Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.
Je velmi pravděpodobné, že značná část tuzemských politiků, novinářů i do médií přizvaných odborníků a analytiků bude činit paralely mezi operací Dunaj a aktuální válkou na východ od našich hranic. Současný ruský prezident Vladimir Putin bude srovnáván s tehdejším nejvyšším představitelem sovětských komunistů Leonidem Brežněvem, dnešní Rusko se Sovětským svazem, srpen 1968 s únorem 2022.
Podobná rovnítka budou kladena spíše na základě povrchních obecností a vyhrocených emocí než hlubších analýz. Jistě, v obou případech došlo k pokusu cizí mocnosti násilím ovlivnit vývoj země ve svém sousedství, v obou případech se o vojenské akci rozhodlo v moskevském Kremlu na bázi pocitu velmocenské nadřazenosti i přesvědčení, že v případě potřeby lze bez výraznějších následků degradovat platné mezinárodní smlouvy na cár popsaného papíru. Ve většině aspektů však srovnání obsazení Československa před čtyřiapadesáti lety s probíhající agresí vůči Ukrajině neobstojí.
Mohli bychom dlouho polemizovat, zda je vhodné ztotožňovat putinovské Rusko se Sovětským svazem jen na základě obecně autoritářského stylu vlády a agresivní politiky vůči sousedním zemím, která v krajním případě zahrnuje i nasazení vojenské síly. Omezím se zde na lakonické konstatování, že dnešní Rusko je prakticky ve všech klíčových směrech výrazně slabší, než byl poválečný Sovětský svaz. Opačná tvrzení v zásadě podléhají obrazu, který se dlouhé roky snaží intenzivně vytvářet ruská propaganda.
V cílech, okolnostech i východiscích zásahu v Československu a útoku na Ukrajinu nenajdeme mnoho analogického, stejně jako ve vztazích, které panovaly mezi napadeným a agresorem. A pokud připomeneme, že operace Dunaj nepřinesla ani zdaleka takové krveprolití jako současné boje na východě Evropy, nebude to projevem neúcty k přibližně třinácti desítkám civilních obětí srpnových událostí a relativizací zmařených lidských životů, ale pojmenováním bolestivé reality. Argument, že tomu tak bylo především kvůli (vcelku racionální) absenci aktivního odporu okupantům ze strany československých ozbrojených složek, přitom jen dále tlumí svody k hledání krkolomných paralel.
Rovnítko rovněž nesnese reakce okolního světa a především západních zemí. Pakliže většina klíčových západních politiků brala vojenské potlačení reformního procesu v Československu jako pověstnou „dopravní nehodu“ na cestě k détente, neboli snaze o uvolnění napětí mezi tehdejšími studenoválečnými bloky, letošní odpověď Západu na agresi vůči Ukrajině je razantnější, než Kreml očekával. Z důvodů, jejichž rozbor by vydal na samostatnou knihu, se Západ v roce 1968 omezil na verbální protesty a poskytnutí útočiště uprchlíkům, zatímco dnes vidíme i tvrdé protiruské sankce a nezanedbatelnou pomoc bránící se ukrajinské armádě.
Dvě dílčí podobnosti se přesto nabízejí, byť jejich platnost prověří až delší časový úsek. Předně, Sovětský svaz v roce 1968 vojenskou akcí proti československým reformistům ztratil kredit v očích mnoha svých dosavadních zahraničních stoupenců a sympatizantů rekrutujících se především z řad komunistického hnutí a obecně radikálněji orientované levice. Zhroutil se propagandistický, ale mnohými přijímaný obraz supervelmoci, která je na rozdíl od krvavou vietnamskou válku vedoucích Spojených států skutečně oddaná míru. Podobná situace se může opakovat nyní. Zbytky jakékoliv relevance ztratil narativ, který stavěl Rusko do ostrého protikladu k západním vojenským intervencím z post-studenoválečného období.
Zadruhé, srpnové dny zakořenily v české kolektivní paměti tak hluboce, protože přinesly vzácný moment celospolečenské sounáležitosti a sdílenou zkušenost pokoření i odporu (třebaže neozbrojeného) vůči jasně definovatelnému nepříteli, brežněvovskému Sovětskému svazu. Šlo také o moment, který o 180 stupňů otočil vnímání tehdejšího východního souseda v očích obyvatelstva. Z osvoboditele a garanta bezpečnosti země se stal přes noc agresor. V populaci zavládly antiruské nálady, pro něž do té doby chyběla historická zkušenost. I kvůli 21. srpnu 1968 je dnes česká společnost vůči dění na Ukrajině poměrně vnímavá a současný Putinův postup odsoudili i někteří tuzemští politici, kteří dlouhodobě zastávali vůči Kremlu vstřícnější postoje.
Podobný efekt může nastat na Ukrajině. Lze předpokládat, že u velké části ukrajinského obyvatelstva se válka Ruskem stane podobně důležitým, ne-li ještě důležitějším prvkem kolektivní paměti. V budoucnu by mohla tvořit zásadní stavební kámen národní identity Ukrajinců, který zastíní jazykové a kulturní aspekty. Stejně jako Brežněvova "bratrská pomoc" nepřitáhla obyvatele Československa zpět do náruče sovětského socialismu, Putinova válka sotva začlení obyvatelstvo Ukrajiny do ruské pospolitosti.
Autor je historik.
Související

Putin řekl, že invaze sovětské armády do Československa byla chyba

Politici si připomněli rok 1968. V projevech zmiňovali Ukrajinu a Rusko
okupace 1968 , Sovětský svaz , Rusko , válka na Ukrajině , Československo
Aktuálně se děje
před 32 minutami

"Ukončili jsme jeho mizerný život." Trump oznámil likvidaci jednoho z lídrů IS
před 1 hodinou

Vlaky v Česku nabírají zpoždění. Došlo k výpadku klíčového zabezpečovače
před 2 hodinami

Víkendové počasí bude jiné než minule. Sněžit může i poměrně nízko
včera

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení
včera

V Neapoli vyhnalo zemětřesení lidi do ulic. Experti řekli, jak reaguje Vesuv
včera

Italové se přiklání k evropské strategii. Ukrajině posílají nebezpečné zbraně
včera

Známý soudce se našel. Policie ho prověřuje kvůli možné zpronevěře
včera

Zelenskyj naznačil, jak bude Putin sabotovat mírové snahy
včera

Případ brutální vraždy v Jaroměři se poprvé dostal k soudu. Padlo rozhodnutí o vazbě
včera

Kam za zimním počasím? Na hory. Meteorologové nabídli předpověď
včera

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady
Aktualizováno včera

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina
včera

Co bude s Ruskem, až skončí válka na Ukrajině? Šéf NATO nastínil další kroky
včera

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35
včera

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině
včera

Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku. Našla s Maďarskem kompromis
včera

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů
včera

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo
včera

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze
včera
Musk začíná couvat? Vaše obchodní válka nám škodí, vzkázala Tesla Trumpovi
Společnost Tesla varovala americkou vládu, že obchodní válka rozpoutaná Donaldem Trumpem by mohla vést k odvetným clům, která zasáhnou nejen ji, ale i další výrobce automobilů ve Spojených státech.
Zdroj: Libor Novák