Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila.
Přesně před 57 lety překročila vojska Varšavské smlouvy vedená sovětskou armádou hranice tehdejší Československé socialistické republiky. Země byla obsazena a následně více než dvě desetiletí okupována. Události srpna 1968 dodnes připomínají odvahu některých mužů a žen, ale také bolestné zlomení národní sebedůvěry i fakt, že Československo tehdy zůstalo v kritické chvíli osamoceno.
Letos je však třeba klást důraz na současnost. V říjnu nás čekají volby do Poslanecké sněmovny a opět se ukazuje, že část společnosti je stále ochotna svěřit svůj hlas komunistům. Přitom máme za sebou téměř půl století jejich vlády – diktatury, která oslabila ekonomiku, bezpečnost i národní sebevědomí. A přesto se i dnes najdou lidé, kteří by komunisty rádi viděli znovu na nejvyšších postech v zemi.
Co se stane ve chvíli, kdy se komunisté dostanou k moci, jsme si mohli vyzkoušet na vlastní kůži. Potírání disentu, pronásledování nevinných lidí, kteří se provinili pouze tím, že se postavili režimu, a všeobecný nedostatek základních životních potřeb, právě to byla každodenní realita. Dodnes si mnozí pamatují fronty na toaletní papír, dámské hygienické potřeby, džíny nebo banány. Přesto se zdá, že část společnosti má tendenci tuto dobu idealizovat a zapomíná, jak vysokou cenu jsme za ni zaplatili.
Ještě znepokojivější je skutečnost, že paralelu s minulostí nemusíme hledat jen v učebnicích dějepisu. Stačí se podívat na současnou Ruskou federaci, přímého dědice Sovětského svazu. Její agrese na Ukrajině je jen pokračováním staré imperiální logiky, kterou Kreml nikdy zcela neopustil. Denně sledujeme obrazy žen, dětí i mužů, kteří umírají na frontě, jen proto, že Moskva se odmítá vzdát své touhy po nadvládě a expanzi.
Právě proto není lhostejné, komu v říjnu svěříme moc. Demokracie není samozřejmostí, ale je výsledkem desítek let úsilí, zápasu a obětí, které by měly být varováním i závazkem. Zkušenost okupace i totalitní diktatury nás učí, že svoboda se může vytratit překvapivě rychle, pokud společnost rezignuje na odpovědnost. Politické rozhodnutí, které učiníme u volebních uren, proto není jen volbou programu či osobností. Je to volba, zda budeme bránit demokratické instituce a svobodu, nebo zda umožníme, aby se minulost začala znovu vracet.
Pokud by se koalice Stačilo skutečně dostala do Poslanecké sněmovny a uzavřela koaliční smlouvu s hnutím ANO Andreje Babiše, důsledky by byly dalekosáhlé. Tandem přesvědčené rusofilky a komunistky Kateřiny Konečné s Janou Maláčovou, která už je v podstatě také rusofilní komunistka, by s velkou pravděpodobností usiloval o klíčová ministerská křesla. Takový scénář by otevřel cestu ke změnám, které by přímo ohrozily demokratické směřování a stabilitu České republiky.
Není těžké si představit, jak by vypadala jejich politická agenda. Návrat k proruské orientaci, snaha o oslabení vazeb na Evropskou unii a NATO, tlak na posílení státní kontroly v ekonomice i médiích. Podobné kroky by postupně podkopávaly důvěru v demokratické instituce a posouvaly Českou republiku směrem, který si většina občanů po roce 1989 nepřála a který by znamenal faktické oslabení našeho postavení v Evropě i ve světě.
Proto, jakmile se Konečná či Maláčová objeví na ministerských křeslech a začnou měnit státní zřízení k obrazu svému, bude pozdě litovat. V takovém okamžiku si budeme moci navzájem poblahopřát k výsledku, který jsme si svým laxním přístupem sami přivodili. Všichni občané České republiky totiž nesou díl odpovědnosti za to, že jsme dovolili, aby se politikům s takovým ideovým ukotvením otevíral prostor ve veřejné debatě, a tím i možnost ovlivňovat budoucí směřování státu.
Příští 21. srpen, tedy den, kdy si zase připomeneme okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, bychom si tak mohli připomínat v atmosféře, která bude mít k tehdejší nesvobodě nepříjemně blízko. Svobodná média mohou být umlčována, kritické hlasy marginalizovány a podobný komentář, jaký dnes čtete, by už možná ani nesměl spatřit světlo světa.
Související
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
komentář , Srpen 1968 , volby , komunisté , KSČM , Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) , hnutí ANO , politika
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry odcházel od soudu zklamaný. Novináři se neprovinili
včera
Druhý český BlackHawk vyrazil do boje s požáry ve Francii
včera
Hrad reagoval na Babišovo video. Pavel odhalil, o co mu jde
včera
Poradíme, kde se v Česku vykoupat. Kvalita vody se zhoršuje kvůli počasí
včera
Medvěd na Slovensku napadl muže přímo v obci. Místní dostali doporučení
včera
Trump tvrdí, že Hormuz je otevřený. Íránci jsou nemocní lidé, zopakoval
včera
Přišli jsme o odhodlaného lídra, komentoval Zelenskyj úmrtí Grahama
Aktualizováno včera
Předpovědi budou jiné, upozornil ČHMÚ. Změna vychází z připomínek občanů
včera
Ostuda. Babiš znovu zkritizoval Pavla kvůli summitu NATO
včera
Tragédie na závodech v Brně. Cizinci nepřežili nehodu, policisté zahájili šetření
včera
První reakce Donalda Trumpa. Zesnulého Grahama si vážil jako patriota
včera
Ve Zlíně už platí jen první stupeň požárního poplachu. Případ řeší policie
včera
Republikáni přišli o výraznou osobnost. Zemřel senátor Lindsey Graham
včera
Filmové Vary jsou u konce. Vyhrálo Padlé ovoce, cenu má i Vášáryová
včera
Írán opět uzavřel Hormuzský průliv. Američané opět útočili
včera
Výhled počasí na další víkend. Bude tropické, na závěr se změní
11. července 2026 21:56
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
11. července 2026 21:01
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
11. července 2026 19:58
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
11. července 2026 19:04
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
Prezident Petr Pavel se domnívá, že by se po summitu NATO mohla situace mezi ním a premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidnit. Podle Pavla je stále možné se na řadě věcí pragmaticky domluvit.
Zdroj: Jan Hrabě