Komunismus

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.
Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.
Petr Pavel

Nedokázal jsem prohlédnout zločinnou podstatu komunismu, přiznal Pavel

Prezident Petr Pavel dnes připomněl památku obětí komunistického režimu. 27. června před 73 lety přišli o život čtyři představitelé demokraticky smýšlejících občanů Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Pavel upozornil, že byli zavražděni proto, že šířili pravdu o zrůdnosti a zločinnosti totalitní vlády tehdejšího Československa.
Eduard Heger

Hegerova vláda vyjádřila lítost nad vraždou Kuciaka a utrpením lidí v komunismu

Slovenská vláda dnes svými usneseními vyjádřila lítost nad vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové z roku 2018 a také nad utrpením lidí po nástupu komunistů k moci v Československu v roce 1948. Kabinet premiéra Eduarda Hegera tak učinil u příležitosti výročí obou událostí, které připadají na tyto dny.
Pavel Wonka, český obhájce lidských práv a disident – je považován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.

Pavel Wonka byl poslední politický vězeň komunistického režimu v ČSSR, který ve vězení zemřel. Dodnes za to nebyl nikdo potrestán

Pavel Wonka, který zemřel před 35 lety, 26. dubna 1988, byl bojovníkem za svobodu v bývalém Československu. Za své názory a činy byl perzekvován a třikrát skončil ve vězení. Poslední pobyt se tomuto obhájci lidských práv stal osudným. Wonka za dosud nevyjasněných okolností skonal v pouhých 35 letech v královéhradecké věznici. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.
Rudolf Slánský (třetí zleva) po boku Antonína Zápotockého a Klementa Gottwalda.

Před 70 lety komunisté ve vykonstruovaném procesu se Slánským odsoudili k trestu smrti 11 svých soudruhů

Před 70 lety, na konci listopadu roku 1952, proběhl vykonstruovaný monstrproces s několika představiteli komunistické strany, který je v úředních záznamech označován jako „proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským“. Jeho příprava trvala více než rok, vyústil na začátku prosince 1952 jedenácti popravami a třemi doživotními tresty. Z hlediska uděleného počtu nejvyšších trestů se jednalo o nejkrutější politický proces za hranicemi Sovětského svazu.
Jurij Andropov Komentář

Andropov se ujal moci před 40 lety. Obávaný šéf KGB chtěl změnit SSSR

Před čtyřiceti lety stanul v čele Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Jurij Andropov. Muž, jehož kariéra byla dlouho spojena s obávaným Výborem státní bezpečnosti (KGB) a který sehrál výraznou roli ve vojenském potlačení maďarského povstání v roce 1956 i pražského jara 1968, byl v době svého nástupu do čela země paradoxně připraven provést výrazné, byť striktně shora řízené reformy. 
Leonid Iljič Brežněv byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR. Komentář

Brežněv zemřel před 40 lety. Češi si ho pojí se srpnem 1968, jeho éru si rozhodně nelze idealizovat

Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, se završil životní příběh Leonida Brežněva, sovětského komunistického politika, jehož jméno si drtivá většina české populace pojí především s rozhodnutím vojensky intervenovat proti reformnímu procesu v Československu v srpnu 1968. Brežněvova vláda byla ovšem o poznání mnohovrstevnatější a plná rozporů. To je ostatně jeden z důvodů, proč z průzkumu v Rusku provedeného v roce 2013 nezávislým Levadovým centrem vyšel Brežněv jako nejoblíbenější sovětský, potažmo ruský vládce minulého století.
Michail Sergejevič Gorbačov

KOMENTÁŘ: Gorbačov se zapsal do dějin díky tomu, že se jeho reformní projekt vymkl kontrole

Ve věku 91 let zemřel poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov. Během šesti let, které strávil ve funkci generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, ovlivnil světové dění jako málokterý politik dvacátého století. Přestože jeho reformní snahy přinesly mnoho pozitivního, při hodnocení úspěšnosti Gorbačovova působení nelze opomenout otázku, zda výsledky odpovídaly jeho představám a nakolik se mu podařilo naplnit jeho původní vize. Jen tak pochopíme, proč je „Gorby“ ve světě oslavován, zatímco doma zůstává jednou z nejkontroverznějších postav ruské historie.
Muzeum železné opony Valtice

GLOSA: Tečka za pokusem soudit elity KSČ? Proces s dožívajícími starci by nebyl zamýšleným symbolem

Tuzemským mediálním prostorem v posledních dnech proletěla zpráva, že někdejší člen nejužšího vedení KSČ a dlouholetý stranický ideolog Jan Fojtík trpí podle soudních znalců demencí. Ve svých čtyřiadevadesáti letech tedy nemůže stanout před soudem a čelit obvinění z podílu na zabíjení osob, které se během předlistopadové diktatury pokoušely uprchnout přes silně střeženou hranici z Československa na Západ. Zdá se, že jde o definitivní tečku za pokusy soudně identifikovat a potrestat strůjce některých represivních opatření z řad předlistopadové politické elity.
Teng Siao-pching

ROZHOVOR: „Osoba jdoucí kapitalistickou cestou“. Teng se dostal zpět k moci a umožnil přežití čínského režimu, uvádí odborník Ondřej Kučera

Před 45 lety, 22. července 1977, se do významných politických funkcí v Číně vrátil Teng Siao-pching, komunista, který reformoval čínský maoistický režim a otevřel cestu k zapojení země do mezinárodní ekonomiky. Právě uvolnění ideologie a faktické nastolení kapitalismu pomohlo zachovat mocenský monopol Komunistické strany Číny, připouští odborník na moderní čínské dějiny Ondřej Kučera z Katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz objasnil například i to, co patrně zachránilo Tengovi život během represí provázejících tzv. Kulturní revoluci.
Josif Vissarionovič Stalin

KOMENTÁŘ: Iluze mostu se zhroutila. Před 75 lety se Československo ukázalo jako součást sovětského bloku

Před pětasedmdesáti lety, 10. července 1947, československá vláda zrušila svůj předchozí souhlas s účastní na pařížské konferenci o přípravě Plánu evropské obnovy, neboli Marshallova plánu. Uvedené datum bývá mezi zlomovými momenty našich dějin poněkud opomíjeno. Ve skutečnosti jej lze považovat za okamžik, kdy se Československo – po nátlaku z Moskvy – geopoliticky jasně začlenilo do vznikající sovětské sféry vlivu v Evropě.
Ministr obrany Alexandr Vondra a Josef Mašín (2011).

Josef Mašín chtěl navázat na otce, jeho činy dodnes budí kontroverze

Případ skupiny lidí kolem bratří Josefa a Ctirada Mašínových, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce, dodnes vyvolává kontroverze. Odbojáři se pokusili navázat na činnost svého otce Josefa Mašína, popraveného v roce 1942 nacistickými úřady. Při jejich akcích zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později i tři východoněmečtí policisté. Josef Mašín, který se narodil 8. března 1931 a nyní už mnoho let žije v USA, ale o svých činech nikdy nepochyboval, na rozdíl od řady jiných.
Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti. Komentář

Toufar se Zajícem se postavili komunistické zvůli, vydechli na výročí bolševického puče. Jejich hrdinství přebijí vše zlé

Jejich hrdinství přebijí dnešní tragické datum 25. února 1948, kdy komunisté po puči převzali moc nad zemí a během totality bolševická vláda tento den oslavovala jako Vítězný únor či Vítězství pracujícího lidu. Přesto je zrůdné výročí, při němž národ přišel o svobodu a demokracii, spojené s osobnostmi, které našly odvahu vzepřít se rudé zvůli. Nesmíme dnes zapomenout na umučeného kněze Josefa Toufara a studenta Jana Zajíce, který se upálil proti letargii společnosti v nastupující normalizace stejně jako Jan Palach. Oba vydechli ve stejný den, i když mezi jejich odchodem je rozdíl devatenácti let. Toufar skonal v roce 1950, Zajíc zemřel roku 1969. Díky nim může být 25. únor připomínkou statečnosti těch, kteří dokázali vzdorovat režimu prohlášenému zákonem z roku 1993 za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Oba si rozhodně zaslouží větší pozornost než bolševický převrat. Dovedli se zlu postavit.
Československo se 25. února 1948 na 41 let ponořilo do komunistického bezpráví , demokracie a svoboda byla ze země vyhnaná. Absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy Mariana Čapková tvrdí, že bolševismus zasetý před 74 lety přerušil přirozený a ekonomický vývoj. Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.
Hned ráno před začátkem pracovních povinností vzdala starostka Městské části Praha 2 Alexandra Udženija hold Janu Palachovi, od jehož smrti právě dnes uplynulo 53 let. Zapálila svíčku u Palachových rtů, které jsou ve vitríně u vchodu do její kanceláře na radnici. Návštěvy si mohou při pietě číst následující text. Rozhovor

Palachova pochodeň nikdy nezhasla. I díky němu žijeme přes třicet let v demokracii, říká starostka Udženija

Poprvé se zde nadechl, když přišel na svět, a přesně před 53 lety, i naposledy vydechl. Krátký životní osud Jana Palacha (20), který 19. ledna 1969 v 15:30 hodin zemřel v někdejším Borůvkově sanatoriu na následky upálení, jímž chtěl společnost vyburcovat z apatie po sovětské invazi v roce 1968, je úzce spjatý s Městskou částí Prahy 2. Její starostka Alexandra Udženija (ODS) považuje studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za hrdinu, jehož odkaz přesahuje hranice země a v roce 1989 pomohl jeho čin vybojovat svobodu. „Palachova pochodeň nikdy nezhasla, její plamínek byl v srdci a mysli téměř každého z nás. A i když neprobudila náš národ z letargie v roce 1969, podařilo se to o dvacet let později. I díky němu žijeme už více než třicet let v demokracii,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Alexandra Udženija.
Rozhovor

Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat. Zůstal pevný do posledního vydechnutí, říká kněz Halík

Zůstal morálně čistý, a to hlavně díky odkazu Jana Palacha, od jehož upálení, kterým chtěl probudit národ z letargie po sovětské okupaci, uplynulo právě dnes 53 let. Studentova oběť byla pro katolického kněze Tomáše Halíka symbolem, aby se nezapletl s komunistickým režimem. „Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat alespoň pro několik procent lidí, a to už mělo význam. Malá skupina tu jiskru pronesla sychravým časem normalizace a ona zas vzplála po dvaceti letech při Palachově týdnu v lednu 1989 a pak v listopadových událostech, které doprovázely kolaps komunismu. Obdivuji na něm, že zůstal pevný do posledního vydechnutí,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Tomáš Halík.

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Ruská obvinění z „operací pod falešnou vlajkou“ sílí: Příprava na hybridní válku proti NATO?

Ruská zahraniční rozvědka (SVR) stupňuje svá prohlášení, v nichž obviňuje západní země z plánování „operací pod falešnou vlajkou“, jejichž cílem má být diskreditace Moskvy. Ačkoli tato tvrzení postrádají jakékoli důkazy, analytici varují, že mohou být příznakem něčeho závažnějšího: intenzifikace hybridní válečné strategie. Podle odborníků by mohlo jít o signály, že se Kreml připravuje na vyprávění příběhu před potenciálním konfliktem s NATO.

včera

Prezident Trump

Trumpova vláda nabírá na drastičnosti. Žádá uvěznění starosty Chicaga, Američané jsou proti nasazení gardy

Prezident Donald Trump prosazuje tvrdý přístup své administrativy v celých Spojených státech, a to podle CNN znepokojivým a drastickým způsobem. V posledních dnech se jeho administrativa snažila obejít rozhodnutí soudce, kterého sám jmenoval, proti použití Národní gardy v Portlandu. Trump také naplno zaútočil na demokraty v projevech k armádním špičkám a vojákům, čímž popudil generály a admirály proti politické „modré straně“.

včera

Šárka Kučerová

Změna ve složení Sněmovny: Nově zvolená poslankyně odstoupila

Nově zvolená poslankyně Pirátů Šárka Kučerová se rozhodla vzdát svého poslaneckého mandátu. Důvody pro tento těžký krok jsou ryze osobní a rodinné. Na svém facebookovém profilu vysvětlila, že po mimořádně náročných letech, kdy se její rodina vyrovnávala s těžkou nemocí a následnou ztrátou manžela, se nyní musí plně věnovat svému synovi.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Experti: Evropa není připravena na hrozbu ruských dronů

V reakci na pokračující vojenskou ofenzívu Ruska na východním okraji Evropy a opakované, nestoudné narušování evropského vzdušného prostoru Moskvou eskaluje na kontinentu napětí. Evropa oznámila přijetí protiopatření v podobě ambiciózní „protidronové zdi“, která má čelit nové hrozbě bezpilotních letounů.

včera

včera

Tomio Okamura

Okamura připravil SPD o ministerstvo vnitra

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v úterý prohlásil, že pokud by jeho hnutí získalo v nové vládě ministerstvo vnitra, usiloval by o odvolání současného policejního prezidenta Martina Vondráška. Tím své hnutí připravil o možnost zastávat tento resort. Uvedla to Česká televize s tím, že pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) nabídne SPD místo vnitra vedení resortu obrany, právě kvůli výrokům Okamury.

včera

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Ocenění se uděluje ve Stockholmu.

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za molekulární architekturu. Otevírá cestu k řešení ekologických problémů

Ocenění v oblasti chemie za rok 2025 získali tři vědci, jejichž průkopnická práce v oblasti molekulární architektury otevírá cestu k řešení některých největších ekologických problémů naší planety. Japonský profesor Susumu Kitagawa, australský profesor Richard Robson a americký profesor Omar M. Yaghi si rozdělí finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (přibližně 872 tisíc liber).

včera

Ilustrační foto

Česko rozhodně není rusofobní zemí, píše po volbách ruský tisk. "Opomíjí" přitom zásadní skutečnosti

Česká republika podle Ruska "rozhodně není" rusofobní zemí. Uvedl to ruský deník Vzglyad s tím, že se tato skutečnost ukázala v posledních letech a potvrzují ji i nedávné parlamentní volby. "Končící protiruská vláda premiéra Petra Fialy prohrála, jelikož se její radikálně protiruské chování ukázalo být anomálií, která neodpovídala skutečné náladě české společnosti. Země není prorusky orientovaná a rusofobové nebo dokonce jen silní euroatlantisté nemají v Česku udržitelnou většinu," píše dále ruský tisk, který pomíjí jak postoj současných stran k muniční iniciativě, tak i průzkumy, podle kterých lidé v Česku dlouhodobě většinově vyjadřují podporu Ukrajině.

včera

SPD

Česko na hraně: Pokud Babiš otevře dveře polofašistům, vydáme se cestou k rozkladu demokracie

Andrej Babiš stojí před klíčovým rozhodnutím, které určí, zda Česká republika zůstane pevnou součástí demokratického Západu, nebo se začne propadat do šedé zóny autoritářských režimů po vzoru Slovenska a Maďarska. Jeho touha po moci je však tak silná, že hrozí spojenectví s polofašisty a nacionalistickými extremisty, kteří své falešné vlastenectví staví na obdivu k Vladimiru Putinovi. Tito lidé, napojení na kremelské struktury a proruské dezinformační kanály, nehájí českou suverenitu, ale své osobní ambice a mocenské sny. Jejich účast na vládě by znamenala otevřené ohrožení demokracie i důvěryhodnosti země.

včera

Facebook Sébastien Lecornu

Jak odvrátit politickou krizi? Lecornu se na poslední chvíli snaží uchránit Francii od předčasných voleb

Končící francouzský premiér Sébastien Lecornu vyjádřil opatrný optimismus ohledně schválení rozpočtu do konce roku, což by mohlo odvrátit další předčasné volby a prohlubování politické krize v zemi. Uvedl, že jeho rozhovory s lídry politických stran odhalily „vůli“ k dosažení dohody, což podle něj snižuje pravděpodobnost rozpuštění parlamentu. Své závěry má doručit prezidentu Emmanuelu Macronovi ještě dnes, ve středu.

včera

Gaza

V Pásmu Gazy už se nežije, ale bojuje o přežití. Lidé už ztratili naději

Za dva roky války v Gaze zemřelo přes 67 000 Palestinců a dalších více než 169 000 utrpělo zranění, což znamená, že každý devátý člověk, který v Gaze žil před válkou, je dnes mrtev nebo zraněn. Informovalo o tom v úterý Ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Obyvatelstvo čelí šířícímu se hladomoru, který je označován jako „vytvořený člověkem“, přičemž většina lidí přišla o domovy a živobytí. Mnozí ztratili také veškerou naději, a to navzdory probíhajícím nepřímým rozhovorům o příměří mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě.

včera

včera

Ursula von der Leyenová Prohlédněte si galerii

Znepokojivý přístup Evropy: Ví, že Rusko je problém a nic s tím nedokáže udělat

Evropská unie čelí narůstající hybridní válce ze strany Ruska, avšak nedokáže se shodnout na společné strategii, jak na tuto hrozbu reagovat. Znepokojivý dojem zanechal summit v Kodani, který měl upevnit konsenzus ohledně evropského přezbrojení. Místo toho se z něj stala trapná přehlídka politických rozbrojů, které brání vytvoření ucelené obranné politiky Evropy, píše The Guardian.

včera

Chicago

Trump povolal do Chicaga Národní gardu

Příjezd Texaské národní gardy do oblasti Chicaga znamená další eskalaci tvrdého postupu prezidenta Donalda Trumpa vůči tomuto městu. V Chicagu už v uplynulých týdnech došlo k zesílení imigračních opatření a také k rostoucímu počtu násilných střetů. Ty se odehrály například na předměstí Broadview, kde byly bezpečnostní složky zachyceny, jak proti demonstrantům používají slzný a pepřový plyn.

včera

Zbyněk Stanjura

S Fialou skončí i Stanjura. Kdo povede ODS a co bude se Spolu?

Premiér a předseda Občanské demokratické strany (ODS) Petr Fiala, který v úterý oznámil spolustraníkům, že na příštím kongresu strany už nebude usilovat o pozici předsedy, není jediným, kdo ve vedení strany končí. O další kandidaturu se už nebude ucházet ani první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Vyvstává tak otázka, kdo stranu od příštího roku povede, a v kuloárech padá řada jmen.

včera

7. října 2025 21:33

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Vypište volby, nebo rezignujte. Tlak na Macrona roste

Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí silnému tlaku, aby vypsal předčasné parlamentní volby nebo rezignoval. K opozičním hlasům se přidávají i jeho bývalí spojenci, kteří požadují, aby Macron okamžitě jednal a ukončil prohlubující se politickou krizi. Jedná se o jedno z nejhorších období politického chaosu ve Francii od vzniku Páté republiky v roce 1958.

7. října 2025 20:19

Lodní doprava, ilustrační foto

Politico: Ruská flotila znečišťující evropská moře navzdory sankcím je ukázka neschopnosti EU

Ruská „stínová flotila“ tankerů, která obchází západní sankce, nadále znečišťuje evropská moře úniky ropy. Tyto incidenty poukazují na neschopnost Evropy účinně omezit plavidla napojená na Moskvu. Společné vyšetřování organizace SourceMaterial a Politico odhalilo, že nejméně pět tankerů z této flotily pokračovalo v plavbě evropskými vodami, i když za sebou zanechaly ropné skvrny. Dvě z těchto lodí byly individuálně sankcionovány Spojeným královstvím ještě před incidenty. 

7. října 2025 19:18

7. října 2025 18:47

Severokorejští hackeři dotují Pchjongjang. Krádeže kryptoměn tvoří nemalou část HDP KLDR

Severokorejští hackeři letos zaznamenali rekordní rok, když ukradli více než 2 miliardy USD v kryptoměnách. Podle odhadů OSN tvoří tyto krádeže nyní kolem 13 % hrubého domácího produktu (HDP) Severní Koreje. Vyplývá to ze zjištění analytiků, kteří zároveň varují před změnou cílení útoků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy