KOMENTÁŘ | 55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování

Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii. 

Před 55 lety překročila hranice Československé socialistické republiky vojska Varšavské smlouvy v čele se sovětskou Rudou armádou. Kromě té československé území okupovali Poláci, Němci, Maďaři a Bulhaři. Na vrcholu sil měla invazní vojska přes 300 tisíc mužů, proti čemuž neměla československá armáda mnoho šancí.  

Důvod k invazi byl poměrně prostý a Sovětský svaz si ho již s několikatýdenním předstihem oprávnil na papíře – došlo k podpisu Bratislavské deklarace, kde komunistické země východní Evropy kromě Rumunska potvrdily věrnost marxismu-leninismu a boji proti buržoazní ekonomii neboli kapitalismu. Moskva tehdy proklamovala záměr zasáhnout do vývoje v zemích Varšavské smlouvy ve chvíli, kdy by hrozilo zavedení politické plurality se systémem majícím více politických stran. 

Země Varšavské smlouvy vyjádřily oficiální obavu nad „současným děním v Československu“. O několik dní později okupační vojska obsadila nejen pražské ulice a začalo jednadvacetileté období temna. 

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara Alexander Dubček hovoří k lidem během sametové revoluce.

Pro připomenutí: byla to Rudá armáda, která invazi vedla. Suverénně největším národem SSSR byli Rusové. Že ale armáda byla „sovětská“ v tuto chvíli a každý den žene vodu na mlýn české dezinformační komunitě a komunitě nespokojené s ubytováním ukrajinských válečných uprchlíků na území České republiky.

Vojska Varšavské smlouvy do Československa přijížděla z Německé demokratické republiky, Polska a Maďarska. Dává to i taktickou logiku, přímá invaze ze současného ukrajinského území by znamenala několik set kilometrů dlouhou cestu. Nejprve přes terénně nepřívětivou Podkarpatskou Rus a Košice. Čili přes město ani zdaleka ne takového významu jako Praha, Bratislava či Brno. Existovaly i jednotky na území Ukrajiny, ale jak upozornil historik Prokop Tomek pro server Aktuálně.cz, neznamená to, že byly národnostně složené primárně z Ukrajinců. 

Že invazi v roce 1968 vedli Ukrajinci je nanejvýš patetický a levný argument. V současné době navíc máme velice kvalitní vztahy s Poláky, Němci i třeba s Litevci, které nikdo z účasti na této akci nehaní – protože to jednoduše nemá smysl a do proruské debaty to nepřináší žádné „kvalitní“ argumenty. Pokud bychom chtěli obviňovat všechny národy rovnoměrně, je potřeba zmínit přes dvacítku z nich.

Takže koho bychom zde neměli podle proruské scény vítat? Němce, Poláky, Maďary, Bulhary, Ukrajince, Bělorusy, Rusy, Kazachy, Armény, Ázerbájdžánce, Gruzínce, Kazachy, Uzbeky, Tádžiky, Turkmeny, Kyrgyze, Litevce, Estonce či Lotyše. A to zmiňujeme pouze hlavní národy. Další desítky zůstávají v područí Moskvy. Většina z nich tehdy byla zastoupena v Rudé armádě. 

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Výuka dějepisu je tragédií z 21. srpna 1968 téměř nedotčena a ruská propaganda stále hovoří o bratrské pomoci Pieta za srpen roku 1968

Důležité je zmínit, že valná většina těchto národů by nic podobného znovu neudělala. Většina z nich se navíc za invazi omluvila. A Rusové? Udělali naprosto stejnou věc i o více než padesát let dřív. Značí to absenci jakéhokoliv poučení z historie a nulové výčitky svědomí z jakékoli akce, která brala svobodu lidem, kteří s Moskvou nemají pranic společného. 

Plnohodnotná invaze Ruska proti Ukrajině je jasným důkazem, že se v Moskvě nic nezměnilo. Nepřišel žádný rozkaz z Kyjeva – v roce 1968 ani 2022. Rozhodla to Moskva. Přesněji řečeno Kreml, jen ne komunistický, nýbrž oligarchický a putinistický. 

Rudá armáda existuje i dnes. Impérium na východě se stále nerozpadlo a vypadá to, že se tak nějakou dobu nestane. Co se ale rozpadá, je imperiální armáda, její morálka a zásobování, její stroje dovážené na frontu až z dalekého Sibiře. 

Co mají invaze proti Československu 1968 a Ukrajině 2022 společné? Obě země se chtěly vydat svou vlastní cestou a činily důležité kroky k tomu, aby se osvobodily od spárů moskevského politbyra. Čechům a Slovákům trvalo 21 let dokončit, co začali. Jak dlouho to potrvá Ukrajincům, je ještě ve hvězdách. Zřejmé ale je, že Rusové překročili nejen hranice další suverénní a samostatné země, ale jakékoliv hodnoty a mezinárodní konvence vybudované po smrti Adolfa Hitlera. 

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Jan Lipavský Komentář

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

Více souvisejících

komentář Srpen 1968 historie Československo Sovětský svaz Varšavská smlouva

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy