ROZHOVOR | Předání dokumentu, kterým zrádci legitimizovali invazi, vypovídá o inteligenci bolševiků, říká k srpnu 1968 badatel Schovánek

ROZHOVOR – Badatel Radek Schovánek je přesvědčený, že některý z vojenských útvarů se měl proti sovětským okupantům a dalším armádám Varšavské smlouvy, které 21. srpna 1968 podnikli invazi na území tehdejšího Československa, bránit střelbou. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Radek Schovánek, držitel ocenění účastníka třetího protikomunistického odboje a odporu, také uvedl, že za tragédii považuje i srpen roku 1969, kdy Lidové milice i Sbor národní bezpečnosti střílely do vlastních lidí, bily je, aby daly najevo, že normalizace není dočasná. „Záběry z násilných zásahů se šířily televizí po celé zemi, aby každý věděl, že když nebude souhlasit se současným stavem, tak mu komunisté rozbijí hubu. Kolaboranstké bezpečnostní složky i následné represe zlomily národu páteř na dvacet let,“ tvrdí.

Vyvrací chiméru, že během Pražského jara v roce 1968, které předcházelo zločinné okupaci, bylo vše ideální. Badatel Radek Schovánek upozorňuje, že i když docházelo k určitému uvolňování ve společnosti, totalitní ledy opravdu nepukaly. „Historici nikde nenalezli žádný dokument, že by se Komunistická strana Československa chtěla vzdát vedoucí úlohy anebo by chtěla vytvořit pluralitní prostředí. Nikdo neuvažoval ani o svobodných volbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Radek Schovánek, který se ohlédl za událostmi starými přesně 52 let.

„Například předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský byl proti obrození Sociálně demokratické strany, společně s dalšími straníky už v létě roku 1968 dělal maximum, aby zanikl Klub 231, organizace sdružující politické vězně komunistického režimu. Stejně tak vzbuzoval nelibost vládnoucích komunistů KAN, Klub angažovaných nestraníků, tedy lidí, kteří chtěli být aktivní, ale odmítali být v partaji či členy dalších stran tehdejší Národní fronty,“ vyjmenovává Schovánek, který mimo jiné svědčil u slovenského soudu v kauze spolupráce nynějšího premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše se Státní bezpečností (StB).

Badatel, který dříve pracoval na Úřadu dokumentace a vyšetřování činnosti StB, zmínil i úlohu represivní složky během Pražské jara. „Tehdejší ministr vnitra Josef Pavel dostal StB do útlumu a nechtěně způsobil její rozklad. Jeho náměstek Stanislav Padrůněk, se pokusil o reformy v StB a snažil se ji přetvořit na skutečnou kontrarozvědku. Jenže řada příslušníků na tyto úkoly nestačila, protože měla jen základní vzdělání,“ vypráví. „Při následných čistkách totiž některým vyčítali, že poslouchali své nadřízené a nesabotovali Pražské jaro. Tím se do řad StB zasela nejistota,“ podotýká odborník.

Bývalý zaměstnanec slovenského Ústavu paměti národa i Ústavu pro studium totalitních režimů považuje za výsměch, že takzvaný zvací dopis, za nímž stál Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka či Vasil Biľak, byl předán Sovětům potají na toaletě v bratislavském hotelu Sorea 3. srpna 1968. „Dokument, kterým zrádci legitimizovali na dvacet let pobyt vojsk, předali u pisoárů. Vypovídá to o úrovni těchto kádrů,“ ironicky se pousměje Radek Schovánek.

NÁSILNÉ ZÁSAHY I REPRESE ZLOMILY ZEMI PÁTEŘ

Pane Schovánku, máte vy jako historik ještě nějaké nejasnosti či pochybnosti ohledně událostí ze srpna 1968 a 1969, které hodláte probádat?

Domnívám se, že srpen 1968 je z pohledu samotné invaze dobře zmapován a zpracován Ústavem soudobých dějin. Možná by se mohli ještě lépe dohledat osudy všech zraněných. Méně už jsou ale probádané archivy StB a vyšetřovací spisy ohledně událostí z roku 1969 v souvislosti se chválením pendrekového zákona, který dával větší pravomoc bezpečnostním složkám vůči perezekuovaným. Mrzí mě, že se bývalý Úřad dokumentace a vyšetřování činnosti StB nezaměřil více na vyšetření střelby do demonstrujících. Podle nábojů se dalo identifikovat, zda šlo o Lidové milice či Veřejnou bezpečnost. Mohli se podle tehdejší dokumentace vypátrat konkrétní jména velitelů, aby byl někdo za tuto ohavnost potrestán.

Co byla pro náš národ z vašeho pohledu větší poroba nebo den hanby, srpen 1968, kdy bylo Československo obsazeno armádami Varšavské smlouvy, anebo srpen 1969, kdy byla země kvůli připomenutí ročního výročí na pokraji občanské války, kterou rozpoutaly zásahy Sboru národní bezpečnosti a Lidových milic, díky nimž ulice připomínaly bojovou frontu? Jen připomenu, že tanky poslal bolševický stát na vlastní občany ve své historii dvakrát, ve zmíněném roce 1969 a při měnové reformě v Plzni roku 1953.

Jsem přesvědčen, že z hlediska naší budoucnosti se na národu více podepsal srpen 1969. Češi totiž stříleli do Čechů. Záběry z násilných zásahů se tehdy šířily televizí po celé zemi, aby každý věděl, že když bude veřejně protestovat, tak mu komunisté rozbijí hubu. Srpen 1968 byl rovněž tragický, ale tehdy byla země jednotná, poprvé od Února 1948 se komunisté těšili obrovské podpoře od obyčejných lidí. Trvalo to týden. Poté, co se politici vrátili ze Sovětského svazu, kde podepsali ostudný Moskevský diktát, kterým okupaci schválili jako bratrskou pomoc, mnozí prozřeli a uvědomili si, že je konec všem změnám. Považuji za národní hanbu i ostudu, že ani malá jednotka armády se nepostavila na ozbrojený odpor. Nedovedu si představit, že by se například Poláci vzdali bez jediného výstřelu, i kdyby čelili přesile pěti armád. Dnes by se po nich jmenovaly ulice či vojenské útvary. Přesto větší porobou a hanbou je pro nás rok 1969. Kolaborantské bezpečnostní složky i následné represe totiž zlomily národu páteř na dvacet let.

U příležitosti 20. výročí československého únorového komunistického převratu prohlásil tehdejší první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček, že jsou potřebné změny po triumfu socialismu a že cílem je takzvaný Socialismus s lidskou tváří. Kdo ale poprvé užil výraz Pražské jaro?

Z čích úst a kdy přesně zazněl výraz Pražské jaro asi nedokáže nikdo říci, ale sousloví vymyslel zahraniční západní tisk, a to v létě roku 1968 v reakci na probíhající jarní změny v bývalém Československu. U nás se užívalo označení obrodný proces.

Poté, co prezident Antonín Novotný abdikoval na pozici prvního tajemníka ÚV KSČ a do této funkce nastoupil 5. ledna 1968 Alexander Dubček, docházelo k uvolňování ve společnosti. Co na tuto rošádu říkala Moskva?

Určitě musela ohledně zmíněné události proběhnout nějaká konzultace. Vše, co se totiž chystaly udělat satelity Sovětského svazu, musela Moskva schválit. Podívejte se na případ spisovatele Pavla Tigrida, porevolučního ministra kultury. Maďarské tajné služby jej na příkaz Sovětů měly v Budapešti, kde probíhal v roce 1964 světový spisovatelský sjezd Penklubu, zatknout a jako emigranta dopravit do Prahy. Jenže Tigrida zachránilo, že skončil první tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov. Maďarská ÁVH znejistěla a varovala Pavla Tigrida, že do Budapešti přicestovali příslušníci československé StB, kteří jej mají odvléct do Prahy do vězení. Tím chci ukázat, jaká panovala provázanost s Moskvou.

Kreml tvrdil, že do obrodných procesů v Československu nehodlá zasahovat. Opravdu tomu reformní komunisté v čele s Dubčekem věřili, že budou mít volnou ruku?

Na toto téma jsem mluvil s Jiřím Pelikánem, bývalým generálním ředitelem Československé televize a pozdějším vydavatelem exilového časopisu Listy. V počátcích bylo všem jasné, že nějaké změny musejí nastat, neboť ekonomika země byla ve špatném stavu a jen zrušení cenzury pochopitelně nestačilo. Probíhaly samozřejmě časté konflikty mezi reformním křídlem a neostalinisty jako byl například Vasil Biľak. Z archivů ale vyplývá, že předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský, ač reformátor, byl například proti obnovení Sociálně demokratické strany, společně s dalšími straníky už v létě roku 1968 dělal maximum, aby zanikl Klub 231, organizace sdružující politické vězně komunistického režimu.

Zeptám se vás jako experta na represivní složky, jak v období takzvaného Pražského jara fungovala StB?

Tehdejší ministr vnitra Josef Pavel dostal StB do útlumu a způsobil rozklad. Jeho náměstek Stanislav Podrůněk se pokusil o reformu StB. Chtěl oslabit její činnost proti vnitřnímu nepříteli a snažil se ji nasměrovat spíše v boji proti terorismu či drogám nebo cizím zpravodajským službám. Napětí bylo cítit i uvnitř celého aparátu. Řada příslušníků podporovala Dubčeka, jíní především ti méně vzdělaní se změn obávali. Rozklad StB pokračoval i za normalizace. Při následných čistkách totiž některým vyčítali, že poslouchali své nadřízené a nesabotovali Pražské jaro. Tím se do řad StB zasela nejistota.

ZVACÍ DOPIS PŘEDALI ZRÁDCI NA TOALETĚ U PISOÁRŮ

Poslední výstrahou z Kremlu bylo jednání československo-sovětské delegace v Čierné nad Tisou, kde první tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Leonid Brežněv od 29. července do 1. srpna 1968 v jednom z vagónů tlačil, aby reformisté upustili od svého procesu. Jaký konkrétní nátlak dělali Sověti na Čechoslováky?

Protistrana žádala zavedení cenzury, zákaz Klubu angažovaných nestraníků i sdružení bývalých politických vězňů K231. Reformní komunisté si byli vědomi, že Sověti v roce 1956 potlačili povstání v Maďarsku a o tři roky dříve jejich tanky rozdrtily Východoněmecké povstání. Bylo jim jasné, že vojenská okupace není žádné sci-fi. Ale většina, jako třeba Dubček byli ve vleku událostí a snad si realitu ani neuvědomovali.

Dva dny po ukončených jednáních v Čierne nad Tisou sestava bolševických zrádců Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak předala Sovětům potají na toaletě v bratislavském hotelu Sorea 3. srpna 1968 takzvaný zvací dopis. Docela netradiční místo na tak závažný dokument, co říkáte?

Považuji to za naprostý výsměch. Dokument, kterým zrádci na dvacet let legitimizovali pobyt vojsk, předali u pisoárů. Vypovídá to o úrovni těchto kádrů a vůbec o inteligenci těchto bolševiků.

S přibývajícím časem atmosféra houstla, „dopis 99 pragováků“ i zvací dopis od zrádců přidal na tisnivé atmosféře. Napětí ale bylo už znát při cvičení vojsk Varšavské smlouvy s názvem Šumava, které započalo v dubnu a zúčastnily se jej armády Sovětského svazu, NDR, Polska, Bulharska a Maďarska. Kritika Sovětů sílila a některým vojákům se prý dokonce ze země nechtělo odejít. Lze zmíněné cvičení považovat za generálku na invazi do Československa?

Jednoznačně, o tom není pochyb. Sověti si zde s dalšími armádami Varšavské smlouvy dokonale zmapovali terén a ověřili si své možnosti. Už před cvičením tedy od Sovětů padlo rozhodnutí, že s armádami Polska, NDR, Bulharska a Maďarska obsadí Českolovensko. A máte pravdu, že se jim nechtělo naše území opustit, vždyť poslední jednotka ze cvičení Šumava odjela až třetího srpna a za necelé tři týdny k nám vtrhli.

ALBÁNIE VYSTOUPILA NA PROTEST Z VARŠAVSKÉ SMLOUVY

Brežněv si podle původního plánu nepřál, aby se východěmecká armáda invaze zúčastnila, neboť přítomnost německých vojáků mezi okupačními vojsky v ČSSR by mohla vyvolat vzpomínky na německou okupaci z března 1939. Čím si vysvětlujete, že generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa Walter Ulbricht sovětského vůdce neuposlechl a vojáci NDR na území Československa pronikli dokonce jako úplně první, když pohraniční závoru ve Vejprtech překonali 20. srpna 1968 ve 23 hodin?

Nakonec se ale jednotky NDR invaze zúčastnily jen symbolicky, a tak Ulbricht Brežněva poslechl. Sovětskému vůdci opravdu šlo o to, aby si českoslovenští občané nespojovali atak východních Němců s reministencí z roku 1939 a že se zase spojili Rusové s Němci jako v případě paktu Ribbentrop–Molotov ze srpna 1939. Je ale nutné zmínit, že NDR okupaci podporovala, protože z jejího území do Československa se šířilo vysílání okupační stanice Vltava, které bylo v režii Sovětů.

Jak dlouho vojáci jednotlivých armád dopředu věděli, co se chystá a nebyli z akce vyplašeni?

Určitě o připravované invazi věděli několik dní dopředu. Museli dostat rozkaz k přesunům, vyfasovali mapy. Co je ale zajímavé, že prvosledové jednotky byly brzy vystřídány jinými, které již nepoznaly odpor obyvatel proti jejich příjezdu

Proč se invaze nezúčastnily armády bývalé Jugoslávie, Rumunska a Albánie?

Bývalá Jugoslávie nebyla členem Varšavské smlouvy, Rumuni byli československou kontrarozvědkou považováni za nepřátelské území, protože jejich složky vůbec s ostatními socialistickými nespolupracovaly. Albánie měla od roku 1962 problémy se Sověty, přestala být ve Varšavské smlouvě aktivní. Definitivní rozchod se Sovětským svazem nastal 13. září 1968, kdy Albánie na protest proti okupaci Československa vystoupila z Varšavské smlouvy.

Zítra se ve druhé části rozhovoru dočtete, jak badatel Radek Schovánek hodnotí osobu Alexandera Dubčeka, co měl podle něj udělat prezident Ludvík Svoboda v Moskvě, čím upoutal Gustav Husák Sověty, že z něj udělali hlavního normalizátora, a do jaké země přišel komunismus ze Západu.

Související

Radek Schovánek Rozhovor

Dubček byl slaboch, Kriegel ukázal, že se dalo Sovětům vzepřít, říká badatel Schovánek o invazi

ROZHOVOR – Z potemnělého nebe nad Prahou se pozdě večer ozývá burácení letadel. Lomoz strojů, který neslábne, ale naopak sílí, je předzvěstí blížící se tragédie, která způsobí v československých dějinách obrovskou jizvu, jež se dodnes nezacelila. Právě udeřila půlnoc, píše se 21. srpna roku 1968 a první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček před malou chvílí zjistil, že zemi okupuje pět armád Varšavské smlouvy v čele se Sověty. „Když se Dubček zprávu o okupaci dozvěděl, tak brečel, místo toho, aby něco dělal. Jednalo se o tragickou postavu naší historie. Svoji roli nezvládl ani v srpnu 1969, kdy demonstranti vyvolávali jeho jméno, ale on o den později podepsal pendrekový zákon, který umožnil větší perzekuci protestujících. Byl to slaboch,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz antikomunista a badatel Radek Schovánek o událostech starých 51, respektive 52 let.
ústr

V ÚSTR roste napětí. Historikové se přou o svědka v Babišově kauze StB

Praha - 12 současných i bývalých zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v úterý zaslalo řediteli Zdeňku Hazdrovi dopis. Postavili se v něm za svého kolegu Petra Blažka, který dříve naznačil, že nucený odchod badatele Radka Schovánka souvisel s tím, že Schovánek vystupoval jako svědek v kauze StB premiéra Andreje Babiše.

Více souvisejících

Radek Schovánek (historik) rozhovor Srpen 1968 historie Varšavská smlouva Pražské jaro

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Při silném zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, zemřelo přes 200 lidí (6. února 2023).

Mimořádná zpráva Turecko zasáhlo druhé zemětřesení. Ničivé otřesy způsobily katastrofální škody, počet mrtvých raketově roste

Počet mrtvých po ničivém zemětřesení, které dnes ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, přesáhl 3600. V Turecku zemřelo 2316 lidí, uvedl tamní úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD). Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je přes 13.000. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana jde o největší zemětřesení od roku 1939. V reakci na zemětřesení vyhlásil prezident sedmidenní státní smutek. V Sýrii si katastrofa vyžádala nejméně 1300 lidských životů, uvedly agentury. Druhé zemětřesení o síle 7,6 stupně zasáhlo podle úřadů jihovýchod Turecka před polednem SEČ.

včera

včera

Aktualizováno včera

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Čeští olympionici nepodporují účast Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v Paříži

Český olympijský výbor (ČOV) nepodporuje účast Rusů a Bělorusů na hrách 2024 v Paříži. Je pro zachování platných sankcí, které by sportovce z těchto zemí o olympiádu připravily. Zdůraznil to na svém webu v dalším vyjádření k aktuální snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který hledá cesty, jak by se někteří jednotlivci z těchto zemí mohli jako neutrální olympijských soutěží zúčastnit. 

včera

Ilustrační fotografie.

Rusové ovládli východní část Bachmutu, připouští Ukrajinci

Ruští vojáci ovládli část Bachmutu, kontrolují hlavní zásobovací trasy a situace je "objektivně těžká", řekl televizi Nastojaščeje vremja velitel jedné z ukrajinských jednotek, bránící toto město v Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina bude bránit Bachmut tak dlouho, jak jen to půjde.

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj možná opět opustí Ukrajinu, mluví se o jeho účasti na summitu EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by ve čtvrtek mohl přicestovat do Bruselu na jednání lídrů zemí Evropské unie. Píše o tom dnes řada evropských médií s odkazem na dobře informované zdroje. Z bezpečnostních důvodů však žádný unijní představitel první Zelenského evropskou cestu mimo Ukrajinu za téměř rok války oficiálně nepotvrdil. 

Aktualizováno včera

Francie, ilustrační fotografie.

Francouzská důchodová reforma se dostala na bouřlivé plénum Národního shromáždění

Ve francouzském parlamentu se dnes naplno rozhořela bitva o důchodovou reformu prosazovanou prezidentem Emmanuelem Macronem, když kontroverzní návrh začalo projednávat plénum Národního shromáždění. Vláda, která nemá v dolní komoře parlamentu jistou většinu, čelí snahám opozičních stran plán zablokovat nebo alespoň změnit. Rozprava by mohla zabrat dva týdny, během nichž se čekají další protesty odpůrců reformy.

včera

Miloš Zeman se na Slovensku sešel s prezidentkou Zuzanou Čapputovou. (6.2.2023)

Zeman je na Slovensku, ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou

Neformální večeří se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou ve Vysokých Tatrách zahájil dnes prezident Miloš Zeman návštěvu Slovenska, kam zavítal zhruba měsíc před skončením svého druhého prezidentského mandátu. ČTK to řekl mluvčí slovenské hlavy státu Martin Strižinec.

včera

Očkování, ilustrační fotografie.

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání celoživotně, upozornili odborníci

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupuministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

včera

Miloš Zeman

Zeman potvrdil, že už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu

Prezident Miloš Zeman potvrdil, že do konce svého mandátu už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Nadále však trvá na tom, že by takové rozhodnutí bylo legální. Nejmenování nového předsedy považuje končící hlava státu za vstřícné gesto na rozloučenou. Zeman to dnes řekl při dnešní návštěvě Slovenska televizi CNN Prima News.

včera

Jan Lipavský

Lipavský chce v Severní Makedonii potvrdit evropskou perspektivu země

Významnou součástí cesty do Severní Makedonie bude opětovné potvrzení evropské perspektivy země, řekl novinářům před odletem do Skopje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Setká se se svým protějškem Bujarem Osmanim a dalšími představiteli, jednat budou mimo jiné také o rozvoji vzájemných vztahů.

Aktualizováno včera

Lubomír Štrougal

Zemřel komunistický premiér a ministr Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let

Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany. Téměř po celou dobu normalizace, skoro 19 let, stál v čele federální vlády.

včera

včera

včera

Letadla, ilustrační fotografie.

Světová letecká doprava už se zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií

Světová letecká doprava se loni zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií. Ve srovnání s rokem 2021 vzrostla o 64,4 procenta. V dnes zveřejněné zprávě to uvedlo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Letecké společnosti přišly v letech 2020 a 2021 o desítky miliard dolarů kvůli omezením zavedeným ve snaze omezit šíření nemoci covid-19. Situace se začala lepšit v roce 2022 s obnovou leteckého cestování, zejména v letních měsících, připomíná agentura Reuters.

včera

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Důchody jinak: Navyšování věku odchodu do penze v EU? Česko by nebylo výjimkou

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka už loni uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Komentuje ekonom Kovanda.

Aktualizováno včera

Petr Fiala

Fiala: Ambasáda v Ankaře nyní pomáhá skupině asi šesti Čechů

Velvyslanectví v Ankaře pomáhá skupině asi šesti Čechů, kteří byli v oblasti zasažené zemětřesením, aby se dostali do bezpečí, nebo do České republiky. Na dnešní tiskové konferenci při návštěvě ministerstva zahraničí to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj bude organizovat i další pomoc. Připomněl, že do Turecka odletí 68členný tým českých hasičů.

včera

průmyslový hliník, ilustrační fotografie

USA chystají clo 200 procent na ruský hliník, píše Bloomberg

Spojené státy se chystají uvalit clo až 200 procent na ruský hliník. Washington tak plánuje zvýšit tlak na Moskvu kvůli její invazi na Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Rozhodnutí o clech by mělo být oznámeno již tento týden.

včera

včera

Čína se přiznala i k balónu nad Latinskou Amerikou

Čína dnes přiznala, že balón, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její - stejně jako balón sestřelený v sobotu Spojenými státy. Peking dodal, že se balón do oblasti dostal nedopatřením a jeho využití je civilní, informovala britská stanice BBC. Létající objekt podobný balónu objevila ve svém vzdušném prostoru v pátek Kolumbie.

Zdroj: ČTK

Další zprávy