Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.
Komunistické Československo na podzim 1989 stále dodržovalo dvoustrannou dohodu o nepouštění občanů východního Německa na Západ. Maďarsko od poloviny září tuto dohodu přestalo respektovat a československé vedení přestalo pouštět do Maďarska východoněmecké občany. Ti se však začali hromadit právě na západoněmecké ambasádě v Praze.
Československý postoj byl podle Tůmy koherentní: Uprchlická krize byla záležitostí obou německých států, do které nebude zasahovat. "S tímto argumentem například odmítala zřídit dodatečné ubytovací kapacity mimo prostory velvyslanectví Spolkové republiky Německo, na druhou stranu ale přes výzvy vedení NDR příliš nebránila východoněmeckým občanům dostat se do areálu ambasády," řekl.
"Československé vedení bylo ze vzniklé situace nešťastné. Měli tu demonstraci 21. srpna, 28. října, pořád se něco dělo, a teď takovýto problém uprostřed Prahy, kde bylo deset televizních štábů, které všechno natáčely a s každým mluvily. Pro občany Československa to byl další signál, že se něco děje," uvedl Tůma.
Představitelé komunistických stran v ČSSR a NDR se přitom vzájemně ubezpečovali, že jsou nejdůležitějšími spojenci - jediní, kteří si v době změn ve východním bloku stále rozumějí.
Koncem září si komunistické vedení Československa začalo uvědomovat neúnosnost situace. "Do východního Berlína poslalo návrh, aby byli východoněmečtí občané převezeni autobusy do západního Německa přes území NDR, kde budou formálně zbaveni občanství," líčí historik, podle nějž dala oběma německým státům de facto návod na východisko z krize. Dohoda byla skutečně uzavřena a oznámit to na pražské velvyslanectví přijel 30. září sám západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher.
Hned po odjezdu první skupiny utečenců však na velvyslanectví dorazily nové davy lidí, 3. října proto byly uzavřeny hranice mezi ČSSR a NDR. "Východoněmeckou veřejností to bylo přijato silně negativně, neboť Československo bylo tou dobou poslední zemí, kam mohli jezdit na nákupy," popisuje historik složitost tehdejších poměrů.
Hned 4. října vypukly velké nepokoje v Drážďanech, kde se tisíce lidí chtěly dostat do vlaků směřujících do Prahy. "Začaly tím masové demonstrace po celé NDR, které vyvrcholily zlomovou demonstrací v Lipsku 9. října, proti níž policie nezasáhla," dodal Tůma.
Po rezignaci generálního tajemníka vládnoucí Sjednocené socialistické strany Německa (SED) Ericha Honeckera 18. října nové "gorbačovské" vedení komunistické strany hranice do ČSSR opět otevřelo. Ve snaze dostat se na Západ se opět tisíce Němců začaly valit do Československa, které je už s více méně otevřeným souhlasem NDR začalo posílat do Spolkové republiky. První listopadový víkend zahltily tisíce východních Němců severní a západní Čechy. Přes území Československa přejelo kolem 40.000 lidí, kterým československé úřady daly svolení k výjezdu na Západ.
"Nebylo divu, že československému vedení nevydržely nervy a apelovalo na východní Berlín, aby lidi na Západ pouštěl rovnou, když už je pouští. Proč by měli jezdit složitě přes Československo a komplikovat tu situaci?" popisuje Tůma uvažování tehdejších komunistických elit v ČSSR.
Podle něj se zde projevil zajímavý fenomén, kdy jednotlivé státy východního bloku začaly jeden po druhém hrát samy za sebe a tím současně podkopávat pozici ostatních.
Mezitím ve východním Berlíně pod tlakem okolností již připravovali návrh zákona, který měl od Nového roku 1990 umožnit občanům NDR svobodně vycestovat do západního Německa. "Dne 3. listopadu přišlo vedení SED naléhání z Prahy, ať situaci s exodem východních Němců na Západ vyřeší tak, aby nemuseli jezdit přes Československo," uzavírá Tůma. Dodal, že zamýšlené rozhodnutí NDR otevřít hranice se tím urychlilo. Zeď padla 9. listopadu 1989, Sametová revoluce v Československu vypukla o pár dní později.
Související
Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace
Velká pardubická se jezdí již 150 let. V historii ji vyhrála pouze jedna žena
historie , Československo , Komunismus , ndr , Berlínská zeď , Německo , Velvyslanectví: Německo
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
včera
V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly
Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.
Zdroj: Libor Novák