KOMENTÁŘ | 55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování

Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii. 

Před 55 lety překročila hranice Československé socialistické republiky vojska Varšavské smlouvy v čele se sovětskou Rudou armádou. Kromě té československé území okupovali Poláci, Němci, Maďaři a Bulhaři. Na vrcholu sil měla invazní vojska přes 300 tisíc mužů, proti čemuž neměla československá armáda mnoho šancí.  

Důvod k invazi byl poměrně prostý a Sovětský svaz si ho již s několikatýdenním předstihem oprávnil na papíře – došlo k podpisu Bratislavské deklarace, kde komunistické země východní Evropy kromě Rumunska potvrdily věrnost marxismu-leninismu a boji proti buržoazní ekonomii neboli kapitalismu. Moskva tehdy proklamovala záměr zasáhnout do vývoje v zemích Varšavské smlouvy ve chvíli, kdy by hrozilo zavedení politické plurality se systémem majícím více politických stran. 

Země Varšavské smlouvy vyjádřily oficiální obavu nad „současným děním v Československu“. O několik dní později okupační vojska obsadila nejen pražské ulice a začalo jednadvacetileté období temna. 

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara Alexander Dubček hovoří k lidem během sametové revoluce.

Pro připomenutí: byla to Rudá armáda, která invazi vedla. Suverénně největším národem SSSR byli Rusové. Že ale armáda byla „sovětská“ v tuto chvíli a každý den žene vodu na mlýn české dezinformační komunitě a komunitě nespokojené s ubytováním ukrajinských válečných uprchlíků na území České republiky.

Vojska Varšavské smlouvy do Československa přijížděla z Německé demokratické republiky, Polska a Maďarska. Dává to i taktickou logiku, přímá invaze ze současného ukrajinského území by znamenala několik set kilometrů dlouhou cestu. Nejprve přes terénně nepřívětivou Podkarpatskou Rus a Košice. Čili přes město ani zdaleka ne takového významu jako Praha, Bratislava či Brno. Existovaly i jednotky na území Ukrajiny, ale jak upozornil historik Prokop Tomek pro server Aktuálně.cz, neznamená to, že byly národnostně složené primárně z Ukrajinců. 

Že invazi v roce 1968 vedli Ukrajinci je nanejvýš patetický a levný argument. V současné době navíc máme velice kvalitní vztahy s Poláky, Němci i třeba s Litevci, které nikdo z účasti na této akci nehaní – protože to jednoduše nemá smysl a do proruské debaty to nepřináší žádné „kvalitní“ argumenty. Pokud bychom chtěli obviňovat všechny národy rovnoměrně, je potřeba zmínit přes dvacítku z nich.

Takže koho bychom zde neměli podle proruské scény vítat? Němce, Poláky, Maďary, Bulhary, Ukrajince, Bělorusy, Rusy, Kazachy, Armény, Ázerbájdžánce, Gruzínce, Kazachy, Uzbeky, Tádžiky, Turkmeny, Kyrgyze, Litevce, Estonce či Lotyše. A to zmiňujeme pouze hlavní národy. Další desítky zůstávají v područí Moskvy. Většina z nich tehdy byla zastoupena v Rudé armádě. 

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Výuka dějepisu je tragédií z 21. srpna 1968 téměř nedotčena a ruská propaganda stále hovoří o bratrské pomoci Pieta za srpen roku 1968

Důležité je zmínit, že valná většina těchto národů by nic podobného znovu neudělala. Většina z nich se navíc za invazi omluvila. A Rusové? Udělali naprosto stejnou věc i o více než padesát let dřív. Značí to absenci jakéhokoliv poučení z historie a nulové výčitky svědomí z jakékoli akce, která brala svobodu lidem, kteří s Moskvou nemají pranic společného. 

Plnohodnotná invaze Ruska proti Ukrajině je jasným důkazem, že se v Moskvě nic nezměnilo. Nepřišel žádný rozkaz z Kyjeva – v roce 1968 ani 2022. Rozhodla to Moskva. Přesněji řečeno Kreml, jen ne komunistický, nýbrž oligarchický a putinistický. 

Rudá armáda existuje i dnes. Impérium na východě se stále nerozpadlo a vypadá to, že se tak nějakou dobu nestane. Co se ale rozpadá, je imperiální armáda, její morálka a zásobování, její stroje dovážené na frontu až z dalekého Sibiře. 

Co mají invaze proti Československu 1968 a Ukrajině 2022 společné? Obě země se chtěly vydat svou vlastní cestou a činily důležité kroky k tomu, aby se osvobodily od spárů moskevského politbyra. Čechům a Slovákům trvalo 21 let dokončit, co začali. Jak dlouho to potrvá Ukrajincům, je ještě ve hvězdách. Zřejmé ale je, že Rusové překročili nejen hranice další suverénní a samostatné země, ale jakékoliv hodnoty a mezinárodní konvence vybudované po smrti Adolfa Hitlera. 

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

komentář Srpen 1968 historie Československo Sovětský svaz Varšavská smlouva

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Zelenského výraz, když Trump před kamerami pronesl větu, že Rusko ve skutečnosti chce, aby Ukrajina uspěla.

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 5 hodinami

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 9 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 12 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron

Francie se vyrovnává s úmrtím legendární herečky a zpěvačky Brigitte Bardotové. Upřímnou soustrast rodině vyjádřil i úřadující prezident Emmanuel Macron. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy