Příměří, návrat dětí i závazky. Kyjev předložil Rusku podmínky pro uzavření míru

Ukrajinský ministr obrany a šéf vyjednávacího týmu Rustem Umerov oznámil, že Kyjev a Moskva připravují výměnu všech vážně zraněných a nemocných zajatců a všech mladých vojáků ve věku 18 až 25 let. Kromě toho se dohodli na předání celkem 6 000 těl padlých vojáků.

Ukrajina rovněž předala ruské delegaci seznam stovek jmen dětí, které Moskva podle Kyjeva nezákonně deportovala z okupovaných území. Jejich návrat by podle Kyjeva představoval důležitý signál ruské ochoty k serióznímu jednání. Umerov dále sdělil, že Ukrajina navrhla uspořádat summit mezi prezidenty Zelenským a Putinem koncem června.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Serhij Kyslycja potvrdil, že Rusko nadále odmítá vyhlášení plného příměří. Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij však uvedl, že Moskva je ochotná uvažovat o dvou- až třídenním příměří na vybraných částech fronty, aby bylo možné shromáždit těla padlých. Obě strany mají rovněž vytvořit zdravotní komise k určení přesného počtu zajatců určených k výměně.

V otázce unesených ukrajinských dětí Medinskij sdělil, že ruská strana bude jednotlivé případy zkoumat individuálně. Tento postoj rozhořčil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který na tiskové konferenci ostře reagoval na údajné Medinského výrazy zlehčující humanitární téma návratu dětí. Podle Zelenského řekl ruský zástupce, že se tato „show“ má přenechat „evropským bezdětným stařenkám“.

Jednání v Istanbulu se konala v atmosféře zvýšeného napětí. Předcházela jim rozsáhlá ukrajinská dronová operace s názvem Spiderweb, která zasáhla desítky ruských strategických bombardérů na území Ruska. Právě tento útok měl podle některých ukrajinských činitelů ochladit ruskou rétoriku a přimět Moskvu k věcnějšímu jednání.

„Možná ještě pár dalších operací, jako byla Spiderweb, a začnou se konečně chovat jako lidé,“ řekl Zelenskyj novinářům.

Při prvním kole jednání, které proběhlo 16. května, ruská strana vyhrožovala dlouhodobým bojem a požadovala, aby se Ukrajina vzdala čtyř oblastí, které Rusko v roce 2022 nezákonně anektovalo. Přesto došlo k dohodě o výměně 1 000 zajatců na každé straně a o přípravě návrhů na mírovou dohodu.

Kyjev v pondělí předložil svůj návrh podmínek pro budoucí mírovou dohodu. V dokumentu, který získal server Politico, Ukrajina požaduje úplné a bezpodmínečné příměří, výměnu všech zajatců, návrat všech nezákonně odvlečených dětí, propuštění civilních rukojmí,
závazek Ruska, že v budoucnu znovu nezaútočí na Ukrajinu, respektování ukrajinské suverenity, právo Ukrajiny usilovat o členství v EU a nevměšování Ruska do rozhodování o vstupu do NATO.

V otázce území je Kyjev připraven jednat až při přímém jednání prezidentů. Vyjednávací dokument také připouští možnost postupného rušení sankcí vůči Rusku, avšak s mechanismem jejich automatického obnovení v případě ruského porušení dohod.

Naopak ruská strana se zdržela zveřejnění svých požadavků předem a dokument předala až během jednání. Umerov uvedl, že Ukrajina si vezme týden na jeho prostudování. Ruská státní agentura TASS následně zveřejnila memorandum, které zahrnuje již známé požadavky Moskvy — mj. stažení Ukrajiny ze čtyř okupovaných regionů, demilitarizaci Ukrajiny, obnovení ruské pravoslavné církve, vypsání prezidentských voleb do 100 dnů po zrušení stanného práva a uznání všech územních zisků Ruska od roku 2014.

Prezident Zelenskyj tyto požadavky označil za „další ultimátum“. Současně znovu apeloval na amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě, že Rusko neprojeví vůli k dohodě, Spojené státy přistoupily k nové vlně tvrdých sankcí. Trump podle Zelenského v předchozí konverzaci naznačil ochotu posílit tlak, pokud Rusko setrvá v obstrukci.

Zelenskyj zároveň varoval před ruským taktizováním, které má za cíl oddálit rozhodování Spojených států. Podle něj Rusko záměrně prezentuje dílčí humanitární ústupky jako zásadní pokrok, aby přesvědčilo USA, že není třeba na něj uvalovat nové sankce.

„Výměny zajatců jsou pro nás nesmírně důležité,“ prohlásil. „A oni to vědí. Využívají toho, aby to vypadalo, že dělají pokrok, zatímco ve skutečnosti jen manipulují se Západem.“

I přes dosavadní neochotu k příměří se mírový proces mezi Ukrajinou a Ruskem rozjíždí, byť pomalu a v bolestivých podmínkách pokračující války. Otázkou zůstává, zda další schůzka prezidentů Zelenského a Putina přinese kýžený zlom — a zda do něj zasáhne i prezident Trump.