Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.
Pád berlínské zdi, která od roku 1961 bránila útěkům nespokojených obyvatel „tábora socialismu“ za vidinou lepšího života na Západě, byl jistě významnou událostí. Symbolika však hrála prim. Záběry východoněmeckých občanů proudících přes otevřené přechody donedávna téměř neprostupné bariéry oddělující od sebe příslušníky stejného národa a často i konkrétních rodin obletěly svět. Stejně jako pozdější reportáže ze spektakulární likvidace této ikonické součásti železné opony vyslaly jasný vzkaz, že v Evropě dochází k zásadním změnám, které se nesmazatelně zapíšou do jejích dějin.
Podobné symboly i jejich vizualizace jsou důležité a ze své podstaty atraktivní. Pokud však chceme porozumět příčinám a důsledkům konkrétních historických událostí, sotva si s nimi vystačíme. Pozornost soustředěná na konkrétní moment zužuje naše zorné pole, z něhož následně mizí podstatné okolnosti, které nezřídka staví dobové dění do poněkud jiného světla.
Z interpretace pádu Berlínské zdi se tak například často vytrácí skutečnost, že šlo o jedno z vyústění reformní politiky ve východním bloku, kterou od poloviny 80. let prosazoval sovětský vůdce Michail Gorbačov. Narativ o spontánním vítězství touhy po svobodě a jednotě také příliš nereflektuje fakt, že rezignace horlivých východoněmeckých pohraničníků, kteří dříve neváhali po prchajících spoluobčanech střílet, odrážela především politické rozhodnutí vládnoucích špiček komunistické moci v NDR snížit sociální napětí podstatnou liberalizací cestovního režimu.
Problematický je především výklad, že pád Berlínské zdi napsal tečku za studenou válkou. Je pozoruhodné, že bipolární soupeření dvou bloků vedených Washingtonem a Moskvou bylo sice prakticky od svého počátku intenzivně zkoumáno nepřeberným množství odborníků, přesto dodnes nepanuje jasný konsensus, kdy přesně skončilo. Část historiků a politologů tvrdí, že konec studené války předcházel zhroucení komunistické moci ve státech východního bloku, jiní tyto události víceméně ztotožňují, zatímco další za ukončení světové bipolarity považují až následný rozpad Sovětského svazu a nastolení unipolárního mezinárodního řádu se Spojenými státy coby jedinou světovou supervelmocí.
Odpověď na tuto zdánlivě marginální otázku má závažnější význam, než se může na první pohled zdát. Může totiž napomoci identifikovat faktory, které definovaly podobu post-studenoválečného uspořádání, jež výrazně určuje i současné dění ve světě. Není ostatně náhoda, že odkazy na průběh ukončování studené války a následné mezinárodní transformace a jejich svérázná interpretace jsou silně zastoupeny v rétorice představitelů současného Putinova režimu, která se snaží ospravedlnit ruskou agresi vůči Ukrajině.
Upřeme-li svůj pohled výhradně na spektakulární události přelomu 80. a 90. let minulého století, typicky právě pád Berlínské zdi, sotva pochopíme, jaké dlouhodobé strukturální změny stály v jejich pozadí. Proč například část zemí východního bloku – především Maďarsko a Polsko, ale v menší a méně přiznané míře i Československo – začala přehodnocovat již před rokem 1989 svou zahraniční politiku, která dlouhá léta vycházela z bipolární perspektivy? Proč tak souběžně činily země, kde vládli reformní komunisté i konzervativci stylu Miloše Jakeše?
Jedno z možných vysvětlení spočívá právě ve strukturálních změnách, které se začaly odehrávat dlouho před otevřením přechodů Berlínské zdi. Charakterizovala je stále zřetelnější převaha neoliberálního ekonomického uspořádání a rostoucí přitažlivost západního modernizačního modelu. Sílící dojem, že alternativa není životaschopná nebo přinejmenším konkurenceschopná, podněcoval nejpozději od poloviny 80. let přerod bipolárního mezinárodního řádu v řád unipolární. Menší státy (a nejen ty na východ od železné opony v Evropě) začaly upínat naděje na řešení svých problémů především k západním hospodářským strukturám.
Události v Berlíně před 35 lety bychom tedy neměli interpretovat jako příslovečný bod nula, ale spíše jako podstatný akcelerátor již probíhajících procesů, které vedly k zásadní transformaci mezinárodního řádu a výrazně formovaly podobu současné Evropy. Platí to ostatně o celém „roku zázraků“ 1989.
Autor je historik.
Související
Trump si vybírá zkušený a loajální tým. Nová administrativa bude rázná a nekompromisní
Moc plytkých slibů? Jak Harrisová ztratila jedinečnou možnost být první prezidentkou USA
komentář , Berlínská zeď , Berlín , Německo , ndr , historie , Komunismus
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Mar-a-Lago na nohou: Trump s pomocí Muska vybírá budoucí vládu USA
před 2 hodinami
Lékařka v Rusku označila Rusko za strůjce války. Soud ji poslal na pět let do vězení
před 3 hodinami
Biden na poslední chvíli zavařil Trumpovi. Zákon o ochraně klimatu schoval
před 4 hodinami
Otevírací doba obchodů na výročí sametu. Víte, zda se dá 17. listopadu nakoupit?
před 4 hodinami
Zelenskyj uzpůsobuje mírový plán Trumpovi. Dva body jsou zcela klíčové
před 4 hodinami
V Praze se srazil autobus s tramvají. Několik lidí utrpělo zranění
před 5 hodinami
Británií otřásá skandál. Král přijal rezignaci arcibiskupa z Canterbury
před 6 hodinami
Mladík dostal v případu požáru Penny v Chodově podmínku. Má ale zaplatit škodu
před 6 hodinami
Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii
před 7 hodinami
Orbán vystoupil na COP29. Klimatická politika nemůže být vedena ideologií, ale zdravým rozumem, prohlásil
před 7 hodinami
Trump si vybírá zkušený a loajální tým. Nová administrativa bude rázná a nekompromisní
před 8 hodinami
Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize
před 8 hodinami
Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor
před 9 hodinami
Stát, který změny počasí zničí jako první. Pro svět představují změny klimatu problém, pro tisíce lidí otázku přežití
před 9 hodinami
COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví
před 9 hodinami
Virtuální sídlo firmy: Efektivní řešení pro moderní podnikatele
před 10 hodinami
Nad centrální bankou USA se stahují mračna. Ekonomové se třesou, Musk našeptává Trumpovi
před 11 hodinami
EU se střílí do nohy. Vyzývá k boji se změnami počasí, sama jej ale nedodržuje
před 11 hodinami
Rubio, Waltz. Trump se v nové vládě obklopí politickými dravci
před 12 hodinami
Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti
Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.
Zdroj: Libor Novák