Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Podle SBU útok poškodil více než 40 letounů, včetně strategických bombardérů Tu-95 a Tu-22M3, a také jedno z mála ruských letadel včasné výstrahy A-50. Způsobené škody se odhadují na 7 miliard dolarů, přičemž podle SBU útok zasáhl zhruba 34 % ruských nosičů řízených střel.

Analytici považují tuto akci za nejvýznamnější ukrajinský útok na ruská letiště od začátku války. Podle vojenského analytika Petera Laytona ztráta těchto bombardérů citelně oslabí schopnost Ruska provádět útoky pomocí těžkých řízených střel – Moskva se tak bude muset více spoléhat na drony.

Carl Schuster, bývalý ředitel operačního centra zpravodajství amerického Pacifického velení, míní, že Putin po tomto útoku nepochybně nařídí přesun dalších zdrojů na posílení vnitřní bezpečnosti. „Ukrajina dokázala rozmístit desítky kontejnerů s drony v blízkosti klíčových ruských základen. Kdo tohle bude vysvětlovat Putinovi?“ komentoval Schuster ironicky.

Jedním z prvních velkých úspěchů Ukrajiny ve válce bylo potopení křižníku Moskva, vlajkové lodi ruské Černomořské flotily, už v dubnu 2022. Moskva byla považována za jeden z nejvýznamnějších válečných plavidel ruského námořnictva, a její ztráta představovala nejen vojenský, ale i psychologický otřes.

Ukrajinské velení tehdy uvedlo, že loď zasáhly protiraketové střely Neptun, zatímco Rusko tvrdilo, že šlo o požár vedoucí k výbuchu munice.

Potopení Moskvy otevřelo cestu dalším ztrátám ruské flotily – například začátkem roku 2024 zničily ukrajinské námořní drony řízený raketový člun Ivanovec. Záběry z útoku ukázaly, jak se několik bezpilotních člunů rychle přibližuje k plavidlu, které explodovalo po přímém zásahu.

V červenci 2023 se ukrajinské síly zaměřily na Kerčský most, postavený po ruské anexi Krymu v roce 2014. Tento 19kilometrový most představuje důležitou zásobovací trasu pro ruskou armádu i silný politický symbol.

Ukrajinská SBU tehdy oznámila, že k útoku využila experimentální námořní dron, který poškodil vozovku a podle ruských úřadů způsobil smrt dvou civilistů. Šéf SBU Vasyľ Maljuk později uvedl, že šlo o společnou akci s ukrajinským námořnictvem.

Mimo přímé bojiště se v Rusku odehrála série záhadných úmrtí klíčových vojenských osob. Ukrajina se k nim oficiálně nehlásí, ale profil obětí naznačuje možné zapojení jejích sil.

V květnu byl při explozi v jižním Rusku zabit Zaur Gurcijev, zástupce starosty a válečný veterán, který se podle OSN podílel na devastaci města Mariupol. Byl známý svou prací na přesnějším navádění ruských střel.

V dubnu pak ruské úřady oznámily, že zadržely „agenta ukrajinské rozvědky“ kvůli bombovému útoku na generála Jaroslava Moskalika, zástupce náčelníka hlavního operačního ředitelství ruského generálního štábu.

A v únoru zahynul v centrální Moskvě při výbuchu Armen Sarkisjan, zakladatel proruské milice na východní Ukrajině, kterého Kyjev označil za „kriminálního mozek“. Výbuch se odehrál v luxusním obytném komplexu a přestože se k útoku nikdo nepřihlásil, Moskva vyšetřuje spojitost s Ukrajinou.

 Ukrajinské akce – od vysoce technologických úderů po tichou diverzi v hloubi nepřátelského území – ukazují, že navzdory nerovnosti sil zůstává Kyjev nejen odhodlaný, ale i schopný oslabovat Moskvu tam, kde to bolí nejvíce.