KOMENTÁŘ | Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu

Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila. 

Přesně před 57 lety překročila vojska Varšavské smlouvy vedená sovětskou armádou hranice tehdejší Československé socialistické republiky. Země byla obsazena a následně více než dvě desetiletí okupována. Události srpna 1968 dodnes připomínají odvahu některých mužů a žen, ale také bolestné zlomení národní sebedůvěry i fakt, že Československo tehdy zůstalo v kritické chvíli osamoceno.

Letos je však třeba klást důraz na současnost. V říjnu nás čekají volby do Poslanecké sněmovny a opět se ukazuje, že část společnosti je stále ochotna svěřit svůj hlas komunistům. Přitom máme za sebou téměř půl století jejich vlády – diktatury, která oslabila ekonomiku, bezpečnost i národní sebevědomí. A přesto se i dnes najdou lidé, kteří by komunisty rádi viděli znovu na nejvyšších postech v zemi.

Co se stane ve chvíli, kdy se komunisté dostanou k moci, jsme si mohli vyzkoušet na vlastní kůži. Potírání disentu, pronásledování nevinných lidí, kteří se provinili pouze tím, že se postavili režimu, a všeobecný nedostatek základních životních potřeb, právě to byla každodenní realita. Dodnes si mnozí pamatují fronty na toaletní papír, dámské hygienické potřeby, džíny nebo banány. Přesto se zdá, že část společnosti má tendenci tuto dobu idealizovat a zapomíná, jak vysokou cenu jsme za ni zaplatili.

Ještě znepokojivější je skutečnost, že paralelu s minulostí nemusíme hledat jen v učebnicích dějepisu. Stačí se podívat na současnou Ruskou federaci, přímého dědice Sovětského svazu. Její agrese na Ukrajině je jen pokračováním staré imperiální logiky, kterou Kreml nikdy zcela neopustil. Denně sledujeme obrazy žen, dětí i mužů, kteří umírají na frontě, jen proto, že Moskva se odmítá vzdát své touhy po nadvládě a expanzi.

Právě proto není lhostejné, komu v říjnu svěříme moc. Demokracie není samozřejmostí, ale je výsledkem desítek let úsilí, zápasu a obětí, které by měly být varováním i závazkem. Zkušenost okupace i totalitní diktatury nás učí, že svoboda se může vytratit překvapivě rychle, pokud společnost rezignuje na odpovědnost. Politické rozhodnutí, které učiníme u volebních uren, proto není jen volbou programu či osobností. Je to volba, zda budeme bránit demokratické instituce a svobodu, nebo zda umožníme, aby se minulost začala znovu vracet.

Pokud by se koalice Stačilo skutečně dostala do Poslanecké sněmovny a uzavřela koaliční smlouvu s hnutím ANO Andreje Babiše, důsledky by byly dalekosáhlé. Tandem přesvědčené rusofilky a komunistky Kateřiny Konečné s Janou Maláčovou, která už je v podstatě také rusofilní komunistka, by s velkou pravděpodobností usiloval o klíčová ministerská křesla. Takový scénář by otevřel cestu ke změnám, které by přímo ohrozily demokratické směřování a stabilitu České republiky.

Není těžké si představit, jak by vypadala jejich politická agenda. Návrat k proruské orientaci, snaha o oslabení vazeb na Evropskou unii a NATO, tlak na posílení státní kontroly v ekonomice i médiích. Podobné kroky by postupně podkopávaly důvěru v demokratické instituce a posouvaly Českou republiku směrem, který si většina občanů po roce 1989 nepřála a který by znamenal faktické oslabení našeho postavení v Evropě i ve světě.

Proto, jakmile se Konečná či Maláčová objeví na ministerských křeslech a začnou měnit státní zřízení k obrazu svému, bude pozdě litovat. V takovém okamžiku si budeme moci navzájem poblahopřát k výsledku, který jsme si svým laxním přístupem sami přivodili. Všichni občané České republiky totiž nesou díl odpovědnosti za to, že jsme dovolili, aby se politikům s takovým ideovým ukotvením otevíral prostor ve veřejné debatě, a tím i možnost ovlivňovat budoucí směřování státu.

Příští 21. srpen, tedy den, kdy si zase připomeneme okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, bychom si tak mohli připomínat v atmosféře, která bude mít k tehdejší nesvobodě nepříjemně blízko. Svobodná média mohou být umlčována, kritické hlasy marginalizovány a podobný komentář, jaký dnes čtete, by už možná ani nesměl spatřit světlo světa.

Související

Školství Komentář

Konec UHO a odporných rozvařených tresek. Školní jídelny mohou odstartovat revoluci a zachránit zdraví dětí

Školní stravování čeká největší změna za posledních třicet let. Od září vstupuje v platnost novela, která má z blafů udělat zdravá, pestrá a chutná jídla odpovídající potřebám dnešních dětí. Nový systém klade důraz na kvalitní suroviny, rozmanitost a nutriční hodnoty. Školní oběd se má stát nejen zdrojem energie, ale i součástí zdravého životního stylu, jehož nedílnou součástí je i pravidelný pohyb. Stačí přitom ujít pár kilometrů denně, a dítě se může cítit, chovat i učit daleko lépe. 
Kateřina Konečná Komentář

Křik Stačilo o „utlačované většině“ je vycucaný z prstu. Potvrzuje, že komunisté dodnes nerespektují demokracii

Komunistická koalice Stačilo a její lídryně Kateřina Konečná ve volební kampani křičí nesmysly o „utlačované většině“. Tento narativ však neodpovídá realitě pluralitní demokracie. Česká republika umožňuje svobodné vyjadřování všem, a to i těm, kteří systém kritizují. Když ale dojde na nenávistné projevy a výhrůžky, nelze se divit, že přichází odpověď ze strany práva.

Více souvisejících

komentář Srpen 1968 Volby komunisté KSČM Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) Hnutí ANO politika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Apple

Svět odpočítává poslední hodiny. Apple představí nový iPhone

Jablíčkáři už netrpělivě vyhlížejí oficiální představení nového modelu mobilního telefonu iPhone s pořadovým číslem 17. Září je v tomhle ohledu nabité událostmi. Odstartuje to celé již zítra, kdy se má veřejnost dozvědět novinky o připravovaných produktech společnosti Apple. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Svět po útoku v Jeruzalémě mluví o zděšení

Jeruzalémem otřásl střelecký útok, při kterém zemřelo šest lidí. K události došlo v 10:15 místního času, kdy dva útočníci vystoupili z auta a zahájili palbu na autobusové zastávce u křižovatky Ramot na okraji města.  

včera

Jeruzalém

Při střelbě na autobusové zastávce v Jeruzalémě zemřelo šest lidí. Podle Izraele šlo o teroristický útok

Při střelbě v Jeruzalémě zemřelo šest lidí, uvedl izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. Palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce. Ministr Saar popsal útok jako „strašlivý teroristický útok“ a dodal, že Izrael je ve válce s radikálním islamistickým terorismem. Vyzval proto mezinárodní společenství, aby se jasně rozhodlo, zda stojí na straně Izraele, nebo džihádistů. 

včera

Palestina

Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát, má ale podmínku

Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot oznámil, že Belgie se chystá formálně uznat Palestinu jako stát a zároveň uvalit na Izrael sankce. Uznání má proběhnout během zasedání Valného shromáždění OSN, které se koná tento měsíc. Má to však dvě podmínky: propuštění všech izraelských rukojmí, které od 7. října 2023 drží hnutí Hamás, a záruku, že Hamás již nebude hrát žádnou roli ve správě Palestiny.

včera

Kim Čong-Un

Severní Korea oslavuje vojáky padlé na Ukrajině. Kim Čong-un jim nechá postavit pomník

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině po boku ruské armády. Státní média informovala, že jim Kim vyjádřil „hlubokou soustrast“. Jižní Korea odhaduje, že KLDR poslala na Ukrajinu přibližně 15 tisíc vojáků, společně s raketami a dalšími zbraněmi. Jako protihodnotu získala Severní Korea od Ruska potraviny, finanční prostředky a technickou pomoc.

včera

včera

Lesní požár

Evropa v plamenech: Letošní rok byl nejhorší sezónou požárů v historii

Podle nové zprávy klimatologů ze skupiny World Weather Attribution je kvůli klimatickým změnám riziko lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně vyšší. Letošní rok se stal nejhorší sezónou požárů v historii. Živel spálil přes jeden milion hektarů a kvůli globálnímu oteplování byl o 22 % intenzivnější.

včera

Ruská armáda

Rusko a Bělorusko zahajují vojenské cvičení Zapad 2025. NATO je v pohotovosti

NATO je ve stavu pohotovosti, protože Rusko a Bělorusko zahajují vojenské cvičení Zapad 2025. Vzhledem k tomu, že se manévry uskuteční blízko hranic Polska a Litvy, západní spojenci je pečlivě sledují. Cílem je zjistit, jak jsou na tom ruské síly, a zároveň posoudit možné plány budoucích akcí. Cvičení má probíhat od 12. do 16. září a zaměří se na střet se spojeneckými silami.

včera

včera

7. září 2025 21:06

Prezident Trump

Rusko eskaluje útoky na Ukrajinu. Trump je připraven uvalit sankce

Prezident USA Donald Trump o víkendu naznačil, že je jeho administrativa připravena přejít k další fázi sankcí proti Rusku. Na otázku reportéra, zda je připraven, Trump krátce odpověděl: „Ano, jsem.“ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek zdůraznil, že je důležité vystupňovat tlak na Moskvu a na „všechny země, které obchodují s Ruskem“.

7. září 2025 19:52

Citelná rána Trumpovým plánům: USA mohou státům vracet miliardy dolarů

Americký federální odvolací soud rozhodl, že většina cel, která zavedl prezident Donald Trump, jsou nelegální, protože překračují jeho prezidentské pravomoci. Verdikt soudu potvrdil dřívější rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států, který v květnu odmítl Trumpův argument, že mu zákon o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocech (IEEPA) dává právo zavádět globální cla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy