Komunismus

Potrefená husa se ozvala. Lipavský ostře reagoval na další ruský výpad

Spartakiády začaly před 70 lety. Komunistům sloužily k propagandě i manipulaci

Mezi fenomény komunistického režimu patřila spartakiáda. Na tuto masovou sportovní akci pohlížela tehdejší společnost různě: jedni ji vnímali jako příležitost k setkávání a kolektivnímu cvičení, druzí jako velkou režimní propagandu. Oba pohledy jsou pravdivé.

Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?

Od roku 2000 se v České republice dne 27. června vzpomíná na nevinné oběti komunistického režimu. Kdo k nim patřil?

Nedokázal jsem prohlédnout zločinnou podstatu komunismu, přiznal Pavel

Prezident Petr Pavel dnes připomněl památku obětí komunistického režimu. 27. června před 73 lety přišli o život čtyři představitelé demokraticky smýšlejících občanů Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Pavel upozornil, že byli zavražděni proto, že šířili pravdu o zrůdnosti a zločinnosti totalitní vlády tehdejšího Československa.

Hegerova vláda vyjádřila lítost nad vraždou Kuciaka a utrpením lidí v komunismu

Slovenská vláda dnes svými usneseními vyjádřila lítost nad vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové z roku 2018 a také nad utrpením lidí po nástupu komunistů k moci v Československu v roce 1948. Kabinet premiéra Eduarda Hegera tak učinil u příležitosti výročí obou událostí, které připadají na tyto dny.

Pavel Wonka byl poslední politický vězeň komunistického režimu v ČSSR, který ve vězení zemřel. Dodnes za to nebyl nikdo potrestán

Pavel Wonka, který zemřel před 35 lety, 26. dubna 1988, byl bojovníkem za svobodu v bývalém Československu. Za své názory a činy byl perzekvován a třikrát skončil ve vězení. Poslední pobyt se tomuto obhájci lidských práv stal osudným. Wonka za dosud nevyjasněných okolností skonal v pouhých 35 letech v královéhradecké věznici. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.

Před 70 lety komunisté ve vykonstruovaném procesu se Slánským odsoudili k trestu smrti 11 svých soudruhů

Před 70 lety, na konci listopadu roku 1952, proběhl vykonstruovaný monstrproces s několika představiteli komunistické strany, který je v úředních záznamech označován jako „proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským“. Jeho příprava trvala více než rok, vyústil na začátku prosince 1952 jedenácti popravami a třemi doživotními tresty. Z hlediska uděleného počtu nejvyšších trestů se jednalo o nejkrutější politický proces za hranicemi Sovětského svazu.

Komentář

Andropov se ujal moci před 40 lety. Obávaný šéf KGB chtěl změnit SSSR

Před čtyřiceti lety stanul v čele Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Jurij Andropov. Muž, jehož kariéra byla dlouho spojena s obávaným Výborem státní bezpečnosti (KGB) a který sehrál výraznou roli ve vojenském potlačení maďarského povstání v roce 1956 i pražského jara 1968, byl v době svého nástupu do čela země paradoxně připraven provést výrazné, byť striktně shora řízené reformy. 

Komentář

Brežněv zemřel před 40 lety. Češi si ho pojí se srpnem 1968, jeho éru si rozhodně nelze idealizovat

Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, se završil životní příběh Leonida Brežněva, sovětského komunistického politika, jehož jméno si drtivá většina české populace pojí především s rozhodnutím vojensky intervenovat proti reformnímu procesu v Československu v srpnu 1968. Brežněvova vláda byla ovšem o poznání mnohovrstevnatější a plná rozporů. To je ostatně jeden z důvodů, proč z průzkumu v Rusku provedeného v roce 2013 nezávislým Levadovým centrem vyšel Brežněv jako nejoblíbenější sovětský, potažmo ruský vládce minulého století.

KOMENTÁŘ: Gorbačov se zapsal do dějin díky tomu, že se jeho reformní projekt vymkl kontrole

Ve věku 91 let zemřel poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov. Během šesti let, které strávil ve funkci generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, ovlivnil světové dění jako málokterý politik dvacátého století. Přestože jeho reformní snahy přinesly mnoho pozitivního, při hodnocení úspěšnosti Gorbačovova působení nelze opomenout otázku, zda výsledky odpovídaly jeho představám a nakolik se mu podařilo naplnit jeho původní vize. Jen tak pochopíme, proč je „Gorby“ ve světě oslavován, zatímco doma zůstává jednou z nejkontroverznějších postav ruské historie.

GLOSA: Tečka za pokusem soudit elity KSČ? Proces s dožívajícími starci by nebyl zamýšleným symbolem

Tuzemským mediálním prostorem v posledních dnech proletěla zpráva, že někdejší člen nejužšího vedení KSČ a dlouholetý stranický ideolog Jan Fojtík trpí podle soudních znalců demencí. Ve svých čtyřiadevadesáti letech tedy nemůže stanout před soudem a čelit obvinění z podílu na zabíjení osob, které se během předlistopadové diktatury pokoušely uprchnout přes silně střeženou hranici z Československa na Západ. Zdá se, že jde o definitivní tečku za pokusy soudně identifikovat a potrestat strůjce některých represivních opatření z řad předlistopadové politické elity.

ROZHOVOR: „Osoba jdoucí kapitalistickou cestou“. Teng se dostal zpět k moci a umožnil přežití čínského režimu, uvádí odborník Ondřej Kučera

Před 45 lety, 22. července 1977, se do významných politických funkcí v Číně vrátil Teng Siao-pching, komunista, který reformoval čínský maoistický režim a otevřel cestu k zapojení země do mezinárodní ekonomiky. Právě uvolnění ideologie a faktické nastolení kapitalismu pomohlo zachovat mocenský monopol Komunistické strany Číny, připouští odborník na moderní čínské dějiny Ondřej Kučera z Katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz objasnil například i to, co patrně zachránilo Tengovi život během represí provázejících tzv. Kulturní revoluci.

KOMENTÁŘ: Iluze mostu se zhroutila. Před 75 lety se Československo ukázalo jako součást sovětského bloku

Před pětasedmdesáti lety, 10. července 1947, československá vláda zrušila svůj předchozí souhlas s účastní na pařížské konferenci o přípravě Plánu evropské obnovy, neboli Marshallova plánu. Uvedené datum bývá mezi zlomovými momenty našich dějin poněkud opomíjeno. Ve skutečnosti jej lze považovat za okamžik, kdy se Československo – po nátlaku z Moskvy – geopoliticky jasně začlenilo do vznikající sovětské sféry vlivu v Evropě.

Josef Mašín chtěl navázat na otce, jeho činy dodnes budí kontroverze

Případ skupiny lidí kolem bratří Josefa a Ctirada Mašínových, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce, dodnes vyvolává kontroverze. Odbojáři se pokusili navázat na činnost svého otce Josefa Mašína, popraveného v roce 1942 nacistickými úřady. Při jejich akcích zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později i tři východoněmečtí policisté. Josef Mašín, který se narodil 8. března 1931 a nyní už mnoho let žije v USA, ale o svých činech nikdy nepochyboval, na rozdíl od řady jiných.

Komentář

Toufar se Zajícem se postavili komunistické zvůli, vydechli na výročí bolševického puče. Jejich hrdinství přebijí vše zlé

Jejich hrdinství přebijí dnešní tragické datum 25. února 1948, kdy komunisté po puči převzali moc nad zemí a během totality bolševická vláda tento den oslavovala jako Vítězný únor či Vítězství pracujícího lidu. Přesto je zrůdné výročí, při němž národ přišel o svobodu a demokracii, spojené s osobnostmi, které našly odvahu vzepřít se rudé zvůli. Nesmíme dnes zapomenout na umučeného kněze Josefa Toufara a studenta Jana Zajíce, který se upálil proti letargii společnosti v nastupující normalizace stejně jako Jan Palach. Oba vydechli ve stejný den, i když mezi jejich odchodem je rozdíl devatenácti let. Toufar skonal v roce 1950, Zajíc zemřel roku 1969. Díky nim může být 25. únor připomínkou statečnosti těch, kteří dokázali vzdorovat režimu prohlášenému zákonem z roku 1993 za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Oba si rozhodně zaslouží větší pozornost než bolševický převrat. Dovedli se zlu postavit.

Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.

Rozhovor

Palachova pochodeň nikdy nezhasla. I díky němu žijeme přes třicet let v demokracii, říká starostka Udženija

Poprvé se zde nadechl, když přišel na svět, a přesně před 53 lety, i naposledy vydechl. Krátký životní osud Jana Palacha (20), který 19. ledna 1969 v 15:30 hodin zemřel v někdejším Borůvkově sanatoriu na následky upálení, jímž chtěl společnost vyburcovat z apatie po sovětské invazi v roce 1968, je úzce spjatý s Městskou částí Prahy 2. Její starostka Alexandra Udženija (ODS) považuje studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za hrdinu, jehož odkaz přesahuje hranice země a v roce 1989 pomohl jeho čin vybojovat svobodu. „Palachova pochodeň nikdy nezhasla, její plamínek byl v srdci a mysli téměř každého z nás. A i když neprobudila náš národ z letargie v roce 1969, podařilo se to o dvacet let později. I díky němu žijeme už více než třicet let v demokracii,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Alexandra Udženija.

Rozhovor

Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat. Zůstal pevný do posledního vydechnutí, říká kněz Halík

Zůstal morálně čistý, a to hlavně díky odkazu Jana Palacha, od jehož upálení, kterým chtěl probudit národ z letargie po sovětské okupaci, uplynulo právě dnes 53 let. Studentova oběť byla pro katolického kněze Tomáše Halíka symbolem, aby se nezapletl s komunistickým režimem. „Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat alespoň pro několik procent lidí, a to už mělo význam. Malá skupina tu jiskru pronesla sychravým časem normalizace a ona zas vzplála po dvaceti letech při Palachově týdnu v lednu 1989 a pak v listopadových událostech, které doprovázely kolaps komunismu. Obdivuji na něm, že zůstal pevný do posledního vydechnutí,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Tomáš Halík.