KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině

Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.

Je velmi pravděpodobné, že značná část tuzemských politiků, novinářů i do médií přizvaných odborníků a analytiků bude činit paralely mezi operací Dunaj a aktuální válkou na východ od našich hranic. Současný ruský prezident Vladimir Putin bude srovnáván s tehdejším nejvyšším představitelem sovětských komunistů Leonidem Brežněvem, dnešní Rusko se Sovětským svazem, srpen 1968 s únorem 2022.

Podobná rovnítka budou kladena spíše na základě povrchních obecností a vyhrocených emocí než hlubších analýz. Jistě, v obou případech došlo k pokusu cizí mocnosti násilím ovlivnit vývoj země ve svém sousedství, v obou případech se o vojenské akci rozhodlo v moskevském Kremlu na bázi pocitu velmocenské nadřazenosti i přesvědčení, že v případě potřeby lze bez výraznějších následků degradovat platné mezinárodní smlouvy na cár popsaného papíru. Ve většině aspektů však srovnání obsazení Československa před čtyřiapadesáti lety s probíhající agresí vůči Ukrajině neobstojí.

Mohli bychom dlouho polemizovat, zda je vhodné ztotožňovat putinovské Rusko se Sovětským svazem jen na základě obecně autoritářského stylu vlády a agresivní politiky vůči sousedním zemím, která v krajním případě zahrnuje i nasazení vojenské síly. Omezím se zde na lakonické konstatování, že dnešní Rusko je prakticky ve všech klíčových směrech výrazně slabší, než byl poválečný Sovětský svaz. Opačná tvrzení v zásadě podléhají obrazu, který se dlouhé roky snaží intenzivně vytvářet ruská propaganda.

V cílech, okolnostech i východiscích zásahu v Československu a útoku na Ukrajinu nenajdeme mnoho analogického, stejně jako ve vztazích, které panovaly mezi napadeným a agresorem. A pokud připomeneme, že operace Dunaj nepřinesla ani zdaleka takové krveprolití jako současné boje na východě Evropy, nebude to projevem neúcty k přibližně třinácti desítkám civilních obětí srpnových událostí a relativizací zmařených lidských životů, ale pojmenováním bolestivé reality. Argument, že tomu tak bylo především kvůli (vcelku racionální) absenci aktivního odporu okupantům ze strany československých ozbrojených složek, přitom jen dále tlumí svody k hledání krkolomných paralel.

Rovnítko rovněž nesnese reakce okolního světa a především západních zemí. Pakliže většina klíčových západních politiků brala vojenské potlačení reformního procesu v Československu jako pověstnou „dopravní nehodu“  na cestě k détente, neboli snaze o uvolnění napětí mezi tehdejšími studenoválečnými bloky, letošní odpověď Západu na agresi vůči Ukrajině je razantnější, než Kreml očekával. Z důvodů, jejichž rozbor by vydal na samostatnou knihu, se Západ v roce 1968 omezil na verbální protesty a poskytnutí útočiště uprchlíkům, zatímco dnes vidíme i tvrdé protiruské sankce a nezanedbatelnou pomoc bránící se ukrajinské armádě.

Dvě dílčí podobnosti se přesto nabízejí, byť jejich platnost prověří až delší časový úsek. Předně, Sovětský svaz v roce 1968 vojenskou akcí proti československým reformistům ztratil kredit v očích mnoha svých dosavadních zahraničních stoupenců a sympatizantů rekrutujících se především z řad komunistického hnutí a obecně radikálněji orientované levice. Zhroutil se propagandistický, ale mnohými přijímaný obraz supervelmoci, která je na rozdíl od krvavou vietnamskou válku vedoucích Spojených států skutečně oddaná míru. Podobná situace se může opakovat nyní. Zbytky jakékoliv relevance ztratil narativ, který stavěl Rusko do ostrého protikladu k západním vojenským intervencím z post-studenoválečného období.

Zadruhé, srpnové dny zakořenily v české kolektivní paměti tak hluboce, protože přinesly vzácný moment celospolečenské sounáležitosti a sdílenou zkušenost pokoření i odporu (třebaže neozbrojeného) vůči jasně definovatelnému nepříteli, brežněvovskému Sovětskému svazu. Šlo také o moment, který o 180 stupňů otočil vnímání tehdejšího východního souseda v očích obyvatelstva. Z osvoboditele a garanta bezpečnosti země se stal přes noc agresor. V populaci zavládly antiruské nálady, pro něž do té doby chyběla historická zkušenost. I kvůli 21. srpnu 1968 je dnes česká společnost vůči dění na Ukrajině poměrně vnímavá a současný Putinův postup odsoudili i někteří tuzemští politici, kteří dlouhodobě zastávali vůči Kremlu vstřícnější postoje.

Podobný efekt může nastat na Ukrajině. Lze předpokládat, že u velké části ukrajinského obyvatelstva se válka Ruskem stane podobně důležitým, ne-li ještě důležitějším prvkem kolektivní paměti. V budoucnu by mohla tvořit zásadní stavební kámen národní identity Ukrajinců, který zastíní jazykové a kulturní aspekty. Stejně jako Brežněvova "bratrská pomoc" nepřitáhla obyvatele Československa zpět do náruče sovětského socialismu, Putinova válka sotva začlení obyvatelstvo Ukrajiny do ruské pospolitosti.        

Autor je historik.

Související

Alexander Dubček hovoří k lidem během sametové revoluce. Komentář

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara

Před 55 lety, 5. ledna 1968, se funkce prvního tajemníka ÚV KSČ ujal Alexander Dubček. Výměna nejvyššího představitele strany, která v té době držela již téměř dvě desetiletí mocenský monopol v zemi, umožnila zahájení pokusu o reformu československé státně-socialistické diktatury, jež se do historie zapsal jako pražské jaro. Dubček se pro mnohé stal jeho hlavní tváří, přestože ve skutečnosti nebyl hlavním iniciátorem liberalizačních změn.
Petr Fiala

Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, řekl Fiala k výročí okupace Československa

Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, uvedl v souvislosti s dnešním 54. výročím začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou premiér Petr Fiala (ODS). Podle předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše (ANO) tehdejší invaze oddálila v Československu pád totality. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že imperiální tendence, dříve Sovětského svazu a nyní Ruska, se nezměnila.

Více souvisejících

okupace 1968 Sovětský svaz Rusko válka na Ukrajině Československo

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Slovinsko

Slovinsko zadrželo dvojici cizinců, zřejmě jde o ruské špiony

Kvůli podezření ze špionáže pro Rusko byli ve Slovinsku v prosinci zatčeni dva cizinci, kteří se vydávali za obchodníky se starožitnostmi. Podle úřadů jsou státními příslušníky třetích zemí a nevystupovali jako ruští občané, informovala dnes agentura STA.

před 28 minutami

před 1 hodinou

Petr Pavel

Slovensko dnes vidí nově zvoleného prezidenta Pavla na titulních stránkách novin

Zvolení Petra Pavla novým českým prezidentem v rozhodujícím kole přímé volby zaznamenaly dnes slovenské deníky na svých titulních stránkách. Tisk obsáhle informuje nejen o výsledcích hlasovaní, které označil za přesvědčivé vítězství Pavla, ale také o samotné osobě příštího prezidenta Česka. Komentuje rovněž působení stávající hlavy státu Miloše Zemana či jeho předchůdce v úřadu Václava Klause.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Babišovi nezafungoval konfrontační styl, Pavla prověří krize, píše tisk

Styl šéfa ANO Andreje Babiše založený na konfrontaci v prezidentských volbách nezafungoval a Babiš dělal chyby. Zvoleného prezidenta Petra Pavla pak prověří první politická krize, se kterou se bude muset ve funkci hlavy státu potýkat. V komentářích v tisku to dnes uvádějí české deníky. Pavel, který nemá zkušenosti z politiky, je podle některých komentátorů velkou neznámou. Podle jiných pomůže sjednotit zahraniční politiku vlády a Hradu a otevře českému prezidentovi i českým podnikatelům znovu cestu na Západ.

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Nemá smysl jednat, vzkazují Rusové po dodávce tanků Ukrajině

Poté, co se Spojené státy a další západní země rozhodly dodat Ukrajině moderní tanky, nevidí Moskva smysl v jednání s Kyjevem nebo jeho západními "loutkovodiči". Dnes to v rozhovoru s agenturou RIA Novosti řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Nikdo na Západě podle něho nepřišel se seriózní iniciativou týkající se řešení ukrajinské krize.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Elektrická energie a jak s ní šetřit

Elektrická energie a jak s ní šetřit

Po snížení spotřeby elektrické energie ve své domácnosti asi touží každý z nás. Ale málokdo z nás už ví, jak na to. Kde konkrétně bychom mohli ušetřit, kdy se chováme neekonomicky aniž bychom si to uvědomovali a jak používat spotřebiče co nejefektivněji?

před 2 hodinami

Jens Stoltenberg

Stoltenberg vyzval Soul, aby poskytl vojenskou pomoc Ukrajině

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes vyzval Jižní Koreu, aby navýšila svou vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské invazi. Informovala o tom agentura Reuters. Stoltenberg je na návštěvě zemí východní Asie, dnes se z Jižní Koreje přesouvá do Japonska.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

Vědci identifikovali vrak lodi potopené u pobřeží anglického Eastbournu

Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel mluvil se Zelenským, začíná skládat svůj tým na Hrad, vyrazí do krajů

Zvolený prezident Petr Pavel se připravuje na převzetí úřadu, kterého se ujme 9. března složením slibu na společné schůzi poslanců a senátorů na Pražském hradě. Funkci chce vykonávat civilně. Začne sestavovat svůj tým, plánovat výjezdy po republice, harmonogram zahraničích cest či setkání s ústavními činiteli. Dnes Pavel telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který poděkoval za podporu Ukrajiny po napadení Ruskem a pozval Pavla na návštěvu. Pavla čekají v příštích dnech schůzky s předsedy vlády a obou parlamentních komor. Sejde se asi i s Milošem Zemanem, který dnes volby označil za referendum o Pavlovu protikandidátovi Andreji Babišovi (ANO).

včera

včera

Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan naznačil možné schválení členství Finska v NATO, bez Švédska

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas se začleněním Finska do NATO zvlášť, bez ohledu na Švédsko, s nímž má Turecko stále napjatější vztahy mimo jiné kvůli údajnému poskytování švédského útočiště kurdským radikálům. Obě severské země přitom podaly přihlášku do aliance současně loni v červnu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

včera

Petr Pavel

Důchody a daně se musí změnit, řekl Pavel. Na Hradě chce audit

Podle zvoleného prezidenta Petra Pavla jsou reformy penzí a daní pro Česko nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to dnes večer v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci. O důchodové reformě se v ČR debatuje léta. Zatím se ji nepodařilo prosadit a nenašla se na ní širší politická shoda. Podle expertů je potřeba změnit i nastavení daní. Vláda reformu penzí chystá.

včera

včera

Zeman naznačil, že Kruliš zamíří do České národní banky jako kancléř

Prezident Miloš Zeman by přál České národní bance (ČNB) schopného kancléře a schopnějšího, než je ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš, nedokáže získat. Zeman to dnes řekl v Bělehradě novinářům na dotaz, jaké bude další Krulišovo působení po odchodu z Pražského hradu. Podle informací ČTK si ho za šéfa své kanceláře vybral guvernér ČNB Aleš Michl. Kruliš své další působení komentovat nechtěl.

Zdroj: ČTK

Další zprávy