rusko se snaží porazit Ukrajinu, protože její podrobení je předpokladem pro dosažení jeho deklarovaného strategického cíle: status velmoci a strategická rovnováha s USA a Čínou,“ vysvětlil.
Midttun připomněl, že Rusko zveřejnilo své požadavky vůči Spojeným státům a NATO dne 17. prosince 2021. „Rusko vyzývá NATO, aby se stáhlo na hranice z roku 1997, protože Rusko znovu prosazuje svou sféru vlivu nad Albánií, Bulharskem, Chorvatskem, Českou republikou, Estonskem, Finskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Černou Horou, Severní Makedonií, Polskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem,“ shrnul.
Midttun dále konstatoval, že se jedná o „existenční válku“, v níž „Ukrajina bojuje za své právo na existenci“ a Rusko „bojuje za velmocenské ambice, pro které je porážka a integrace Ukrajiny do Ruské federace zásadní“. „Poté, co zahájilo nespravedlivou a nevyprovokovanou válku, není cesty zpět. Přeměnilo přátele v nepřátele. Svět ho vnímá jako imperialistický, agresivní a autokratický stát,“ uvedl Midttun.
„Rusko buď zvítězí a stane se velmocí, nebo bude poraženo a ‚v očích mezinárodního společenství se stane vyvrhelem‘,“ pokračoval. Upozornil také, že „Rusko oproti Ukrajině neprojevuje vůli ke kompromisu“. „Rusko ve skutečnosti od nástupu Trumpa do úřadu 20. ledna zintenzivnilo své útoky. Jeho požadavky na ‚mír‘ jsou rovnocenné kapitulaci Ukrajiny,“ varoval.
Dalším problémem je, že Rusko oproti Ukrajině podle Midttuna neprojevuje vůli ke kompromisu. „Rusko ve skutečnosti od nástupu Trumpa do úřadu 20. ledna zintenzivnilo své útoky. Jeho požadavky na ‚mír‘ jsou rovnocenné kapitulaci Ukrajiny,“ varoval.
Podle něj „se průměrný počet útoků za den zvýšil ze 154,8 v dubnu na 183,6 v květnu“ a „zpravodajské služby naznačují, že se připravuje na novou ofenzívu letos v létě nebo na začátku podzimu“. Midttun rovněž dodal, že „v období od října do ledna Rusko vysílalo v průměru 72 dronů denně, v období od února do května tento průměr vzrostl na 126“.
„Trumpovo uvedení do úřadu posílilo Putinovo přesvědčení, že zvítězí,“ vysvětlil expert a připomněl, že Trumpova administrativa „sympatizuje s ‚obavami‘ a kroky Ruska“. „Rusko zvyšuje počet leteckých úderů, protože ví, že Ukrajině pomalu docházejí protiletadlové rakety, jelikož Trump odmítá schválit dodávky nových zbraní a munice,“ popsal.
„Skutečnost, že Putin odmítá Trumpův extrémně velkorysý (a nezodpovědný) ‚mírový plán‘, je dosud nejjasnějším signálem, že chce všechno. Celou Ukrajinu. A mezinárodní uznání. A zrušení sankcí. Vše,“ řekl Midttun s tím, že „pro Ukrajinu a Evropu je špatný mírový plán horší než současná situace“.
Podle něj taková dohoda „vytváří dojem ‚míru‘, zatímco Rusko, které dosud nedosáhlo svých strategických cílů, má volné ruce k přípravě dalšího, ještě smrtelnějšího útoku. Současná fronta ponechá Ukrajinu extrémně zranitelnou vůči útoku, který přijde za několik měsíců nebo za 1–2 roky,“ uzavřel.
Související
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
před 2 hodinami
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
před 2 hodinami
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
před 3 hodinami
Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?
před 4 hodinami
Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo
před 5 hodinami
Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra
před 5 hodinami
Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne
před 6 hodinami
Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát
před 7 hodinami
Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání
před 8 hodinami
Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?
před 9 hodinami
Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump
před 10 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Meteorologové naznačili, co je pravděpodobné
včera
Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák
včera
Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik
včera
28. říjen bude na Hradě bez exprezidenta. Zeman se chystá na jinou akci
včera
Od nuly až po dvacítku. Rozmanité počasí slibuje předpověď na nový týden
včera
Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan
včera
Propadák Babišovy euroskeptické koalice, hodnotí české volby v zahraničí
včera
Vojtěch chce vyjasnit pacientům, za co mohou platit u lékaře
včera
Macron poprvé reagoval na nepokoje ve Francii. Násilí odsoudil
Francouzský prezident Emmanuel Macron se poprvé vyjádřil k sobotním nepokojům, které během demonstrací kvůli ostoucím životním nákladům a situaci ve školství zachvátily západoevropskou zemi. Macron podpořil právo občanů na protest a přislíbil potrestání vandalů.
Zdroj: Lucie Podzimková