Izraelští vojáci se připravují na rozsáhlý útok na Gazu. Čelí ale zásadnímu problému

Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, připravuje rozsáhlý útok na město Gaza, jež označuje za jednu z posledních bašt Hamásu. Plán počítá s povoláním dalších šedesáti tisíc záložníků a prodloužením služby dvaceti tisícům stávajících vojáků. Tento krok vyvolává v Izraeli i ve světě ostré protesty. Kritici se obávají, že se zhorší již tak katastrofální humanitární situace a že budou ohroženy životy zbývajících rukojmích.

Mluvčí Izraelských obranných sil Effi Defrin oznámil, že armáda se již nachází na okraji města Gaza. Varoval také zástupce humanitárních organizací a zdravotnického personálu v severní části Pásma Gazy, aby se připravili na rozsáhlé evakuace. Podle izraelského armádního zdroje je město částečně obklíčeno a některé vojenské jednotky už operují v oblasti Zeitoun. Armáda sice již připravuje stany pro uprchlíky, oficiální pokyny k evakuaci však zatím nebyly vydány.

Izraelský bezpečnostní kabinet původně odhadoval, že operace v Gaze potrvá pět měsíců. Premiér Netanjahu však armádu pověřil, aby dobu operace zkrátila. Náčelník generálního štábu Eyal Zamir nicméně kabinet už dříve varoval před vyčerpáním a sníženou morálkou vojáků, ale Netanjahu se rozhodl v operaci pokračovat. Podle nedávného průzkumu Hebrajské univerzity v Jeruzalémě je zhruba čtyřicet procent vojáků méně motivováno ke službě. Tyto výsledky upozorňují na možný nedostatek vojáků.

Vojenské vedení opakovaně volá po zařazení ultraortodoxních mužů do armády, aby se doplnily stavy. Většina ultraortodoxní komunity však vojenskou službu odmítá a požaduje, aby vláda schválila výjimku z povinné služby. Tato debata, která probíhá uprostřed války, vyvolává v armádě nevoli.

Důstojníci v záloze, kteří se hlásí ke skupině Vojáci za rukojmí, opět vyzvali vojáky, aby se vyhnuli službě v armádě. Učinili tak poté, co vláda operaci schválila. Izraelské obranné síly nezveřejňují údaje o tom, kolik záložníků se na službu nedostaví.

„Jsem v šoku z toho, že stále mluvíme o válce, která měla skončit už dávno,“ řekl jeden ze záložníků Avšalom Zohar Sal, který byl v Gaze již čtyřikrát. Po poslední misi, která skončila před měsícem, se již na frontu nehodlá vrátit, zvláště ne kvůli operaci v Gaze. Pochybnosti, které měl již před rokem, se podle něj jen prohloubily a sdílí je i se svými kolegy. Zohar Sal je přesvědčen, že operace je pro rukojmí rozsudkem smrti. Podle něj si vláda myslí, že se Hamás dá zničit. „Domnívám se, že tento cíl nelze splnit,“ dodal.

Bývalý náčelník generálního štábu Dan Halutz, který velel armádě během války s Libanonem v roce 2006, předpovídá, že někteří vojáci na službu nenastoupí. „Věřím, že někteří zůstanou doma,“ uvedl na protestu záložníků letectva. Popsal také, že aktuální plán mu „nedává logiku“. Ačkoli Halutz vyzval vojáky, aby se řídili svým svědomím, veřejně neprohlásil, aby odmítli službu.

Izraelský premiér Netanjahu přitom už před více než rokem sliboval, že intenzivní boje skončí během několika týdnů. Místo toho, po 22 měsících od útoků Hamásu, čelí více než dva miliony obyvatel Pásma Gazy hladu a nemocem. Podle údajů OSN se během posledních šesti měsíců počet podvyživených dětí v Gaze ztrojnásobil. Philippe Lazzarini, vedoucí Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky, nazval situaci „lidmi způsobeným a odvrátitelným hladomorem“. Netanjahuova vláda nicméně tvrdí, že se obyvatelé Pásma Gazy hladem netrápí.