Rusko chce vše. V tom podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna leží důvod, proč ani nová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu nemají naději na úspěch. „Schůzka není zaměřena na řešení správného problému,“ varoval Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz.
„Jednání v Istanbulu jsou předem odsouzena k neúspěchu z řady důvodů,“ upozornil exkluzivně pro EuroZprávy.cz norský bezpečnostní expert Midttun. V luxusním paláci Çırağan v Istanbulu v pondělí odpoledne začalo nové kolo přímých jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, které probíhá za přítomnosti tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana a šéfa turecké tajné služby Ibrahima Kalina, přestože Moskva dříve tvrdila, že žádné prostředníky nepotřebuje.
Jedná se teprve o druhou přímou schůzku ruské a ukrajinské delegace za tři roky. První proběhla před zhruba měsícem, avšak trvala méně než dvě hodiny a nepřinesla žádné výrazné výsledky. Podle Midttuna nelze čekat nic jiného ani dnes. „Za prvé, jsou zaměřena na řešení nesprávného problému,“ nastínil expert.
Podle Midttuna však tato schůzka „není zaměřena na řešení správného problému“. Expert zdůraznil, že se nejedná o „válku mezi Ruskem a Ukrajinou“, nýbrž o „ruskou válku proti Evropě“. „Neřeší pokračující a eskalující hybridní válku Ruska v Evropě. Ukrajina není nepřítelem Ruska. Tím je Západ,“ upozornil.
„Rusko se snaží porazit Ukrajinu, protože její podrobení je předpokladem pro dosažení jeho deklarovaného strategického cíle: status velmoci a strategická rovnováha s USA a Čínou,“ vysvětlil.
Midttun připomněl, že Rusko zveřejnilo své požadavky vůči Spojeným státům a NATO dne 17. prosince 2021. „Rusko vyzývá NATO, aby se stáhlo na hranice z roku 1997, protože Rusko znovu prosazuje svou sféru vlivu nad Albánií, Bulharskem, Chorvatskem, Českou republikou, Estonskem, Finskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Černou Horou, Severní Makedonií, Polskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem,“ shrnul.
Midttun dále konstatoval, že se jedná o „existenční válku“, v níž „Ukrajina bojuje za své právo na existenci“ a Rusko „bojuje za velmocenské ambice, pro které je porážka a integrace Ukrajiny do Ruské federace zásadní“. „Poté, co zahájilo nespravedlivou a nevyprovokovanou válku, není cesty zpět. Přeměnilo přátele v nepřátele. Svět ho vnímá jako imperialistický, agresivní a autokratický stát,“ uvedl Midttun.
„Rusko buď zvítězí a stane se velmocí, nebo bude poraženo a ‚v očích mezinárodního společenství se stane vyvrhelem‘,“ pokračoval. Upozornil také, že „Rusko oproti Ukrajině neprojevuje vůli ke kompromisu“. „Rusko ve skutečnosti od nástupu Trumpa do úřadu 20. ledna zintenzivnilo své útoky. Jeho požadavky na ‚mír‘ jsou rovnocenné kapitulaci Ukrajiny,“ varoval.
Dalším problémem je, že Rusko oproti Ukrajině podle Midttuna neprojevuje vůli ke kompromisu. „Rusko ve skutečnosti od nástupu Trumpa do úřadu 20. ledna zintenzivnilo své útoky. Jeho požadavky na ‚mír‘ jsou rovnocenné kapitulaci Ukrajiny,“ varoval.
Podle něj „se průměrný počet útoků za den zvýšil ze 154,8 v dubnu na 183,6 v květnu“ a „zpravodajské služby naznačují, že se připravuje na novou ofenzívu letos v létě nebo na začátku podzimu“. Midttun rovněž dodal, že „v období od října do ledna Rusko vysílalo v průměru 72 dronů denně, v období od února do května tento průměr vzrostl na 126“.
„Trumpovo uvedení do úřadu posílilo Putinovo přesvědčení, že zvítězí,“ vysvětlil expert a připomněl, že Trumpova administrativa „sympatizuje s ‚obavami‘ a kroky Ruska“. „Rusko zvyšuje počet leteckých úderů, protože ví, že Ukrajině pomalu docházejí protiletadlové rakety, jelikož Trump odmítá schválit dodávky nových zbraní a munice,“ popsal.
„Skutečnost, že Putin odmítá Trumpův extrémně velkorysý (a nezodpovědný) ‚mírový plán‘, je dosud nejjasnějším signálem, že chce všechno. Celou Ukrajinu. A mezinárodní uznání. A zrušení sankcí. Vše,“ řekl Midttun s tím, že „pro Ukrajinu a Evropu je špatný mírový plán horší než současná situace“.
Podle něj taková dohoda „vytváří dojem ‚míru‘, zatímco Rusko, které dosud nedosáhlo svých strategických cílů, má volné ruce k přípravě dalšího, ještě smrtelnějšího útoku. Současná fronta ponechá Ukrajinu extrémně zranitelnou vůči útoku, který přijde za několik měsíců nebo za 1–2 roky,“ uzavřel.
Související
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
válka na Ukrajině , Ukrajina , Rusko , Hans Petter Midttun
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Tragické napadení mezi sousedy v Havířově. Žena útok nepřežila
před 1 hodinou
Příměstské vlakové linky v Praze čeká zásadní změna. Kvůli rekonstrukci nádraží
před 2 hodinami
Babiš nevyloučil Pavlovu účast na summitu NATO. Vláda rozhodne v červnu
před 3 hodinami
Nedělní bouřky mohou být ještě silnější, upozornili meteorologové
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.
Zdroj: Libor Novák