V květnu 1955 se mohl Východní blok radovat, Sovětskému svazu se podařilo vojensky a diplomaticky sjednotit své satelity pod taktovkou Varšavské smlouvy. Vytvořili tak silného hráče na mezinárodním poli, který se mohl směle postavit proti již existující NATO. Aliance osmi zemí s honosným mottem "Unie míru a socialismu" měla být paktem o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
Z historických faktů dnes víme, že dohoda vznikla "naoko" a skutečným cílem bylo podřídit armády členských států sovětskému velení a koordinovat politiku. Jen pár dní před sjezdem politických leaderů Východního bloku ve Varšavě, vstoupilo oficiálně západní Německo do NATO. Tento okamžik okomentoval tehdejší norský ministr zahraničí jako za „rozhodující zlomový bod v dějinách našeho kontinentu“. Málo se už mluví o tom, že v roce 1953 chtěli sami Sověti vstoupit do Severoatlantické aliance za účelem zachování evropského míru, členské země se ale bály, že Sovětský svaz chce alianci oslabit, a tak návrh zamítly.
Přijetím NSR se však mohla vážně rozhodit rovnováha sil v Evropě a hranice NATO se poprvé posunuly až na práh sovětské vlivové sféry, a to na pomezí Československa a NDR. SSSR potřeboval rychle vytvořit protipól. Východiskem se mohl stát podnět českoslovesnkého předsedy Viliama Širokého, který už před časem v Moskvě navrhoval vytvoření bezpečnostního paktu Československa, Polska a východního Německa. Varšavská smlouva měla být de facto jen jeho rozšířenou verzí.
Sám Široký ve svém projevu před poslanci Národního shromáždění řekl, že pařížské dohody otevírají cestu k legální obnově německého militarismu v západní Evropě a smlouva přivezená z Varšavy měla československou bezpečnost posílit. Počítalo se s tím, že údajně hrozící útok by nemusela odrazit jen vlastní lidová armáda, ale na pomoc by přispěchaly i partnerské země: Albánie, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska a především Sovětského svazu. Národní shromáždění tuto formu obrany schválilo hlasy všech zákonodárců. Tehdy ještě netušili, že by se pakt mohl obrátit přímo proti nim.
Varšavský spolek, po celou dobu existence pod silným vlivem SSSR, dnes chápeme jako jeden z hlavních symbolů Studené války. Historici zdůrazňují, že ve své podstatě se jednalo o útočnou alianci. Dochovalé plány svědčí o úmyslu rychle zlikvidovat NATO a obsazení Evropy v případě, že by západní blok zaútočil jako první.
Plány se tak soustředily na masivní ofenzivní operaci i s použitím jaderných zbraní. Představuje to rozdíl mezi tím, jak si případný konflikt představovala Severoatlantická aliance se soustředěním na obranu vlastního teritoria.
Jednání o smlouvě, která podle místa podpisu získala název Varšavská, proběhlo za pouhých pětadvacet minut a nepadla při něm jediná závažnější připomínka. Svědčí to zejména o poměrech mezi Moskvou a jejími satelity - vztah to byl velmi nevyvážený.
Navzdory tomu, čím měla dohoda oficálně být, získal Kreml silný diplomatický nástroj. Chytrý kalkul Nikity Chruščova udělal ze smlouvy nafouknutou bublinu a již v červenci téhož roku nabídl na jednáních v Ženevě obětování východního paktu výměnou za NATO, které silně ohrožovalo jeho vojenskou převahu na starém kontinentě. Západ ovšem sovětské úsilí o konec NATO odmítl.
Rozložení sil Varšavská smlouva nezměnila, ale za to znovu potvrdila vedoucí postavení Sovětského svazu a závislost jeho satelitů. Za dobu trvání smlouvy však došlo k jediné společné vojenské operaci. Pod krycím názvem "Dunaj" obsadili z noci na 21. srpna 1968 vojska "zpřátelených" zemí vlastní členský stát - Československo.
Související

21. srpen jako památný den. Ruská kritika je nepřijatelná, ozval se Ovčáček

Rusko je opět na prášky z Česka. Vadí mu Den památky obětí invaze 1968
1968 , okupace 1968 , Srpen 1968 , Varšavská smlouva
Aktuálně se děje
před 15 minutami

Vlaky v Česku nabírají zpoždění. Došlo k výpadku klíčového zabezpečovače
před 1 hodinou

Víkendové počasí bude jiné než minule. Sněžit může i poměrně nízko
včera

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení
včera

V Neapoli vyhnalo zemětřesení lidi do ulic. Experti řekli, jak reaguje Vesuv
včera

Italové se přiklání k evropské strategii. Ukrajině posílají nebezpečné zbraně
včera

Známý soudce se našel. Policie ho prověřuje kvůli možné zpronevěře
včera

Zelenskyj naznačil, jak bude Putin sabotovat mírové snahy
včera

Případ brutální vraždy v Jaroměři se poprvé dostal k soudu. Padlo rozhodnutí o vazbě
včera

Kam za zimním počasím? Na hory. Meteorologové nabídli předpověď
včera

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady
Aktualizováno včera

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina
včera

Co bude s Ruskem, až skončí válka na Ukrajině? Šéf NATO nastínil další kroky
včera

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35
včera

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině
včera

Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku. Našla s Maďarskem kompromis
včera

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů
včera

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo
včera

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze
včera

Musk začíná couvat? Vaše obchodní válka nám škodí, vzkázala Tesla Trumpovi
včera
Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo
Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.
Zdroj: Libor Novák