KOMENTÁŘ | Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Pád berlínské zdi, která od roku 1961 bránila útěkům nespokojených obyvatel „tábora socialismu“ za vidinou lepšího života na Západě, byl jistě významnou událostí. Symbolika však hrála prim. Záběry východoněmeckých občanů proudících přes otevřené přechody donedávna téměř neprostupné bariéry oddělující od sebe příslušníky stejného národa a často i konkrétních rodin obletěly svět. Stejně jako pozdější reportáže ze spektakulární likvidace této ikonické součásti železné opony vyslaly jasný vzkaz, že v Evropě dochází k zásadním změnám, které se nesmazatelně zapíšou do jejích dějin.

Podobné symboly i jejich vizualizace jsou důležité a ze své podstaty atraktivní. Pokud však chceme porozumět příčinám a důsledkům konkrétních historických událostí, sotva si s nimi vystačíme. Pozornost soustředěná na konkrétní moment zužuje naše zorné pole, z něhož následně mizí podstatné okolnosti, které nezřídka staví dobové dění do poněkud jiného světla.

Z interpretace pádu Berlínské zdi se tak například často vytrácí skutečnost, že šlo o jedno z vyústění reformní politiky ve východním bloku, kterou od poloviny 80. let prosazoval sovětský vůdce Michail Gorbačov. Narativ o spontánním vítězství touhy po svobodě a jednotě také příliš nereflektuje fakt, že rezignace horlivých východoněmeckých pohraničníků, kteří dříve neváhali po prchajících spoluobčanech střílet, odrážela především politické rozhodnutí vládnoucích špiček komunistické moci v NDR snížit sociální napětí podstatnou liberalizací cestovního režimu.

Problematický je především výklad, že pád Berlínské zdi napsal tečku za studenou válkou. Je pozoruhodné, že bipolární soupeření dvou bloků vedených Washingtonem a Moskvou bylo sice prakticky od svého počátku intenzivně zkoumáno nepřeberným množství odborníků, přesto dodnes nepanuje jasný konsensus, kdy přesně skončilo. Část historiků a politologů tvrdí, že konec studené války předcházel zhroucení komunistické moci ve státech východního bloku, jiní tyto události víceméně ztotožňují, zatímco další za ukončení světové bipolarity považují až následný rozpad Sovětského svazu a nastolení unipolárního mezinárodního řádu se Spojenými státy coby jedinou světovou supervelmocí.

Odpověď na tuto zdánlivě marginální otázku má závažnější význam, než se může na první pohled zdát. Může totiž napomoci identifikovat faktory, které definovaly podobu post-studenoválečného uspořádání, jež výrazně určuje i současné dění ve světě. Není ostatně náhoda, že odkazy na průběh ukončování studené války a následné mezinárodní transformace a jejich svérázná interpretace jsou silně zastoupeny v rétorice představitelů současného Putinova režimu, která se snaží ospravedlnit ruskou agresi vůči Ukrajině.

Upřeme-li svůj pohled výhradně na spektakulární události přelomu 80. a 90. let minulého století, typicky právě pád Berlínské zdi, sotva pochopíme, jaké dlouhodobé strukturální změny stály v jejich pozadí. Proč například část zemí východního bloku – především Maďarsko a Polsko, ale v menší a méně přiznané míře i Československo – začala přehodnocovat již před rokem 1989 svou zahraniční politiku, která dlouhá léta vycházela z bipolární perspektivy? Proč tak souběžně činily země, kde vládli reformní komunisté i konzervativci stylu Miloše Jakeše?

Jedno z možných vysvětlení spočívá právě ve strukturálních změnách, které se začaly odehrávat dlouho před otevřením přechodů Berlínské zdi. Charakterizovala je stále zřetelnější převaha neoliberálního ekonomického uspořádání a rostoucí přitažlivost západního modernizačního modelu. Sílící dojem, že alternativa není životaschopná nebo přinejmenším konkurenceschopná, podněcoval nejpozději od poloviny 80. let přerod bipolárního mezinárodního řádu v řád unipolární. Menší státy (a nejen ty na východ od železné opony v Evropě) začaly upínat naděje na řešení svých problémů především k západním hospodářským strukturám.

Události v Berlíně před 35 lety bychom tedy neměli interpretovat jako příslovečný bod nula, ale spíše jako podstatný akcelerátor již probíhajících procesů, které vedly k zásadní transformaci mezinárodního řádu a výrazně formovaly podobu současné Evropy. Platí to ostatně o celém „roku zázraků“ 1989.

Autor je historik.

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.
Petr Macinka Komentář

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

Více souvisejících

komentář Berlínská zeď Berlín Německo ndr historie Komunismus

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

včera

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

včera

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

včera

včera

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.

včera

15. dubna 2026 21:20

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

15. dubna 2026 20:13

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

15. dubna 2026 19:51

Je to v rozporu se závěry schůzky s Klempířem, reaguje ČT na návrh mediální novely

Česká televize se poprvé vyjádřila k představenému návrhu na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od příštího roku by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. ČT dala najevo, že preferuje pokračování poplatků. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy