ndr

Berlín, ilustrační foto

Průzkum: Německo ani po 30 letech není "srostlé". Rozdíly pociťují hlavně obyvatelé bývalé NDR

Ani 30 let po znovusjednocení Německa není většina Němců přesvědčena o jednotě země. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Forsa, podle kterého Německo za "srostlé" považuje 47 procent respondentů, zatímco podle 49 procent rozdíly stále převažují. Pro srovnání, v loňském roce anketa skončila poměrem 51 ku 45 procentům ve prospěch úspěšného sjednocení.
K pádu Berlínské zdi došlo v noci z 9. na 10. listopadu 1989. Rozhovor

Berlínskou zeď mám za komunistickou zvůli. Umíraly na ní i děti, rozdělila rodiny. Zbořil ji až omyl, říká pro EZ historik

ROZHOVOR – Zanechala po sobě nelidskost a utrpení. Vyhasínaly na ní lidské životy, včetně těch dětských, rozeštvala rodiny i partnerské vztahy a mnohým ukradla sny i plány na svobodnou budoucnost. Berlínská zeď, od jejíž výstavby uplynulo 13. srpna 59 let, představovala jednu z nějvětších bolševických zvráceností východního socialistického bloku. „Její postavení považuji za komunistickou zvůli, dodnes zůstává mementem. Při pokusu o její překonání bylo zastřeleno 140 občanů. Rozdělení města na Východní a Západní Berlín zasáhlo do lidských životů i osudů. Většina z minuty na minuty ztratila kontakt s rodinou, přišla o své lásky i svá zázemí. A přitom ti lidé se třeba vůbec o politiku nezajímali,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Berlínská zeď

Den pádu berlínské zdi: První se z NDR bez kontrol na Západ dostala lékařka

Prvním občanem východního Německa, který se v den pádu berlínské zdi dostal bez jakéhokoliv zvláštního povolení na Západ, byla lékařka Annemarie Reffertová. Když se 9. listopadu 1989 večer dozvěděla, že východoněmečtí komunisté oznámili otevření hranic, rozhodla se, že si s dcerou udělá krátký výlet na Západ. Zaskočení celníci na hraničním přechodu Marienborn si s nimi zpočátku vůbec nevěděli rady, nakonec je ale přes hranici pustili. Za necelé dvě hodiny, tedy v momentě kdy se v Berlíně hroutila zeď, byly už zase zpátky.
Berlín, ilustrační foto

"Ty jsi ten Východňák." Západní Němci se i dnes dívají na bývalou NDR skrz prsty

I 30 let po pádu berlínské zdi se většina východních Němců cítí být občany druhé kategorie. Třeba v Sasku se tak vnímají dokonce dvě třetiny obyvatel. Může za to vývoj po znovusjednocení Německa v roce 1990, dojem, že i dnes o všem důležitém rozhodují lidé ze Západu, a také přesvědčení, že na ně západní Němci stále hledí skrz prsty. Některé kořeny pocitu méněcennosti navíc podle odborníků sahají i před rok 1989.
Ilustrační foto

Jak ČSSR uspíšila pád berlínské zdi: Historik upozornil na málo známou skutečnost

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.
Frankrut nad Mohanem, finanční srdce Evropy

30 let od sjednocení Německa: Rozdíly mezi východem a západem jsou dodnes markantní

Životní podmínky na východě a západě Německa se od pádu berlínské zdi v listopadu 1989 výrazně sblížily, stále však existují podstatné ekonomické nebo demografické rozdíly. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes při představení výroční zprávy o stavu znovusjednocení Německa řekl zmocněnec vlády pro nové spolkové země Christian Hirte.
Německá vlajka

Hroutící se NDR stále perzekvovala lidi. Pamětnice popisuje dramatický pokus o útěk

I když už se v roce 1989 východoněmecký režim otřásal v základech, neváhal ještě pár měsíců před pádem berlínské zdi posílat lidi do vězení za to, že se ho snažili opustit. Dokládá to i případ tehdy třiadvacetileté Anne Hahnové, která byla v srpnu 1989 odsouzena za to, že se pokusila svéráznou cestou přes dnešní Ázerbájdžán a Írán utéct na Západ.
Vladimír Putin

V Německu našli Putinovu průkazku Stasi, ulehčovala mu verbování agentů

V archivu někdejší východoněmecké tajné policie Stasi byl nalezen identifikační průkaz této nechvalně známé organizace na jméno nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina. Dnes o tom informoval deník Bild, který snímek průkazky s Putinovou fotografií zveřejnil. Putin v Německé demokratické republice (NDR) v 80. letech působil jako agent sovětské tajné služby KGB.
Komunismus

Stasi vykrádala statisíce balíků ze západního Německa ročně, zdůvodnila to mazaně

Východoněmecká tajná policie Stasi systematicky vykrádala balíky zasílané z tehdejšího západního Německa do komunistické Německé demokratické republiky (NDR). Ročně jich podle posledního východoněmeckého ministra pošty Hanse-Jürgena Niehofa byly statisíce. Jen za poslední čtyři roky své existence z nich NDR získala hotovost ve výši kolem 32 milionů marek a zboží v hodnotě deseti milionů marek.
Německá vlajka

28 let po sjednocení Německa: Nižší ekonomické rozdíly, které se však mohou opětovně prohloubit kvůli migraci a demografickým změnám

Berlín - Dnes je svátek sjednocení Německa. I po 28 letech mezi bývalým Západním a Východním Německem zůstávají významné rozdíly, nicméně ty jsou mnohem menší než před deseti lety. Východní Německo se dokázalo ekonomicky rozvinout, nicméně kvůli demografickým změnám a migraci hrozí, že opětovně nebude stačit držet krok se západním Německem.
Jutta Gallusová a Horst Koehler

Hrdinský příběh Jutty Gallusové. Jak se ženě z Checkpointu Charlie podařilo přelstít režim NDR?

Berlín - Před 11 lety měl premiéru film o Sarah Benderové, matce, které se podařilo díky protestům na nechvalně známém hraničním přechodu mezi Západním a Východním Berlínem Checkpoint Charlie, osvobodit své dvě dcery ze spárů režimu bývalé NDR. Jak se ale dotyčná žena skutečná jmenovala, a jaký byl její skutečný příběh? Odpovědi na tyto otázky poskytl server Dw.com.
Muzeum totalitního režimu Valtice

Bývalý občan NDR neuspěl u českého soudu: Rehabilitace za věznění při emigraci zamítnuta

Karlovy Vary - Okresní soud v Karlových Varech dnes zamítl návrh na rehabilitaci v případu bývalého občana NDR Feodora Bittnera. Bittner se v roce 1983 snažil dostat z tehdejší Německé demokratické republiky přes Československo na Západ. Nedaleko Abertam na Karlovarsku byl ale zatčen a strávil 11 dní ve vazbě, než byl vyhoštěn zpět do NDR. Podle soudce Petra Vošty ale chyběly důkazy o tom, že byl Bittner vězněn kvůli své plánované cestě na Západ.

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

20. prosince 2024 20:03

20. prosince 2024 18:39

Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru

Konec epidemie marburského viru ve Rwandě, jak oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO) a rwandská vláda, představuje důležitý milník v boji proti této smrtící infekci. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy