Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii.
Před 55 lety překročila hranice Československé socialistické republiky vojska Varšavské smlouvy v čele se sovětskou Rudou armádou. Kromě té československé území okupovali Poláci, Němci, Maďaři a Bulhaři. Na vrcholu sil měla invazní vojska přes 300 tisíc mužů, proti čemuž neměla československá armáda mnoho šancí.
Důvod k invazi byl poměrně prostý a Sovětský svaz si ho již s několikatýdenním předstihem oprávnil na papíře – došlo k podpisu Bratislavské deklarace, kde komunistické země východní Evropy kromě Rumunska potvrdily věrnost marxismu-leninismu a boji proti buržoazní ekonomii neboli kapitalismu. Moskva tehdy proklamovala záměr zasáhnout do vývoje v zemích Varšavské smlouvy ve chvíli, kdy by hrozilo zavedení politické plurality se systémem majícím více politických stran.
Země Varšavské smlouvy vyjádřily oficiální obavu nad „současným děním v Československu“. O několik dní později okupační vojska obsadila nejen pražské ulice a začalo jednadvacetileté období temna.
Pro připomenutí: byla to Rudá armáda, která invazi vedla. Suverénně největším národem SSSR byli Rusové. Že ale armáda byla „sovětská“ v tuto chvíli a každý den žene vodu na mlýn české dezinformační komunitě a komunitě nespokojené s ubytováním ukrajinských válečných uprchlíků na území České republiky.
Vojska Varšavské smlouvy do Československa přijížděla z Německé demokratické republiky, Polska a Maďarska. Dává to i taktickou logiku, přímá invaze ze současného ukrajinského území by znamenala několik set kilometrů dlouhou cestu. Nejprve přes terénně nepřívětivou Podkarpatskou Rus a Košice. Čili přes město ani zdaleka ne takového významu jako Praha, Bratislava či Brno. Existovaly i jednotky na území Ukrajiny, ale jak upozornil historik Prokop Tomek pro server Aktuálně.cz, neznamená to, že byly národnostně složené primárně z Ukrajinců.
Že invazi v roce 1968 vedli Ukrajinci je nanejvýš patetický a levný argument. V současné době navíc máme velice kvalitní vztahy s Poláky, Němci i třeba s Litevci, které nikdo z účasti na této akci nehaní – protože to jednoduše nemá smysl a do proruské debaty to nepřináší žádné „kvalitní“ argumenty. Pokud bychom chtěli obviňovat všechny národy rovnoměrně, je potřeba zmínit přes dvacítku z nich.
Takže koho bychom zde neměli podle proruské scény vítat? Němce, Poláky, Maďary, Bulhary, Ukrajince, Bělorusy, Rusy, Kazachy, Armény, Ázerbájdžánce, Gruzínce, Kazachy, Uzbeky, Tádžiky, Turkmeny, Kyrgyze, Litevce, Estonce či Lotyše. A to zmiňujeme pouze hlavní národy. Další desítky zůstávají v područí Moskvy. Většina z nich tehdy byla zastoupena v Rudé armádě.
Důležité je zmínit, že valná většina těchto národů by nic podobného znovu neudělala. Většina z nich se navíc za invazi omluvila. A Rusové? Udělali naprosto stejnou věc i o více než padesát let dřív. Značí to absenci jakéhokoliv poučení z historie a nulové výčitky svědomí z jakékoli akce, která brala svobodu lidem, kteří s Moskvou nemají pranic společného.
Plnohodnotná invaze Ruska proti Ukrajině je jasným důkazem, že se v Moskvě nic nezměnilo. Nepřišel žádný rozkaz z Kyjeva – v roce 1968 ani 2022. Rozhodla to Moskva. Přesněji řečeno Kreml, jen ne komunistický, nýbrž oligarchický a putinistický.
Rudá armáda existuje i dnes. Impérium na východě se stále nerozpadlo a vypadá to, že se tak nějakou dobu nestane. Co se ale rozpadá, je imperiální armáda, její morálka a zásobování, její stroje dovážené na frontu až z dalekého Sibiře.
Co mají invaze proti Československu 1968 a Ukrajině 2022 společné? Obě země se chtěly vydat svou vlastní cestou a činily důležité kroky k tomu, aby se osvobodily od spárů moskevského politbyra. Čechům a Slovákům trvalo 21 let dokončit, co začali. Jak dlouho to potrvá Ukrajincům, je ještě ve hvězdách. Zřejmé ale je, že Rusové překročili nejen hranice další suverénní a samostatné země, ale jakékoliv hodnoty a mezinárodní konvence vybudované po smrti Adolfa Hitlera.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně
komentář , Srpen 1968 , historie , Československo , Sovětský svaz , Varšavská smlouva
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Konečně zimní počasí. Letošní Vánoce budou jiné, potvrdili meteorologové
před 1 hodinou
Trump se zřejmě nevzdává "amerického" Grónska. Jmenoval nového vyslance
před 2 hodinami
Drama v Liberci. Sedm zraněných při požáru domu, zachraňovali je hasiči
před 2 hodinami
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
před 3 hodinami
Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat
před 4 hodinami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 5 hodinami
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 6 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 6 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 7 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 8 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 9 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 10 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.
Zdroj: Libor Novák