Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci

Závěry studie, která byla publikována v odborném časopise Science, ukazují, že i při okamžitém zastavení oteplování planety dojde ke ztrátě 39 % ledové hmoty v porovnání s rokem 2020. Pokud by však svět pokračoval v současné klimatické politice, která zřejmě nezabrání překročení prahu oteplení o 1,5 stupně Celsia, mohl by tento úbytek dosáhnout až 76 %. Takový scénář by mohl mít katastrofální důsledky především pro země závislé na tání ledovců, které využívají jejich vodu k zavlažování, výrobě elektřiny i jako zdroj pitné vody.

„Rozdíl mezi ztrátou 39 % a 76 % ledové hmoty znamená rozdíl mezi tím, zda se na to ještě dá adaptovat, nebo ne,“ uvedl glaciolog James Kirkham z iniciativy International Cryosphere Climate Initiative, který prezentoval výsledky výzkumu na sobotní konferenci OSN.

Autoři studie se přesto snaží vnést do situace určitý optimismus. „Chceme tím ukázat, že každá desetina stupně, o kterou se nám podaří globální oteplení zpomalit, znamená reálnou šanci na záchranu ledovců,“ vysvětlila spoluautorka výzkumu Lilian Schusterová z univerzity v rakouském Innsbrucku.

Připomněla také, že téměř 200 států světa se již v roce 2015 v rámci Pařížské dohody zavázalo udržet globální oteplování pod hranicí 2 °C, ideálně pod 1,5 °C. Realita je však zatím jiná – podle aktuálních odhadů směřuje svět k oteplení až o 2,9 °C do roku 2100.

Každé další zvýšení teploty přitom znamená další ztráty ledové hmoty. Studie odhaduje, že každé navýšení teploty o 0,1 °C mezi hodnotami 1,5 a 3 °C způsobí ztrátu dalších 2 % globálních ledovců. „Nejsme aktivisté, jen vědci, kteří říkají, co nám vychází z výpočtů,“ poznamenal další z autorů studie Harry Zekollari z Vrije Universiteit Brussel a ETH Zürich.

Tato studie se od předchozích liší nejen rozsahem, ale i dlouhodobým výhledem. Zatímco předchozí modely se většinou soustředily na vývoj do roku 2100, tento výzkum zohledňuje i vývoj v dalších staletích – neboť právě tolik času ledovce potřebují, než se přizpůsobí změněnému klimatu.

Autoři při modelování využili osm stávajících glaciologických simulací, které aplikovali na různé regiony světa. Výsledkem byl široký rozsah možných scénářů – od ztráty 15 % až po 55 % ledové hmoty, přičemž medián činil právě 39 %. I přes odlišnosti však všechny modely potvrzují jeden trend: čím více se planeta oteplí, tím větší bude ztráta ledovců.

„Zpráva je jasná,“ řekla k výsledkům nezávislá odbornice Guðfinna Aðalgeirsdóttir z univerzity v Reykjavíku. „Všechny modely ukazují totéž – že s každým stupněm oteplení mizí další masa ledu.“

Regionální dopady však nejsou všude stejné. Studie poukazuje na zvláštní ohrožení ledovců v západní Kanadě, severovýchodní Kanadě, Skandinávii a v ruské Arktidě. Právě tyto oblasti by mohly kvůli své vystavenosti klimatickým změnám zaznamenat největší úbytky.

Fotografie z terénu zachycují ledovce, které navštěvují turisté – jako např. Nigardsbreen v Norsku nebo Gangotri v Indii – což podtrhuje i kulturní a ekologický význam těchto unikátních přírodních útvarů.

Kirkham označil studii za „zřejmě nejvýznamnější projekt prognózování ledovců za poslední dekádu“ a upozornil, že její závěry by měly vést k důraznějším klimatickým opatřením. Upozorňuje, že i přes ztracených 40 % ledovců zůstává stále šance na záchranu zbývajících, pokud se globální komunita spojí v úsilí o skutečné snižování emisí a zpomalení oteplování.

Studie je varováním, ale zároveň i výzvou k činu. Každý desetinný stupeň, o který se planeta méně ohřeje, může znamenat zachování života – nejen ledovců, ale i komunit a ekosystémů, které jsou na nich závislé.