GLOSA | Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů

Tou jistě nejdůležitější událostí posledních dní pro český fotbal byla bez pochyby volba nového předsedy FAČR. Připomeňme, že se o tento post ucházeli tři kandidáti: dosavadní šéf českého fotbalu Petr Fousek, majitel třetiligového Motorletu Praha a bývalý vrcholný politik ODS Rudolf Blažek a majitel mladoboleslavského klubu David Trunda.

Obecně se čekalo, že se bude spíše rozhodovat mezi Fouskem a Blažkem, o kterých se myslelo, že budou silnými kandidáty. Fousek už z principu, že byl předsedou, Blažek pro své jasné názory na to, jak změnit vztah asociace především k výkonnostnímu, tedy amatérskému fotbalu. Nikdo úplně nepočítal s tím, že by mohl volby nakonec ovládnout právě Trunda.

Nakonec se však tak stalo, a to docela s překvapivě silným mandátem. Překvapivé bylo už jen to, že se z prvního kola do druhého dostal jako jediný vzhledem k tomu, že porazil oba dva soupeře, avšak k vítězství už v prvním kole mu zbývaly pouze dva hlasy z moravské komory (z české komory tehdy dostal 68 hlasů z celkových 125, z moravské komory pak 35 z celkových 73). Protože se druhého kola zúčastnil Trunda jako jediný z kandidátů, ke zvolení předsedou mu tehdy stačil klidně i jediný hlas, neboť v této fázi voleb už stačilo získat prostou většinu přítomných 202 delegátů mající právo hlasovat.

Trunda ale nakonec ve formálním druhém kole dostal ke svým středečním devětačtyřicetiletým narozeninám dárek silný mandát čítající celkem 158 hlasů (104 hlasů z české komory a 54 hlasů z moravské komory). Jenže i přes tento silný mandát jsem toho názoru, že se kyvadlo poměrů v českém fotbale vrací tam, kam si všichni mysleli, že se už jen tak nevrátí. Zde je hned několik důvodů, proč si to myslím:

1) Nevýrazná osobnost Davida Trundy s nekonkrétními hesly

Alespoň pro mě byl překvapivý jeho triumf, o který se postarali především šéfové Slavie a Plzně Jaroslav Tvrdík a Adolf Šádek, kteří jsou tak vlastně jedinými opravdovými vítězi fotbalových voleb, především proto, že za celou dobu během velkého množství předvolebních debat v podstatě neřekl nic konkrétního a stále opakoval líbivá obecná hesla, se kterými by souhlasil každý. Nemluvě o tom, že ani Trundův samotný projev u mě nevzbuzoval pocit silné osobnosti a pocit jistoty ve svých proslovech.

Pojďme si připomenout jeho desatero, se kterým se rád pokaždé vytasil a se kterým šel do voleb:

- Jednota napříč fotbalovým prostředím (důraz na sjednocení od mládeže po profesionální kluby, což má být klíčem pro obnovení silné fotbalové komunity, která byla základem úspěchů českého fotbalu v minulosti).
- Profesionalizace FAČR (zavedení moderního a efektivního řízení asociace, inspirovaného osvědčenými postupy z minulosti, má za cíl zvýšit transparentnost a důvěryhodnost organizace)
- Podpora výkonnostního fotbalu (investice do sportovních škol a tříd, stejně jako podpora regionálních klubů, jsou nezbytné pro obnovu silné základny talentů, která byla charakteristická pro zlaté éry českého fotbalu)
- Rozvoj reprezentačních týmů (Trunda plánuje posílit reprezentační týmy a zlepšit jejich výkonnost, což je klíčové pro obnovení prestiže českého fotbalu na mezinárodní scéně.)
- Výstavba národního stadionu na Strahově (projekt nového národního stadionu symbolizuje ambici vrátit českému fotbalu jeho historickou slávu a prestiž)
- Mezinárodní spolupráce (posílení vztahů s mezinárodními fotbalovými organizacemi, jako je UEFA, je nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti českého fotbalu na evropské úrovni)
- Transparentnost a otevřenost (zavedení jasných pravidel a otevřené komunikace s veřejností a médii obnoví důvěru v řízení českého fotbalu)
- Vzdělávání a rozvoj trenérů (investice do vzdělávání trenérů a jejich profesního rozvoje jsou klíčové pro zajištění kvalitního tréninkového procesu a výchovy nových talentů.
- Podpora ženského fotbalu (rovnost pohlaví a podpora ženského fotbalu jsou nezbytné pro rozvoj celého fotbalového hnutí v České republice)
- Obnova fotbalové kultury (návrat k hodnotám fair play, respektu a týmového ducha je klíčový pro obnovu silné fotbalové kultury, která byla charakteristická pro zlaté éry českého fotbalu)

Jak vidíte, jedná se o hesla, se kterým by jistě souhlasil každý, ovšem když si to přečtete ještě jednou, zjistíte, že skutečně zatím, bohužel, jedná jen o hesla, v nichž se rád několikrát odvolává na zlatou éru českého fotbalu. Nevím jak vy, ale já ani v jednom z těchto deseti bodů nenacházím konkrétní řešení toho, jakým způsobem by chtěl všechny tyto body uvést do praxe. Chápu, že vzhledem k tomu, že Trunda svou kandidaturu oznámil až v lednu 2025, měl málo času nad svým desaterem ještě víc zapracovat, mě osobně by ale toto desatero jen tak nepřesvědčil pro Trundovo zvolení. 

2) Trunda, jemuž v minulosti nevadilo spolupracovat s Horníkem, je obklopen podivnými lidmi

To všechno mi dává dohromady tu obavu, že Tundra by mohl být snadno ovladatelný a takového bychom si jako veřejnost v čele fotbalového hnutí nepřáli. Takového, aby šel na ruku především těm, kdo za ním stojí. V tomto případě tedy již zmiňovaná Slavia s Plzní, jež jsou zosobněny ve fotbalovém zákulisí nazývaní „velkými kluky“ Jaroslavem Tvrdíkem a Adolfem Šádkem. David Trunda teď bude, jakkoli jim za svou podporu, která byla i podle jeho slov rozhodující, poděkoval, muset ukázat silnou osobnost, která bude ve fotbalovém hnutí skutečně pro všechny.

Těsně před volbou navíc vyšlo najevo, že před pěti lety že šéf Slavie Tvrdík byl před pěti lety po zisku titulu v kontaktu s již starým známým Romanem Berbrem, kterému tehdy o čemsi si řekl, že „Všechno platí“. Šádek je pak znám svou kontroverzní osobností, který si z pozice své funkce několikrát dovolil, co mnozí nikoli, třeba bývat mezi střídačkami ke konci zápasů a v těch vyhrocených buď to nadával rozhodčím či realizačnímu týmu soupeře, znám je i incident, kdy fanouškům Slavie ukázal, že jsou (slovy bývalého ministra financí Miroslava Kalouska) jedničky.

Mimochodem, Slavia a Plzeň beze sporu ovládla čtvrteční volby. Nejen, že má, dá se říct, svého předsedu FAČR, ale také uspěl „jejich“ místopředseda za Čechy Tomáš Pešír. Tvrdík se Šádkem jsou pak společně s ostravským majitelem Václavem Brabcem ve výkonném výboru jako zástupci profesionálních klubů. Předsedou řídící komise pro Čechy se pak stal Tomáš Kubr, muž, který jako první svolal schůzku klubů, na které se Slavia a Plzeň rozhodli poprvé oznámit podporu Trundovi. I člen za okresy a kraje Čech Tomáš Provazník, jenž je předsedou Karlovarského krajského fotbalového svazu a předsedou divizního Sokolova, je Šádkovým koněm, stejně tak jako člen za okresy a kraje Moravy Karel Kula, jenž byl v minulosti propojen s lidmi z Berbrova prostředí.

Jak však upozornil ve svém komentáři server idnes.cz, nebyly to jen krajské a okresní organizace, které za Trundou vedle Tvrdíka a Šádka stály, ale o to, aby Trunda dostal potřebný počet hlasů ke zvolení, se měl výrazně starat také jistý Martin Svoboda, známý z Berbrových kauz a odposlechů jako „Chřestýš“. Ten třeba čelil obžalobě v případě ovlivňování výsledků v lize, nyní pracuje jako externista pro plzeňskou Viktorii.

S výsledkem voleb předsedy pak měl být ve čtvrtek velice spokojen bývalý vrchní funkcionář za Čechy Jan Hořejší. Ten zase pro změnu v minulosti dostal od Etické komise čtyřletý trest za předávání úplatku rozhodčím.

Trundovi rozhodně nelze upřít jeho manažerské zkušenosti, které získal nejen ve fotbale, ale i v řadě jiných sportovních odvětví. Jen připomeňme, že pořádal tenisové a golfové akce v Česku, byl členem vedení hokejové Komety Brno a také generálním manažerem Slavie. Jakkoli se může pyšnit znalostí šesti jazyků včetně norštiny a švédštiny, jelikož ve Švédsku v mládí několik let žil a právě v této severské zemi studoval základy managementu, z již zmíněném působení ve fotbalové pražské Slavii si nese jeden škraloup.

Tehdy v roce 2015, kdy Pražany ještě vedl kontroverzní Aleš Řebíček, totiž Trunda podporoval to, aby se slávistickým sportovním ředitelem stal bývalý funkcionář Viktorie Žižkov Ivan Horník. Ano, ten starý známý Ivánek, ústřední postava nejen recesistické divadelní hry Petra Čtvrtníčka a Jiřího Lábuse, ale také oné nejznámější úplatkářské aféry z roku 2004. Trundovi to navíc nepřišlo nikterak divné, asi tak jako v posledních dnech ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi, to, že se kriminálník odsouzený za prodej drog rozhodl darovat miliardu korun v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Tehdy Trunda Horníka obhajoval následujícími slovy: "Pro mě je profesionál od A do Z."

Nebýt vysokého tlaku ze strany slávistických fanoušků, Trunda by byl opravdu schopen do vedení sešívaného klubu Horníka přivést. Nevím, ale řekl bych, že by se takovému manažerskému postupu asi ve Švédsku divili.

Není ani tak možná proto divu, že Rudolf Blažek kandidujícího na šéfa FAČR s podporou svého třetiligového Motorletu a pražské Sparty, který se svou každodenní zkušeností z výkonnostního fotbalu a i se znalostí politického prostředí (jakkoli může být i jeho politická minulost podivná) mohl mít dle mého názoru větší šanci na to zlepšit tolik propíranou infrastrukturu výkonnostního fotbalu a vyjednat tak pro něj i víc financí, ve svém projevu hovořil o tom, že „nejspíš bojuje proti zlu, které se nesmí vrátit.“

3) Ani tentokrát volební valná hromada neproběhla bez amatérismu

Z bodů, proč si myslím, že se kyvadlo poměrů v českém fotbale, vrací do starých „berbrovských“ časů, může být tenhle možná pro mnoho čtenářů nejméně podstatný, přesto, když se dělají zmatky ve fotbalových volbách ze strany těch, kteří by měli mít stanovy v malíku, nevrhá to dobré světlo na FAČR, která tak tím může ztrácet důvěru veřejnosti.

Oprávnění hlasovat ještě před samotnou volbou, ztratil jeden z delegátů předseda klubu Sparta Kolín Vladimír Zeman. Stalo se tak sice v souladu se stanovy FAČR hovořící o tom, že když kdokoli z kteréhokoli klubu podá žádost o zrušení členství ve fotbalové asociaci (v případě Kolína takto učinil člen klubového výkonného výboru Jaroslav Havrda), diskvalifikuje tak celý klub z účasti na valné hromadě, ovšem přišlo se na to až poté, co sám předsedající valné hromady, generální sekretář Martin Procházka, původně vyhlásil výsledky tak, že delegát z Kolína může zůstat. Moravská komora však Procházku upozornila, že se tak nemůže stát.

Aby totiž mohl delegát za Kolín hlasovat, musela se najít prostá většina přítomných 202 delegátů. Nakonec se Kolína zastalo jen 101 delegátů (65 ano/48 ne v české komoře, 36 ano/22 ne v moravské komoře), takže k tomu, aby se mohl Kolín prostřednictvím svého delegáta valné hromady zúčastnit, chyběl ještě jeden „moravský“ hlas.

Ti, kteří se delegáta z Kolína zastali, mluvili poté o nebezpečném precedentu a objevila se slova o změně stanov v tomto ohledu. Hlasování o tom, jestli se má Kolín účastnit valné hromady, se pak neopakovalo poté, co o to žádal funkcionář z Příbrami Pavel Chán mající pocit, že nefungovaly dobře hlasovací krabičky. „Těžko můžeme hlasovat o něčem, o čem už jsme hlasovali," dočkal se odpovědi od předsedajícího Procházky.

Další nesrovnalost pak proběhla při vyhlašování výsledků prvního kola volby předsedy FAČR, kdy předseda volební komise Libor Kleibl nejprve přednesl špatně hlasy v moravské komoře, na což ho včas upozornil Adolf Šádek. To už nemluvím o průtazích při sčítání hlasů po prvním kole, které trvalo více než hodinu navzdory novému elektronickému sčítání hlasů. "Vše fungovalo. Život nám ale někdy dokáže připravit situace, že právníci musejí bojovat s tím, co sami napsali," řekl k tomu pouze předseda volební komise Kleibl.

4) Starka. Dveřmi ven, oknem dovnitř?

V dalším bodě vypovídajícím o tom, že český fotbal se podle mě vrací tam, kam nechceme, opustíme zákulisí asociační valné hromady a připomeňme, že v těchto dnech bojoval o návrat do první ligy další známý nechvalně protřelý fotbalový funkcionář spojený s Příbramí Jaroslav Starka. Ne, že by snad právě jeho Příbram měla tu možnost návratu, tento šíbr využil podivnosti zdejších fotbalových řádů a v rámci licenčního řízení umožnil Vyškovu, jakkoli se dosud jednalo o jihomoravský klub, hrát v příští sezóně své domácí zápasy právě v Příbrami. To i proto, pokud by snad Vyškov, jenž dosud hrál v chátrajících Drnovicích, postoupil z baráže do první ligy (v době psaní této glosy ještě autor nevěděl, jak baráž dopadne) a měl tak kde ji hrát.

Jak známo, jméno Jaroslava Starky se v minulosti objevilo v nejedné fotbalové kauze, naposledy třeba v „kauze dezinfekce.“ V této kauze byl obviněn nejen příbramský klub, ale i jeho majitel Jan Starka, syn Jaroslava Starky. Ten byl v minulosti jen jednou odsouzen za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, jakkoli bylo několikrát jeho jméno spojováno s organizovaným zločinem. Nepokrytě se kamarádil třeba s Romanem Berbrem, Dagmar Damkovou, ale také Radovanem Krejčířem, Tomášem Pitrem, Ivo Rittigem nebo Karlosem Vémolou. Se všemi těmito jmenovanými se rád díval ze svého VIP místa na stadionu na svou Příbram, někdejší prvoligový klub, který momentálně hraje třetí ligu.

Už snad stačilo vyjmenovávání bodů, proč se český fotbal podle mě vrací do poměrů, ze kterého – alespoň se tak před čtyřmi lety zdálo – konečně dostal. Ukazuje se však, že navrácení důvěry v český fotbal (jakkoli se v posledních česká liga může pyšnit vysokou návštěvností a přeci jenom zlepšení úrovně sudích od berbrovských dob, i když i tady jsou ještě rezervy) tak, aby se mohli řešit tolik opakované problémy výkonnostního amatérského fotbalu a trénování mládeže, což je ta nejzásadnější bolest českého fotbalu směrem k jeho budoucnosti, je zkrátka běh na dlouhou trať.

Je to taky celkové vysvědčení dosavadní vlády Petra Fouska, který sice i díky reformnímu hnutí Fevoluce vyvedl český fotbal z hodně hustých bažin, ale sám se svou netransparentností a nedostatečnou komunikací s veřejností a dle mého názoru jakýmsi uspokojením, že už to vše v českém fotbale bude jenom dobré, zase pomalu do těch hustých bažin zabořoval.

Díky tomu i díky návratu kyvadla poměrů v českém fotbale do starých časů v podobě vzestupu konzervativního křídla fotbalového hnutí u nás klidně může ještě majitel Jablonce a další z kontroverzních postav českého fotbalu Miroslav Pelta poprosit klubové vedení o to, zda nemůže v severočeském klubu i přes jeho odsouzení na 5,5 roku v kauze manipulování sportovních dotací pokračovat i nadále.

Takovýmto šíbrům totiž po poslední volební valné hromadě narostla zase křídla. Bohužel.