Rusko chce vše. V tom podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna leží důvod, proč ani nová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu nemají naději na úspěch. „Schůzka není zaměřena na řešení správného problému,“ varoval Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz.
„Jednání v Istanbulu jsou předem odsouzena k neúspěchu z řady důvodů,“ upozornil exkluzivně pro EuroZprávy.cz norský bezpečnostní expert Midttun. V luxusním paláci Çırağan v Istanbulu v pondělí odpoledne začalo nové kolo přímých jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, které probíhá za přítomnosti tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana a šéfa turecké tajné služby Ibrahima Kalina, přestože Moskva dříve tvrdila, že žádné prostředníky nepotřebuje.
Jedná se teprve o druhou přímou schůzku ruské a ukrajinské delegace za tři roky. První proběhla před zhruba měsícem, avšak trvala méně než dvě hodiny a nepřinesla žádné výrazné výsledky. Podle Midttuna nelze čekat nic jiného ani dnes. „Za prvé, jsou zaměřena na řešení nesprávného problému,“ nastínil expert.
Podle Midttuna však tato schůzka „není zaměřena na řešení správného problému“. Expert zdůraznil, že se nejedná o „válku mezi Ruskem a Ukrajinou“, nýbrž o „ruskou válku proti Evropě“. „Neřeší pokračující a eskalující hybridní válku Ruska v Evropě. Ukrajina není nepřítelem Ruska. Tím je Západ,“ upozornil.
„Rusko se snaží porazit Ukrajinu, protože její podrobení je předpokladem pro dosažení jeho deklarovaného strategického cíle: status velmoci a strategická rovnováha s USA a Čínou,“ vysvětlil.
Midttun připomněl, že Rusko zveřejnilo své požadavky vůči Spojeným státům a NATO dne 17. prosince 2021. „Rusko vyzývá NATO, aby se stáhlo na hranice z roku 1997, protože Rusko znovu prosazuje svou sféru vlivu nad Albánií, Bulharskem, Chorvatskem, Českou republikou, Estonskem, Finskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Černou Horou, Severní Makedonií, Polskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem,“ shrnul.
Midttun dále konstatoval, že se jedná o „existenční válku“, v níž „Ukrajina bojuje za své právo na existenci“ a Rusko „bojuje za velmocenské ambice, pro které je porážka a integrace Ukrajiny do Ruské federace zásadní“. „Poté, co zahájilo nespravedlivou a nevyprovokovanou válku, není cesty zpět. Přeměnilo přátele v nepřátele. Svět ho vnímá jako imperialistický, agresivní a autokratický stát,“ uvedl Midttun.
„Rusko buď zvítězí a stane se velmocí, nebo bude poraženo a ‚v očích mezinárodního společenství se stane vyvrhelem‘,“ pokračoval. Upozornil také, že „Rusko oproti Ukrajině neprojevuje vůli ke kompromisu“. „Rusko ve skutečnosti od nástupu Trumpa do úřadu 20. ledna zintenzivnilo své útoky. Jeho požadavky na ‚mír‘ jsou rovnocenné kapitulaci Ukrajiny,“ varoval.
Dalším problémem je, že Rusko oproti Ukrajině podle Midttuna neprojevuje vůli ke kompromisu. „Rusko ve skutečnosti od nástupu Trumpa do úřadu 20. ledna zintenzivnilo své útoky. Jeho požadavky na ‚mír‘ jsou rovnocenné kapitulaci Ukrajiny,“ varoval.
Podle něj „se průměrný počet útoků za den zvýšil ze 154,8 v dubnu na 183,6 v květnu“ a „zpravodajské služby naznačují, že se připravuje na novou ofenzívu letos v létě nebo na začátku podzimu“. Midttun rovněž dodal, že „v období od října do ledna Rusko vysílalo v průměru 72 dronů denně, v období od února do května tento průměr vzrostl na 126“.
„Trumpovo uvedení do úřadu posílilo Putinovo přesvědčení, že zvítězí,“ vysvětlil expert a připomněl, že Trumpova administrativa „sympatizuje s ‚obavami‘ a kroky Ruska“. „Rusko zvyšuje počet leteckých úderů, protože ví, že Ukrajině pomalu docházejí protiletadlové rakety, jelikož Trump odmítá schválit dodávky nových zbraní a munice,“ popsal.
„Skutečnost, že Putin odmítá Trumpův extrémně velkorysý (a nezodpovědný) ‚mírový plán‘, je dosud nejjasnějším signálem, že chce všechno. Celou Ukrajinu. A mezinárodní uznání. A zrušení sankcí. Vše,“ řekl Midttun s tím, že „pro Ukrajinu a Evropu je špatný mírový plán horší než současná situace“.
Podle něj taková dohoda „vytváří dojem ‚míru‘, zatímco Rusko, které dosud nedosáhlo svých strategických cílů, má volné ruce k přípravě dalšího, ještě smrtelnějšího útoku. Současná fronta ponechá Ukrajinu extrémně zranitelnou vůči útoku, který přijde za několik měsíců nebo za 1–2 roky,“ uzavřel.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák