Srpen 1968

Fico využil výročí srpna 1968, aby varoval před politikou jednoho názoru

Jan Palach zemřel před 55 lety. Kdo byl student, který se upálil na protest proti okupaci?

Dne 19. ledna 2024 tomu je přesně 55 let od úmrtí Jana Palacha. O něm se všeobecně ví, že to byl student, který se upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. Méně lidí však dokáže zodpovědět otázku, kdo Jan Palach vlastně byl.

Komentář

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.

Komentář

55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování

Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii. 

Maďarsko mělo využít srpna 1968 a připojit k sobě jižní Slovensko, napsal list

Česko a Slovensko si v pondělí připomenou 55 let od událostí 21. srpna 1968, kdy do společného státu podnikla invazi vojska Varšavské smlouvy. Jeden z provládních maďarských deníků teď po letech napsal, že Budapešť měla operace využít k připojení oblasti jižního Slovenska.

Komentář

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara

Před 55 lety, 5. ledna 1968, se funkce prvního tajemníka ÚV KSČ ujal Alexander Dubček. Výměna nejvyššího představitele strany, která v té době držela již téměř dvě desetiletí mocenský monopol v zemi, umožnila zahájení pokusu o reformu československé státně-socialistické diktatury, jež se do historie zapsal jako pražské jaro. Dubček se pro mnohé stal jeho hlavní tváří, přestože ve skutečnosti nebyl hlavním iniciátorem liberalizačních změn.

Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, řekl Fiala k výročí okupace Československa

Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, uvedl v souvislosti s dnešním 54. výročím začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou premiér Petr Fiala (ODS). Podle předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše (ANO) tehdejší invaze oddálila v Československu pád totality. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že imperiální tendence, dříve Sovětského svazu a nyní Ruska, se nezměnila.

Rozhovor

Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat. Zůstal pevný do posledního vydechnutí, říká kněz Halík

Zůstal morálně čistý, a to hlavně díky odkazu Jana Palacha, od jehož upálení, kterým chtěl probudit národ z letargie po sovětské okupaci, uplynulo právě dnes 53 let. Studentova oběť byla pro katolického kněze Tomáše Halíka symbolem, aby se nezapletl s komunistickým režimem. „Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat alespoň pro několik procent lidí, a to už mělo význam. Malá skupina tu jiskru pronesla sychravým časem normalizace a ona zas vzplála po dvaceti letech při Palachově týdnu v lednu 1989 a pak v listopadových událostech, které doprovázely kolaps komunismu. Obdivuji na něm, že zůstal pevný do posledního vydechnutí,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Tomáš Halík.

Komentář

Před sto lety se narodil Dubček, symbol pražského jara. Tragicky se mýlil v přesvědčení o reformovatelnosti komunismu

Byl symbolem pražského jara, které po krutých padesátých letech náhle představovalo záblesk svobody uprostřed čtyřicetileté komunistické totality. Alexander Dubček, od jehož narození právě dnes uplynulo sto let, působil na konci šedesátých let pro svou lidskost jako zjevení a v zemi se stal nesmírně populární. Jeho socialismus s lidskou tváří však v srpnu 1968 rozdrtily tanky Varšavské smlouvy. Rodák z Uhrovce se tak tragicky mýlil ve svém přesvědčení, že komunismus je možné reformovat. Do historie se bývalý první tajemník ÚV KSČ zapsal jako velmi slabý a naivní politik. Velkým zklamáním pro jeho příznivce bylo zjištění, že při ročním výročí okupace podepsal takzvaný pendrekový zákon umožnující ještě větší perzekuci zadržených demonstrantů. Po nuceném odchodu do ústraní nepodporoval disent a po Listopadové revoluci byli i někteří Slováci proti tomu, aby se stal prezidentem.

Politici při pietě k srpnu 1968 hovořili o svobodě slova i hrdinství

Důležitost svobody slova a veřejnoprávních médií zdůraznil při dnešním pietním aktu k 53. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) připomněla před budovou Českého rozhlasu v Praze hrdinství jednotlivců, které je podle ní podstatným prvkem svobody a demokracie.

Invaze ze srpna 1968 byla potlačením demokratizačních snah, uvedla Čaputová

Invaze spojeneckých vojsk v srpnu 1968 nebyla přátelskou pomocí, ale potlačením demokratizačních snah pražského jara. Uvedla to dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Události vpádu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa, které se odehrálo před 53 lety, si je podle prezidentky potřeba připomínat, aby nedocházelo k falšování a zkreslování historie.

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Výuka dějepisu je tragédií z 21. srpna 1968 téměř nedotčena a ruská propaganda stále hovoří o bratrské pomoci

Duše národa se po jejich násilnickém vpádu nikdy nezhojila. Slzy vlastenců, kteří od časného rána 21. srpna 1968, museli na ulicích přihlížet přítomnosti sovětských tanků a jejich vazalů z Varšavské smlouvy, neoschly ani po 53 letech. Invaze socialistických armád vrátila snílky o demokracii do tvrdé normalizační reality. Šok přišel i o rok později, kdy občané při demonstracích umírali z rukou tuzemských kremelských zrádců. Protesty ze srpnů z let 1988 a 1989 k tragickému výročí ale otevřely cestu k Listopadu 1989. Je smutné, že zmíněné tragické období a jeho důsledky je absolutně nedostatečně reflektováno při výuce dějepisu. Mnozí bohužel i v kalendáři přehlédnou, že datum 21. srpna je Dnem památky obětí invaze a následné okupace Varšavské smlouvy.

Rozhovor

Před 30 lety se rozpadla Varšavská smlouva. Havel si ji pojil s invazí, proto žádal její zánik, říká historik

ROZHOVOR – Pásy jejich tanků zadusily náznaky rodící se svobody a demokracie v Maďarsku i Československu, byť Varšavská smlouva, od jejíhož rozpuštění vojenských struktur právě dnes uplynulo třicet let, ve skutečnosti o intervencích armád nerozhodla, ani je formálně neposvětila. Historik Matěj Bílý z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že československá diplomacie sehrála podstatnou roli v zániku socialistické aliance, a to právě kvůli invazi ze srpna 1968. Prezident Havel na setkání s Gorbačovem v červnu 1990 vystoupil s velmi kritickým projevem o ukončení paktu. „Je přitom zarážející, že Gorbačov se nepostavil výrazněji na odpor,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Bílý.

Rozhovor

Vražda na železné oponě. Vojína při útěku na Západ zastavil až transportér. Zrůdnost, říká pamětník Prokeš

ROZHOVOR – Na vojně si plně uvědomil zrůdnost komunistického režimu. Miroslav Prokeš, který sloužil u útvaru 8522 v Chebu, má dodnes v paměti příběh vojína Zdeňka Poláška, na něhož Pohraniční stráž 21. ledna 1981 povolala obrněný transportér, aby dezertérovi zabránila v emigraci do Spolkové republiky Německo. „Z odposlechů na telefonní ústředně jsem jako spojař vytušil, že bojové vozidlo jej mohlo usmrtit anebo Poláška rozstřílelo. Vojín se provinil jen tím, že usilovně toužil po svobodě a nechtěl žít v zadrátované zemi,“ říká o čtyřicet let staré vraždě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz pamětník Prokeš, který v tehdejším Gottwaldově dodával tamnímu disentu cyklostyly a papíry pro tisk samizdatů.

Rozhovor

Palach před svým protestem uvažoval o útoku na sovětského vojáka a vyzýval k obsazení rozhlasu, říká Blažek

ROZHOVOR – V aktovce s sebou nosil pistoli, uvažoval, že by zaútočil na sovětského vojáka. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek popisuje, jak Jan Palach, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo 52 let, niterně prožíval srpnovou okupaci Československa. Zapálil se, aby svým protestem probudil společnost z letargie. „Před svou smrtí Jan Palach napsal studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi dopis, v němž ho vyzýval, aby vysokoškoláci obsadili rozhlas a vyhlásili generální stávku. Jedná se o příběh, který ukazuje, že za jistých okolností existují důležitější věci než je samotný lidský život,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Petr Blažek.

Rozhovor

Nikdy nezapomenu na komunistická příkoří, Havel nám vybojoval svobodu, říká pro EZ Kubišová

ROZHOVOR – Když začala na balkoně Melantrichu zpívat Modlitbu pro Martu, lidem tekly po tvářích slzy dojetí a v mrazu hlasitě pěli píseň symbolizující odpor sovětské okupace. Všichni cítili, že 21. listopadu 1989 přichází do Československa svoboda. Zaplněné Václavské náměstí obdivně vzhlíželo k Martě Kubišové, které komunisté zakázali dvacet let vystupovat. Rudý teror ji však nedokázal ze srdcí jejích příznivců vymazat. „Nevěřila jsem, že změna režimu může nastat. Byla jsem překvapená,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marta Kubišová.

Problém totality nejsou jen zavřené hranice. Lidé se báli, připomíná exposlanec

Jestli existuje něco, co přímo vystihuje totalitu, pak jsou to její snahy ovládnout všechny bez rozdílu. "Outsideři" nejsou přípustní. Podle historika, bývalého poslance a filozofa Daniela Kroupy současná diskuze o normalizaci postrádá kontext, jelikož jejím hlavním problémem nebyly ani tak zavřené hranice jako spíš, že se lidé báli neustálého sledování. SSSR si navíc nemohl dovolit, aby měl ve své sféře vlivu svobodnou zemi.

Poznala jsem na vlastní kůži bolševické zlo, šlo mně o život, říká pro EZ pamětnice o 21. srpnu 1969

Šlo jí s manželem o život, kolem nich svištěly vypálené náboje. Kdyby se Eva Bínová s mužem neukryla v náhodně otevřeném domě v pražské Jungmannově ulici, skončili by 21. srpna 1969 tragicky. Na roční výročí okupace vyšli do ulic, oba, stejně jako řada Čechoslováků, věřili, že účastí na demonstraci mohou ještě něco zvrátit. „Pořád jsme doufali, že Alexander Dubček vývoj zvrátí. Když jsme se později dozvěděli, že jsme při řežbě skandovali jeho jméno a on o den později podepsal pendrekový zákon, přišli jsme o všechny iluze,“ říká exkluzivně pro EuroZprávy.cz čilá sedmasedmdesátiletá seniorka. Dodnes si vybavuje přesné detaily z událostí starých 51 let. „Poznala jsem na vlastní kůži bolševické zlo a zvůli. I po těch letech se mně vybaví zvuk té děsivé střelby. Považuji za zrůdnost, že Čechoslováci pálili do krajanů,“ kroutí hlavou pamětnice Eva Bínová.

Rozhovor

Dubček byl slaboch, Kriegel ukázal, že se dalo Sovětům vzepřít, říká badatel Schovánek o invazi

ROZHOVOR – Z potemnělého nebe nad Prahou se pozdě večer ozývá burácení letadel. Lomoz strojů, který neslábne, ale naopak sílí, je předzvěstí blížící se tragédie, která způsobí v československých dějinách obrovskou jizvu, jež se dodnes nezacelila. Právě udeřila půlnoc, píše se 21. srpna roku 1968 a první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček před malou chvílí zjistil, že zemi okupuje pět armád Varšavské smlouvy v čele se Sověty. „Když se Dubček zprávu o okupaci dozvěděl, tak brečel, místo toho, aby něco dělal. Jednalo se o tragickou postavu naší historie. Svoji roli nezvládl ani v srpnu 1969, kdy demonstranti vyvolávali jeho jméno, ale on o den později podepsal pendrekový zákon, který umožnil větší perzekuci protestujících. Byl to slaboch,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz antikomunista a badatel Radek Schovánek o událostech starých 51, respektive 52 let.

Rozhovor

Předání dokumentu, kterým zrádci legitimizovali invazi, vypovídá o inteligenci bolševiků, říká k srpnu 1968 badatel Schovánek

ROZHOVOR – Badatel Radek Schovánek je přesvědčený, že některý z vojenských útvarů se měl proti sovětským okupantům a dalším armádám Varšavské smlouvy, které 21. srpna 1968 podnikli invazi na území tehdejšího Československa, bránit střelbou. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Radek Schovánek, držitel ocenění účastníka třetího protikomunistického odboje a odporu, také uvedl, že za tragédii považuje i srpen roku 1969, kdy Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti střílely do vlastních lidí, bily je, aby daly najevo, že normalizace není dočasná. „Záběry z násilných zásahů se šířily televizí po celé zemi, aby každý věděl, že když nebude souhlasit se současným stavem, tak mu komunisté rozbijí hubu. Kolaboranstké bezpečnostní složky i následné represe zlomily národu páteř na dvacet let,“ tvrdí.