ndr

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Komentář

Němci soudí vraha po 50 letech od činu. Na příkaz Stasi chladnokrevně zabil Poláka

Němci po padesáti letech obžalovali osmdesátiletého muže z Lipska, který na příkaz východoněmecké tajné policie Stasi zabil na hraničním přechodu polského občana.

Německo čeká smutné výročí. Sovětské tanky utopily touhu lidí po svobodě v krvi

Německo si zítra připomene 70 let od velkého protikomunistického povstání. Více než milion lidí v Německé demokratické republice (známé jako Východní Německo) narazilo na těžký odpor v podobě sovětských tanků. Zemřelo přes sto lidí, další komunistické soudy poslaly na smrt nebo na dlouhá léta do vězení. 

Německý prezident chce památník revoluce v NDR. "Srůstání" dopadlo tvrději na východ, přiznal

Německo by mělo vybudovat památník, který by připomínal odvahu východních Němců vedoucí k pádu diktatury v někdejší Německé demokratické republice (NDR). V Postupimi k tomu v projevu k dnešnímu výročí třiceti let od německého znovusjednocení vyzval německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

Průzkum: Německo ani po 30 letech není "srostlé". Rozdíly pociťují hlavně obyvatelé bývalé NDR

Ani 30 let po znovusjednocení Německa není většina Němců přesvědčena o jednotě země. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Forsa, podle kterého Německo za "srostlé" považuje 47 procent respondentů, zatímco podle 49 procent rozdíly stále převažují. Pro srovnání, v loňském roce anketa skončila poměrem 51 ku 45 procentům ve prospěch úspěšného sjednocení.

Rozhovor

Berlínskou zeď mám za komunistickou zvůli. Umíraly na ní i děti, rozdělila rodiny. Zbořil ji až omyl, říká pro EZ historik

ROZHOVOR – Zanechala po sobě nelidskost a utrpení. Vyhasínaly na ní lidské životy, včetně těch dětských, rozeštvala rodiny i partnerské vztahy a mnohým ukradla sny i plány na svobodnou budoucnost. Berlínská zeď, od jejíž výstavby uplynulo 13. srpna 59 let, představovala jednu z nějvětších bolševických zvráceností východního socialistického bloku. „Její postavení považuji za komunistickou zvůli, dodnes zůstává mementem. Při pokusu o její překonání bylo zastřeleno 140 občanů. Rozdělení města na Východní a Západní Berlín zasáhlo do lidských životů i osudů. Většina z minuty na minuty ztratila kontakt s rodinou, přišla o své lásky i svá zázemí. A přitom ti lidé se třeba vůbec o politiku nezajímali,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Den pádu berlínské zdi: První se z NDR bez kontrol na Západ dostala lékařka

Prvním občanem východního Německa, který se v den pádu berlínské zdi dostal bez jakéhokoliv zvláštního povolení na Západ, byla lékařka Annemarie Reffertová. Když se 9. listopadu 1989 večer dozvěděla, že východoněmečtí komunisté oznámili otevření hranic, rozhodla se, že si s dcerou udělá krátký výlet na Západ. Zaskočení celníci na hraničním přechodu Marienborn si s nimi zpočátku vůbec nevěděli rady, nakonec je ale přes hranici pustili. Za necelé dvě hodiny, tedy v momentě kdy se v Berlíně hroutila zeď, byly už zase zpátky.

"Ty jsi ten Východňák." Západní Němci se i dnes dívají na bývalou NDR skrz prsty

I 30 let po pádu berlínské zdi se většina východních Němců cítí být občany druhé kategorie. Třeba v Sasku se tak vnímají dokonce dvě třetiny obyvatel. Může za to vývoj po znovusjednocení Německa v roce 1990, dojem, že i dnes o všem důležitém rozhodují lidé ze Západu, a také přesvědčení, že na ně západní Němci stále hledí skrz prsty. Některé kořeny pocitu méněcennosti navíc podle odborníků sahají i před rok 1989.

Jak ČSSR uspíšila pád berlínské zdi: Historik upozornil na málo známou skutečnost

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.

Lipsko v říjnu 1989 svíral strach. Masakr demonstrantů byl na spadnutí

S odvahou postavit se východoněmeckému režimu, ale zároveň ve strachu, že je nechá zmasakrovat, vyšlo 9. října 1989 v Lipsku do ulic 70.000 lidí. Mezi nimi i Mario Schröder a David Timm, kteří takto atmosféru před 30 lety popisují.

30 let od sjednocení Německa: Rozdíly mezi východem a západem jsou dodnes markantní

Životní podmínky na východě a západě Německa se od pádu berlínské zdi v listopadu 1989 výrazně sblížily, stále však existují podstatné ekonomické nebo demografické rozdíly. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes při představení výroční zprávy o stavu znovusjednocení Německa řekl zmocněnec vlády pro nové spolkové země Christian Hirte.

Káva, čokoláda, pomeranče. Balík ze západního Německo byl jako svátek

Na 25 milionů balíků ročně se zbožím, kterého se ve východním Německu nedostávalo, posílali až do pádu berlínské zdi v listopadu 1989 svým příbuzným za železnou oponou západní Němci. Nejčastěji šlo o kávu, čokoládu, tropické ovoce, cigarety, prací prostředky nebo oblečení.

Útěk před komunisty měl svérázné podoby. Celníci v NDR kontrolovali i mrtvoly

I mrtvoly kontrolovali východoněmečtí celníci před pádem režimu na hranicích se západním Německem, aby zabránili tomu, že někdo takto "maskovaný" z komunistické Německé demokratické republiky (NDR) uprchne na Západ.

Hroutící se NDR stále perzekvovala lidi. Pamětnice popisuje dramatický pokus o útěk

I když už se v roce 1989 východoněmecký režim otřásal v základech, neváhal ještě pár měsíců před pádem berlínské zdi posílat lidi do vězení za to, že se ho snažili opustit. Dokládá to i případ tehdy třiadvacetileté Anne Hahnové, která byla v srpnu 1989 odsouzena za to, že se pokusila svéráznou cestou přes dnešní Ázerbájdžán a Írán utéct na Západ.

V Německu našli Putinovu průkazku Stasi, ulehčovala mu verbování agentů

V archivu někdejší východoněmecké tajné policie Stasi byl nalezen identifikační průkaz této nechvalně známé organizace na jméno nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina. Dnes o tom informoval deník Bild, který snímek průkazky s Putinovou fotografií zveřejnil. Putin v Německé demokratické republice (NDR) v 80. letech působil jako agent sovětské tajné služby KGB.

Stasi vykrádala statisíce balíků ze západního Německa ročně, zdůvodnila to mazaně

Východoněmecká tajná policie Stasi systematicky vykrádala balíky zasílané z tehdejšího západního Německa do komunistické Německé demokratické republiky (NDR). Ročně jich podle posledního východoněmeckého ministra pošty Hanse-Jürgena Niehofa byly statisíce. Jen za poslední čtyři roky své existence z nich NDR získala hotovost ve výši kolem 32 milionů marek a zboží v hodnotě deseti milionů marek.

RECENZE: Útěk ze socialistického panoptika. Na filmu Balón je nudný jen jeho název

RECENZE – Šest neděl v balónu? Ani omylem! Rodině toužící po Západě by bohatě stačila hodina a příznivý vítr. Tak daleko totiž leží vytoužená hranice mezi NDR a NSR – hranice mezi svobodou a smrtí, kterou se ve filmu podle skutečných událostí snaží překonat v horkou jehlou spíchnutém snu všech romantiků

28 let po sjednocení Německa: Nižší ekonomické rozdíly, které se však mohou opětovně prohloubit kvůli migraci a demografickým změnám

Berlín - Dnes je svátek sjednocení Německa. I po 28 letech mezi bývalým Západním a Východním Německem zůstávají významné rozdíly, nicméně ty jsou mnohem menší než před deseti lety. Východní Německo se dokázalo ekonomicky rozvinout, nicméně kvůli demografickým změnám a migraci hrozí, že opětovně nebude stačit držet krok se západním Německem.

Hrdinský příběh Jutty Gallusové. Jak se ženě z Checkpointu Charlie podařilo přelstít režim NDR?

Berlín - Před 11 lety měl premiéru film o Sarah Benderové, matce, které se podařilo díky protestům na nechvalně známém hraničním přechodu mezi Západním a Východním Berlínem Checkpoint Charlie, osvobodit své dvě dcery ze spárů režimu bývalé NDR. Jak se ale dotyčná žena skutečná jmenovala, a jaký byl její skutečný příběh? Odpovědi na tyto otázky poskytl server Dw.com.

Bývalý občan NDR neuspěl u českého soudu: Rehabilitace za věznění při emigraci zamítnuta

Karlovy Vary - Okresní soud v Karlových Varech dnes zamítl návrh na rehabilitaci v případu bývalého občana NDR Feodora Bittnera. Bittner se v roce 1983 snažil dostat z tehdejší Německé demokratické republiky přes Československo na Západ. Nedaleko Abertam na Karlovarsku byl ale zatčen a strávil 11 dní ve vazbě, než byl vyhoštěn zpět do NDR. Podle soudce Petra Vošty ale chyběly důkazy o tom, že byl Bittner vězněn kvůli své plánované cestě na Západ.