ROZHOVOR | Dubček byl slaboch, Kriegel ukázal, že se dalo Sovětům vzepřít, říká badatel Schovánek o invazi

ROZHOVOR – Z potemnělého nebe nad Prahou se pozdě večer ozývá burácení letadel. Lomoz strojů, který neslábne, ale naopak sílí, je předzvěstí blížící se tragédie, která způsobí v československých dějinách obrovskou jizvu, jež se dodnes nezacelila. Právě udeřila půlnoc, píše se 21. srpna roku 1968 a první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček před malou chvílí zjistil, že zemi okupuje pět armád Varšavské smlouvy v čele se Sověty. „Když se Dubček zprávu o okupaci dozvěděl, tak brečel, místo toho, aby něco dělal. Jednalo se o tragickou postavu naší historie. Svoji roli nezvládl ani v srpnu 1969, kdy demonstranti vyvolávali jeho jméno, ale on o den později podepsal pendrekový zákon, který umožnil větší perzekuci protestujících. Byl to slaboch,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz antikomunista a badatel Radek Schovánek o událostech starých 51, respektive 52 let.

Počínání tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody jej zaráží. Badatel Radek Schovánek, držitel ocenění účastníka třetího protikomunistického odboje a odporu, tvrdí, že v Moskvě, kde delegace invazi přijala za bratrskou pomoc, se zachoval skandálně. „Jako správný voják měl vzít zbraň a na protest proti napadení země se zastřelit. Místo nějakého činu poklonkoval bývalému generálnímu tajemníku ÚV KSSS Leonidu Brežněvovi i sovětské armádě, která před ním defilovala,“ konstatuje bývalý disident, který před rokem 1989 šířil samizdatovou literaturu a pořádal folkové koncerty.

Uznávaný historik, který dříve pracoval na Úřadu dokumentace a vyšetřování činnosti StB, považuje odlet československé delegace do Sovětského svazu za obyčejný únos režírovaný Kremlem. „Používal se sice výraz, že Československá delegace odletěla jednat, ale ve skutečnosti šlo o zajetí, z něhož se představitelé neměli dostat dříve než podepíší takzvaný Moskevský protokol, jejíž signifikací představitelé souhlasili s okupací jako bratrskou pomocí,“ nebojí se Schovánek pojmenovat věci pravým jménem. Jediný, kdo v sovětské metropoli nepodlehl vyděračskému tlaku a protokol nepodepsal, byl člen ÚV KSČ František Kriegel. „Ukázal, že se šlo vzepřít, zatímco ostatní tvrdili, že to bylo nemožné,“ upozorňuje muž, který působil ve slovenském Ústavu paměti národa a později i v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Radek Schovánek ve druhém díle rozhovoru pro EuroZprávy.cz nehovoří jen o událostech z let 1968 a 1969. Vzpomněl mimo jiné i na srpen roku 1989, kdy opozice ústy Václava Havla odvolala demonstraci a protestovat tehdy vyrazili hlavně Poláci a Maďaři. „Havel dostal anonym o tom, že se na demonstraci chystá upálit člověk. Tlačila na něj i StB a sdělila mu, že pokud vzplane na protestech živá pochodeň, bude za tento čin spoluzodpovědný,“ vysvětluje bývalý zaměstnanec Československého dokumentačního střediska. Po poradě disentu akci plánovanou na 21. srpna 1989 zrušil a dramatik to oznámil i v rozhovoru na Svobodné Evropě. Část opozice to Havlovi vyčítala. „Myslím si, že opatrnost byla na místě. Navíc se v disentu šířila StB dezinformace, že bezpečnostní složky chystají podobný masakr, jaký se odehrál v červnu 1989 v Pekingu na náměstí Nebeského klidu. Odvolaná demonstrace byla posledním vítězstvím StB nad disidenty,“ poukazuje badatel Radek Schovánek.

PREZIDENT SVOBODA SE JAKO VOJÁK MĚL ZASTŘELIT

Pane Schovánku, kdy a od koho se tvář Pražského jara Alexander Dubček dozvěděla, že jsme obsazeni, a jak zprávu přijal?

Zřejmě kolem půlnoci a místo toho, aby situaci řešil, tak brečel. Úplně skandálně se zachoval prezident Ludvík Svoboda, a to na jednání v Moskvě, kde byl nakonec podepsán ostudný protokol.  Místo nějakého činu, poklonkoval bývalému generálnímu tajemníku ÚV KSSS Leonidu Brežněvovi i sovětské armádě, která před ním defilovala. Jako správný voják měl vzít zbraň a na protest proti napadení země se zastřelit. Neumím si představit, že by se třeba nějaký německý nebo polský velitel na takové zradě podílel a nesáhl by po zbrani.

O vpádu vojsk se národ dozvěděl oficiálně ve dvě hodiny v noci z rozhlasového vysílání Provolání všemu lidu ČSSR. Kdy se ale mohli první občané Československa dozvědět, že se jedná o invazi režírovanou Sověty? Určitě byli lidé, kteří z hluku na obloze už před půlnocí poznali, že se něco nezvyklého děje.

Ano, podle dění na obloze lidé v Praze poznali, že se probíhá něco netradičního, nestandardního. Personál na pražském ruzyňském letišti měl jisté pochybnosti už 20. srpna 1968, kdy zde přistálo několik sovětských strojů. Později se ukázalo, že posloužily jako spojovací věž, která naváděla krátce před půlnocí na 21. srpna ostatní letadla. Sověti správně předpokládali, že Čechoslováci jim žádnou klasickou spojovací věž neposkytnou.

Dochovaly se nějaké záznamy, že někteří vojáci těžko přijali rozkaz zasáhnout na území ČSSR?

Existuje konkrétní, tragický případ, kdy voják neunesl psychický tlak, a to Polák Stefan Dorna, který se opil se a zastřelil 7. září 1968 v Jičíně dva československé občany Jaroslava Veselého a Zdenu Klimešovou. Dorna, který dodnes žije, tehdy dostal 15 let vězení, po nichž byl propuštěn. Obecně měli vojáci po invazi velký problém s disciplínou.

Z filmů i fotografií dobře víme, jaké protesty invaze u československých občanů vyvolala. Pražská Vinohradská třída připomínala v boji o Československý rozhlas válečnou vřavu. Vy jste v první části rozhovoru říkal, že je národní hanbou, když žádná jednotka nekladla odpor. Ale 7. výsadkový pluk v holešovských kasárnách byl jediným útvarem, kam se okupanti nedostali. Velitel pluku Miroslav Šedina jim sdělil: „Jen mávnu, v oknech kasáren se objeví pancéřovky a budeš mít po tankovém praporu. Tak koukej ty své kanóny otočit.“ Byli parašutisté opravdu připraveni bojovat a čím si vysvětlujete, že jako jediní nekapitulovali? Dokonce měli za úkol osvobodit uneseného Dubčeka po odletu z Prahy.

Jenže řeči jsou něco jiné než akce. Slovně protestovali proti Sovětům i vojáci v kasárnách v Jičíně. Ale tím se nic nevyřeší. Nikdo nebránil před okupanty ani televizní a rozhlasové vysílače. Výrazný odpor byl u Československého rozhlasu na Vinohradské třídě, ale zde se okupantům postavili občané. Armáda nic neprovedla. Kdybychom byli takto laxní za druhé světové války, nikdy by nevznikl protinacistický odboj, nikdy by se neuskutečnil atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Naší kapitulace si všimli i na Západě, konkrétně to poznal československý velvyslanec ve Francii Vilém Pithart, otec Petra Pitharta. Když jej 21. srpna 1968 přijal francouzský prezident Charles de Gaulle, původem voják, a zeptal se velvyslance, zda se Československo hodlá bránit, po záporné odpovědi jen prohlásil: „Audience skončila.“ A poté odešel. Tím vyslal signál, že když se sám někdo nechce bránit, nemá cenu, aby jiní za něj nasazovali životy.

Uvažoval ministr národní obrany Martin Dzúr, že by povolal armádu, anebo přesila 750 tisíc vojáků „spřátelených armád“ byla tak jednoznačná, že tento záměr jej vůbec nenapadl?

Rozhodně ne. Musíme si uvědomit, že Dzúr byl agentem sovětské vojenské rozvědky, tudíž velmi blízkým kolaborantem Sovětů. U něj je tedy naprosto vyloučené, že by povolal armádu do boje.

ODLET BYL ÚNOSEM A Z POLITIKŮ SE STALI ZAJATCI

Československá delegace vedená prezidentem Ludvíkem Svobodou odletěla, spíše byla unesena, 23. srpna na jednání do metropole SSSR, kde o tři dny později podepsali takzvaný Moskevský protokol. Dohoda tak s konečnou platností zavrhla obrodný proces a invaze se začala nazývat bratrskou pomocí. Sověti ale s československou delegací jednali jak se zajatci, Dubček, který byl od kolegů po přistání oddělen, se zde nervově zhroutil. Stejně tak byl od delegace separován člen ÚV KSČ František Kriegel, který jako jediný Moskevský protokol nepodepsal...

Odlet na jednání považuji za obyčejný únos a zatčení. Používal se sice výraz, že Československá delegace odletěla jednat, ale ve skutečnosti šlo o zajetí, z něhož se neměli dostat dříve než podepíší takzvaný Moskevský protokol, jejíž signifikací představitelé souhlasili s okupací jako bratrskou pomocí. Dokonce českoslovenští politici neletěli z Prahy přímo do Moskvy, ale pravděpodobně z Ukrajiny, kam byli uneseni. A co se týče Františka Kriegela, pak pozdější signatář Charty 77 ukázal, že se šlo vzepřít, zatímco ostatní tvrdili, že to bylo nemožné.

Když se ještě vrátíme k jednáním v Moskvě, pak právě na nich vyšla hvězda Gustáva Husáka, který do té doby byl nenápadný. Čím tak upoutal Brežněva, že z něj následně udělal hlavního normalizátora země?

Získal si je svou pragmatičností a cyničností. Určitou roli mohlo sehrát ze strany Sovětů, že se Husák nenechal zlomit StB, když byl v padesátých letech devět let zavřený za takzvaný buržoazní nacionalismus. KGB totiž po srpnu 1968 již nikdy StB plně nedůvěřovala.

Naopak zcela zklamal původní hrdina Pražského jara Alexander Dubček, který v dubnu 1968 byl odvolán z funkce prvního tajemníka ÚV KSČ a nahradil jej 17. dubna 1969 Gustav Husák. Největším paradoxem je, že v srpnu 1969 při ročním výročí demonstranti volali „Dubček, Dubček“ a přitom on z pozice předsedy Federálního shromáždění nechal podepsat takzvaný obuškový či pendrekový zákon, což bylo zákonné opatření,  které udělovalo mimořádné pravomoci Sboru národní bezpečnosti s deklarovaným cílem zajistit veřejný pořádek a normalizaci poměrů v Československu postiženém invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Lidé ho stále uctívali, ale přitom to byl on, kdo stál za touto represí...

Jako neskutečný paradox považuji, že lidé 21. srpna 1969 vyvolávali při řežbě, při níž bylo zastřeleno pět lidí, další dva tragicky zahynuli a zůstalo tisíc zraněných, jméno tváře Pražského jara Alexandera Dubčeka, a on o den později z funkce z předsedy Federálního shromáždění podepíše pendrekový zákon, který umožnil represivním složkám větší pravomoci vůči perzekuovaným. Jednoznačně podlehl tlaku okolí.

Dá se říci, že Dubček zradil?

Nepoužil bych slova zrada. Spíše bych konstatoval, že se jednalo o tragickou postavu. O člověka, který neměl úroveň, aby vykonával tak zodpovědné funkce a bohužel se to potvrdilo i po sametové revoluci, kdy se vrátil na post předsedy Federálního shromáždění. Byl to slaboch.

ZASTŘELENÍ SE STALI OBĚTÍ VRAŽD, ZŮSTALY NEPOTRESTANÉ

Jak vás jako historika překvapila obrovská brutalita, s jakou zasáhly jednotky Sboru národní bezpečnosti a Lidových milic proti demonstrantům při ročním výročí okupace?

Příliš mně zásahy, které probíhaly hlavně v Praze a Brně, nepřekvapily. Režim se v roce 1969 ukázal jako naprosto cynický a všem bylo jasné, že vedení země totálně kolaborovalo. Co mně osobně přijde více zrůdné, pak byly následující prověrky. Zatímco na demonstracích jste byl v davu, tady před kádrovou komisí sedíte sám za sebe a pokud s invazí nebudete souhlasit, pak se vám vaše děti nemusejí dostat na školu. Toto vydírání považuji za zrůdnost. Aby něco odnesly děti, které s politikou nemají nic společného, je ohavné.

Slováci, kterým vyhovovalo federální uspořádání jako pozůstatek Pražského jara, byli při prvním výročí rezervovanější...

Slováci byli v jiném postavení, byli spokojeni, že jsou ve federaci rovnoprávní. Navíc měli Komunistickou stranu Slovenska, zatímco Češi svoji partaj neměli, jen KSČ. Federální uspořádání a zrušení pracovních sobot bylo jediné, co zůstalo z Pražského jara. Moji kamarádi ze Slovenska mně s oblibou říkají, že za to, že v České republice jsme měli Dubčeka, Husáka a nyní Babiše, si můžeme sami, když jsme k nim importovali komunismus. Skutečně, Slovensko je jediná země na světě, kam přišel komunismus ze západu, tedy od nás. Na Slovensku totiž ve volbách v roce 1946 nevyhráli komunisté.

Země tehdy stála na pokraji občanské války, co chybělo, aby vypukla?

Domnívám se, že v roce 1969 občanská válka nehrozila. Demonstranti neměli zbraně, nemohli tehdy režim svrhnout a vzdorovat donekonečna nešlo. Byl to ze strany protestujících poslední zoufalý pokus ukázat nesouhlas s nastupující normalizací a připomenout touhu po svobodě.

Srpen 1969 v období od 20. do 24. za sebou zanechal podle nejnovějšího zjištění sedm obětí. V Praze byly Lidovými milicemi nebo Sborem národní bezpečnosti zastřeleni devatenáctiletý elektrikář František Kruba (následkům střelby podlehl v nemocnici Na Františku), osmnáctiletý zednický učen František Kohout i čtrnáctiletý Bohumil Siřínek, v Brně přišla o život díky vypálené kulce od neznámého příslušníka Lidových milic osmnáctiletá Danuše Muzikářová, v jihomoravské metropoli byl zavražděn i osmadvacetiletý Stanislav Velehrach. Při dopravní nehodě po srážce na skútru s neosvětleným transportem zemřela Bohuslava Mazná, o život v důsledku nekázně přišel i vojín J. Pavlík. To je krutý výčet...

Na rovinu si musíme říci, že se u těch zastřelených jednalo o obyčejné vraždy a mrzí mě, že nikdy nebyl dopaden jejich pachatel. Mělo to být souzené jako vražda. Vůbec nechci situaci zlehčovat, ale v těchto případech můžeme mluvit o zkratu určitého jedince. Naštěstí velitelé tehdy nevydali rozkaz, aby složky cíleně střílely do demonstrujících. Pak by to dopadlo stejně jako na Majdanu v roce 2014, kdy ostřelovači ze střech pálili do davu a zemřelo 107 osob. Ale znovu opakuji i pět zastřelených v roce 1969 je obrovskou tragédií, každého zmařeného života je škoda. Proto znovu opakuji, jak mě mrzí, že spravedlnost zůstala slepá.

Nikdo nebyl potrestán ani za srpen roku 1968, tedy pokud nepočítáme bývalého ministra kultury a informací a později ministra spojů Karla Hoffmanna, který v roce 2003 byl odsouzen za to, že úmyslně nechal zastavit vysílání Československého rozhlasu v noci 21. srpna 1968 během Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, a snažil se tak zabránit provolání Všemu lidu ČSSR vydané ÚV KSČ. Vrchní soud v Praze mu uložil nepodmíněný trest v trvání šesti let odnětí svobody. Z něho si ale kvůli zdravotnímu stavu odseděl jen 26 dní a byl propuštěn. Není to málo, za takovou tragédii, jako přinesli srpen 1968 i 1969 byl odsouzen jediný člověk, který si odseděl jen 26 dní?

Samozřejmě, že je to strašně málo a je ostudou, že nikdo další nebyl souzen.  Hoffmann unikl i obžalobě z vlastizrady. Bohužel nyní už s tím nejde nic dělat, většina tehdejších činitelů už zemřela. Včetně zmíněného Karla Hoffmanna. Určitá pachuť ale zůstává.

HAVEL ZRUŠIL DEMONSTRACI, HROZILO UPÁLENÍ I MASAKR

Díky dvacetiletému výročí v srpnu 1988 vyšli lidé do ulic poprvé od roku 1969. Tehdy demonstrující dost zaskočily represivní složky...

Ano, byla to první velká demonstrace po téměř dvaceti letech a nebyla nikým organizovaná. Tehdejší Sbor národní bezpečnosti nebyl na několik desítek tisíc protestujících připraven a musíme zmínit, že tak velký protest zaskočil i samotnou opozici.  Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti si ale pak vše vyhradil o dva měsíce později 28. října 1988 na Den vzniku samostatného československého státu. Šlo o demonstraci, která byla velice brutálně potlačena.

Naopak v srpnu 1989 při výročí 20 let od invaze byla demonstrace skromná, nesouhlas s okupací přišlo vyjádřit jen 1500 nespokojených. Za nižší účast mohlo varování Václava Havla, který řekl:„Moc přesně na to toužebně čeká, aby mohla tvrdě udeřit a demokratizační úsilí tím na dlouho ochromit. Mimo to si myslím, že jiné, méně konfrontační způsoby projevu obecného mínění nejsou ani dnes ještě zdaleka vyčerpány,“ uvedl 14. srpna 1989 Havel. Někteří disidenti jako Petr Placák mu tento postoj vyčítali. Bylo dobře, že pozdější prezident nechtěl rozdmýchávat vášně, jaký jste na to měl vy jako bývalý disident názor?

Osobně bych mu jeho opatrnost vůbec nevyčítal. Havel dostal anonym o tom, že se na demonstraci chystá upálit člověk. Tlačila na něj i StB a sdělila mu, že pokud vzplane na prostestech živá pochodeň, bude za tento čin spoluzodpovědný. V této věci založila StB vyšetřovací spis. Havel potom ve Svobodné Evropě demonstraci odvolal. Navíc se v disentu šířila StB dezinformace, že bezpečnostní složky chystají podobný masakr, jaký se odehrál v červnu 1989 v Pekingu na náměstí Nebeského klidu. Odvolaná demonstrace byla posledním vítězstvím StB nad disidenty.

Kuriózní je, že zatímco Čechoslováci do centra Prahy nešli, Maďaři a Poláci se chystali do metropole s omluvou za intervenci v roce 1968. Těsně před výročím polský parlament vpád vojsk odsoudil. A maďarští komunisté prohlásili, že se s tehdejšími událostmi neztotožňují...

Je nutné říci, že v srpnu 1989 už v Polsku nevládli komunisté, neboť byli Solidaritou drtivě poraženi v červnových volbách. Když zůstaneme u Poláků, tak tam komunisté společnost neovládli jako u nás, rovněž opozice v podobě Solidarity měla úplně jiné postavení. Odpor proti komunismu byl v Polsku značný ještě v roce 1951, kdy na východě země působily partyzánské jednotky. Proto není divu, že vpád do Československa Polsko odsoudilo hned krátce po prvních svobodných volbách a v Praze byli 21. srpna 1989 společně s Maďary hodně slyšet.

Od roku 1969 se v Československu až do konce osmdesátých let nekonaly žádné protesty proti invazi. Znamená to, že společnost na téměř dvacet let zcela rezignovala?

Vůbec, to je mylná představa. Lidé dávali svou nevoli najevo třeba tím, že si ohnuli v občanském průkazu růžek na straně 21. V roce 1987 vyzvala Svobodná Evropa občany, aby si v den invaze vzali oblečení v národních barvách. A protesty se netýkaly jen invaze. Když 1. října 1989 vydala Státní banka Československá stokorunu, na níž byl vyobrazen masový vrah Klement Gottwald, pak mnozí ustříhávali  na straně úzký proužek, aby kontrolní přístroje v bance, které přepočítávaly peníze ji vyřadily z oběhu jako poškozenou, protože neměla přesný rozměr. Sám jsem jednou v obchodě dostal nazpět stokorunu, které chybělo snad pět milimetrů.

Napadlo vás jako bývalého disidenta, že někdy dojde k odsunu okupačních vojsk? Posledním vojákem, který opustil tehdejší Československo, byl 27. června 1991 generál Eduard Vorobjev.

Když byla na konci listopadu roku 1989 zrušena vedoucí úloha KSČ ve společnosti, říkal jsem si, že logicky musí dojít k odchodu Sovětů ze země. Přání, aby odešli, vyjádřili vlastně občané ve svobodných volbách, kdy drtivé vyhrálo Občanské fórum. Zbylo jen 13 procent deviantní části ve společnosti, kteří volili stále bolševiky.

Související

Radek Schovánek Rozhovor

Předání dokumentu, kterým zrádci legitimizovali invazi, vypovídá o inteligenci bolševiků, říká k srpnu 1968 badatel Schovánek

ROZHOVOR – Badatel Radek Schovánek je přesvědčený, že některý z vojenských útvarů se měl proti sovětským okupantům a dalším armádám Varšavské smlouvy, které 21. srpna 1968 podnikli invazi na území tehdejšího Československa, bránit střelbou. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Radek Schovánek, držitel ocenění účastníka třetího protikomunistického odboje a odporu, také uvedl, že za tragédii považuje i srpen roku 1969, kdy Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti střílely do vlastních lidí, bily je, aby daly najevo, že normalizace není dočasná. „Záběry z násilných zásahů se šířily televizí po celé zemi, aby každý věděl, že když nebude souhlasit se současným stavem, tak mu komunisté rozbijí hubu. Kolaboranstké bezpečnostní složky i následné represe zlomily národu páteř na dvacet let,“ tvrdí.
ústr

V ÚSTR roste napětí. Historikové se přou o svědka v Babišově kauze StB

Praha - 12 současných i bývalých zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v úterý zaslalo řediteli Zdeňku Hazdrovi dopis. Postavili se v něm za svého kolegu Petra Blažka, který dříve naznačil, že nucený odchod badatele Radka Schovánka souvisel s tím, že Schovánek vystupoval jako svědek v kauze StB premiéra Andreje Babiše.

Více souvisejících

Radek Schovánek (historik) rozhovor Srpen 1968 historie Alexander Dubček okupace 1968 Komunismus Ludvík Svoboda (generál exprezident) Václav Havel

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Amsterdam nebo též Amsterodam je hlavní město Nizozemska od roku 1808. Nesídlí v něm však parlament, vláda ani královská rodina, tyto instituce mají své sídlo v Den Haag.

Amsterodam se chce zbavit opilých turistů, spustí odstrašující kampaň

Amsterodam na jaře zahájí odstrašující kampaň, díky níž chce bojovat proti turistům, kteří do nizozemské metropole cestují za alkoholem, drogami a sexem. Zahraničních výtržníků se chce zbavit pomocí cílené reklamy a nových omezení. Informoval o tom list The Times, podle nějž se město nejprve zaměří na britské cestovatele, které považuje za hlavní hrozbu pro klid a pohodu v ulicích a na kanálech ze 17. a 18. století.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová.

Americké tajné služby čekají snížené tempo bojů na Ukrajině v příštích měsících

Americké zpravodajské služby očekávají snížené tempo bojů na Ukrajině po dobu příštích několika měsíců. Nevidí také žádné důkazy o snížené vůli Ukrajinců k odporu vůči ruské invazi, a to i navzdory útokům Moskvy na ukrajinskou energetickou síť a další kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Hasiči

Požár v nemocnici Motol: Evakuovalo se 60 lidí z urgentního příjmu

V pražské nemocnici Motol dnes večer hořelo. Šlo o požár elektroinstalace v podhledu na toaletách, uhasila ho voda z prasklého potrubí. Kvůli požáru se evakuovalo 60 lidí z urgentního příjmu, lůžková část nemocnice nebyla zasažena. ČTK to sdělil mluvčí pražských hasičů Daniel Fík. 

včera

Jiřina Bohdalová

Jiřinu Bohdalovou trápí zdravotní potíže. Přesto se s ní setkáte ve vánočním příběhu i s Pierrem Richardem

Národ se několik dní trápil, co se stalo s milovanou Jiřinou Bohdalovou, která bojovala v posledních dnech se zdravotními potížemi. Podle dostupných informací dokonce musela být hospitalizována v jedné z pražských nemocnic. Kvůli její indispozici bylo zrušeno minimálně jedno zájezdní vystoupení. Už by měla být ale doma z nemocnice a dokonce se můžeme těšit, že ji brzy uvidíme v novém českém filmu. 

Aktualizováno včera

Rusové v okupovaném Mariupolu postavili novou základnu

Rusko postavilo v okupovaném Mariupolu novou základnu

Rusko upevňuje svou vojenskou přítomnost v okupovaném přístavním městě Mariupolu na východě Ukrajiny výstavbou velké armádní základny. Informoval o tom server BBC News s odkazem na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies.

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

včera

Pelé (bývalý brazilský fotbalista)

Brazílie se začíná modlit za Pelého. Fotbalista už nereaguje na běžnou léčbu rakoviny

V době, kdy na probíhajícím fotbalovém světovém šampionátu v Kataru jsou pasování brazilští fotbalisté mezi největší favority na zisk titulu, zraky všech fotbalových fanoušků směřují nejen do dějiště mistrovství, ale i do Brazílie. Odtamtud přišla totiž zpráva, že nejlepší fotbalista všech dob Pelé byl převezen na jednotku paliativní péče v nemocnici Alberta Einsteina v Sao Paulu, jelikož už prý nereaguje na běžnou léčbu rakoviny. Tato informace přišla navzdory té předešlé hovořící o tom, že se Pelého stav zlepšil a že bere antibiotika na infekci dýchacích cest.

Aktualizováno včera

včera

Jaroslaw Kaczyński na misi s premiéry Česka, Slovinska a Polska na Ukrajině (15.3.2022).

Kaczyński si myslí, že Německo chce ovládat Evropu jako za války

Předseda hlavní polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński dnes odsoudil údajnou nadvládu Německa v Evropě. Západního souseda Polska obvinil, že se snaží mírovými způsoby uskutečnit "plány, kterých chtěl kdysi dosáhnout vojenskými metodami". Informovala o tom agentura AFP, která připomněla, že v Polsku se v příštím roce budou konat parlamentní volby.

Aktualizováno včera

Vepři

Nákaza africkým morem prasat se na Liberecku u dalších zvířat nepotvrdila

Nákaza africkým morem prasat se na Liberecku u dalších dvou zvířat nepotvrdila. ČTK to řekl ředitel Státní veterinární správy pro Liberecký kraj Roman Šebesta. Africký mor se tak zatím potvrdil jen u jednoho uhynulého selete, veterináři ale poslali do laboratoře další vzorky. Kvůli výskytu choroby platí opatření pro více než 200 kilometrů čtverečních ve Frýdlantském výběžku. V této oblasti je zakázán lov divokých prasat, krmení zvířat nebo je omezen pohyb lidí v přírodě.

včera

Michail Fridman

Při razii v Británii byl údajně zadržen jeden z nejbohatších Rusů, oligarcha Michail Fridman

Britská policie v Londýně při vyšetřování nezákonných aktivit oligarchů zatkla bohatého ruského podnikatele. Podle Národního kriminálního úřadu (NCA) je 58letý muž podezřelý z praní špinavých peněz, podání křivého svědectví a spolčení za účelem podvodu. Jméno zatčeného úřady podle britských médií nezveřejnily, web listu Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje uvedl, že jde o jednoho z nejbohatších Rusů Michaila Fridmana.

včera

Věznice

Vražda v Bašce: Soud poslal obviněného muže do vazby

Dvacetiletý muž, kterého policie v pátek obvinila z vraždy osmnáctiletého mladíka v kostele v Bašce na Frýdecko-Místecku, bude stíhán vazebně. Rozhodl o tom dnes Okresní soud ve Frýdku-Místku. ČTK to řekla policejní mluvčí Pavla Jiroušková. Muži hrozí až 20 let vězení.

Aktualizováno včera

HIMARS

Estonsko uzavřelo kontrakt na nákup amerických raketometů HIMARS

Estonsko uzavřelo kontrakt na nákup amerických raketometů HIMARS v hodnotě 200 milionů dolarů (4,6 miliardy Kč). Informovala o tom dnes agentura AP. Součástí smlouvy je i dodávka raket a výcvik, uvedlo estonské ministerstvo obrany. Výrobce raketometů, zbrojovka Lockheed Martin, má první raketomety dodat v roce 2024.

včera

včera

Emmanuel Macron

Macron: Západ by měl zvážit, jak se postaví k ruským požadavkům, pokud se Putin rozhodne vyjednávat

Západ by měl podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně Severoatlantické aliance, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině. Macron to řekl v rozhovoru se stanicí TF1 natočeném při jeho návštěvě ve Spojených státech, informovala agentura Reuters.

včera

Portugalci prohráli s Jižní Koreou

Překvapivé zvraty na MS ve fotbale: Krach favoritů z Belgie a Německa, prohry Portugalska i Brazílie

O překvapivé výsledky na fotbalovém světovém šampionátu v Kataru nebyla nouze ani během posledních dvou hracích dnů ve skupinách, tedy ve čtvrtek a v pátek. Například Belgie, o které se před turnajem mluvilo o jednom z favoritů na medaile, se nakonec podle všech informací dokonce týmově rozklížila a nakonec nepostoupila ani ze skupiny, když v závěrečném zápase bezbrankově remizovala s Chorvatskem navzdory tutovkám, které měl Romelu Lukaku. Dalším velkým překvapením je nepostup Německa ze skupiny E, které si tak tento neúspěch na MS zopakovalo opět po čtyřech letech. Nakonec mu nestačila výhra 4:2 nad Kostarikou, jelikož ve druhém duelu Japonsko dokázalo vyhrát nad Španělskem 2:1. V pátek se o překvapivé výsledky postaraly již postupující týmy Portugalska a Brazílie, jelikož oba prohrály. Portugalci s Jižní Koreou (1:2), jež tak vyřadila z turnaje Uruguay a Brazilci s Kamerunem, kterému to ale k postupu nestačilo.

Aktualizováno včera

Lipavský se na Slovensku sešel s Káčerem a Schallenbergem, jednali o Ukrajině

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na neformální schůzce na jižním Slovensku mluvil se svými protějšky ze Slovenska a Rakouska Rastislavem Káčerem a Alexanderem Schallenbergem mimo jiné o podpoře Ukrajiny a českém předsednictví v Radě EU. Šéf české diplomacie o tom informoval na twitteru.

Zdroj: ČTK

Další zprávy