Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii.
Před 55 lety překročila hranice Československé socialistické republiky vojska Varšavské smlouvy v čele se sovětskou Rudou armádou. Kromě té československé území okupovali Poláci, Němci, Maďaři a Bulhaři. Na vrcholu sil měla invazní vojska přes 300 tisíc mužů, proti čemuž neměla československá armáda mnoho šancí.
Důvod k invazi byl poměrně prostý a Sovětský svaz si ho již s několikatýdenním předstihem oprávnil na papíře – došlo k podpisu Bratislavské deklarace, kde komunistické země východní Evropy kromě Rumunska potvrdily věrnost marxismu-leninismu a boji proti buržoazní ekonomii neboli kapitalismu. Moskva tehdy proklamovala záměr zasáhnout do vývoje v zemích Varšavské smlouvy ve chvíli, kdy by hrozilo zavedení politické plurality se systémem majícím více politických stran.
Země Varšavské smlouvy vyjádřily oficiální obavu nad „současným děním v Československu“. O několik dní později okupační vojska obsadila nejen pražské ulice a začalo jednadvacetileté období temna.
Pro připomenutí: byla to Rudá armáda, která invazi vedla. Suverénně největším národem SSSR byli Rusové. Že ale armáda byla „sovětská“ v tuto chvíli a každý den žene vodu na mlýn české dezinformační komunitě a komunitě nespokojené s ubytováním ukrajinských válečných uprchlíků na území České republiky.
Vojska Varšavské smlouvy do Československa přijížděla z Německé demokratické republiky, Polska a Maďarska. Dává to i taktickou logiku, přímá invaze ze současného ukrajinského území by znamenala několik set kilometrů dlouhou cestu. Nejprve přes terénně nepřívětivou Podkarpatskou Rus a Košice. Čili přes město ani zdaleka ne takového významu jako Praha, Bratislava či Brno. Existovaly i jednotky na území Ukrajiny, ale jak upozornil historik Prokop Tomek pro server Aktuálně.cz, neznamená to, že byly národnostně složené primárně z Ukrajinců.
Že invazi v roce 1968 vedli Ukrajinci je nanejvýš patetický a levný argument. V současné době navíc máme velice kvalitní vztahy s Poláky, Němci i třeba s Litevci, které nikdo z účasti na této akci nehaní – protože to jednoduše nemá smysl a do proruské debaty to nepřináší žádné „kvalitní“ argumenty. Pokud bychom chtěli obviňovat všechny národy rovnoměrně, je potřeba zmínit přes dvacítku z nich.
Takže koho bychom zde neměli podle proruské scény vítat? Němce, Poláky, Maďary, Bulhary, Ukrajince, Bělorusy, Rusy, Kazachy, Armény, Ázerbájdžánce, Gruzínce, Kazachy, Uzbeky, Tádžiky, Turkmeny, Kyrgyze, Litevce, Estonce či Lotyše. A to zmiňujeme pouze hlavní národy. Další desítky zůstávají v područí Moskvy. Většina z nich tehdy byla zastoupena v Rudé armádě.
Důležité je zmínit, že valná většina těchto národů by nic podobného znovu neudělala. Většina z nich se navíc za invazi omluvila. A Rusové? Udělali naprosto stejnou věc i o více než padesát let dřív. Značí to absenci jakéhokoliv poučení z historie a nulové výčitky svědomí z jakékoli akce, která brala svobodu lidem, kteří s Moskvou nemají pranic společného.
Plnohodnotná invaze Ruska proti Ukrajině je jasným důkazem, že se v Moskvě nic nezměnilo. Nepřišel žádný rozkaz z Kyjeva – v roce 1968 ani 2022. Rozhodla to Moskva. Přesněji řečeno Kreml, jen ne komunistický, nýbrž oligarchický a putinistický.
Rudá armáda existuje i dnes. Impérium na východě se stále nerozpadlo a vypadá to, že se tak nějakou dobu nestane. Co se ale rozpadá, je imperiální armáda, její morálka a zásobování, její stroje dovážené na frontu až z dalekého Sibiře.
Co mají invaze proti Československu 1968 a Ukrajině 2022 společné? Obě země se chtěly vydat svou vlastní cestou a činily důležité kroky k tomu, aby se osvobodily od spárů moskevského politbyra. Čechům a Slovákům trvalo 21 let dokončit, co začali. Jak dlouho to potrvá Ukrajincům, je ještě ve hvězdách. Zřejmé ale je, že Rusové překročili nejen hranice další suverénní a samostatné země, ale jakékoliv hodnoty a mezinárodní konvence vybudované po smrti Adolfa Hitlera.
Související
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
komentář , Srpen 1968 , historie , Československo , Sovětský svaz , Varšavská smlouva
Aktuálně se děje
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
včera
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
včera
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
včera
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
7. června 2026 21:44
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.
Zdroj: Libor Novák