Varšavská smlouva

NATO Komentář

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.
Ilustrační fotografie.

KOMENTÁŘ: Hrozil zásah Varšavské smlouvy? Aneb o Gorbačovově politice v roce 1989

U příležitosti výročí událostí 17. listopadu 1989, které odstartovaly pád diktatury KSČ v tehdejším Československu, se ve veřejném prostoru pravidelně objevuje otázka, jak je možné, že komunistická moc nepoužila ke své záchraně sílu. Podobné úvahy rezonují také v dalších zemích bývalého východního bloku. V českém prostředí je v této souvislosti zmiňována i organizace Varšavské smlouvy, s níž se v širší historické paměti pojí vojenské potlačení pražského jara v srpnu 1968. Nakolik tedy před dvaadvaceti lety hrozil zásah této aliance na "obranu socialismu"?
Logo Varšavské smlouvy. Komentář

KOMENTÁŘ Vlastimila Válka: 30 let od zániku Varšavské smlouvy, symbolu vraždění a srpnové invaze. Její konec otevřel cestu ke svobodě

Při pohledu na dnešní datum pociťuji štěstí a úlevu. Právě si připomínáme definitivní zánik Varšavské smlouvy, symbol vraždění, potlačování plurality a invaze do tehdejšího Československa v srpnu roku 1968. Její existence a historie byla symbolicky uzavřena 1. července 1991, a to zrovna v Praze, Černínském paláci. Tehdy byla ukončena její politická rovina, když o půl roku dříve byl v Budapešti podepsán akt o rozpuštění vojenských struktur. Je skvělé, že žijeme ve světě bez Varšavské smlouvy, která připravovala země i její obyvatele o svobodu. Její rozpad považuji za další krok k demokracii.
Michael Kocáb na připomínkové akci k odsunu sovětských vojsk v Milovicích. (26.6.2021) Rozhovor

Poslední sovětský voják opustil zemi před 30 lety. Nadšení z konce okupace mně stále chybí, říká Kocáb

Musel se vyrovnat s řevem sovětských bolševických generálů, kteří nedokázali pochopit, proč jejich armáda musí odejít z České a Slovenské federativní republiky. Bývalý předseda Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk Michael Kocáb si přesně před třiceti lety 27. června 1991 veškerá příkoří vynahradil, když na kbelském letišti vyprovodil posledního okupanta generála Eduarda Vorobjova. „Mrzí mě, že stát naši operaci nedocenil. Vždyť dodnes není 27. červen v kalendáři zařazen jako památný den či státní svátek. Celkové nadšení z konce okupace mně stále chybí. Osobně jsem prožíval největší vítězství v životě,“ říká v druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.
Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. ČSSR reprezentoval tehdejší prezident Gustáv Husák. Rozhovor

Před 30 lety se rozpadla Varšavská smlouva. Havel si ji pojil s invazí, proto žádal její zánik, říká historik

ROZHOVOR – Pásy jejich tanků zadusily náznaky rodící se svobody a demokracie v Maďarsku i Československu, byť Varšavská smlouva, od jejíhož rozpuštění vojenských struktur právě dnes uplynulo třicet let, ve skutečnosti o intervencích armád nerozhodla, ani je formálně neposvětila. Historik Matěj Bílý z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že československá diplomacie sehrála podstatnou roli v zániku socialistické aliance, a to právě kvůli invazi ze srpna 1968. Prezident Havel na setkání s Gorbačovem v červnu 1990 vystoupil s velmi kritickým projevem o ukončení paktu. „Je přitom zarážející, že Gorbačov se nepostavil výrazněji na odpor,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Bílý.
Radek Schovánek Rozhovor

Předání dokumentu, kterým zrádci legitimizovali invazi, vypovídá o inteligenci bolševiků, říká k srpnu 1968 badatel Schovánek

ROZHOVOR – Badatel Radek Schovánek je přesvědčený, že některý z vojenských útvarů se měl proti sovětským okupantům a dalším armádám Varšavské smlouvy, které 21. srpna 1968 podnikli invazi na území tehdejšího Československa, bránit střelbou. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Radek Schovánek, držitel ocenění účastníka třetího protikomunistického odboje a odporu, také uvedl, že za tragédii považuje i srpen roku 1969, kdy Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti střílely do vlastních lidí, bily je, aby daly najevo, že normalizace není dočasná. „Záběry z násilných zásahů se šířily televizí po celé zemi, aby každý věděl, že když nebude souhlasit se současným stavem, tak mu komunisté rozbijí hubu. Kolaboranstké bezpečnostní složky i následné represe zlomily národu páteř na dvacet let,“ tvrdí.
Místopředseda ÚV KSČM pro ideově politickou práci a komunikaci Josef Skála v interview pro EuroZprávy.cz (8.9.2017).

Komunista Skála pro BBC: Sovětská invaze je nic oproti akcím USA

Praha - Padesátileté výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 neuniklo ani světovým médiím. Britská stanice BBC při té příležitosti vyzpovídala dokumentaristu Filipa Remundu, který o invazi natočil nový dokument, a komunistického poslance Josefa Skálu. Zatímco Remunda upozorňuje na to, že ruští generálové stále přijímají sovětskou verzi událostí, Skála považuje invazi za záležitost dané doby a upozorňuje na kontroverzní jevy doprovázející americké vojenské operace ve Vietnamu.
Pieta za rok 1968

Zpětný pohled na Varšavskou smlouvu: Proč vznikla a jaké byly tajné plány

V květnu 1955 se mohl Východní blok radovat, Sovětskému svazu se podařilo vojensky a diplomaticky sjednotit své satelity pod taktovkou Varšavské smlouvy. Vytvořili tak silného hráče na mezinárodním poli, který se mohl směle postavit proti již existující NATO. Aliance osmi zemí s honosným mottem "Unie míru a socialismu" měla být paktem o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
Okupace 1968

Jak probíhala srpnová invaze? Neuvěřitelně hladce, o sovětské armádě neměl nikdo tušení

Po padesáti letech je invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa ze srpna 1968 poslední vojenskou operací, která proběhla na našem území. Vzhledem k tomu že hranice překročila půl milionová armáda, tak k přílišnému běsnění nedošlo. Obsazení státu stálo několik stovek lidských životů a samozřejmě daleko větší počet lidí bylo zraněno fyzicky, o psychické újmě obyvatel Československa ani nemluvně. Ovšem z pohledu vojenské teorie proběhla operace neobvykle hladce.
Alexander Dubček

Alexander Dubček, zakladatel "socialismu s lidskou tváří". Chorvatská média vzpomněla na kulaté výročí začátku Pražského jara

Záhřeb - Sdělovací prostředky v Chorvatsku ani po dlouhé době nezapomínají na někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka. Agentura Hina připomněla, že zanedlouho uplyne 50 let od chvíle, kdy vymyslel ideologii "socialismu s lidskou tváří". Jak píše chorvatská agentura, ten uvedou již brzy nemilosrdně v zapomnění ruské tanky.
Sovětská armáda

Skandální prohlášení o invazi 1968: Ruský novinář přidal jiný pohled na věc

Moskva - Předevčírem se objevil na stránkách ruské televize TV Zvezda kontroverzní článek, který popisoval, kterak udělal Sovětský svaz dobře, když napadl Československo v srpnu 1968. Článek okamžitě zkritizovaly osobnosti z různých kruhů, včetně prezidenta Miloše Zemana. Je to však jediný pohled Rusů na události v roce 1968?
21. srpna 1968

Temný okamžik české historie: 21. srpna nás zradili spojenci

Málokterý Čech či Slovák na den 21. srpna 1968 vzpomíná bez pocitu těžkosti v hrudi. Před devětačtyřiceti lety nás zradilo naše okolí a přijeli nás „zachránit“ vojáci pěti zemí Varšavské smlouvy. Ti naše hranice překročili tajně v noci.

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 14 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu

Teror v německém Magdeburgu proběhl prakticky na den přesně osm let od brutálního teroristického útoku na vánočních trzích v Berlíně. Oproti několika případům z posledního měsíce – tentokrát už se německým bezpečnostním složkám tragédii zabránit nepodařilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy