Ruský dron doletěl až k Varšavě a vytvořil obří kráter. Poláci zuří a chystají reakci

Místní policie objevila zbytky dronu, konkrétně spálený kov a plast, v kukuřičném poli poblíž vesnice Osiny, která se nachází asi sto kilometrů od Varšavy. Výbuch zanechal šestimetrový kráter, z místa byly zveřejněny fotografie ohořelého motoru a vrtule. Nebyly hlášeny žádné oběti. 

„Opět se jedná o provokaci ze strany Ruské federace, tentokrát ruským bezpilotním letounem,“ uvedl ministr národní obrany Vladislav Kosiniak-Kamysz. Zároveň varoval, že incident přichází v citlivé době. „Nacházíme se v kritickém okamžiku, kdy probíhají jednání o míru,“ podotkl.

Polské ministerstvo zahraničí v první reakci oznámilo, že podle dosavadních poznatků šlo o ruskou verzi dronu Šahíd, tedy typ íránského původu, který je pravidelně nasazován při útocích na Ukrajinu. Tyto drony bývají využívány zejména jako tzv. kamikadze jednotky. Podle generála Dariusze Malinowského se nejednalo o klasicky vyzbrojený stroj. „Byl to návnadový dron, který nebyl ozbrojen, ale nesl sebevražednou hlavici,“ vysvětlil.

Ministr zahraničí Radosław Sikorski incident ostře odsoudil. „Jedná se o nové porušení našeho vzdušného prostoru z východu,“ uvedl na sociálních sítích a oznámil, že jeho úřad podá formální protest vůči pachateli tohoto činu. Informoval o tom německý server DW.

Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zaznamenalo Polsko opakované narušení svého vzdušného prostoru, a to především ze směru od východních hranic s Ukrajinou a Běloruskem. K incidentům docházelo jak v souvislosti s přeletovými trajektoriemi ruských střel a dronů, tak údajně i v důsledku chyb nebo úmyslných provokací. 

Jedním z nejzávažnějších případů byla událost z listopadu 2022, kdy v pohraniční obci Przewodów dopadla raketa, která zabila dva civilisty. Ačkoliv se později ukázalo, že šlo pravděpodobně o ukrajinskou protileteckou obranu, incident vyvolal tehdy ostrou debatu o zapojení NATO a mechanismu kolektivní obrany podle článku 5.

Podobné události nadále zneklidňují polské úřady, které dlouhodobě varují před hybridními hrozbami ze strany Ruska a jeho spojenců. Narušování vzdušného prostoru ze strany Ruské federace může sloužit také jako testování připravenosti protiletecké obrany členských států NATO.

V kontextu rostoucí nervozity a geopolitického napětí podobné incidenty pravidelně mobilizují alianční partnery. Varšava očekává silnou diplomatickou reakci ze strany NATO a Evropské unie, které vnímají tyto události jako součást širšího ruského zastrašování a destabilizační strategie vůči střední a východní Evropě.