KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině

Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.

Je velmi pravděpodobné, že značná část tuzemských politiků, novinářů i do médií přizvaných odborníků a analytiků bude činit paralely mezi operací Dunaj a aktuální válkou na východ od našich hranic. Současný ruský prezident Vladimir Putin bude srovnáván s tehdejším nejvyšším představitelem sovětských komunistů Leonidem Brežněvem, dnešní Rusko se Sovětským svazem, srpen 1968 s únorem 2022.

Podobná rovnítka budou kladena spíše na základě povrchních obecností a vyhrocených emocí než hlubších analýz. Jistě, v obou případech došlo k pokusu cizí mocnosti násilím ovlivnit vývoj země ve svém sousedství, v obou případech se o vojenské akci rozhodlo v moskevském Kremlu na bázi pocitu velmocenské nadřazenosti i přesvědčení, že v případě potřeby lze bez výraznějších následků degradovat platné mezinárodní smlouvy na cár popsaného papíru. Ve většině aspektů však srovnání obsazení Československa před čtyřiapadesáti lety s probíhající agresí vůči Ukrajině neobstojí.

Mohli bychom dlouho polemizovat, zda je vhodné ztotožňovat putinovské Rusko se Sovětským svazem jen na základě obecně autoritářského stylu vlády a agresivní politiky vůči sousedním zemím, která v krajním případě zahrnuje i nasazení vojenské síly. Omezím se zde na lakonické konstatování, že dnešní Rusko je prakticky ve všech klíčových směrech výrazně slabší, než byl poválečný Sovětský svaz. Opačná tvrzení v zásadě podléhají obrazu, který se dlouhé roky snaží intenzivně vytvářet ruská propaganda.

V cílech, okolnostech i východiscích zásahu v Československu a útoku na Ukrajinu nenajdeme mnoho analogického, stejně jako ve vztazích, které panovaly mezi napadeným a agresorem. A pokud připomeneme, že operace Dunaj nepřinesla ani zdaleka takové krveprolití jako současné boje na východě Evropy, nebude to projevem neúcty k přibližně třinácti desítkám civilních obětí srpnových událostí a relativizací zmařených lidských životů, ale pojmenováním bolestivé reality. Argument, že tomu tak bylo především kvůli (vcelku racionální) absenci aktivního odporu okupantům ze strany československých ozbrojených složek, přitom jen dále tlumí svody k hledání krkolomných paralel.

Rovnítko rovněž nesnese reakce okolního světa a především západních zemí. Pakliže většina klíčových západních politiků brala vojenské potlačení reformního procesu v Československu jako pověstnou „dopravní nehodu“  na cestě k détente, neboli snaze o uvolnění napětí mezi tehdejšími studenoválečnými bloky, letošní odpověď Západu na agresi vůči Ukrajině je razantnější, než Kreml očekával. Z důvodů, jejichž rozbor by vydal na samostatnou knihu, se Západ v roce 1968 omezil na verbální protesty a poskytnutí útočiště uprchlíkům, zatímco dnes vidíme i tvrdé protiruské sankce a nezanedbatelnou pomoc bránící se ukrajinské armádě.

Dvě dílčí podobnosti se přesto nabízejí, byť jejich platnost prověří až delší časový úsek. Předně, Sovětský svaz v roce 1968 vojenskou akcí proti československým reformistům ztratil kredit v očích mnoha svých dosavadních zahraničních stoupenců a sympatizantů rekrutujících se především z řad komunistického hnutí a obecně radikálněji orientované levice. Zhroutil se propagandistický, ale mnohými přijímaný obraz supervelmoci, která je na rozdíl od krvavou vietnamskou válku vedoucích Spojených států skutečně oddaná míru. Podobná situace se může opakovat nyní. Zbytky jakékoliv relevance ztratil narativ, který stavěl Rusko do ostrého protikladu k západním vojenským intervencím z post-studenoválečného období.

Zadruhé, srpnové dny zakořenily v české kolektivní paměti tak hluboce, protože přinesly vzácný moment celospolečenské sounáležitosti a sdílenou zkušenost pokoření i odporu (třebaže neozbrojeného) vůči jasně definovatelnému nepříteli, brežněvovskému Sovětskému svazu. Šlo také o moment, který o 180 stupňů otočil vnímání tehdejšího východního souseda v očích obyvatelstva. Z osvoboditele a garanta bezpečnosti země se stal přes noc agresor. V populaci zavládly antiruské nálady, pro něž do té doby chyběla historická zkušenost. I kvůli 21. srpnu 1968 je dnes česká společnost vůči dění na Ukrajině poměrně vnímavá a současný Putinův postup odsoudili i někteří tuzemští politici, kteří dlouhodobě zastávali vůči Kremlu vstřícnější postoje.

Podobný efekt může nastat na Ukrajině. Lze předpokládat, že u velké části ukrajinského obyvatelstva se válka Ruskem stane podobně důležitým, ne-li ještě důležitějším prvkem kolektivní paměti. V budoucnu by mohla tvořit zásadní stavební kámen národní identity Ukrajinců, který zastíní jazykové a kulturní aspekty. Stejně jako Brežněvova "bratrská pomoc" nepřitáhla obyvatele Československa zpět do náruče sovětského socialismu, Putinova válka sotva začlení obyvatelstvo Ukrajiny do ruské pospolitosti.        

Autor je historik.

Související

Pieta za srpen roku 1968

Politici si připomněli rok 1968. V projevech zmiňovali Ukrajinu a Rusko

Ukrajina světu dokazuje, že ruské komplexy zůstávají stejně nebezpečné jako v roce 1968. Dnes to prohlásil premiér Petr Fiala při připomenutí výročí počátku okupace Československa. Prezident Petr Pavel v projevu uvedl, že kdo nemá v úctě svobodu, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat.

Více souvisejících

okupace 1968 Sovětský svaz Rusko válka na Ukrajině Československo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vylepšuje zbraně a útočí i na civilisty. Z Británie přichází naléhavá série varování před Putinem

Vrcholní britští armádní představitelé v posledních týdnech nešetří ostrými varováními, která zdůrazňují vážnost hrozby ze strany Ruska. Ta se podle nich rozprostírá daleko za hranice Ukrajiny. Série jejich prohlášení přichází v klíčovém okamžiku, kdy se v Berlíně konají rozhovory s cílem prolomit pat v mírových jednáních mezi Kyjevem a Moskvou. Jejich komentáře zároveň rezonují s probíhajícími diskuzemi mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem financí o budoucím investičním plánu pro obranu Spojeného království.

před 3 hodinami

Chris Minns a Ahmed al Ahmed

Muslim zastavil střelce v Sydney. Jeho statečnost ocenil celý svět, poklonu mu složil i Trump

Otec hrdiny z pláže Bondi, Mohameda Fateha al Ahmeda, sdělil stanici BBC News Arabic, že čin jeho syna Ahmeda al Ahmeda, který při útoku v Sydney odzbrojil střelce, pramenil z "čistého lidského svědomí". Ahmed se díky tomuto odvážnému kroku stal v očích veřejnosti hrdinou. Jeho statečnost ocenili mimo jiné i americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Alena Schillerová

Schillerová vrátí EET. Macinka s Lipavským jednal o Češích vězněných v zahraničí

Nová ministryně financí Alena Schillerová, která se vrátila do čela resortu, ostře kritizovala dosavadní stav hospodaření. Hned po uvedení do úřadu, které proběhlo jako první, jelikož je Ministerstvo financí nejblíže Úřadu vlády, prohlásila, že "končí umělé nadhodnocování příjmů". Resorty postupně přijímají i další členové nové vlády Andreje Babiše.

Aktualizováno před 5 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Nepotřebujeme sto dnů hájení, budeme vládou všech občanů, prohlásil Babiš

Nově jmenovaný kabinet Andreje Babiše se sešel na prvním jednání krátce po ceremonii, kde jej prezident Petr Pavel uvedl do funkce. Premiér Babiš po jednání prohlásil, že se jeho vláda hodlá stát vládou všech občanů a zdůraznil, že nebude vyžadovat obvyklých "sto dnů hájení". Ministři za ANO, SPD a Motoristy sobě dorazili na Úřad vlády autobusem.

před 6 hodinami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Mluvčí Babišovy vlády bude bývalá televizní rosnička

Bezprostředně po ranním jmenování prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě se ministři nového kabinetu Andreje Babiše odebrali do Strakovy akademie, kde se konalo první, spíše technické, zasedání vlády. Premiér Babiš následně zahájil proces uvádění členů kabinetu do jejich ministerských funkcí, který potrvá až do večerních hodin.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Nová Babišova vláda poprvé zasedala. (15.12.2025) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko má novou vládu ANO, Motoristů a SPD

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenoval vládu premiéra Andreje Babiše. Tato koaliční vláda, která se stane v pořadí třetím kabinetem pod Babišovým vedením, nahradí současnou vládu Petra Fialy, která je v demisi. Babiš byl pověřen sestavením kabinetu již koncem října a předsedou vlády byl jmenován 9. prosince.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hledání nového trenéra národního týmu se komplikuje. FAČR dala Slavia s Trpišovským košem

Když se v říjnu rozhodla Fotbalová asociace ČR – nutno říct, že po řadě nepřesvědčivých výkonů české fotbalové reprezentace (se Saúdskou Arábií 1:1 či s Faerskými ostrovy 1:2) právem – rozloučit se s koučem Ivanem Haškem a nahradit ho dočasně dosavadním asistentem Jaroslavem Köstlem, počítalo se tehdy s tím, že tak asociace činí s dlouhodobou koncepcí a především náhradou, kterou už mají připravenou. I dva měsíce od tohoto momentu to však vypadá, že svaz neměl a stále nemá ani jedno. A hlavně stále nemá nového hlavního trenéra, kterým se po sobotě navíc nestane ani kouč pražské Slavie Jindřich Trpišovský. Klub se totiž definitivně rozhodl, že svého stratéga neuvolní.

včera

Ilustrační fotografie.

Důchody v příštím roce. Úřad shrnul, co bude od ledna jinak

Důchody v roce 2026 budou především vypláceny v nové výši, kterou stanoví pravidelná lednová valorizace. Schválené jsou ale i další změny, jedna se například týká předčasných důchodů. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

včera

Turka se jmenování vlády netýká, podstoupí zákrok v nemocnici

Poslanec Filip Turek, který je podle Motoristů i nadále kandidátem na ministra, se v pondělí, kdy budou jmenováni ostatní členové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), podrobí menšímu zákroku. V diskuzním pořadu Partie to uvedl jeho stranický kolega Matěj Gregor (Motoristé). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy