okupace 1968

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara

Komentář

Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, řekl Fiala k výročí okupace Československa

Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, uvedl v souvislosti s dnešním 54. výročím začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou premiér Petr Fiala (ODS). Podle předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše (ANO) tehdejší invaze oddálila v Československu pád totality. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že imperiální tendence, dříve Sovětského svazu a nyní Ruska, se nezměnila.

KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině

Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.

Vojenskou okupaci z roku 1968 slovenští politici přirovnali k invazi Ruska na Ukrajinu

Vojenskou okupaci někdejšího Československa z roku 1968 dnes vrcholní slovenští politici přirovnali ke stávající invazi Ruska na Ukrajinu. Učinili tak ve svých projevech na pietní vzpomínce na oběti vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa, jehož 54. výročí připadne na neděli.

Zemřela Kamila Moučková (†92), tvář protiokupačního vysílání v roce 1968

Ve věku 92 let zemřela Kamila Moučková, televizní a rozhlasová moderátorka a hlasatelka, která v roce 1968 ohlásila okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Poté se zapojila do protiokupačního vysílání, načež čelila perzekucím.

Poznala jsem na vlastní kůži bolševické zlo, šlo mně o život, říká pro EZ pamětnice o 21. srpnu 1969

Šlo jí s manželem o život, kolem nich svištěly vypálené náboje. Kdyby se Eva Bínová s mužem neukryla v náhodně otevřeném domě v pražské Jungmannově ulici, skončili by 21. srpna 1969 tragicky. Na roční výročí okupace vyšli do ulic, oba, stejně jako řada Čechoslováků, věřili, že účastí na demonstraci mohou ještě něco zvrátit. „Pořád jsme doufali, že Alexander Dubček vývoj zvrátí. Když jsme se později dozvěděli, že jsme při řežbě skandovali jeho jméno a on o den později podepsal pendrekový zákon, přišli jsme o všechny iluze,“ říká exkluzivně pro EuroZprávy.cz čilá sedmasedmdesátiletá seniorka. Dodnes si vybavuje přesné detaily z událostí starých 51 let. „Poznala jsem na vlastní kůži bolševické zlo a zvůli. I po těch letech se mně vybaví zvuk té děsivé střelby. Považuji za zrůdnost, že Čechoslováci pálili do krajanů,“ kroutí hlavou pamětnice Eva Bínová.

Rozhovor

Dubček byl slaboch, Kriegel ukázal, že se dalo Sovětům vzepřít, říká badatel Schovánek o invazi

ROZHOVOR – Z potemnělého nebe nad Prahou se pozdě večer ozývá burácení letadel. Lomoz strojů, který neslábne, ale naopak sílí, je předzvěstí blížící se tragédie, která způsobí v československých dějinách obrovskou jizvu, jež se dodnes nezacelila. Právě udeřila půlnoc, píše se 21. srpna roku 1968 a první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček před malou chvílí zjistil, že zemi okupuje pět armád Varšavské smlouvy v čele se Sověty. „Když se Dubček zprávu o okupaci dozvěděl, tak brečel, místo toho, aby něco dělal. Jednalo se o tragickou postavu naší historie. Svoji roli nezvládl ani v srpnu 1969, kdy demonstranti vyvolávali jeho jméno, ale on o den později podepsal pendrekový zákon, který umožnil větší perzekuci protestujících. Byl to slaboch,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz antikomunista a badatel Radek Schovánek o událostech starých 51, respektive 52 let.

Srpnová okupace ve snímcích. Studenti připomínají výročí a průběh na srovnávacích fotografiích

Historii kolem noci z 20. na 21. srpna přibližují organizátoři Korza Národní prostřednictvím několika komentovaných fotek. Na nich zachycují minulou a současnou podobu pro okupaci zásadních míst. Doprovodný komentář představuje samotný průběh nechvalně proslulé události a některá méně známá fakta a souvislosti s ní spojené. Spolek Díky, že můžem tímto způsobem poukazuje na klíčový moment naší historie, který na delší dobu zastavil cestu ke svobodné a demokratické společnosti.

Před 52 lety napadly armády komunistických zemí Československo, byl srpen 1968

Akce k připomenutí památky obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa před 52 lety se dnes uskuteční na mnoha místech České republiky.

Oběti násilí ze srpna 1969 se možná dočkají odškodnění, k návrhu jsou však výhrady

Poslanecký návrh odškodnit oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969, které připadaly na roční výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, vláda pravděpodobně neodmítne.

Poslanci navrhují odškodnit oběti násilí ze srpna 1969, proti je pouze KSČM

Skupina poslanců v čele s Vlastimilem Válkem (TOP 09) připravila návrh zákona na odškodnění obětí násilí při protikomunistických demonstracích v srpnu roku 1969. Pro předlohu získal podporu všech poslaneckých klubů s výjimkou KSČM, uvedla v dnešní tiskové zprávě TOP 09. Sněmovna by mohla návrh schválit ještě tento rok, hlasovat by o něm mohla zrychleně v prvním čtení.

Po sovětských okupantech zbyly v Česku pachuť a ekologické škody

Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla rozmístěna sovětská vojska. To se změnilo po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Jednotky z Maďarska, Bulharska a Polska sice postupně československé území opustily, sovětská vojska však zůstala téměř 23 let.

Zeman nepojede do Číny. V Moskvě udělá "rozruch" kvůli okupaci 1968

Prezident Miloš Zeman nepojede v dubnu do Číny na summit 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí jsou chybějící čínské investice v Česku, řekl dnes na serveru Blesk.cz. Požádá vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), aby ho v Číně zastoupil. Zeman naopak potvrdil svou účast na oslavách konce druhé světové války v květnu v Moskvě.

Nepřijatelné, aby nám Rusko do toho mluvilo. Česko brání 21. srpen jako památný den

Čeští vládní i opoziční politici se ostře ohradili proti vyjádření ruského ministerstva zahraničí, podle něhož zařazení 21. srpna mezi významné dny sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma zeměmi. Shodli se, že oběti srpnové okupace je třeba připomínat a Rusko to má respektovat. Moskva se podle nich snaží přepisovat historii a bagatelizovat sovětskou agresi v roce 1968.

Petříček vzkazuje Rusku: Je legitimní připomínat si oběti invaze 1968

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) byl 21. srpen 1968 národní tragédií a je legitimní připomínat si oběti. Česko-ruské vztahy kalí spíš snaha události roku 1968 relativizovat, uvedl ministr na twitteru. Reagoval tak na středeční vyjádření tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí, podle kterého zařazení 21. srpna mezi české významné dny sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy.

21. srpen jako památný den. Ruská kritika je nepřijatelná, ozval se Ovčáček

Ruská kritika toho, že Česko zařadilo 21. srpen mezi památné dny, je nepřijatelná. Okupaci Československa v roce 1968 a její oběti je nutné si připomínat, ne na ně zapomenout, uvedl mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček. Tiskové oddělení ruského ministerstva zahraničí ve středu uvedlo, že český krok sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy.

21. srpen bude Den památky obětí invaze, Zeman zákon podepsal

Česká republika si bude 21. srpen připomínat oficiálně jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Novelu zákona o státních svátcích dnes podepsal prezident Miloš Zeman, informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Novelu předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM.

21. srpen bude Dnem památky obětí invaze v roce 1968

Česko si bude 21. srpen připomínat oficiálně jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Senát to dnes schválil v rámci novely o státních svátcích. Novelu, kterou předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Nehorázné výroky Grospiče o okupaci 1968? Filip s tím problém nemá, naopak napadl ODS

Vedení KSČM se nedistancovalo od výroků místopředsedy strany Stanislava Grospiče, podle nějž obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Předseda strany Vojtěch Filip po pravidelném jednání užšího vedení strany nicméně uvedl, že každý člen by měl být zdrženlivý ve svých prohlášeních a dbát na to, aby byla v souladu s oficiální linií strany.

Oběti v roce 1968 zemřeli při autonehodách? Grospičova slova o okupaci budou mít dohru

KSČM projedná ve stranických orgánech, zda bylo vhodné prohlášení místopředsedy komunistů Stanislava Grospiče o tom, že obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod.