KOMENTÁŘ | Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Pád berlínské zdi, která od roku 1961 bránila útěkům nespokojených obyvatel „tábora socialismu“ za vidinou lepšího života na Západě, byl jistě významnou událostí. Symbolika však hrála prim. Záběry východoněmeckých občanů proudících přes otevřené přechody donedávna téměř neprostupné bariéry oddělující od sebe příslušníky stejného národa a často i konkrétních rodin obletěly svět. Stejně jako pozdější reportáže ze spektakulární likvidace této ikonické součásti železné opony vyslaly jasný vzkaz, že v Evropě dochází k zásadním změnám, které se nesmazatelně zapíšou do jejích dějin.

Podobné symboly i jejich vizualizace jsou důležité a ze své podstaty atraktivní. Pokud však chceme porozumět příčinám a důsledkům konkrétních historických událostí, sotva si s nimi vystačíme. Pozornost soustředěná na konkrétní moment zužuje naše zorné pole, z něhož následně mizí podstatné okolnosti, které nezřídka staví dobové dění do poněkud jiného světla.

Z interpretace pádu Berlínské zdi se tak například často vytrácí skutečnost, že šlo o jedno z vyústění reformní politiky ve východním bloku, kterou od poloviny 80. let prosazoval sovětský vůdce Michail Gorbačov. Narativ o spontánním vítězství touhy po svobodě a jednotě také příliš nereflektuje fakt, že rezignace horlivých východoněmeckých pohraničníků, kteří dříve neváhali po prchajících spoluobčanech střílet, odrážela především politické rozhodnutí vládnoucích špiček komunistické moci v NDR snížit sociální napětí podstatnou liberalizací cestovního režimu.

Problematický je především výklad, že pád Berlínské zdi napsal tečku za studenou válkou. Je pozoruhodné, že bipolární soupeření dvou bloků vedených Washingtonem a Moskvou bylo sice prakticky od svého počátku intenzivně zkoumáno nepřeberným množství odborníků, přesto dodnes nepanuje jasný konsensus, kdy přesně skončilo. Část historiků a politologů tvrdí, že konec studené války předcházel zhroucení komunistické moci ve státech východního bloku, jiní tyto události víceméně ztotožňují, zatímco další za ukončení světové bipolarity považují až následný rozpad Sovětského svazu a nastolení unipolárního mezinárodního řádu se Spojenými státy coby jedinou světovou supervelmocí.

Odpověď na tuto zdánlivě marginální otázku má závažnější význam, než se může na první pohled zdát. Může totiž napomoci identifikovat faktory, které definovaly podobu post-studenoválečného uspořádání, jež výrazně určuje i současné dění ve světě. Není ostatně náhoda, že odkazy na průběh ukončování studené války a následné mezinárodní transformace a jejich svérázná interpretace jsou silně zastoupeny v rétorice představitelů současného Putinova režimu, která se snaží ospravedlnit ruskou agresi vůči Ukrajině.

Upřeme-li svůj pohled výhradně na spektakulární události přelomu 80. a 90. let minulého století, typicky právě pád Berlínské zdi, sotva pochopíme, jaké dlouhodobé strukturální změny stály v jejich pozadí. Proč například část zemí východního bloku – především Maďarsko a Polsko, ale v menší a méně přiznané míře i Československo – začala přehodnocovat již před rokem 1989 svou zahraniční politiku, která dlouhá léta vycházela z bipolární perspektivy? Proč tak souběžně činily země, kde vládli reformní komunisté i konzervativci stylu Miloše Jakeše?

Jedno z možných vysvětlení spočívá právě ve strukturálních změnách, které se začaly odehrávat dlouho před otevřením přechodů Berlínské zdi. Charakterizovala je stále zřetelnější převaha neoliberálního ekonomického uspořádání a rostoucí přitažlivost západního modernizačního modelu. Sílící dojem, že alternativa není životaschopná nebo přinejmenším konkurenceschopná, podněcoval nejpozději od poloviny 80. let přerod bipolárního mezinárodního řádu v řád unipolární. Menší státy (a nejen ty na východ od železné opony v Evropě) začaly upínat naděje na řešení svých problémů především k západním hospodářským strukturám.

Události v Berlíně před 35 lety bychom tedy neměli interpretovat jako příslovečný bod nula, ale spíše jako podstatný akcelerátor již probíhajících procesů, které vedly k zásadní transformaci mezinárodního řádu a výrazně formovaly podobu současné Evropy. Platí to ostatně o celém „roku zázraků“ 1989.

Autor je historik.

Související

Kamala Harrisová Komentář

Moc plytkých slibů? Jak Harrisová ztratila jedinečnou možnost být první prezidentkou USA

Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.

Více souvisejících

komentář Berlínská zeď Berlín Německo ndr historie Komunismus

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

před 8 hodinami

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy