Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila.
Přesně před 57 lety překročila vojska Varšavské smlouvy vedená sovětskou armádou hranice tehdejší Československé socialistické republiky. Země byla obsazena a následně více než dvě desetiletí okupována. Události srpna 1968 dodnes připomínají odvahu některých mužů a žen, ale také bolestné zlomení národní sebedůvěry i fakt, že Československo tehdy zůstalo v kritické chvíli osamoceno.
Letos je však třeba klást důraz na současnost. V říjnu nás čekají volby do Poslanecké sněmovny a opět se ukazuje, že část společnosti je stále ochotna svěřit svůj hlas komunistům. Přitom máme za sebou téměř půl století jejich vlády – diktatury, která oslabila ekonomiku, bezpečnost i národní sebevědomí. A přesto se i dnes najdou lidé, kteří by komunisty rádi viděli znovu na nejvyšších postech v zemi.
Co se stane ve chvíli, kdy se komunisté dostanou k moci, jsme si mohli vyzkoušet na vlastní kůži. Potírání disentu, pronásledování nevinných lidí, kteří se provinili pouze tím, že se postavili režimu, a všeobecný nedostatek základních životních potřeb, právě to byla každodenní realita. Dodnes si mnozí pamatují fronty na toaletní papír, dámské hygienické potřeby, džíny nebo banány. Přesto se zdá, že část společnosti má tendenci tuto dobu idealizovat a zapomíná, jak vysokou cenu jsme za ni zaplatili.
Ještě znepokojivější je skutečnost, že paralelu s minulostí nemusíme hledat jen v učebnicích dějepisu. Stačí se podívat na současnou Ruskou federaci, přímého dědice Sovětského svazu. Její agrese na Ukrajině je jen pokračováním staré imperiální logiky, kterou Kreml nikdy zcela neopustil. Denně sledujeme obrazy žen, dětí i mužů, kteří umírají na frontě, jen proto, že Moskva se odmítá vzdát své touhy po nadvládě a expanzi.
Právě proto není lhostejné, komu v říjnu svěříme moc. Demokracie není samozřejmostí, ale je výsledkem desítek let úsilí, zápasu a obětí, které by měly být varováním i závazkem. Zkušenost okupace i totalitní diktatury nás učí, že svoboda se může vytratit překvapivě rychle, pokud společnost rezignuje na odpovědnost. Politické rozhodnutí, které učiníme u volebních uren, proto není jen volbou programu či osobností. Je to volba, zda budeme bránit demokratické instituce a svobodu, nebo zda umožníme, aby se minulost začala znovu vracet.
Pokud by se koalice Stačilo skutečně dostala do Poslanecké sněmovny a uzavřela koaliční smlouvu s hnutím ANO Andreje Babiše, důsledky by byly dalekosáhlé. Tandem přesvědčené rusofilky a komunistky Kateřiny Konečné s Janou Maláčovou, která už je v podstatě také rusofilní komunistka, by s velkou pravděpodobností usiloval o klíčová ministerská křesla. Takový scénář by otevřel cestu ke změnám, které by přímo ohrozily demokratické směřování a stabilitu České republiky.
Není těžké si představit, jak by vypadala jejich politická agenda. Návrat k proruské orientaci, snaha o oslabení vazeb na Evropskou unii a NATO, tlak na posílení státní kontroly v ekonomice i médiích. Podobné kroky by postupně podkopávaly důvěru v demokratické instituce a posouvaly Českou republiku směrem, který si většina občanů po roce 1989 nepřála a který by znamenal faktické oslabení našeho postavení v Evropě i ve světě.
Proto, jakmile se Konečná či Maláčová objeví na ministerských křeslech a začnou měnit státní zřízení k obrazu svému, bude pozdě litovat. V takovém okamžiku si budeme moci navzájem poblahopřát k výsledku, který jsme si svým laxním přístupem sami přivodili. Všichni občané České republiky totiž nesou díl odpovědnosti za to, že jsme dovolili, aby se politikům s takovým ideovým ukotvením otevíral prostor ve veřejné debatě, a tím i možnost ovlivňovat budoucí směřování státu.
Příští 21. srpen, tedy den, kdy si zase připomeneme okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, bychom si tak mohli připomínat v atmosféře, která bude mít k tehdejší nesvobodě nepříjemně blízko. Svobodná média mohou být umlčována, kritické hlasy marginalizovány a podobný komentář, jaký dnes čtete, by už možná ani nesměl spatřit světlo světa.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
komentář , Srpen 1968 , volby , komunisté , KSČM , Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) , hnutí ANO , politika
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Pražanům se v příštím roce zdraží MHD, naznačil nový primátor
před 59 minutami
Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce
před 1 hodinou
Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá
před 2 hodinami
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 3 hodinami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 3 hodinami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 4 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 5 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 5 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 6 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 7 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 8 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 8 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 9 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.
Zdroj: Libor Novák