Zemřela Kamila Moučková (†92), tvář protiokupačního vysílání v roce 1968

Ve věku 92 let zemřela Kamila Moučková, televizní a rozhlasová moderátorka a hlasatelka, která v roce 1968 ohlásila okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Poté se zapojila do protiokupačního vysílání, načež čelila perzekucím.

Ve věku 92 let zemřela někdejší televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Uvedla to dnes na svém webu Česká televize (ČT). Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků. Za normalizace pak Moučková čelila perzekucím. Do televize se mohla vrátit až v 90. letech po sametové revoluci.

"Jsem silná osobnost, která unese spoustu věcí. Taky jsem si toho sobě v životě dost nakládala. Myslím, že mým životním krédem je být spravedlivá. Když se nad tím víc zamyslím, tak je to jednoduché - nelhat a nekrást," řekla ČTK Moučková v roce 2013.

V televizi působila už v začátcích veřejného televizního vysílání v Československu. "Od roku 1952 jsem hlásila v rozhlase, ale televize mě jako nové médium zajímala," uvedla před několika lety. Do televize nastoupila v roce 1956 a stala se první televizní zprávařkou v Evropě. Do té doby tento post zastávali jen muži.

V srpnu 1968 v televizním vysílání informovala o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. "Říkala jsem si, co si to dovolují, ti šmejdi, překročit hranice jiného výsostného státu, to je něco tak strašného," vzpomínala později. Ze studia byla poté vyvedena se samopalem sovětského vojáka v zádech.

Po upálení Jana Palacha v lednu 1969 podporovala studentské protesty. Kvůli tomu musela z televize odejít a následně dostala zákaz vystupování v médiích. Dvě desítky let myla podlahy či lepila pytlíky, ale odvaha ji neopustila. Jako jedna z prvních například podepsala Chartu 77.

Až po revoluci v roce 1989 se mohla vrátit do médií. Moderovala například televizní cestovatelský pořad Objektiv a působila jako zprávařka v pražské Svobodné Evropě. V roce 2013 dostala cenu Arnošta Lustiga za udržení a rozvoj hodnot, jakými jsou odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. Ve stejném roce jí také prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy. "Každý z nás je ale jinak silný, s tím jsme přišli na svět. A tak neodsuzujme ty slabší," řekla po zisku ceny Arnošta Lustiga.

Hlasatelská legenda Moučková prožila život ve velkých křivkách

Život jako na houpačce, se strmými vrcholy i pády, prožila legendární hlasatelka pražského jara Kamila Moučková, jejíž život se uzavřel ve věku 92 let. Působila v rozhlase a 13 let byla první dámou televizních zpráv, než ji za normalizace vyhodili. V období invaze vojsk Varšavské smlouvy prokázala velkou statečnost, později myla podlahy, obsluhovala v divadelním klubu a prodávala. Jedna z prvních signatářek Charty 77 se na obrazovku vrátila po listopadu 1989.

V dobách začátků v Československé televizi v roce 1956 se Moučková stala první televizní "zprávařkou" v Evropě - do té doby tento post zastávali jen muži. Do televize přišla z rozhlasu, kde hlásila už od roku 1952. Televize ji jako nové médium zajímala a nová technika jí problémy nedělala, i když bylo televizní vysílání teprve v plenkách.

O 12 let později při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy Moučková informovala až do vypnutí vysílačů a ze studia ji vyvedli až pod pohrůžkou samopalu sovětského vojáka v zádech. "Ty první roky jsme byli všichni děsně namíchnutí, dožraní, byla jsem opupínkovaná vzteky," komentovala to později. "Říkala jsem si, co si to dovolují, ti šmejdi, překročit hranice jiného výsostného státu, to je něco tak strašného."

Z obrazovky musela zmizet, ale lidé na její hlas a odvahu nezapomněli. Ona zatím dvě dekády myla podlahy, vařila kávu v divadelním klubu, lepila pytlíky, prodávala a také jako jedna z prvních podepsala Chartu 77.

Listopad 1989 ji přivedl zpátky ke zpravodajství a na čas také k politice. Jako radní čtyři roky oddávala na pražské Staroměstské radnici a na rozhlasových vlnách působila řadu let jako zprávařka v pražské Svobodné Evropě. Televizní diváci ji mohli vidět i při moderování pořadu pro seniory Barvy života.

V roce 2013 dostala cenu Arnošta Lustiga za udržení a rozvoj hodnot, jakými jsou odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. V témže roce dostala od prezidenta Miloše Zemana i státní vyznamenání - medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury.

Svůj životní příběh zpracovala Moučková v knize Říkali jí lvice. Takto ji nazýval mužský kolektiv za jejích počátků v televizi. S druhým dílem vzpomínek s názvem Nejsem žádná lvice jí pomohla spisovatelka Petra Braunová.

Ve vzpomínkových knihách popsala i své dětství v Jihlavě. Narodila se tam 8. dubna 1928, její otec Vilém Nový byl novinář a politik, maminka zažila pobyt v koncentračním táboře. Kamila už na základní škole ochotničila a po studiu na reálném gymnáziu v Jihlavě nastoupila do oblastního divadla. S otcem, zapáleným komunistickým funkcionářem, měla velmi rozporuplný vztah.

Ze dvou manželství, nejdříve s hercem Milošem Willigem a posléze s Josefem Moučkou, měla tři děti. S jejich výchovou jí později pomáhal další životní partner, herec Jiří Zahajský, který u Moučkové bydlel po svém příchodu do vinohradského divadla.

Nakonec s ní zůstal 31 let, než se sblížil s herečkou Janou Brejchovou. "S Jirkou jsme se milovali jako dva blázni, po jeho odchodu jsem málem umřela. I když neumím nenávidět, Jana byla jediná, ke které jsem tuhle emoci cítila," vzpomínala Moučková na bolestnou kapitolu.

Její životní energie byla úctyhodná. V pětaosmdesáti vydala dvojalbum s názvem Samota není osamění obsahující básně, texty a fejetony v jejím podání, doplněné skladbami a písněmi skladatele a zpěváka Richarda Pachmana. Fejetony psala Moučková dlouhá léta pro časopis Krásná paní. Vloni v květnu jí udělili čestné občanství Prahy 1.

"Celý můj život byl ve velkých křivkách. Šla jsem buď hodně nahoru, nebo dolů a tvrdě přistála. Ale jsem vděčná, že to tak bylo, nejhorší ze všeho je nuda," prohlásila jednou Moučková, pro kterou byla nejdůležitější hodnotou vnitřní svoboda.

Související

Více souvisejících

Kamila Moučková (hlasatelka ČT) úmrtí okupace 1968

Aktuálně se děje

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu

Česká zimní sportovní královna Ester Ledecká potvrdila, že se jí tak neříká náhodou. Zase jednou totiž přepisovala svým výkonem historii a stala se tak nesmrtelnou. Přestože už letos jednu medaili z mistrovství světa má, ve čtvrtek se jí podařilo získat další medaili z dalšího letošního mistrovství světa. Jak známo, v únoru v rakouském Saalbachu získala ve sjezdu v rámci světového šampionátu v alpském lyžování bronzovou medaili (což byla první medaile z MS v historii pro nějakého českého alpského lyžaře), nyní na ni navázala na mistrovství světa ve snowboardingu, tedy v druhém zimním sportu, který tento sportovní fenomén provozuje. Stalo se tak v paralelním obřím slalomu ve švýcarském Svatém Mořici, který s přehledem ovládla a stala se tak mistryní světa.

včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.

včera

včera

František Straka

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici

Fotbalový trenér František Straka zase jednou po čase míří k sousedům na Slovensko. A opět tam bude zachraňovat jeden z klubů tamní nejvyšší soutěže. Po předešlých tamních působeních v Trenčíně a Michalovcích nyní hodlá mezi slovenskou elitu udržet Duklu Banskou Bystricu. Ta se v současnosti nachází ve skupině o udržení, přičemž už devět zápasů v řadě za sebou nepoznalo, jak chutná vítězství.

včera

včera

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

včera

Rusko, Kreml

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

včera

Armáda Velké Británie

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání

Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.

včera

Donald Trump

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelská armáda se chystá k útoku

Izraelská armáda zahájila ofenzívu v Pásmu Gazy

Izraelská armáda ve středu oznámila, že zahájila „cílené pozemní operace“ v pásmu Gazy, částečně znovu ovládla klíčovou oblast a rozšířila tzv. bezpečnostní zónu mezi severní a jižní částí území. Tento krok následoval po úterním leteckém bombardování, které ukončilo dvouměsíční příměří s hnutím Hamás.

včera

Převezmeme vaše jaderné elektrárny, navrhnul Trump Zelenskému

Bílý dům oznámil, že během včerejšího telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se diskutovalo o možnosti amerického vlastnictví ukrajinských jaderných elektráren. Zelenskyj později upřesnil, že se jednalo pouze o elektrárnu v ruskou okupovaném Záporoží.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy