Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.
Je velmi pravděpodobné, že značná část tuzemských politiků, novinářů i do médií přizvaných odborníků a analytiků bude činit paralely mezi operací Dunaj a aktuální válkou na východ od našich hranic. Současný ruský prezident Vladimir Putin bude srovnáván s tehdejším nejvyšším představitelem sovětských komunistů Leonidem Brežněvem, dnešní Rusko se Sovětským svazem, srpen 1968 s únorem 2022.
Podobná rovnítka budou kladena spíše na základě povrchních obecností a vyhrocených emocí než hlubších analýz. Jistě, v obou případech došlo k pokusu cizí mocnosti násilím ovlivnit vývoj země ve svém sousedství, v obou případech se o vojenské akci rozhodlo v moskevském Kremlu na bázi pocitu velmocenské nadřazenosti i přesvědčení, že v případě potřeby lze bez výraznějších následků degradovat platné mezinárodní smlouvy na cár popsaného papíru. Ve většině aspektů však srovnání obsazení Československa před čtyřiapadesáti lety s probíhající agresí vůči Ukrajině neobstojí.
Mohli bychom dlouho polemizovat, zda je vhodné ztotožňovat putinovské Rusko se Sovětským svazem jen na základě obecně autoritářského stylu vlády a agresivní politiky vůči sousedním zemím, která v krajním případě zahrnuje i nasazení vojenské síly. Omezím se zde na lakonické konstatování, že dnešní Rusko je prakticky ve všech klíčových směrech výrazně slabší, než byl poválečný Sovětský svaz. Opačná tvrzení v zásadě podléhají obrazu, který se dlouhé roky snaží intenzivně vytvářet ruská propaganda.
V cílech, okolnostech i východiscích zásahu v Československu a útoku na Ukrajinu nenajdeme mnoho analogického, stejně jako ve vztazích, které panovaly mezi napadeným a agresorem. A pokud připomeneme, že operace Dunaj nepřinesla ani zdaleka takové krveprolití jako současné boje na východě Evropy, nebude to projevem neúcty k přibližně třinácti desítkám civilních obětí srpnových událostí a relativizací zmařených lidských životů, ale pojmenováním bolestivé reality. Argument, že tomu tak bylo především kvůli (vcelku racionální) absenci aktivního odporu okupantům ze strany československých ozbrojených složek, přitom jen dále tlumí svody k hledání krkolomných paralel.
Rovnítko rovněž nesnese reakce okolního světa a především západních zemí. Pakliže většina klíčových západních politiků brala vojenské potlačení reformního procesu v Československu jako pověstnou „dopravní nehodu“ na cestě k détente, neboli snaze o uvolnění napětí mezi tehdejšími studenoválečnými bloky, letošní odpověď Západu na agresi vůči Ukrajině je razantnější, než Kreml očekával. Z důvodů, jejichž rozbor by vydal na samostatnou knihu, se Západ v roce 1968 omezil na verbální protesty a poskytnutí útočiště uprchlíkům, zatímco dnes vidíme i tvrdé protiruské sankce a nezanedbatelnou pomoc bránící se ukrajinské armádě.
Dvě dílčí podobnosti se přesto nabízejí, byť jejich platnost prověří až delší časový úsek. Předně, Sovětský svaz v roce 1968 vojenskou akcí proti československým reformistům ztratil kredit v očích mnoha svých dosavadních zahraničních stoupenců a sympatizantů rekrutujících se především z řad komunistického hnutí a obecně radikálněji orientované levice. Zhroutil se propagandistický, ale mnohými přijímaný obraz supervelmoci, která je na rozdíl od krvavou vietnamskou válku vedoucích Spojených států skutečně oddaná míru. Podobná situace se může opakovat nyní. Zbytky jakékoliv relevance ztratil narativ, který stavěl Rusko do ostrého protikladu k západním vojenským intervencím z post-studenoválečného období.
Zadruhé, srpnové dny zakořenily v české kolektivní paměti tak hluboce, protože přinesly vzácný moment celospolečenské sounáležitosti a sdílenou zkušenost pokoření i odporu (třebaže neozbrojeného) vůči jasně definovatelnému nepříteli, brežněvovskému Sovětskému svazu. Šlo také o moment, který o 180 stupňů otočil vnímání tehdejšího východního souseda v očích obyvatelstva. Z osvoboditele a garanta bezpečnosti země se stal přes noc agresor. V populaci zavládly antiruské nálady, pro něž do té doby chyběla historická zkušenost. I kvůli 21. srpnu 1968 je dnes česká společnost vůči dění na Ukrajině poměrně vnímavá a současný Putinův postup odsoudili i někteří tuzemští politici, kteří dlouhodobě zastávali vůči Kremlu vstřícnější postoje.
Podobný efekt může nastat na Ukrajině. Lze předpokládat, že u velké části ukrajinského obyvatelstva se válka Ruskem stane podobně důležitým, ne-li ještě důležitějším prvkem kolektivní paměti. V budoucnu by mohla tvořit zásadní stavební kámen národní identity Ukrajinců, který zastíní jazykové a kulturní aspekty. Stejně jako Brežněvova "bratrská pomoc" nepřitáhla obyvatele Československa zpět do náruče sovětského socialismu, Putinova válka sotva začlení obyvatelstvo Ukrajiny do ruské pospolitosti.
Autor je historik.
Související
Putin řekl, že invaze sovětské armády do Československa byla chyba
Politici si připomněli rok 1968. V projevech zmiňovali Ukrajinu a Rusko
okupace 1968 , Sovětský svaz , Rusko , válka na Ukrajině , Československo
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 45 minutami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 1 hodinou
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 1 hodinou
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 1 hodinou
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 2 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 2 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 2 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 3 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 4 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 4 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 4 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 5 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 5 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 5 hodinami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 7 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
Prezident Běloruska Aleksandr Lukašenko prohlásil, že jeho země nikdy nezažila lepší časy než nyní. Ve své řeči porovnal éru po rozpadu SSSR s aktuální situací. Upozornila na projev Ukrajinska pravda s odkazem na běloruskou agenturou BelTa.
Zdroj: Julie Jarošová