"Chtěli něco slyšet, prostě!" Eroze Varšavské smlouvy započala před 35 lety
Dvoudenní summit organizace Varšavské smlouvy v rumunské metropoli, který začal 7. července 1989, proběhl v době historických změn. Doznívaly poslední pomyslné výstřely studené války a rozpadaly se hlavní nosné pilíře komunistické moci ve východní části železnou oponou rozdělené Evropy. Bukurešťská vrcholná schůzka vojensko-politické aliance Sovětského svazu a jeho šesti spojeneckých zemí tak byla dle vzpomínek pamětníků ve srovnání s předchozími „děsivě jiná“. Ačkoliv zůstává veřejnosti téměř neznámá, patří ke klíčovým momentům na cestě k rozpadu východního bloku.
25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku
Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.
55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování
Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii.
KOMENTÁŘ: Hrozil zásah Varšavské smlouvy? Aneb o Gorbačovově politice v roce 1989
U příležitosti výročí událostí 17. listopadu 1989, které odstartovaly pád diktatury KSČ v tehdejším Československu, se ve veřejném prostoru pravidelně objevuje otázka, jak je možné, že komunistická moc nepoužila ke své záchraně sílu. Podobné úvahy rezonují také v dalších zemích bývalého východního bloku. V českém prostředí je v této souvislosti zmiňována i organizace Varšavské smlouvy, s níž se v širší historické paměti pojí vojenské potlačení pražského jara v srpnu 1968. Nakolik tedy před dvaadvaceti lety hrozil zásah této aliance na "obranu socialismu"?
KOMENTÁŘ Vlastimila Válka: 30 let od zániku Varšavské smlouvy, symbolu vraždění a srpnové invaze. Její konec otevřel cestu ke svobodě
Při pohledu na dnešní datum pociťuji štěstí a úlevu. Právě si připomínáme definitivní zánik Varšavské smlouvy, symbol vraždění, potlačování plurality a invaze do tehdejšího Československa v srpnu roku 1968. Její existence a historie byla symbolicky uzavřena 1. července 1991, a to zrovna v Praze, Černínském paláci. Tehdy byla ukončena její politická rovina, když o půl roku dříve byl v Budapešti podepsán akt o rozpuštění vojenských struktur. Je skvělé, že žijeme ve světě bez Varšavské smlouvy, která připravovala země i její obyvatele o svobodu. Její rozpad považuji za další krok k demokracii.
Poslední sovětský voják opustil zemi před 30 lety. Nadšení z konce okupace mně stále chybí, říká Kocáb
Musel se vyrovnat s řevem sovětských bolševických generálů, kteří nedokázali pochopit, proč jejich armáda musí odejít z České a Slovenské federativní republiky. Bývalý předseda Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk Michael Kocáb si přesně před třiceti lety 27. června 1991 veškerá příkoří vynahradil, když na kbelském letišti vyprovodil posledního okupanta generála Eduarda Vorobjova. „Mrzí mě, že stát naši operaci nedocenil. Vždyť dodnes není 27. červen v kalendáři zařazen jako památný den či státní svátek. Celkové nadšení z konce okupace mně stále chybí. Osobně jsem prožíval největší vítězství v životě,“ říká v druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.
Před 30 lety se rozpadla Varšavská smlouva. Havel si ji pojil s invazí, proto žádal její zánik, říká historik
ROZHOVOR – Pásy jejich tanků zadusily náznaky rodící se svobody a demokracie v Maďarsku i Československu, byť Varšavská smlouva, od jejíhož rozpuštění vojenských struktur právě dnes uplynulo třicet let, ve skutečnosti o intervencích armád nerozhodla, ani je formálně neposvětila. Historik Matěj Bílý z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že československá diplomacie sehrála podstatnou roli v zániku socialistické aliance, a to právě kvůli invazi ze srpna 1968. Prezident Havel na setkání s Gorbačovem v červnu 1990 vystoupil s velmi kritickým projevem o ukončení paktu. „Je přitom zarážející, že Gorbačov se nepostavil výrazněji na odpor,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Bílý.
Předání dokumentu, kterým zrádci legitimizovali invazi, vypovídá o inteligenci bolševiků, říká k srpnu 1968 badatel Schovánek
ROZHOVOR – Badatel Radek Schovánek je přesvědčený, že některý z vojenských útvarů se měl proti sovětským okupantům a dalším armádám Varšavské smlouvy, které 21. srpna 1968 podnikli invazi na území tehdejšího Československa, bránit střelbou. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Radek Schovánek, držitel ocenění účastníka třetího protikomunistického odboje a odporu, také uvedl, že za tragédii považuje i srpen roku 1969, kdy Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti střílely do vlastních lidí, bily je, aby daly najevo, že normalizace není dočasná. „Záběry z násilných zásahů se šířily televizí po celé zemi, aby každý věděl, že když nebude souhlasit se současným stavem, tak mu komunisté rozbijí hubu. Kolaboranstké bezpečnostní složky i následné represe zlomily národu páteř na dvacet let,“ tvrdí.
Československo v tom nebylo samo. Které další komunistické země si prošly invazí?
21. srpna si tradičně připomínáme nechvalně známé výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, které ukončilo proces takzvaného Pražského jara, a naopak zahájilo éru normalizace. Nebyli jsme to však pouze my, kde odpor vůči existenci v sovětské sféře vlivu měl za následek vojenskou intervenci ze strany "spojenců".
Z tajných českých dokumentů mrazí. SSSR plánoval v Evropě jadernou apokalypsu
Sovětský svaz měl pro potencionální případ útoku NATO připravený plán nukleární apokalypsy. Ukazují to dokumenty odtajněné v České republice a Polsku.
Komunista Skála pro BBC: Sovětská invaze je nic oproti akcím USA
Praha - Padesátileté výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 neuniklo ani světovým médiím. Britská stanice BBC při té příležitosti vyzpovídala dokumentaristu Filipa Remundu, který o invazi natočil nový dokument, a komunistického poslance Josefa Skálu. Zatímco Remunda upozorňuje na to, že ruští generálové stále přijímají sovětskou verzi událostí, Skála považuje invazi za záležitost dané doby a upozorňuje na kontroverzní jevy doprovázející americké vojenské operace ve Vietnamu.
Zpětný pohled na Varšavskou smlouvu: Proč vznikla a jaké byly tajné plány
V květnu 1955 se mohl Východní blok radovat, Sovětskému svazu se podařilo vojensky a diplomaticky sjednotit své satelity pod taktovkou Varšavské smlouvy. Vytvořili tak silného hráče na mezinárodním poli, který se mohl směle postavit proti již existující NATO. Aliance osmi zemí s honosným mottem "Unie míru a socialismu" měla být paktem o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
Jak probíhala srpnová invaze? Neuvěřitelně hladce, o sovětské armádě neměl nikdo tušení
Po padesáti letech je invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa ze srpna 1968 poslední vojenskou operací, která proběhla na našem území. Vzhledem k tomu že hranice překročila půl milionová armáda, tak k přílišnému běsnění nedošlo. Obsazení státu stálo několik stovek lidských životů a samozřejmě daleko větší počet lidí bylo zraněno fyzicky, o psychické újmě obyvatel Československa ani nemluvně. Ovšem z pohledu vojenské teorie proběhla operace neobvykle hladce.
Tajné plány studené války: Německo chtělo použít chemické zbraně proti Československu
Německo se připravovalo v roce 1960 na použití chemických zbraní. Tajné informace odhalili německé regionálními veřejnoprávní stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung. Jedná se o značně šokující zprávu, protože Německo doposud vlastnictví chemických zbraní popíralo.
Alexander Dubček, zakladatel "socialismu s lidskou tváří". Chorvatská média vzpomněla na kulaté výročí začátku Pražského jara
Záhřeb - Sdělovací prostředky v Chorvatsku ani po dlouhé době nezapomínají na někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka. Agentura Hina připomněla, že zanedlouho uplyne 50 let od chvíle, kdy vymyslel ideologii "socialismu s lidskou tváří". Jak píše chorvatská agentura, ten uvedou již brzy nemilosrdně v zapomnění ruské tanky.
Skandální prohlášení o invazi 1968: Ruský novinář přidal jiný pohled na věc
Moskva - Předevčírem se objevil na stránkách ruské televize TV Zvezda kontroverzní článek, který popisoval, kterak udělal Sovětský svaz dobře, když napadl Československo v srpnu 1968. Článek okamžitě zkritizovaly osobnosti z různých kruhů, včetně prezidenta Miloše Zemana. Je to však jediný pohled Rusů na události v roce 1968?
Temný okamžik české historie: 21. srpna nás zradili spojenci
Málokterý Čech či Slovák na den 21. srpna 1968 vzpomíná bez pocitu těžkosti v hrudi. Před devětačtyřiceti lety nás zradilo naše okolí a přijeli nás „zachránit“ vojáci pěti zemí Varšavské smlouvy. Ti naše hranice překročili tajně v noci.
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
V izraelském městě Haifa došlo během oslav Štědrého dne k incidentu, při kterém policie zatkla palestinského muže převlečeného za Santa Clause. Podle lidskoprávních organizací vtrhli policisté na vánoční večírek, akci předčasně ukončili a kromě muže v kostýmu zadrželi také dýdžeje a pouličního prodejce.
před 50 minutami
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
Možná je to až příznačné, že nečekané a velké úspěchy českých zimních sportovců přišli na řadu v předvánočním čase. Dali tím tak českým fanouškům vánoční dárek a naději, že Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo, které se budou konat příští rok v únoru. Tím nejvýraznějším úspěchem posledních dní je ten ze strany alpského lyžaře Jana Zabystřana, který v pátek 19. prosince zaznamenal první výhru pro jakéhokoli mužského českého reprezentanta v super-G v rámci Světového poháru, když ve Val Gardeně jako devětadvacátý startující nečekaně celý závod vyhrál. Stoupající formu potvrzuje v těchto dnech i snowboardistka Zuzana Maděrová, která získala v paralelním slalomu v Davosu stříbro. Skeletonistka Anna Fernstädtová taktéž vybojovala v korytu v lotyšské Siguldě o posledním víkendu stříbro a v českých úspěších se neztratila ani skokanka na lyžích Anežka Indráčková, která parádí vstup do olympijské sezóny vylepšila rekordním skokem.
před 52 minutami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
Zpráva jak z čistého nebe přišla jen den před Štědrým dnem z norského biatlonového týmu. V pouhých 27 letech totiž zemřel talentovaný biatlonový závodník Sivert Bakken a to navzdory tomu, že ještě v neděli závodil v rámci Světového poháru ve francouzském Annecy. Biatlonista, jenž v roce 2022 získal malý křišťálový glóbus, byl nalezen mrtvý v hotel v Itálii, kde byl s týmem na reprezentačním tréninkovém kempu.
před 55 minutami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
Ministr obrany Jaromír Zůna měl být pro SPD „nezávislým expertem“, místo toho se stal problémem. Svým jasným vymezením proti ruské agresi a podporou Ukrajiny připomněl, že obrana státu není prostor pro populismus. Reakce SPD je výmluvná – zákaz cesty na Ukrajinu, tlak na konec muniční iniciativy a převracení reality ve jménu falešného míru. Nyní ale jde jen o to, zda se Česko rozhodne být slabé, nebo odpovědné.
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
Na nejvyšší hoře Afriky, tanzanském Kilimandžáru, došlo k tragické havárii vrtulníku, která si vyžádala životy všech osob na palubě. Stroj se zřítil v náročném horském terénu, přičemž záchranné týmy, které na místo dorazily krátce po nehodě, potvrdily, že nikdo z cestujících ani posádky neštěstí nepřežil.
před 2 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním poselství Urbi et Orbi vyzval Ukrajinu a Rusko k odvaze usednout k přímému jednání. Před zaplněným Svatopetrským náměstím apeloval na obě strany, aby utišily zbraně a za podpory mezinárodního společenství zahájily upřímný a uctivý dialog.
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
Turecké bezpečnostní složky provedly rozsáhlou operaci proti sympatizantům takzvaného Islámského státu, která vyústila v zadržení 115 osob. Podle prokuratury v Istanbulu tato skupina aktivně připravovala teroristické útoky zaměřené na vánoční a novoroční oslavy.
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
V severním Mosambiku dochází k dramatickému zhoršení bezpečnostní situace. Od července letošního roku muselo kvůli aktivitám teroristické skupiny Islámský stát opustit své domovy přes 300 000 lidí.
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.
před 7 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
Zbytek vánočního týdne se ponese v duchu pravého zimního počasí, které potěší milovníky slunka i mrazivých rán.
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí.
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
Jihomoravští záchranáři čelí v posledních dnech extrémnímu náporu, který výrazně převyšuje běžný průměr. Zatímco standardně vyjíždějí k přibližně třem stovkám případů denně, v aktuálním období se počty výjezdů šplhají až ke čtyřem stovkám výjezdů za 24 hodin. Zdravotníci proto vydali naléhavou výzvu veřejnosti, aby lidé zvážili, zda je příjezd sanitky v jejich situaci skutečně nezbytný.
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
Ukrajinští představitelé dnes oznámili, že během přeshraničního nájezdu na vesnici Hrabovske v Sumské oblasti odvlekly ruské invazní síly do Ruska 52 civilistů. Útok se odehrál v noci na sobotu, kdy do obce vtrhlo přibližně 100 ruských vojáků. Kromě civilního obyvatelstva bylo zajato také 13 ukrajinských vojáků, kteří v pohraniční oblasti působili.
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák