Varšavská smlouva

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Komentář

Komentář

"Chtěli něco slyšet, prostě!" Eroze Varšavské smlouvy započala před 35 lety

Dvoudenní summit organizace Varšavské smlouvy v rumunské metropoli, který začal 7. července 1989, proběhl v době historických změn. Doznívaly poslední pomyslné výstřely studené války a rozpadaly se hlavní nosné pilíře komunistické moci ve východní části železnou oponou rozdělené Evropy. Bukurešťská vrcholná schůzka vojensko-politické aliance Sovětského svazu a jeho šesti spojeneckých zemí tak byla dle vzpomínek pamětníků ve srovnání s předchozími „děsivě jiná“. Ačkoliv zůstává veřejnosti téměř neznámá, patří ke klíčovým momentům na cestě k rozpadu východního bloku. 

Komentář

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.

Komentář

55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování

Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii. 

KOMENTÁŘ: Hrozil zásah Varšavské smlouvy? Aneb o Gorbačovově politice v roce 1989

U příležitosti výročí událostí 17. listopadu 1989, které odstartovaly pád diktatury KSČ v tehdejším Československu, se ve veřejném prostoru pravidelně objevuje otázka, jak je možné, že komunistická moc nepoužila ke své záchraně sílu. Podobné úvahy rezonují také v dalších zemích bývalého východního bloku. V českém prostředí je v této souvislosti zmiňována i organizace Varšavské smlouvy, s níž se v širší historické paměti pojí vojenské potlačení pražského jara v srpnu 1968. Nakolik tedy před dvaadvaceti lety hrozil zásah této aliance na "obranu socialismu"?

Komentář

KOMENTÁŘ Vlastimila Válka: 30 let od zániku Varšavské smlouvy, symbolu vraždění a srpnové invaze. Její konec otevřel cestu ke svobodě

Při pohledu na dnešní datum pociťuji štěstí a úlevu. Právě si připomínáme definitivní zánik Varšavské smlouvy, symbol vraždění, potlačování plurality a invaze do tehdejšího Československa v srpnu roku 1968. Její existence a historie byla symbolicky uzavřena 1. července 1991, a to zrovna v Praze, Černínském paláci. Tehdy byla ukončena její politická rovina, když o půl roku dříve byl v Budapešti podepsán akt o rozpuštění vojenských struktur. Je skvělé, že žijeme ve světě bez Varšavské smlouvy, která připravovala země i její obyvatele o svobodu. Její rozpad považuji za další krok k demokracii.

Rozhovor

Poslední sovětský voják opustil zemi před 30 lety. Nadšení z konce okupace mně stále chybí, říká Kocáb

Musel se vyrovnat s řevem sovětských bolševických generálů, kteří nedokázali pochopit, proč jejich armáda musí odejít z České a Slovenské federativní republiky. Bývalý předseda Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk Michael Kocáb si přesně před třiceti lety 27. června 1991 veškerá příkoří vynahradil, když na kbelském letišti vyprovodil posledního okupanta generála Eduarda Vorobjova. „Mrzí mě, že stát naši operaci nedocenil. Vždyť dodnes není 27. červen v kalendáři zařazen jako památný den či státní svátek. Celkové nadšení z konce okupace mně stále chybí. Osobně jsem prožíval největší vítězství v životě,“ říká v druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.

Rozhovor

Před 30 lety se rozpadla Varšavská smlouva. Havel si ji pojil s invazí, proto žádal její zánik, říká historik

ROZHOVOR – Pásy jejich tanků zadusily náznaky rodící se svobody a demokracie v Maďarsku i Československu, byť Varšavská smlouva, od jejíhož rozpuštění vojenských struktur právě dnes uplynulo třicet let, ve skutečnosti o intervencích armád nerozhodla, ani je formálně neposvětila. Historik Matěj Bílý z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že československá diplomacie sehrála podstatnou roli v zániku socialistické aliance, a to právě kvůli invazi ze srpna 1968. Prezident Havel na setkání s Gorbačovem v červnu 1990 vystoupil s velmi kritickým projevem o ukončení paktu. „Je přitom zarážející, že Gorbačov se nepostavil výrazněji na odpor,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Bílý.

Rozhovor

Předání dokumentu, kterým zrádci legitimizovali invazi, vypovídá o inteligenci bolševiků, říká k srpnu 1968 badatel Schovánek

ROZHOVOR – Badatel Radek Schovánek je přesvědčený, že některý z vojenských útvarů se měl proti sovětským okupantům a dalším armádám Varšavské smlouvy, které 21. srpna 1968 podnikli invazi na území tehdejšího Československa, bránit střelbou. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Radek Schovánek, držitel ocenění účastníka třetího protikomunistického odboje a odporu, také uvedl, že za tragédii považuje i srpen roku 1969, kdy Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti střílely do vlastních lidí, bily je, aby daly najevo, že normalizace není dočasná. „Záběry z násilných zásahů se šířily televizí po celé zemi, aby každý věděl, že když nebude souhlasit se současným stavem, tak mu komunisté rozbijí hubu. Kolaboranstké bezpečnostní složky i následné represe zlomily národu páteř na dvacet let,“ tvrdí.

Československo v tom nebylo samo. Které další komunistické země si prošly invazí?

21. srpna si tradičně připomínáme nechvalně známé výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, které ukončilo proces takzvaného Pražského jara, a naopak zahájilo éru normalizace. Nebyli jsme to však pouze my, kde odpor vůči existenci v sovětské sféře vlivu měl za následek vojenskou intervenci ze strany "spojenců".

Z tajných českých dokumentů mrazí. SSSR plánoval v Evropě jadernou apokalypsu

Sovětský svaz měl pro potencionální případ útoku NATO připravený plán nukleární apokalypsy. Ukazují to dokumenty odtajněné v České republice a Polsku.

Komunista Skála pro BBC: Sovětská invaze je nic oproti akcím USA

Praha - Padesátileté výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 neuniklo ani světovým médiím. Britská stanice BBC při té příležitosti vyzpovídala dokumentaristu Filipa Remundu, který o invazi natočil nový dokument, a komunistického poslance Josefa Skálu. Zatímco Remunda upozorňuje na to, že ruští generálové stále přijímají sovětskou verzi událostí, Skála považuje invazi za záležitost dané doby a upozorňuje na kontroverzní jevy doprovázející americké vojenské operace ve Vietnamu.

Zpětný pohled na Varšavskou smlouvu: Proč vznikla a jaké byly tajné plány

V květnu 1955 se mohl Východní blok radovat, Sovětskému svazu se podařilo vojensky a diplomaticky sjednotit své satelity pod taktovkou Varšavské smlouvy. Vytvořili tak silného hráče na mezinárodním poli, který se mohl směle postavit proti již existující NATO. Aliance osmi zemí s honosným mottem "Unie míru a socialismu" měla být paktem o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.

Jak probíhala srpnová invaze? Neuvěřitelně hladce, o sovětské armádě neměl nikdo tušení

Po padesáti letech je invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa ze srpna 1968 poslední vojenskou operací, která proběhla na našem území. Vzhledem k tomu že hranice překročila půl milionová armáda, tak k přílišnému běsnění nedošlo. Obsazení státu stálo několik stovek lidských životů a samozřejmě daleko větší počet lidí bylo zraněno fyzicky, o psychické újmě obyvatel Československa ani nemluvně. Ovšem z pohledu vojenské teorie proběhla operace neobvykle hladce.

Tajné plány studené války: Německo chtělo použít chemické zbraně proti Československu

Německo se připravovalo v roce 1960 na použití chemických zbraní. Tajné informace odhalili německé regionálními veřejnoprávní stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung. Jedná se o značně šokující zprávu, protože Německo doposud vlastnictví chemických zbraní popíralo.

Alexander Dubček, zakladatel "socialismu s lidskou tváří". Chorvatská média vzpomněla na kulaté výročí začátku Pražského jara

Záhřeb - Sdělovací prostředky v Chorvatsku ani po dlouhé době nezapomínají na někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka. Agentura Hina připomněla, že zanedlouho uplyne 50 let od chvíle, kdy vymyslel ideologii "socialismu s lidskou tváří". Jak píše chorvatská agentura, ten uvedou již brzy nemilosrdně v zapomnění ruské tanky.

Skandální prohlášení o invazi 1968: Ruský novinář přidal jiný pohled na věc

Moskva - Předevčírem se objevil na stránkách ruské televize TV Zvezda kontroverzní článek, který popisoval, kterak udělal Sovětský svaz dobře, když napadl Československo v srpnu 1968. Článek okamžitě zkritizovaly osobnosti z různých kruhů, včetně prezidenta Miloše Zemana. Je to však jediný pohled Rusů na události v roce 1968?

Temný okamžik české historie: 21. srpna nás zradili spojenci

Málokterý Čech či Slovák na den 21. srpna 1968 vzpomíná bez pocitu těžkosti v hrudi. Před devětačtyřiceti lety nás zradilo naše okolí a přijeli nás „zachránit“ vojáci pěti zemí Varšavské smlouvy. Ti naše hranice překročili tajně v noci.