Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.
Komunistické Československo na podzim 1989 stále dodržovalo dvoustrannou dohodu o nepouštění občanů východního Německa na Západ. Maďarsko od poloviny září tuto dohodu přestalo respektovat a československé vedení přestalo pouštět do Maďarska východoněmecké občany. Ti se však začali hromadit právě na západoněmecké ambasádě v Praze.
Československý postoj byl podle Tůmy koherentní: Uprchlická krize byla záležitostí obou německých států, do které nebude zasahovat. "S tímto argumentem například odmítala zřídit dodatečné ubytovací kapacity mimo prostory velvyslanectví Spolkové republiky Německo, na druhou stranu ale přes výzvy vedení NDR příliš nebránila východoněmeckým občanům dostat se do areálu ambasády," řekl.
"Československé vedení bylo ze vzniklé situace nešťastné. Měli tu demonstraci 21. srpna, 28. října, pořád se něco dělo, a teď takovýto problém uprostřed Prahy, kde bylo deset televizních štábů, které všechno natáčely a s každým mluvily. Pro občany Československa to byl další signál, že se něco děje," uvedl Tůma.
Představitelé komunistických stran v ČSSR a NDR se přitom vzájemně ubezpečovali, že jsou nejdůležitějšími spojenci - jediní, kteří si v době změn ve východním bloku stále rozumějí.
Koncem září si komunistické vedení Československa začalo uvědomovat neúnosnost situace. "Do východního Berlína poslalo návrh, aby byli východoněmečtí občané převezeni autobusy do západního Německa přes území NDR, kde budou formálně zbaveni občanství," líčí historik, podle nějž dala oběma německým státům de facto návod na východisko z krize. Dohoda byla skutečně uzavřena a oznámit to na pražské velvyslanectví přijel 30. září sám západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher.
Hned po odjezdu první skupiny utečenců však na velvyslanectví dorazily nové davy lidí, 3. října proto byly uzavřeny hranice mezi ČSSR a NDR. "Východoněmeckou veřejností to bylo přijato silně negativně, neboť Československo bylo tou dobou poslední zemí, kam mohli jezdit na nákupy," popisuje historik složitost tehdejších poměrů.
Hned 4. října vypukly velké nepokoje v Drážďanech, kde se tisíce lidí chtěly dostat do vlaků směřujících do Prahy. "Začaly tím masové demonstrace po celé NDR, které vyvrcholily zlomovou demonstrací v Lipsku 9. října, proti níž policie nezasáhla," dodal Tůma.
Po rezignaci generálního tajemníka vládnoucí Sjednocené socialistické strany Německa (SED) Ericha Honeckera 18. října nové "gorbačovské" vedení komunistické strany hranice do ČSSR opět otevřelo. Ve snaze dostat se na Západ se opět tisíce Němců začaly valit do Československa, které je už s více méně otevřeným souhlasem NDR začalo posílat do Spolkové republiky. První listopadový víkend zahltily tisíce východních Němců severní a západní Čechy. Přes území Československa přejelo kolem 40.000 lidí, kterým československé úřady daly svolení k výjezdu na Západ.
"Nebylo divu, že československému vedení nevydržely nervy a apelovalo na východní Berlín, aby lidi na Západ pouštěl rovnou, když už je pouští. Proč by měli jezdit složitě přes Československo a komplikovat tu situaci?" popisuje Tůma uvažování tehdejších komunistických elit v ČSSR.
Podle něj se zde projevil zajímavý fenomén, kdy jednotlivé státy východního bloku začaly jeden po druhém hrát samy za sebe a tím současně podkopávat pozici ostatních.
Mezitím ve východním Berlíně pod tlakem okolností již připravovali návrh zákona, který měl od Nového roku 1990 umožnit občanům NDR svobodně vycestovat do západního Německa. "Dne 3. listopadu přišlo vedení SED naléhání z Prahy, ať situaci s exodem východních Němců na Západ vyřeší tak, aby nemuseli jezdit přes Československo," uzavírá Tůma. Dodal, že zamýšlené rozhodnutí NDR otevřít hranice se tím urychlilo. Zeď padla 9. listopadu 1989, Sametová revoluce v Československu vypukla o pár dní později.
Související
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Sametové revoluci předcházela jedna z velkých tragédií na české železnici
historie , Československo , Komunismus , ndr , Berlínská zeď , Německo , Velvyslanectví: Německo
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
před 42 minutami
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
před 1 hodinou
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
před 1 hodinou
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
před 2 hodinami
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
před 3 hodinami
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
před 3 hodinami
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
před 4 hodinami
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
před 4 hodinami
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
před 5 hodinami
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
před 5 hodinami
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
před 5 hodinami
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 6 hodinami
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 6 hodinami
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 7 hodinami
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 7 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 7 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 8 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
před 8 hodinami
Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí
před 8 hodinami
Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka
Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák