KOMENTÁŘ | 55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování

Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii. 

Před 55 lety překročila hranice Československé socialistické republiky vojska Varšavské smlouvy v čele se sovětskou Rudou armádou. Kromě té československé území okupovali Poláci, Němci, Maďaři a Bulhaři. Na vrcholu sil měla invazní vojska přes 300 tisíc mužů, proti čemuž neměla československá armáda mnoho šancí.  

Důvod k invazi byl poměrně prostý a Sovětský svaz si ho již s několikatýdenním předstihem oprávnil na papíře – došlo k podpisu Bratislavské deklarace, kde komunistické země východní Evropy kromě Rumunska potvrdily věrnost marxismu-leninismu a boji proti buržoazní ekonomii neboli kapitalismu. Moskva tehdy proklamovala záměr zasáhnout do vývoje v zemích Varšavské smlouvy ve chvíli, kdy by hrozilo zavedení politické plurality se systémem majícím více politických stran. 

Země Varšavské smlouvy vyjádřily oficiální obavu nad „současným děním v Československu“. O několik dní později okupační vojska obsadila nejen pražské ulice a začalo jednadvacetileté období temna. 

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara Alexander Dubček hovoří k lidem během sametové revoluce.

Pro připomenutí: byla to Rudá armáda, která invazi vedla. Suverénně největším národem SSSR byli Rusové. Že ale armáda byla „sovětská“ v tuto chvíli a každý den žene vodu na mlýn české dezinformační komunitě a komunitě nespokojené s ubytováním ukrajinských válečných uprchlíků na území České republiky.

Vojska Varšavské smlouvy do Československa přijížděla z Německé demokratické republiky, Polska a Maďarska. Dává to i taktickou logiku, přímá invaze ze současného ukrajinského území by znamenala několik set kilometrů dlouhou cestu. Nejprve přes terénně nepřívětivou Podkarpatskou Rus a Košice. Čili přes město ani zdaleka ne takového významu jako Praha, Bratislava či Brno. Existovaly i jednotky na území Ukrajiny, ale jak upozornil historik Prokop Tomek pro server Aktuálně.cz, neznamená to, že byly národnostně složené primárně z Ukrajinců. 

Že invazi v roce 1968 vedli Ukrajinci je nanejvýš patetický a levný argument. V současné době navíc máme velice kvalitní vztahy s Poláky, Němci i třeba s Litevci, které nikdo z účasti na této akci nehaní – protože to jednoduše nemá smysl a do proruské debaty to nepřináší žádné „kvalitní“ argumenty. Pokud bychom chtěli obviňovat všechny národy rovnoměrně, je potřeba zmínit přes dvacítku z nich.

Takže koho bychom zde neměli podle proruské scény vítat? Němce, Poláky, Maďary, Bulhary, Ukrajince, Bělorusy, Rusy, Kazachy, Armény, Ázerbájdžánce, Gruzínce, Kazachy, Uzbeky, Tádžiky, Turkmeny, Kyrgyze, Litevce, Estonce či Lotyše. A to zmiňujeme pouze hlavní národy. Další desítky zůstávají v područí Moskvy. Většina z nich tehdy byla zastoupena v Rudé armádě. 

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Výuka dějepisu je tragédií z 21. srpna 1968 téměř nedotčena a ruská propaganda stále hovoří o bratrské pomoci Pieta za srpen roku 1968

Důležité je zmínit, že valná většina těchto národů by nic podobného znovu neudělala. Většina z nich se navíc za invazi omluvila. A Rusové? Udělali naprosto stejnou věc i o více než padesát let dřív. Značí to absenci jakéhokoliv poučení z historie a nulové výčitky svědomí z jakékoli akce, která brala svobodu lidem, kteří s Moskvou nemají pranic společného. 

Plnohodnotná invaze Ruska proti Ukrajině je jasným důkazem, že se v Moskvě nic nezměnilo. Nepřišel žádný rozkaz z Kyjeva – v roce 1968 ani 2022. Rozhodla to Moskva. Přesněji řečeno Kreml, jen ne komunistický, nýbrž oligarchický a putinistický. 

Rudá armáda existuje i dnes. Impérium na východě se stále nerozpadlo a vypadá to, že se tak nějakou dobu nestane. Co se ale rozpadá, je imperiální armáda, její morálka a zásobování, její stroje dovážené na frontu až z dalekého Sibiře. 

Co mají invaze proti Československu 1968 a Ukrajině 2022 společné? Obě země se chtěly vydat svou vlastní cestou a činily důležité kroky k tomu, aby se osvobodily od spárů moskevského politbyra. Čechům a Slovákům trvalo 21 let dokončit, co začali. Jak dlouho to potrvá Ukrajincům, je ještě ve hvězdách. Zřejmé ale je, že Rusové překročili nejen hranice další suverénní a samostatné země, ale jakékoliv hodnoty a mezinárodní konvence vybudované po smrti Adolfa Hitlera. 

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář Srpen 1968 historie Československo Sovětský svaz Varšavská smlouva

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

král Jindřich VIII.

Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku

Bylo 19. května roku 1536, když se v londýnském Toweru odehrála poprava. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, kdyby se nejednalo o popravu královny, kterou navíc na popraviště dostal její vlastní manžel a král Jindřich VIII. Proč? A proč nechal o pár let později popravit i svou další ženu?

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy

V nedělním odpoledni a večeru pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. V „české“ skupině B ve Fribourgu byl k vidění nejprve severský duel mezi Švédskem a Dánskem. Především díky třem kanadským bodům Raymnoda a také díky premiérové trefě na MS Björcka si Švédové celkem v pohodě došli k jasnému vítězství 6:2. Tři kanadské body za tři góly si pak v této skupině připsal norský reprezentant Berglund, díky němuž tak pomohl Norsku k tomu, aby si Slovinci nepřipsali druhou výhru v řadě na turnaji poté, co v sobotu dokázali porazit Čechy. V rámci skupiny A se uskutečnil rakousko-uherský souboj, v němž i přes rakouský profesorský hokej nakonec naši jižní sousedé potvrdili roli favorita. Večer si pak v této skupině poradili Lotyši s Němci.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Pohraniční město Suej-fen-che, které leží v ekonomicky oslabené průmyslové oblasti na severovýchodě Číny, se stalo mikrokosmem vyvíjejících se obchodních vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného prohlášení obou lídrů o partnerství bez hranic se vazby mezi oběma státy výrazně prohloubily. Bilaterální obchod dosahuje rekordních maxim, což vyvolává nevoli západních představitelů, kteří Peking obviňují z poskytování ekonomické záchranné sítě pro Moskvu. Čína však západní sankce odmítá s tím, že neodpovídají mezinárodnímu právu, a trvá na tom, že běžná spolupráce mezi čínskými a ruskými podniky by neměla být omezována.

včera

Ilustrační foto

Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy

Klimatický fenomén El Niño se v Tichém oceánu formuje výrazně rychleji, než vědci původně předpokládali. Podle nejnovější aktualizace Centra pro předpověď klimatu (CPC), které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), navíc rapidně rostou šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy dosáhnout historické síly. Meteorologové v této souvislosti podle CNN hovoří o možnosti vzniku vzácného takzvaného super El Niña, přičemž pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, je aktuálně odhadována na 66 procent.

Aktualizováno včera

včera

WHO

WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil hluboké znepokojení nad rozsahem a rychlostí, s jakou se šíří nová epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Od začátku nynějšího propuknutí nákazy úřady v zemi zaznamenaly již nejméně 500 podezřelých případů a 130 úmrtí. V severovýchodní konžské provincii Ituri bylo laboratorně potvrzeno 30 případů, přičemž nákaza pronikla i do ugandského hlavního města Kampala, kde byl potvrzen jeden případ a jedno úmrtí. Pozitivní test měl také jeden občan Spojených států, který byl následně přepraven k léčbě do Německa.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

včera

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

včera

Afghanistán

Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru

V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.

včera

Aktualizováno 18. května 2026 23:02

MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3

Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.

Zdroj: David Holub

Další zprávy