EuroZprávy.cz analyzovaly satelitní snímky ruských leteckých základen zasažených při ukrajinské operaci „Pavučina“, která zlikvidovala strategické cíle na základnách Olenya, Ivanovo, Djagilevo, Belaja a Ukrajinka. Analýza odhalila nejen přítomnost bombardérů Tu-95 a Tu-160, ale i víceúčelových stíhacích letounů MiG-31 a rozsáhlou infrastrukturu pro vojenské operace.
Ukrajinská armáda v neděli výrazně zahanbila ruskou rozvědku a prokázala mimořádnou efektivitu svých speciálních operací. V rámci operace s kódovým označením „Pavučina“ zasáhla letecké základny napříč Ruskem. Údery mířily na základny Olenya (Murmanská oblast, nedaleko Finska), Ivanovo (Ivanovská oblast), Djagilevo (Rjazaňská oblast), Belaja (Irkutská oblast poblíž Bajkalského jezera) a Ukrajinka (Amurská oblast, u čínsko-ruské hranice).
Ukrajia během operace použila FPV drony (First Person View, dron s perspektivou první osoby, pozn. red.), které dopravila v kontejnerech přímo do blízkosti ruských základen. Odtud byly drony vypuštěny a následně zaútočily na ruské letecké síly, které už čtvrtým rokem terorizují ukrajinské civilisty. Kyjev oficiálně potvrdil zničení 13 strategických bombardérů, přičemž podle dostupných informací mohlo být poškozeno více než čtyřicet strojů. Ruské ministerstvo obrany údery potvrdilo také.
Kontejnery slouží jako nenápadné přepravní prostředky, které dokáží ukrýt a ochránit drony před odhalením. Po přesunu do předem určené oblasti mohou být drony rychle vypuštěny přímo ze svého přepravního boxu a okamžitě útočit na nepřítele. Nelze vyloučit ani teoretickou možnost personální podpory přímo ze strany ruských občanů, ať už v podobě logistické asistence, úniků informací nebo dokonce přímé participace na přípravě startovacích míst.
EuroZprávy.cz prostřednictvím aplikace Google Earth vyhledaly zasažené letecké základny a zjistily o jejich využití bližší detaily.
Rozmístění strategických bombardérů
Letecká základna Olenya, nacházející se přibližně 90 kilometrů od severoruského města Murmansk, byla podle satelitních snímků ze srpna 2024 využívána jako stanoviště pro rozmístění strategických bombardérů – a podle dostupných informací jde dokonce o celou třetinu. V bezprostřední blízkosti ranveje či přímo na ní lze pozorovat letouny typu Tu-95, které představují páteř ruských strategických vzdušných sil.
Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) je turbovrtulový strategický bombardér původně vyvinutý v 50. letech, určený pro dálkové údery na cíle hluboko v týlu protivníka. I přes svůj historický původ se jedná o vysoce modernizovanou platformu, která dnes (v modifikacích Tu-95MS a Tu-95MSM) disponuje schopností nést střely s plochou dráhou letu, včetně variant schopných nést jaderné hlavice (např. Kh-101/Kh-102).
Také satelitní snímky z Ivanovské oblasti naznačují přítomnost letounů Tu-95, které se dají identifikovat podle svých charakteristických znaků: čtyři turbovrtulové motory s protiběžnými vrtulemi, dlouhá štíhlá křídla s typickým uspořádáním motorových gondol a charakteristická ocasní plocha ve tvaru písmene T.
Přítomnost letounů Tu-95 lze potvrdit také na satelitních snímcích ze základen Ukrajinka, Belaja a Djagilevo. Snímky pořízené v oblasti základny Djagilevo navíc naznačují rozmístění strategických bombardérů typu Tu-160 (v kódu NATO „Blackjack“). Tyto stroje se vyznačují štíhlými křídly s měnitelnou geometrií, která se mohou složit k trupu, čímž se zlepšují jejich aerodynamické vlastnosti při různých režimech letu. Tu-160 je rovněž podstatně větší než Tu-95.
Co dalšího nabízejí snímky ze základen
Snímky ze základny Belaja v Irkutské oblasti dále potvrzují přítomnost víceúčelových bojových letounů. Letouny jsou rozmístěny na stojánkách (vyhrazené plochy na letišti určené k odstavení letadel, umožňující bezpečné parkování, doplňování paliva a přípravu letadel k dalšímu letu, pozn. red.) v charakteristickém uspořádání, což naznačuje jejich připravenost k provozu nebo pohotovostní režim.
Podle dostupných vizuálních znaků – dvoumotorová konfigurace, delta křídla a vykloněné vertikální stabilizátory – lze tyto stroje s vysokou pravděpodobností identifikovat jako MiG-31 (NATO kód „Foxhound“). Tento letoun je určen především k dálkovému zachycování vzdušných cílů a ochraně vzdušného prostoru na velké vzdálenosti. Díky výkonnému radaru Zaslon a schopnosti nést střely s dlouhým dosahem (např. R-33 nebo R-37M) představuje MiG-31 klíčový prostředek ruské protivzdušné obrany.
Na satelitních snímcích ruských vojenských základen Olenya, Belaja a Ukrajinka lze identifikovat rozsáhlou infrastrukturu podporující provoz různých druhů vojenských letadel. Tyto základny disponují širokými, dobře udržovanými přistávacími a pojížděcími drahami, které umožňují bezpečný provoz letadel i v náročných klimatických podmínkách. Zvlášť výrazné jsou rozlehlé plochy pro rozptyl letadel, které slouží ke zvýšení přežití techniky při případném útoku.
Významnou součástí těchto základen jsou také podpůrné a logistické objekty, včetně skladů paliva, dílenských objektů a administrativních budov. V některých případech jsou patrné také menší bunkry či kryty, které mohou sloužit k ochraně pozemního personálu a k ukrytí důležité techniky. Okolí základen je často obklopeno hustými lesy nebo rozsáhlými plochami bez vegetace, což může sloužit jak k maskování, tak k vytvoření bezpečnostního perimetru.
Aktuální snímky nejen pěti zasažených základen
Google Earth dnes umožňuje s nebývalou mírou detailu nahlédnout na ruské vojenské základny, včetně areálu Kapustin Jar nedaleko Kaspického moře, na území Volgogradské oblasti. Tato základna, navzdory své utajované povaze, vyvolává zájem nejen odborné veřejnosti, ale i příznivců konspiračních teorií, podobně jako legendární Oblast 51 ve Spojených státech, která je spojována s vývojem tajných leteckých a kosmických technologií.
Kapustin Jar od svého vzniku v době Sovětského svazu slouží jako klíčové testovací a výzkumné středisko pro raketovou a leteckou techniku. Jeho historie zahrnuje vojenské testy balistických střel, raket a moderních zbraňových systémů, včetně mezikontinentálních balistických raket. Tento polygon byl a zůstává významným pilířem ruského vojenského výzkumu a vývoje. Na dostupných satelitních snímcích jsou patrné kruhové a polokruhové úkryty pro letadla, rozsáhlá technická infrastruktura a řada objektů určených pro personál a logistické zajištění provozu.
V dnešní době je díky aplikacím jako Google Earth nejen pozorovat vojenské základny, ale zřejmě také plánovat vojenské operace. Ukrajinské síly mohly vycházet právě z těchto satelitních snímků, protože některé z nich pocházejí z letošního dubna, jiné z let 2023 a 2024.
Tato aplikace se nevyhýbá ani monitorování výše zmíněné Oblasti 51, jejíž existence byla oficiálně přiznána Washingtonem teprve v roce 2013. Snímky dostupné prostřednictvím této aplikace zachycují nejen přistávací a pojížděcí dráhy, ale také vyhrazené stojánky, na kterých jsou zaparkována velkokapacitní letadla s čtyřmotorovou konfigurací a charakteristickým designem, připomínajícím například tankovací letouny typu KC-135 Stratotanker či Boeing 707.
Související
Ruský útok na ukrajinský Charkov má 10 obětí. Zemřelo i dítě
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
před 1 hodinou
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
před 2 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
před 3 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
před 3 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
před 5 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
včera
Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie
včera
Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu
včera
Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku
včera
Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky
Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.
Zdroj: Libor Novák