Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

V upraveném návrhu společného prohlášení, které má být podle The Guardian vydáno na konci dvoudenního summitu, se nyní hovoří o stále těsnějším přidružení Kanady k Evropské unii. Text zároveň výslovně dodává, že tato užší vazba nezahrnuje plné členství v sedmadvacítce. Změna odráží obezřetný postoj evropských vlád vůči nečekané iniciativě.

Celá záležitost se roztočila poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v loňském projevu o stavu unie překvapila veřejnost i politickou scénu úvahou o přidruženém členství pro Kanadu. Tato deklarace byla nejprve vnímána jako historický milník v dějinách unie. Nabízela totiž nečlenské zemi nezvykle hluboké vazby k bloku, do něhož od roku 2013 žádný nový stát nevstoupil.

Iniciativa zároveň reagovala na výzvu kanadského premiéra Marka Carneyho, který na lednovém setkání v Davosu nabádal střední mocnosti ke vzájemné spolupráci. Namísto okamžitého schválení konkrétního pracovního programu však nyní obě strany plánují definovat přesnou podobu užšího propojení až do summitu v roce 2027. Cílem této užší spolupráce má být posílení prosperity, ekonomické bezpečnosti a strategické autonomie.

Překvapivé oznámení ze strany Evropské komise ovšem zastihlo evropské metropole nepřipravené a vyvolalo politické i právní pochybnosti. Diplomaté si kladli otázku, jak by takový status fungoval v praxi, například zda by Kanada mohla mít přístup k rozhodovacím procesům bez hlasovacího práva. Status přidruženého člena totiž dosud nemá v platných smlouvách Evropské unie žádný formální právní základ.

Během pondělního jednání vyjádřila řada členských států včetně Německa vážné výhrady k tomuto dramatickému kroku. Německá strana argumentovala, že přidružené členství by mělo sloužit především jako přechodný stupeň pro oficiální kandidátské země typu Ukrajiny nebo Černé Hory. Zástupci vlád si proto vyžádali úpravu terminologie, aby se předešlo diplomatickým rozpakům předsedkyně komise.

Situaci navíc komplikuje vnější geopolitický tlak, zejména ze strany Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa. Ten dřívější unijní návrh označil za směšný a varoval, že by takový krok mohl vnímat jako nepřátelský čin. V takovém případě by podle něj USA mohly omezit vzájemný obchod s Evropou v mnoha oblastech.

Vzhledem k probíhajícím obchodním sporům s tradičním spojencem se kanadský premiér Carney snaží aktivně hledat nové obchodní partnery po celém světě. Zpráva jedné z největších kanadských bank nedávno ukázala, že prohloubení ekonomických vazeb s Evropou by přineslo významné přínosy. Oboustranný obchod by mohl vzrůst o desítky miliard dolarů, pokud by se odstranily bariéry v klíčových sektorech.

Mezi tyto perspektivní oblasti spolupráce patří například obrana, energetika, kritické suroviny nebo digitální trhy. Carney se dříve vyjádřil také k potřebě snížit závislost na satelitní síti Starlink, kterou spravuje společnost Elona Muska. Přestože kanadský premiér usiluje o silnější partnerství, opakovaně zdůraznil, že Kanada nemá v úmyslu se stát řádným členem Evropské unie.

V úterním vyjádření pro novináře kanadský premiér poznamenal, že konkrétní názvy a terminologie nehrají zásadní roli. Klíčové je podle něj to, jaký reálný přínos bude mít tato spolupráce pro každodenní život Kanaďanů. První formální rozhovory v rámci summitu tak mají položit základ pro budoucí dlouhodobý rozvoj vzájemných vztahů.