Kreml reagoval opatrně na nedávné naděje na summit mezi ruským a ukrajinským prezidentem. Ty vyvolal americký prezident Donald Trump po setkání s evropskými lídry. Rusko nicméně na summit nespěchá a mírová jednání se tak zřejmě odloží.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterním rozhovoru pro televizi Rossija-24 uvedl, že se Moskva jednání s Ukrajinou nebrání. Zároveň ale dodal, že jakýkoliv summit by musel být připraven „postupně, krok za krokem, počínaje expertní úrovní a poté projít všemi nezbytnými fázemi.“ Podle něj tak jednání nemohou proběhnout hned. Podobná situace už nastala v květnu, kdy Putin navrhl setkání se Zelenským, ale nakonec na něj vyslal delegaci nižší úrovně.
Donald Trump se pokusil jednat s Putinem přímo a zavolal mu z Bílého domu, kde se zrovna nacházelo několik evropských lídrů v čele s Volodymyrem Zelenským. Trump se pak nechal slyšet, že si myslí, že se Putin bude chtít dohodnout. Podle mluvčího Kremlu Jurije Ušakova Putin a Trump jednali o „zvýšení úrovně přímých rusko-ukrajinských jednání“.
Po jednání v Bílém domě Zelenskyj řekl novinářům, že plány na summit budou „nějakým způsobem formalizovány v příštím týdnu nebo 10 dnech“. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvítal Putinovu údajnou otevřenost k jednání a řekl, že „už jen fakt, že Putin říká ‚jasně, setkám se se Zelenským‘, je velká věc.“ Zároveň ale mírnil očekávání s tím, že ještě „nejsme v cíli“.
Po setkání s Trumpem na Aljašce Putin řekl, že k dosažení trvalého míru je potřeba řešit „příčiny“ konfliktu. Mezi ruské ambice patří například to, aby Ukrajina zůstala neutrálním státem, vzdala se některých území a výrazně snížila svou armádu.
Podle německého kancléře Friedricha Merze se Trump a Putin telefonicky dohodli na schůzce „během příštích dvou týdnů“. Merz ale zůstal obezřetný. „Nevíme, jestli ruský prezident bude mít odvahu se takového summitu zúčastnit. Proto je potřeba ho přesvědčit,“ řekl.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro stanici LCI uvedl, že „příštích patnáct dní je naprosto zásadních pro to, abychom dokončili práci s Američany a dali bezpečnostním zárukám obsah.“ Dodal, že Putinovo rozhodnutí by „vyjasnilo nejednoznačnosti“ a ukázalo, zda to s mírem myslí vážně.
Mezitím Rusko vysílá jasný vzkaz: nic neuspěchejte. Rusko je sice ochotné hovořit o jednáních, ale nezavazuje se k uspořádání summitu.
Související
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák