Rusko chce vše. V tom podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna leží důvod, proč ani nová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu nemají naději na úspěch. „Schůzka není zaměřena na řešení správného problému,“ varoval Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz.
„Jednání v Istanbulu jsou předem odsouzena k neúspěchu z řady důvodů,“ upozornil exkluzivně pro EuroZprávy.cz norský bezpečnostní expert Midttun. V luxusním paláci Çırağan v Istanbulu v pondělí odpoledne začalo nové kolo přímých jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, které probíhá za přítomnosti tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana a šéfa turecké tajné služby Ibrahima Kalina, přestože Moskva dříve tvrdila, že žádné prostředníky nepotřebuje.
Jedná se teprve o druhou přímou schůzku ruské a ukrajinské delegace za tři roky. První proběhla před zhruba měsícem, avšak trvala méně než dvě hodiny a nepřinesla žádné výrazné výsledky. Podle Midttuna nelze čekat nic jiného ani dnes. „Za prvé, jsou zaměřena na řešení nesprávného problému,“ nastínil expert.
Podle Midttuna však tato schůzka „není zaměřena na řešení správného problému“. Expert zdůraznil, že se nejedná o „válku mezi Ruskem a Ukrajinou“, nýbrž o „ruskou válku proti Evropě“. „Neřeší pokračující a eskalující hybridní válku Ruska v Evropě. Ukrajina není nepřítelem Ruska. Tím je Západ,“ upozornil.
„Rusko se snaží porazit Ukrajinu, protože její podrobení je předpokladem pro dosažení jeho deklarovaného strategického cíle: status velmoci a strategická rovnováha s USA a Čínou,“ vysvětlil.
Midttun připomněl, že Rusko zveřejnilo své požadavky vůči Spojeným státům a NATO dne 17. prosince 2021. „Rusko vyzývá NATO, aby se stáhlo na hranice z roku 1997, protože Rusko znovu prosazuje svou sféru vlivu nad Albánií, Bulharskem, Chorvatskem, Českou republikou, Estonskem, Finskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Černou Horou, Severní Makedonií, Polskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem,“ shrnul.
Midttun dále konstatoval, že se jedná o „existenční válku“, v níž „Ukrajina bojuje za své právo na existenci“ a Rusko „bojuje za velmocenské ambice, pro které je porážka a integrace Ukrajiny do Ruské federace zásadní“. „Poté, co zahájilo nespravedlivou a nevyprovokovanou válku, není cesty zpět. Přeměnilo přátele v nepřátele. Svět ho vnímá jako imperialistický, agresivní a autokratický stát,“ uvedl Midttun.
„Rusko buď zvítězí a stane se velmocí, nebo bude poraženo a ‚v očích mezinárodního společenství se stane vyvrhelem‘,“ pokračoval. Upozornil také, že „Rusko oproti Ukrajině neprojevuje vůli ke kompromisu“. „Rusko ve skutečnosti od nástupu Trumpa do úřadu 20. ledna zintenzivnilo své útoky. Jeho požadavky na ‚mír‘ jsou rovnocenné kapitulaci Ukrajiny,“ varoval.
Dalším problémem je, že Rusko oproti Ukrajině podle Midttuna neprojevuje vůli ke kompromisu. „Rusko ve skutečnosti od nástupu Trumpa do úřadu 20. ledna zintenzivnilo své útoky. Jeho požadavky na ‚mír‘ jsou rovnocenné kapitulaci Ukrajiny,“ varoval.
Podle něj „se průměrný počet útoků za den zvýšil ze 154,8 v dubnu na 183,6 v květnu“ a „zpravodajské služby naznačují, že se připravuje na novou ofenzívu letos v létě nebo na začátku podzimu“. Midttun rovněž dodal, že „v období od října do ledna Rusko vysílalo v průměru 72 dronů denně, v období od února do května tento průměr vzrostl na 126“.
„Trumpovo uvedení do úřadu posílilo Putinovo přesvědčení, že zvítězí,“ vysvětlil expert a připomněl, že Trumpova administrativa „sympatizuje s ‚obavami‘ a kroky Ruska“. „Rusko zvyšuje počet leteckých úderů, protože ví, že Ukrajině pomalu docházejí protiletadlové rakety, jelikož Trump odmítá schválit dodávky nových zbraní a munice,“ popsal.
„Skutečnost, že Putin odmítá Trumpův extrémně velkorysý (a nezodpovědný) ‚mírový plán‘, je dosud nejjasnějším signálem, že chce všechno. Celou Ukrajinu. A mezinárodní uznání. A zrušení sankcí. Vše,“ řekl Midttun s tím, že „pro Ukrajinu a Evropu je špatný mírový plán horší než současná situace“.
Podle něj taková dohoda „vytváří dojem ‚míru‘, zatímco Rusko, které dosud nedosáhlo svých strategických cílů, má volné ruce k přípravě dalšího, ještě smrtelnějšího útoku. Současná fronta ponechá Ukrajinu extrémně zranitelnou vůči útoku, který přijde za několik měsíců nebo za 1–2 roky,“ uzavřel.
Související
Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti
Trump vyvíjí na Kyjev nepřiměřený tlak, na Rusko ne, prohlásil Zelenskyj
válka na Ukrajině , Ukrajina , Rusko , Hans Petter Midttun
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie zatkla Andrewa v den jeho narozenin. Teď může prohledat jeho sídlo
před 1 hodinou
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
před 2 hodinami
Trump stojí na prahu životního rozhodnutí. Američanům dodnes nevysvětlil, proč by chtěl zaútočit na Írán
před 3 hodinami
Bratr britského krále, bývalý princ Andrew, byl zatčen policií
před 3 hodinami
Větrné elektrárny jsou pro hlupáky, prohlásil Trump. Shodou v době, kdy polovina Evropy postaví obří centrum
před 4 hodinami
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
před 5 hodinami
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
před 6 hodinami
Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Silné mrazy vystřídá výrazné oteplení
včera
OBRAZEM: Olympijská atmosféra v Miláně
včera
Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem
včera
Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku
včera
Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko
včera
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
včera
Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení
včera
Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti
včera
Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO
včera
Psychiatrickou léčebnu v Bohnicích zachvátil tragický požár. Jedna osoba zemřela
včera
Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty
včera
Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají
Počet nevyprovokovaných útoků žraloků na lidi zaznamenal v roce 2025 celosvětově výrazný nárůst. Podle výroční zprávy International Shark Attack File, kterou ve středu zveřejnila Floridská univerzita, bylo v uplynulém roce zaznamenáno 65 těchto incidentů, což je značný skok oproti 47 útokům v roce 2024. Výrazně stoupl i počet obětí – zatímco předloni útok nepřežilo 7 lidí, v roce 2025 bylo potvrzeno 12 úmrtí.
Zdroj: Libor Novák