Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila.
Přesně před 57 lety překročila vojska Varšavské smlouvy vedená sovětskou armádou hranice tehdejší Československé socialistické republiky. Země byla obsazena a následně více než dvě desetiletí okupována. Události srpna 1968 dodnes připomínají odvahu některých mužů a žen, ale také bolestné zlomení národní sebedůvěry i fakt, že Československo tehdy zůstalo v kritické chvíli osamoceno.
Letos je však třeba klást důraz na současnost. V říjnu nás čekají volby do Poslanecké sněmovny a opět se ukazuje, že část společnosti je stále ochotna svěřit svůj hlas komunistům. Přitom máme za sebou téměř půl století jejich vlády – diktatury, která oslabila ekonomiku, bezpečnost i národní sebevědomí. A přesto se i dnes najdou lidé, kteří by komunisty rádi viděli znovu na nejvyšších postech v zemi.
Co se stane ve chvíli, kdy se komunisté dostanou k moci, jsme si mohli vyzkoušet na vlastní kůži. Potírání disentu, pronásledování nevinných lidí, kteří se provinili pouze tím, že se postavili režimu, a všeobecný nedostatek základních životních potřeb, právě to byla každodenní realita. Dodnes si mnozí pamatují fronty na toaletní papír, dámské hygienické potřeby, džíny nebo banány. Přesto se zdá, že část společnosti má tendenci tuto dobu idealizovat a zapomíná, jak vysokou cenu jsme za ni zaplatili.
Ještě znepokojivější je skutečnost, že paralelu s minulostí nemusíme hledat jen v učebnicích dějepisu. Stačí se podívat na současnou Ruskou federaci, přímého dědice Sovětského svazu. Její agrese na Ukrajině je jen pokračováním staré imperiální logiky, kterou Kreml nikdy zcela neopustil. Denně sledujeme obrazy žen, dětí i mužů, kteří umírají na frontě, jen proto, že Moskva se odmítá vzdát své touhy po nadvládě a expanzi.
Právě proto není lhostejné, komu v říjnu svěříme moc. Demokracie není samozřejmostí, ale je výsledkem desítek let úsilí, zápasu a obětí, které by měly být varováním i závazkem. Zkušenost okupace i totalitní diktatury nás učí, že svoboda se může vytratit překvapivě rychle, pokud společnost rezignuje na odpovědnost. Politické rozhodnutí, které učiníme u volebních uren, proto není jen volbou programu či osobností. Je to volba, zda budeme bránit demokratické instituce a svobodu, nebo zda umožníme, aby se minulost začala znovu vracet.
Pokud by se koalice Stačilo skutečně dostala do Poslanecké sněmovny a uzavřela koaliční smlouvu s hnutím ANO Andreje Babiše, důsledky by byly dalekosáhlé. Tandem přesvědčené rusofilky a komunistky Kateřiny Konečné s Janou Maláčovou, která už je v podstatě také rusofilní komunistka, by s velkou pravděpodobností usiloval o klíčová ministerská křesla. Takový scénář by otevřel cestu ke změnám, které by přímo ohrozily demokratické směřování a stabilitu České republiky.
Není těžké si představit, jak by vypadala jejich politická agenda. Návrat k proruské orientaci, snaha o oslabení vazeb na Evropskou unii a NATO, tlak na posílení státní kontroly v ekonomice i médiích. Podobné kroky by postupně podkopávaly důvěru v demokratické instituce a posouvaly Českou republiku směrem, který si většina občanů po roce 1989 nepřála a který by znamenal faktické oslabení našeho postavení v Evropě i ve světě.
Proto, jakmile se Konečná či Maláčová objeví na ministerských křeslech a začnou měnit státní zřízení k obrazu svému, bude pozdě litovat. V takovém okamžiku si budeme moci navzájem poblahopřát k výsledku, který jsme si svým laxním přístupem sami přivodili. Všichni občané České republiky totiž nesou díl odpovědnosti za to, že jsme dovolili, aby se politikům s takovým ideovým ukotvením otevíral prostor ve veřejné debatě, a tím i možnost ovlivňovat budoucí směřování státu.
Příští 21. srpen, tedy den, kdy si zase připomeneme okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, bychom si tak mohli připomínat v atmosféře, která bude mít k tehdejší nesvobodě nepříjemně blízko. Svobodná média mohou být umlčována, kritické hlasy marginalizovány a podobný komentář, jaký dnes čtete, by už možná ani nesměl spatřit světlo světa.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
komentář , Srpen 1968 , volby , komunisté , KSČM , Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) , hnutí ANO , politika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
před 2 hodinami
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
včera
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
včera
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
včera
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
včera
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
včera
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
včera
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
včera
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
včera
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
včera
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
včera
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
včera
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
včera
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
včera
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
včera
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
včera
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
včera
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
včera
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
včera
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Zdroj: Libor Novák