Zpětný pohled na Varšavskou smlouvu: Proč vznikla a jaké byly tajné plány

V květnu 1955 se mohl Východní blok radovat, Sovětskému svazu se podařilo vojensky a diplomaticky sjednotit své satelity pod taktovkou Varšavské smlouvy. Vytvořili tak silného hráče na mezinárodním poli, který se mohl směle postavit proti již existující NATO. Aliance osmi zemí s honosným mottem "Unie míru a socialismu" měla být paktem o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.

Z historických faktů dnes víme, že dohoda vznikla "naoko" a skutečným cílem bylo podřídit armády členských států sovětskému velení a koordinovat politiku. Jen pár dní před sjezdem politických leaderů Východního bloku ve Varšavě, vstoupilo oficiálně západní Německo do NATO. Tento okamžik okomentoval tehdejší norský ministr zahraničí jako za „rozhodující zlomový bod v dějinách našeho kontinentu“. Málo se už mluví o tom, že v roce 1953 chtěli sami Sověti vstoupit do Severoatlantické aliance za účelem zachování evropského míru, členské země se ale bály, že Sovětský svaz chce alianci oslabit, a tak návrh zamítly.

Přijetím NSR se však mohla vážně rozhodit rovnováha sil v Evropě a hranice NATO se poprvé posunuly až na práh sovětské vlivové sféry, a to na pomezí Československa a NDR. SSSR potřeboval rychle vytvořit protipól. Východiskem se mohl stát podnět českoslovesnkého předsedy Viliama Širokého, který už před časem v Moskvě navrhoval vytvoření bezpečnostního paktu Československa, Polska a východního Německa. Varšavská smlouva měla být de facto jen jeho rozšířenou verzí.

Sám Široký ve svém projevu před poslanci Národního shromáždění řekl, že pařížské dohody otevírají cestu k legální obnově německého militarismu v západní Evropě a smlouva přivezená z Varšavy měla československou bezpečnost posílit. Počítalo se s tím, že údajně hrozící útok by nemusela odrazit jen vlastní lidová armáda, ale na pomoc by přispěchaly i partnerské země: Albánie, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska a především Sovětského svazu. Národní shromáždění tuto formu obrany schválilo hlasy všech zákonodárců. Tehdy ještě netušili, že by se pakt mohl obrátit přímo proti nim.

Varšavský spolek, po celou dobu existence pod silným vlivem SSSR, dnes chápeme jako jeden z hlavních symbolů Studené války. Historici zdůrazňují, že ve své podstatě se jednalo o útočnou alianci. Dochovalé plány svědčí o úmyslu rychle zlikvidovat NATO a obsazení Evropy v případě, že by západní blok zaútočil jako první.

Plány se tak soustředily na masivní ofenzivní operaci i s použitím jaderných zbraní. Představuje to rozdíl mezi tím, jak si případný konflikt představovala Severoatlantická aliance se soustředěním na obranu vlastního teritoria.

Jednání o smlouvě, která podle místa podpisu získala název Varšavská, proběhlo za pouhých pětadvacet minut a nepadla při něm jediná závažnější připomínka. Svědčí to zejména o poměrech mezi Moskvou a jejími satelity - vztah to byl velmi nevyvážený.

Navzdory tomu, čím měla dohoda oficálně být, získal Kreml silný diplomatický nástroj. Chytrý kalkul Nikity Chruščova udělal ze smlouvy nafouknutou bublinu a již v červenci téhož roku nabídl na jednáních v Ženevě obětování východního paktu výměnou za NATO, které silně ohrožovalo jeho vojenskou převahu na starém kontinentě. Západ ovšem sovětské úsilí o konec NATO odmítl.

Rozložení sil Varšavská smlouva nezměnila, ale za to znovu potvrdila vedoucí postavení Sovětského svazu a závislost jeho satelitů. Za dobu trvání smlouvy však došlo k jediné společné vojenské operaci. Pod krycím názvem "Dunaj" obsadili z noci na 21. srpna 1968 vojska "zpřátelených" zemí vlastní členský stát - Československo.

Související

Jiří Ovčáček

21. srpen jako památný den. Ruská kritika je nepřijatelná, ozval se Ovčáček

Ruská kritika toho, že Česko zařadilo 21. srpen mezi památné dny, je nepřijatelná. Okupaci Československa v roce 1968 a její oběti je nutné si připomínat, ne na ně zapomenout, uvedl mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček. Tiskové oddělení ruského ministerstva zahraničí ve středu uvedlo, že český krok sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy.
Češi zakončili připomínku 50. výročí srpnové okupace velkolepým koncertem

Rusko je opět na prášky z Česka. Vadí mu Den památky obětí invaze 1968

Ruská diplomacie se dnes ohradila proti rozhodnutí českých zákonodárců zanést na seznam významných dnů ČR Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tento krok sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS.

Více souvisejících

1968 okupace 1968 Srpen 1968 Varšavská smlouva

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 8 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Příměří padlo. Izrael rozpoutal v Pásmu Gazy peklo, celonoční nálety zabily stovky lidí

Izraelské letectvo v noci na dnešek podniklo nejintenzivnější letecké údery na pásmo Gazy od 19. ledna, kdy začalo platit příměří. Svědci uvedli, že ostřelování začalo dělostřelectvem v severozápadní části Gazy, než se do akce zapojilo více než 20 izraelských stíhacích letounů, které zaútočily na cíle v Gaze, Rafáhu a Chán Júnisu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy