ANALÝZA | Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva

EuroZprávy.cz analyzovaly satelitní snímky ruských leteckých základen zasažených při ukrajinské operaci „Pavučina“, která zlikvidovala strategické cíle na základnách Olenya, Ivanovo, Djagilevo, Belaja a Ukrajinka. Analýza odhalila nejen přítomnost bombardérů Tu-95 a Tu-160, ale i víceúčelových stíhacích letounů MiG-31 a rozsáhlou infrastrukturu pro vojenské operace.

Ukrajinská armáda v neděli výrazně zahanbila ruskou rozvědku a prokázala mimořádnou efektivitu svých speciálních operací. V rámci operace s kódovým označením „Pavučina“ zasáhla letecké základny napříč Ruskem. Údery mířily na základny Olenya (Murmanská oblast, nedaleko Finska), Ivanovo (Ivanovská oblast), Djagilevo (Rjazaňská oblast), Belaja (Irkutská oblast poblíž Bajkalského jezera) a Ukrajinka (Amurská oblast, u čínsko-ruské hranice).

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024 Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024 Foto: Google Earth

Ukrajia během operace použila FPV drony (First Person View, dron s perspektivou první osoby, pozn. red.), které dopravila v kontejnerech přímo do blízkosti ruských základen. Odtud byly drony vypuštěny a následně zaútočily na ruské letecké síly, které už čtvrtým rokem terorizují ukrajinské civilisty. Kyjev oficiálně potvrdil zničení 13 strategických bombardérů, přičemž podle dostupných informací mohlo být poškozeno více než čtyřicet strojů. Ruské ministerstvo obrany údery potvrdilo také.

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024 Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024 Foto: Google Earth

Kontejnery slouží jako nenápadné přepravní prostředky, které dokáží ukrýt a ochránit drony před odhalením. Po přesunu do předem určené oblasti mohou být drony rychle vypuštěny přímo ze svého přepravního boxu a okamžitě útočit na nepřítele. Nelze vyloučit ani teoretickou možnost personální podpory přímo ze strany ruských občanů, ať už v podobě logistické asistence, úniků informací nebo dokonce přímé participace na přípravě startovacích míst.

Letecká základna Ivanovo, Ivanovo oblast; 8. 7. 2023 Letecká základna Ivanovo, Ivanovo oblast; 8. 7. 2023 Foto: Google Earth

EuroZprávy.cz prostřednictvím aplikace Google Earth vyhledaly zasažené letecké základny a zjistily o jejich využití bližší detaily.

Rozmístění strategických bombardérů

Letecká základna Olenya, nacházející se přibližně 90 kilometrů od severoruského města Murmansk, byla podle satelitních snímků ze srpna 2024 využívána jako stanoviště pro rozmístění strategických bombardérů – a podle dostupných informací jde dokonce o celou třetinu. V bezprostřední blízkosti ranveje či přímo na ní lze pozorovat letouny typu Tu-95, které představují páteř ruských strategických vzdušných sil.

Letecká základna Ivanovo, Ivanovo oblast; 8. 7. 2023 Letecká základna Ivanovo, Ivanovo oblast; 8. 7. 2023 Foto: Google Earth

Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) je turbovrtulový strategický bombardér původně vyvinutý v 50. letech, určený pro dálkové údery na cíle hluboko v týlu protivníka. I přes svůj historický původ se jedná o vysoce modernizovanou platformu, která dnes (v modifikacích Tu-95MS a Tu-95MSM) disponuje schopností nést střely s plochou dráhou letu, včetně variant schopných nést jaderné hlavice (např. Kh-101/Kh-102).

Letecká základna Ukrainka, Amurská oblast; 20. 9. 2023 Letecká základna Ukrainka, Amurská oblast; 20. 9. 2023 Foto: Google Earth

Také satelitní snímky z Ivanovské oblasti naznačují přítomnost letounů Tu-95, které se dají identifikovat podle svých charakteristických znaků: čtyři turbovrtulové motory s protiběžnými vrtulemi, dlouhá štíhlá křídla s typickým uspořádáním motorových gondol a charakteristická ocasní plocha ve tvaru písmene T.

Letecká základna Ukrainka, Amurská oblast; 20. 9. 2023 Letecká základna Ukrainka, Amurská oblast; 20. 9. 2023 Foto: Google Earth

Přítomnost letounů Tu-95 lze potvrdit také na satelitních snímcích ze základen Ukrajinka, Belaja a Djagilevo. Snímky pořízené v oblasti základny Djagilevo navíc naznačují rozmístění strategických bombardérů typu Tu-160 (v kódu NATO „Blackjack“). Tyto stroje se vyznačují štíhlými křídly s měnitelnou geometrií, která se mohou složit k trupu, čímž se zlepšují jejich aerodynamické vlastnosti při různých režimech letu. Tu-160 je rovněž podstatně větší než Tu-95.

Co dalšího nabízejí snímky ze základen

Snímky ze základny Belaja v Irkutské oblasti dále potvrzují přítomnost víceúčelových bojových letounů. Letouny jsou rozmístěny na stojánkách (vyhrazené plochy na letišti určené k odstavení letadel, umožňující bezpečné parkování, doplňování paliva a přípravu letadel k dalšímu letu, pozn. red.) v charakteristickém uspořádání, což naznačuje jejich připravenost k provozu nebo pohotovostní režim.

Letecká základna Dyagileovo, Rjazaňská oblast; 1. 6. 2023 Letecká základna Dyagileovo, Rjazaňská oblast; 1. 6. 2023 Foto: Google Earth

Podle dostupných vizuálních znaků – dvoumotorová konfigurace, delta křídla a vykloněné vertikální stabilizátory – lze tyto stroje s vysokou pravděpodobností identifikovat jako MiG-31 (NATO kód „Foxhound“). Tento letoun je určen především k dálkovému zachycování vzdušných cílů a ochraně vzdušného prostoru na velké vzdálenosti. Díky výkonnému radaru Zaslon a schopnosti nést střely s dlouhým dosahem (např. R-33 nebo R-37M) představuje MiG-31 klíčový prostředek ruské protivzdušné obrany.

Letecká základna Belaja, Irkutská oblast; 24. 4. 2025 Letecká základna Belaja, Irkutská oblast; 24. 4. 2025 Foto: Google Earth

Na satelitních snímcích ruských vojenských základen Olenya, Belaja a Ukrajinka lze identifikovat rozsáhlou infrastrukturu podporující provoz různých druhů vojenských letadel. Tyto základny disponují širokými, dobře udržovanými přistávacími a pojížděcími drahami, které umožňují bezpečný provoz letadel i v náročných klimatických podmínkách. Zvlášť výrazné jsou rozlehlé plochy pro rozptyl letadel, které slouží ke zvýšení přežití techniky při případném útoku.

Kapustin Yar, testovací místo mj. pro Orešnik; 8. 4. 2025 Kapustin Yar, testovací místo mj. pro Orešnik; 8. 4. 2025 Foto: Google Earth

Významnou součástí těchto základen jsou také podpůrné a logistické objekty, včetně skladů paliva, dílenských objektů a administrativních budov. V některých případech jsou patrné také menší bunkry či kryty, které mohou sloužit k ochraně pozemního personálu a k ukrytí důležité techniky. Okolí základen je často obklopeno hustými lesy nebo rozsáhlými plochami bez vegetace, což může sloužit jak k maskování, tak k vytvoření bezpečnostního perimetru.

Aktuální snímky nejen pěti zasažených základen

Google Earth dnes umožňuje s nebývalou mírou detailu nahlédnout na ruské vojenské základny, včetně areálu Kapustin Jar nedaleko Kaspického moře, na území Volgogradské oblasti. Tato základna, navzdory své utajované povaze, vyvolává zájem nejen odborné veřejnosti, ale i příznivců konspiračních teorií, podobně jako legendární Oblast 51 ve Spojených státech, která je spojována s vývojem tajných leteckých a kosmických technologií.

Kapustin Yar, testovací místo mj. pro Orešnik; 8. 4. 2025 Kapustin Yar, testovací místo mj. pro Orešnik; 8. 4. 2025 Foto: Google Earth

Kapustin Jar od svého vzniku v době Sovětského svazu slouží jako klíčové testovací a výzkumné středisko pro raketovou a leteckou techniku. Jeho historie zahrnuje vojenské testy balistických střel, raket a moderních zbraňových systémů, včetně mezikontinentálních balistických raket. Tento polygon byl a zůstává významným pilířem ruského vojenského výzkumu a vývoje. Na dostupných satelitních snímcích jsou patrné kruhové a polokruhové úkryty pro letadla, rozsáhlá technická infrastruktura a řada objektů určených pro personál a logistické zajištění provozu.

Kapustin Yar, snímky mobilních raketových systémů pro odpalování balistických raket Kapustin Yar, snímky mobilních raketových systémů pro odpalování balistických raket Foto: Google Earth

V dnešní době je díky aplikacím jako Google Earth nejen pozorovat vojenské základny, ale zřejmě také plánovat vojenské operace. Ukrajinské síly mohly vycházet právě z těchto satelitních snímků, protože některé z nich pocházejí z letošního dubna, jiné z let 2023 a 2024.

Tato aplikace se nevyhýbá ani monitorování výše zmíněné Oblasti 51, jejíž existence byla oficiálně přiznána Washingtonem teprve v roce 2013. Snímky dostupné prostřednictvím této aplikace zachycují nejen přistávací a pojížděcí dráhy, ale také vyhrazené stojánky, na kterých jsou zaparkována velkokapacitní letadla s čtyřmotorovou konfigurací a charakteristickým designem, připomínajícím například tankovací letouny typu KC-135 Stratotanker či Boeing 707.

Související

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.
Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

před 3 hodinami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 5 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy