Berlínská zeď

Frank-Walter Steinmeier.

Německo si připomíná osudové datum, podle Steinmeiera spojuje slzy i radost

Být Němcem znamená nést si v srdci radost i slzy. Dnes to prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti připomínky 9. listopadu. V tento den v roce 1918 byla v Německu vyhlášena republika, v roce 1938 nacisté rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc a v roce 1989 padla berlínská zeď.
Frank-Walter Steinmeier

Steinmeier: Berlínská zeď vznikla ze lži

Berlínská zeď před 60 lety vznikla ze lži, podle které východní Německou demokratickou republiku (NDR) ze Západu ohrožoval fašismus, ve skutečnosti byla důkazem toho, že komunistický režim ztratil důvěru svých občanů.
Berlínská zeď, ilustrační fotografie.

Berlínská zeď začala růst před 60 lety. Stala se symbolem studené války

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila - zahynulo při tom 140 osob. Zeď padla 9. listopadu 1989.
K pádu Berlínské zdi došlo v noci z 9. na 10. listopadu 1989. Rozhovor

Berlínskou zeď mám za komunistickou zvůli. Umíraly na ní i děti, rozdělila rodiny. Zbořil ji až omyl, říká pro EZ historik

ROZHOVOR – Zanechala po sobě nelidskost a utrpení. Vyhasínaly na ní lidské životy, včetně těch dětských, rozeštvala rodiny i partnerské vztahy a mnohým ukradla sny i plány na svobodnou budoucnost. Berlínská zeď, od jejíž výstavby uplynulo 13. srpna 59 let, představovala jednu z nějvětších bolševických zvráceností východního socialistického bloku. „Její postavení považuji za komunistickou zvůli, dodnes zůstává mementem. Při pokusu o její překonání bylo zastřeleno 140 občanů. Rozdělení města na Východní a Západní Berlín zasáhlo do lidských životů i osudů. Většina z minuty na minuty ztratila kontakt s rodinou, přišla o své lásky i svá zázemí. A přitom ti lidé se třeba vůbec o politiku nezajímali,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Mödlareuth

Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice

Celý svět si nedávno připomínal 30. výročí pádu Berlínské zdi, která ze dne na den rozdělila nejen německou metropoli, nýbrž i rodiny a přátele. Bariéry však za Studené války neprocházely pouze městy, nýbrž i vesnicemi. Příkladem je Mödlareuth, malá obec ležící na pomezí Bavorska a Durynska. O té informovala britská rozhlasová stanice BBC.
David-Maria Sassoli

I v Evropském parlamentu si včera připomněli pád Berlínské zdi

Německo a další země Evropské unie si od minulého týdne připomínají pád Berlínské zdi z roku 1989 a ani unijní instituce nezůstávají pozadu. Na půdě Evropského parlamentu si europoslanci včera v rámci ceremonie k třicetiletému výročí od pádu zdi, jež po desetiletí rozdělovala nejen Německo ale i celou Evropu na dvě sféry, připomněli události podzimu roku 1989, ale také to, jak křehká demokracie může být.
Berlínská zeď

Jak rok 1989 změnil svět?

Je tomu už 30 let, co se zhroutila berlínská zeď, betonové monstrum, které rozdělilo německou metropoli na západ a východ. Její výstavba se v srpnu 1961 stala se jedním ze symbolů studené války rozdělujícím nejen svět, ale i celé město. Britská rozhlasová stanice BBC připomněla vývoj následující po jejím pádu.
Rakouský Parlament je reprezentativní budova stojící nedaleko vídeňské radnice a Hofburgu na okružním výstavním bulváru Ringstrasse ve středu města. Budovu navrhl a její stavbu zrealizoval na konci 19. století architekt Theophil von Hansen s odkazem na starověké řecké stavitelství, což pozná i laik na první pohled. Před vstupem nelze přehlédnout fontánu a sousoší se sochou znázorňující Pallas-Athénu, bohyni moudrosti.

Berlín v tom nebyl sám. Rozdělená byla i Vídeň. Proč v ní nevyrostla zeď?

Byl Berlín skutečně jediným městem rozděleným na západ a východ? Svým způsobem ano. Podobný osud nicméně hrozil i rakouské Vídni, kterou po druhé světové válce taktéž spravovaly vítězné mocnosti. Čemu mohou Vídeňané vděčit, že jejich město taktéž nerozdělila zeď? A proč se Rakousko nestalo součástí Východního bloku, když je z velké části osvobodil SSSR? O tom informoval Timetravel-Vienna.at.
Sídlo Evropského parlamentu

Co má Evropský parlament na programu tento týden? Veřejná slyšení kandidátů do Komise, dětská práva nebo Turecko

Na půdě Evropského parlamentu bude i v tomto týdnu poměrně rušno. Nejvýznamnější agendy se budou řešit přesně uprostřed týdne, ve středu proběhnou debaty ohledně práv dětí nebo Turecka. I čtvrtek bude v europarlamentu rušným dnem – poslanci si připomenou pád Berlínské zdi, opět se dostanou k záležitosti migrace a na programu jsou i veřejná slyšení tří kandidátů na posty komisařů nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Donald Trump

Berlínský spolek poslal Trumpovi 2,7 tuny těžký kus berlínské zdi

Berlínský spolek pro otevřenou společnost poslal do Washingtonu jako dárek prezidentovi Donaldu Trumpovi kus berlínské zdi. Bílý dům se 2,7 tuny těžký kámen, který se před jeho branami ocitl dnes ráno, zdráhá přijmout. Agentuře DPA to řekl zástupce spolku Initiative Offene Gesellschaft Jörg Waschescio.
Frank-Walter Steinmeier

Frustrace, nenávist...Berlínská zeď padla, vyrostly jiné, varuje Steinmeier

Berlínská zeď sice v roce 1989 padla, ale v Německu od té doby podle prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera vyrostla řada nových zdí - z frustrace, nenávisti i odcizení. Němci je musejí strhnout. Steinmeier, který spoluobčany vyzval k ochraně demokracie, to dnes řekl v projevu u Braniborské brány v Berlíně, kde vyvrcholily oslavy 30. výročí pádu berlínské zdi, která právě tudy vedla.
Konec demokracie, ilustrační foto

Svět o 30 letech demokracie v Česku: Postkomunistická Evropa se bojí ohrožení

30. výročí Sametové revoluce klepe na dveře a pražskou Národní třídu opět zaplaví davy obránců svobody a demokracie. 17. listopad se totiž s velkou pravděpodobností ponese v duchu protestů proti vládě Andreje Babiše tolerované komunisty a obav z příchodu nové diktatury. A nejen u nás! Euronews.com informoval, že i další postkomunistické země nejsou se současnou situací spokojené.
Tomáš Petříček

Pád berlínské zdi je podle Petříčka mezníkem na cestě ke svobodě

Pád berlínské zdi je podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka jedním z mezníků na cestě k naší vlastní svobodě. Šéf české diplomacie to dnes řekl českým veřejnoprávním médiím v Berlíně, kde se účastní oslav 30. výročí pádu berlínské zdi. Na společné recepci se během nich setká s německým ministrem zahraničí Heikem Maasem i dalšími evropskými kolegy.
Německá kancléřka Angela Merkelová

Merkelová v projevu k pádu berlínské zdi citovala Havla

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes v projevu u příležitosti 30. výročí pádu berlínské zdi citovala někdejšího disidenta a pozdějšího československého prezidenta Václava Havla a jeho přínos k tehdejším událostem. Vzpomněla na oběti komunistického režimu a zdůraznila, že demokracii a právní stát nelze brát jako samozřejmost. Odpovědností Evropy je hodnoty svobody bránit, řekla.
Německo slaví 30. výročí pádu berlínské zdi

Německo slaví 30. výročí pádu berlínské zdi, přijel i Zeman

Německo dnes slaví 30. výročí pádu berlínské zdi. Přelomovou historickou událost z 9. listopadu 1989 si připomenou lidé po celé zemi, hlavní akce se pak uskuteční v německé metropoli, kterou betonová stavba dělila přes 28 let. Oslav se zúčastní i český prezident Miloš Zeman a ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Schröder, Gerhard

Německý expremiér Schröder děkuje Čechům za podíl na pádu Berlínské zdi

Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu berlínské zdi v roce 1989, řekl dnes ČTK bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. To, co se tehdy odehrálo na západoněmecké ambasádě v Praze, kde se po tisících shromaždovali východní Němci toužící vycestovat na Západ, bylo podle něj jedinečné a přispělo ke scelování Německa. Schröder to řekl v Berlíně po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem.
Heiko Maas

Ministr Maas poděkoval USA za podíl na pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa

Německo vděčí za svou svobodu a jednotu v rozhodující míře Spojeným státům, řekl dnes po jednání se svým americkým protějškem Mikem Pompeem šéf německé diplomacie Heiko Maas. Ocenil tak roli, kterou USA sehrály během studené války i po pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989, jehož 30. výročí Německo oslaví v sobotu.
Berlínská zeď

Před 30 lety padla berlínská zeď. Zhroutila se i v důsledku tlaku ČSSR

K pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989 nepřímo přispěl i tlak tehdejšího komunistického Československa. Československému vedení totiž stále více vadilo, že přes západoněmeckou ambasádu v Praze utíkají tisíce východních Němců na Západ, a proto po Německé demokratické republice (NDR) požadovalo, aby situaci vyřešila.
Berlínská zeď

Berlínská zeď padla před 30 lety, následky rozdělení města a země ale přetrvávají dál

Betonová zeď, která na bezmála tři desítky let vytvořila ze západního Berlína uzavřený ostrov ve východním bloku, vyrostla ve vší tajnosti v srpnu 1961. Měla zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. A byť padla už před 30 lety, 9. listopadu 1989, následky někdejšího rozdělení města a země přetrvávají dál.

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha

Velikonoce má podle předpovědi doprovázet velmi teplé počasí, ve čtvrtek jim ale bude předcházet přechod studené fronty přes Česko. Meteorologové v souvislosti s ní varují před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy