KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině

Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.

Je velmi pravděpodobné, že značná část tuzemských politiků, novinářů i do médií přizvaných odborníků a analytiků bude činit paralely mezi operací Dunaj a aktuální válkou na východ od našich hranic. Současný ruský prezident Vladimir Putin bude srovnáván s tehdejším nejvyšším představitelem sovětských komunistů Leonidem Brežněvem, dnešní Rusko se Sovětským svazem, srpen 1968 s únorem 2022.

Podobná rovnítka budou kladena spíše na základě povrchních obecností a vyhrocených emocí než hlubších analýz. Jistě, v obou případech došlo k pokusu cizí mocnosti násilím ovlivnit vývoj země ve svém sousedství, v obou případech se o vojenské akci rozhodlo v moskevském Kremlu na bázi pocitu velmocenské nadřazenosti i přesvědčení, že v případě potřeby lze bez výraznějších následků degradovat platné mezinárodní smlouvy na cár popsaného papíru. Ve většině aspektů však srovnání obsazení Československa před čtyřiapadesáti lety s probíhající agresí vůči Ukrajině neobstojí.

Mohli bychom dlouho polemizovat, zda je vhodné ztotožňovat putinovské Rusko se Sovětským svazem jen na základě obecně autoritářského stylu vlády a agresivní politiky vůči sousedním zemím, která v krajním případě zahrnuje i nasazení vojenské síly. Omezím se zde na lakonické konstatování, že dnešní Rusko je prakticky ve všech klíčových směrech výrazně slabší, než byl poválečný Sovětský svaz. Opačná tvrzení v zásadě podléhají obrazu, který se dlouhé roky snaží intenzivně vytvářet ruská propaganda.

V cílech, okolnostech i východiscích zásahu v Československu a útoku na Ukrajinu nenajdeme mnoho analogického, stejně jako ve vztazích, které panovaly mezi napadeným a agresorem. A pokud připomeneme, že operace Dunaj nepřinesla ani zdaleka takové krveprolití jako současné boje na východě Evropy, nebude to projevem neúcty k přibližně třinácti desítkám civilních obětí srpnových událostí a relativizací zmařených lidských životů, ale pojmenováním bolestivé reality. Argument, že tomu tak bylo především kvůli (vcelku racionální) absenci aktivního odporu okupantům ze strany československých ozbrojených složek, přitom jen dále tlumí svody k hledání krkolomných paralel.

Rovnítko rovněž nesnese reakce okolního světa a především západních zemí. Pakliže většina klíčových západních politiků brala vojenské potlačení reformního procesu v Československu jako pověstnou „dopravní nehodu“  na cestě k détente, neboli snaze o uvolnění napětí mezi tehdejšími studenoválečnými bloky, letošní odpověď Západu na agresi vůči Ukrajině je razantnější, než Kreml očekával. Z důvodů, jejichž rozbor by vydal na samostatnou knihu, se Západ v roce 1968 omezil na verbální protesty a poskytnutí útočiště uprchlíkům, zatímco dnes vidíme i tvrdé protiruské sankce a nezanedbatelnou pomoc bránící se ukrajinské armádě.

Dvě dílčí podobnosti se přesto nabízejí, byť jejich platnost prověří až delší časový úsek. Předně, Sovětský svaz v roce 1968 vojenskou akcí proti československým reformistům ztratil kredit v očích mnoha svých dosavadních zahraničních stoupenců a sympatizantů rekrutujících se především z řad komunistického hnutí a obecně radikálněji orientované levice. Zhroutil se propagandistický, ale mnohými přijímaný obraz supervelmoci, která je na rozdíl od krvavou vietnamskou válku vedoucích Spojených států skutečně oddaná míru. Podobná situace se může opakovat nyní. Zbytky jakékoliv relevance ztratil narativ, který stavěl Rusko do ostrého protikladu k západním vojenským intervencím z post-studenoválečného období.

Zadruhé, srpnové dny zakořenily v české kolektivní paměti tak hluboce, protože přinesly vzácný moment celospolečenské sounáležitosti a sdílenou zkušenost pokoření i odporu (třebaže neozbrojeného) vůči jasně definovatelnému nepříteli, brežněvovskému Sovětskému svazu. Šlo také o moment, který o 180 stupňů otočil vnímání tehdejšího východního souseda v očích obyvatelstva. Z osvoboditele a garanta bezpečnosti země se stal přes noc agresor. V populaci zavládly antiruské nálady, pro něž do té doby chyběla historická zkušenost. I kvůli 21. srpnu 1968 je dnes česká společnost vůči dění na Ukrajině poměrně vnímavá a současný Putinův postup odsoudili i někteří tuzemští politici, kteří dlouhodobě zastávali vůči Kremlu vstřícnější postoje.

Podobný efekt může nastat na Ukrajině. Lze předpokládat, že u velké části ukrajinského obyvatelstva se válka Ruskem stane podobně důležitým, ne-li ještě důležitějším prvkem kolektivní paměti. V budoucnu by mohla tvořit zásadní stavební kámen národní identity Ukrajinců, který zastíní jazykové a kulturní aspekty. Stejně jako Brežněvova "bratrská pomoc" nepřitáhla obyvatele Československa zpět do náruče sovětského socialismu, Putinova válka sotva začlení obyvatelstvo Ukrajiny do ruské pospolitosti.        

Autor je historik.

Související

Pieta za srpen roku 1968

Politici si připomněli rok 1968. V projevech zmiňovali Ukrajinu a Rusko

Ukrajina světu dokazuje, že ruské komplexy zůstávají stejně nebezpečné jako v roce 1968. Dnes to prohlásil premiér Petr Fiala při připomenutí výročí počátku okupace Československa. Prezident Petr Pavel v projevu uvedl, že kdo nemá v úctě svobodu, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat.

Více souvisejících

okupace 1968 Sovětský svaz Rusko válka na Ukrajině Československo

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 9 minutami

před 17 minutami

Aktualizováno před 41 minutami

Nová Babišova vláda poprvé zasedala. (15.12.2025) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko má novou vládu ANO, Motoristů a SPD

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenoval vládu premiéra Andreje Babiše. Tato koaliční vláda, která se stane v pořadí třetím kabinetem pod Babišovým vedením, nahradí současnou vládu Petra Fialy, která je v demisi. Babiš byl pověřen sestavením kabinetu již koncem října a předsedou vlády byl jmenován 9. prosince.

před 59 minutami

před 2 hodinami

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hledání nového trenéra národního týmu se komplikuje. FAČR dala Slavia s Trpišovským košem

Když se v říjnu rozhodla Fotbalová asociace ČR – nutno říct, že po řadě nepřesvědčivých výkonů české fotbalové reprezentace (se Saúdskou Arábií 1:1 či s Faerskými ostrovy 1:2) právem – rozloučit se s koučem Ivanem Haškem a nahradit ho dočasně dosavadním asistentem Jaroslavem Köstlem, počítalo se tehdy s tím, že tak asociace činí s dlouhodobou koncepcí a především náhradou, kterou už mají připravenou. I dva měsíce od tohoto momentu to však vypadá, že svaz neměl a stále nemá ani jedno. A hlavně stále nemá nového hlavního trenéra, kterým se po sobotě navíc nestane ani kouč pražské Slavie Jindřich Trpišovský. Klub se totiž definitivně rozhodl, že svého stratéga neuvolní.

včera

Ilustrační fotografie.

Důchody v příštím roce. Úřad shrnul, co bude od ledna jinak

Důchody v roce 2026 budou především vypláceny v nové výši, kterou stanoví pravidelná lednová valorizace. Schválené jsou ale i další změny, jedna se například týká předčasných důchodů. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

včera

Filip Turek

Turka se jmenování vlády netýká, podstoupí zákrok v nemocnici

Poslanec Filip Turek, který je podle Motoristů i nadále kandidátem na ministra, se v pondělí, kdy budou jmenováni ostatní členové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), podrobí menšímu zákroku. V diskuzním pořadu Partie to uvedl jeho stranický kolega Matěj Gregor (Motoristé). 

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce

Ukrajinský prezident Volodymyr otevřel otázku válečných voleb a zároveň názorně ukázal Západu, proč jsou prakticky neproveditelné. Bezpečnostní garance, které podmiňují jejich konání, mohou reálně poskytnout jen ti, kdo Ukrajinu ostřelují – nikoli spojenci, kteří by se tím ocitli v přímém konfliktu s Ruskem. Vše tak odhaluje podstatu dilematu. Kyjev čelí kritice za neuspořádání hlasování, ale jakmile by k němu přistoupil, riskoval by chaos, civilní oběti i další destabilizaci země.

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš (ANO) a Petr Fiala (ODS)

Babiš i Fiala odsoudili teroristický útok v australském Sydney

Nového i končícího českého premiéra zasáhla zpráva o tragické střelbě v australském Sydney, kterou nepřežilo nejméně 12 lidí. Podle Andreje Babiše (ANO) došlo k odpornému a ničím neospravedlnitelnému teroristickému činu. Petr Fiala (ODS) označil útok za akt čirého zla. 

Aktualizováno včera

Útok na populární pláži v Sydney: Dva útočníci zastřelili několik lidí

Australská policie zasahuje při útoku na populární pláži Bondi v Sydney ve státě Nový Jižní Wales. Potvrzeno je přes 10 obětí, zraněni byli i nejméně dva strážci zákona. Útočili dva lidé. Jeden z pachatelů má být po smrti, druhého se podařilo zadržet. Policie již potvrdila, že cílem útoku byla místní židovská komunita. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy