KOMENTÁŘ | Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Pád berlínské zdi, která od roku 1961 bránila útěkům nespokojených obyvatel „tábora socialismu“ za vidinou lepšího života na Západě, byl jistě významnou událostí. Symbolika však hrála prim. Záběry východoněmeckých občanů proudících přes otevřené přechody donedávna téměř neprostupné bariéry oddělující od sebe příslušníky stejného národa a často i konkrétních rodin obletěly svět. Stejně jako pozdější reportáže ze spektakulární likvidace této ikonické součásti železné opony vyslaly jasný vzkaz, že v Evropě dochází k zásadním změnám, které se nesmazatelně zapíšou do jejích dějin.

Podobné symboly i jejich vizualizace jsou důležité a ze své podstaty atraktivní. Pokud však chceme porozumět příčinám a důsledkům konkrétních historických událostí, sotva si s nimi vystačíme. Pozornost soustředěná na konkrétní moment zužuje naše zorné pole, z něhož následně mizí podstatné okolnosti, které nezřídka staví dobové dění do poněkud jiného světla.

Z interpretace pádu Berlínské zdi se tak například často vytrácí skutečnost, že šlo o jedno z vyústění reformní politiky ve východním bloku, kterou od poloviny 80. let prosazoval sovětský vůdce Michail Gorbačov. Narativ o spontánním vítězství touhy po svobodě a jednotě také příliš nereflektuje fakt, že rezignace horlivých východoněmeckých pohraničníků, kteří dříve neváhali po prchajících spoluobčanech střílet, odrážela především politické rozhodnutí vládnoucích špiček komunistické moci v NDR snížit sociální napětí podstatnou liberalizací cestovního režimu.

Problematický je především výklad, že pád Berlínské zdi napsal tečku za studenou válkou. Je pozoruhodné, že bipolární soupeření dvou bloků vedených Washingtonem a Moskvou bylo sice prakticky od svého počátku intenzivně zkoumáno nepřeberným množství odborníků, přesto dodnes nepanuje jasný konsensus, kdy přesně skončilo. Část historiků a politologů tvrdí, že konec studené války předcházel zhroucení komunistické moci ve státech východního bloku, jiní tyto události víceméně ztotožňují, zatímco další za ukončení světové bipolarity považují až následný rozpad Sovětského svazu a nastolení unipolárního mezinárodního řádu se Spojenými státy coby jedinou světovou supervelmocí.

Odpověď na tuto zdánlivě marginální otázku má závažnější význam, než se může na první pohled zdát. Může totiž napomoci identifikovat faktory, které definovaly podobu post-studenoválečného uspořádání, jež výrazně určuje i současné dění ve světě. Není ostatně náhoda, že odkazy na průběh ukončování studené války a následné mezinárodní transformace a jejich svérázná interpretace jsou silně zastoupeny v rétorice představitelů současného Putinova režimu, která se snaží ospravedlnit ruskou agresi vůči Ukrajině.

Upřeme-li svůj pohled výhradně na spektakulární události přelomu 80. a 90. let minulého století, typicky právě pád Berlínské zdi, sotva pochopíme, jaké dlouhodobé strukturální změny stály v jejich pozadí. Proč například část zemí východního bloku – především Maďarsko a Polsko, ale v menší a méně přiznané míře i Československo – začala přehodnocovat již před rokem 1989 svou zahraniční politiku, která dlouhá léta vycházela z bipolární perspektivy? Proč tak souběžně činily země, kde vládli reformní komunisté i konzervativci stylu Miloše Jakeše?

Jedno z možných vysvětlení spočívá právě ve strukturálních změnách, které se začaly odehrávat dlouho před otevřením přechodů Berlínské zdi. Charakterizovala je stále zřetelnější převaha neoliberálního ekonomického uspořádání a rostoucí přitažlivost západního modernizačního modelu. Sílící dojem, že alternativa není životaschopná nebo přinejmenším konkurenceschopná, podněcoval nejpozději od poloviny 80. let přerod bipolárního mezinárodního řádu v řád unipolární. Menší státy (a nejen ty na východ od železné opony v Evropě) začaly upínat naděje na řešení svých problémů především k západním hospodářským strukturám.

Události v Berlíně před 35 lety bychom tedy neměli interpretovat jako příslovečný bod nula, ale spíše jako podstatný akcelerátor již probíhajících procesů, které vedly k zásadní transformaci mezinárodního řádu a výrazně formovaly podobu současné Evropy. Platí to ostatně o celém „roku zázraků“ 1989.

Autor je historik.

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář Berlínská zeď Berlín Německo ndr historie Komunismus

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 1 hodinou

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 2 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 3 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 4 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 5 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy