Berlínská zeď začala růst před 60 lety. Stala se symbolem studené války

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila - zahynulo při tom 140 osob. Zeď padla 9. listopadu 1989.

Zeď měřila celkově 155 kilometrů. Třetina z nich rozřízla Berlín od severu k jihu, zatímco další dvě třetiny izolovaly západní Berlín od zbytku východního Německa. Zeď z velké části tvořily betonové bloky vysoké 3,6 metru a zakončené válcem, který měl všechny odradit od případných pokusů o přelezení. Na východní straně zdi se táhlo pečlivě střežené "území nikoho, které hlídalo 11.500 vojáků na 302 strážních věžích a ve 20 bunkrech. Lampy, rozmístěné podél zdi, z ní činily v noci nejjasnější místo ve městě, v kontrastu s jinak temným zbytkem východního Berlína. Celé dílo doplňovaly poplašné hlásiče, příkopy a ostnaté dráty.

Zeď měla sedm oficiálních přechodů. Nejslavnějším z nich byl Checkpoint Charlie na ulici Friedrichstrasse mezi západní čtvrtí Kreuzberg a východní Mitte. Dnes tu existuje Muzeum zdi. Navzdory všem opatřením se zeď pokoušelo překonat mnoho lidí, často s tragickým výsledkem. Podle památníku Berlínské zdi tu mezi léty 1961 a 1989 zahynulo nejméně 136 lidí z celkových asi 5000 pokusů o překonání zdi.

Otázka budoucího statusu Německa vyvolávala spory mezi Sovětským svazem a západními mocnostmi už během druhé světové války. Po jejím ukončení byl Berlín, stejně jako celé Německo, rozdělen do čtyř okupačních sektorů, spravovaných USA, Francií, Británií a Sovětským svazem. Neshody mezi někdejšími válečnými spojenci vyvrcholily v roce 1949 vznikem dvou německých států s odlišnými politickými a ekonomickými systémy. Na území sjednocených západních sektorů byla vyhlášena Německá spolková republika, zatímco na východě vznikla pod kuratelou Sovětského svazu Německá demokratická republika. Berlín, ač zcela obklopen územím východního Německa, zůstal rozdělen mezi oba státy.

Pro obyvatele NDR představoval Berlín jedinečnou příležitost k nahlédnutí za železnou oponu, a to zejména poté, co byla vnitroněmecká hranice počátkem 50. let obehnána plotem a stala se prakticky neprostupnou. Dostat se do Západního Berlína bylo naproti tomu jednoduché. Stačilo nastoupit na nadzemní dráhu a za několik minut se člověk ocitl na druhé straně hranice. Řada obyvatel východní části Berlína tak například pravidelně dojížděla do západní části za prací. Ne všichni se vrátili zpět.

Desetitisíce uprchlíků, kteří každoročně o režimu Waltera Ulbrichta "hlasovali nohama", představovaly pro vedení NDR nejenom propagandistický, ale také hospodářský problém. Ze zhruba tří milionů osob, které v letech 1949 až 1961 uprchly, byla drtivá většina v produktivním věku, a navíc šlo obvykle o kvalifikované pracovníky.

Souhlas s výstavbou zdi získali východoněmečtí představitelé na poradě prvních tajemníků komunistických stran počátkem srpna 1961. Přípravy na zřízení "protinacistické obranné zdi" se před veřejností podařilo do poslední chvíle udržet v tajnosti.

Jednotky východoněmecké policie, vojska a lidových milicí vyrazily do berlínských ulic v noci na 13. srpna a během několika hodin rozdělily spící město kotouči ostnatého drátu a kamennými náspy. Západ budování zdi jen bezmocně přihlížel. K přechodu mezi americkým a sovětským sektorem Checkpoint Charlie sice najely americké tanky, ale tím se reakce Západu vyčerpala. Dodnes se vedou spory o to, zda západní velmoci byly o chystaném postavení bariéry dopředu informovány svými tajnými službami, či zda šlo skutečně o blesk z čistého nebe, jak tvrdili někteří tehdejší představitelé Spolkové republiky.

Provizorní bariéry mezi západním a východním Berlínem byly zanedlouho nahrazeny bytelnějšími překážkami a nakonec získaly podobu skoro čtyři metry vysoké zdí z betonových panelů. Vedle vyrostlo průběžně zdokonalované opevnění, skládající se z příkopů, plotů z ostnatého drátu, minových polí a samostřílů. Na odvážlivce, jemuž se tyto nástrahy podařilo překonat, čekali bdělí pohraničníci, kteří měli rozkaz zastavit "narušitele" i střelbou. Už 24. srpna 1961 se obětí tohoto příkazu stal Günter Litfin (24). Podobný osud stihl celkem 140 osob. Úplně poslední obětí byl v březnu 1989 Winfried Freudenberg. Zahynul při nehodě během pokusu přeletět hranici v balonu. Sedm měsíců poté berlínská zeď padla.

Zeď rozdělovala Berlín 28 let. Stejně rychle jako vyrostla, však nakonec i zmizela. Uvolnění poměrů v Polsku a Maďarsku v roce 1989, jehož vedlejším důsledkem byla mohutná vlna východoněmeckých zájemců o vystěhování na Západ, nemohlo vedení NDR ignorovat. A tak 10. listopadu 1989 nechalo otevřít hraniční přechody do západního Německa. V euforii pak začali lidé do Berlínské zdi vyrážet průchody. Symbol studené války padl a cesta ke znovusjednocení Německa v říjnu 1990 byla otevřená. Demolice zdi začala 13. června 1990 a skončila v roce 1994.

Německo si připomíná 60 let od stavby berlínské zdi

Německo si dnes připomíná 60 let od výstavby berlínské zdi, která si za dobu své existence vyžádala nejméně 140 obětí. Betonová bariéra obklopující Západní Berlín padla na sklonku roku 1989, ačkoli tehdejší dlouholetý východoněmecký vůdce Erich Honecker ještě v lednu téhož roku tvrdil, že zeď bude stát i za dalších 100 let.

Ústřední vzpomínková akce se koná před kaplí Smíření v ulici Bernauer Strasse, kde je Památník berlínské zdi. S projevy tam vystoupí německý prezident Frank-Walter Steinmeier a také berlínský starosta Michael Müller. V památníku promluví i dvě pamětnice o tom, co znamenala rozhodnutí odejít na Západ, nebo naopak v totalitní Německé demokratické republice zůstat.

Hlavní pietní událost bude provázet řada vzpomínkových akcí, například třídenní festival krátkých a dokumentárních filmů pod otevřeným nebem. Tématem je berlínská zeď. V ulici Bernauer Strasse, která se do dějin zapsala dramatickými útěky přes okna domů stojících na hranici či tunely, pořádá Památník berlínské zdi, prohlídky s průvodci. Průvodci budou na různých místech areálu, kde je lidé mohou s otázkami o historii oslovovat.

Související

Frank-Walter Steinmeier.

Německo si připomíná osudové datum, podle Steinmeiera spojuje slzy i radost

Být Němcem znamená nést si v srdci radost i slzy. Dnes to prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti připomínky 9. listopadu. V tento den v roce 1918 byla v Německu vyhlášena republika, v roce 1938 nacisté rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc a v roce 1989 padla berlínská zeď.
Frank-Walter Steinmeier

Steinmeier: Berlínská zeď vznikla ze lži

Berlínská zeď před 60 lety vznikla ze lži, podle které východní Německou demokratickou republiku (NDR) ze Západu ohrožoval fašismus, ve skutečnosti byla důkazem toho, že komunistický režim ztratil důvěru svých občanů.

Více souvisejících

Berlínská zeď Německo historie Berlín studená válka

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Petr Pavel

Pavlova slova o Ukrajině zajímají Rusko, řekl zpravodaj televize Welt

Rusko pečlivě sleduje prohlášení českého prezidenta Petra Pavla, že Kyjev má kvůli docházejícím zbrojním zásobám Západu jen jedinou šanci na vytlačení ruských vojsk z Ukrajiny. Dnes to v německé televizi Welt řekl moskevský zpravodaj této stanice. Pavel v úterý navštívil Berlín, kde opakovaně hovořil o tom, že letošní rok považuje pro válku na Ukrajině za rozhodující. 

Aktualizováno včera

Kongres USA

V Kongresu zpovídali ředitele TikToku, členy výboru uklidnit nedokázal

Šéfovi sociální sítě TikTok Shou Zi Chewovi se dnes nepodařilo uklidnit skepticky naladěné členy výboru pro energetiku a obchod americké Sněmovny reprezentantů ohledně bezpečnosti dat a moderace obsahu na platformě. Pro zákaz TikToku se vyslovili přední senátoři jako demokrat Michael Bennet či republikán Marco Rubio. 

Aktualizováno včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU zahájila summit o Ukrajině, k lídrům promluvil Zelenskyj

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes odpoledne v Bruselu pravidelný summit, jehož hlavními tématy jsou další pomoc Ukrajině v obraně proti ruské agresi a podpora zelené evropské ekonomiky. Na úvod jednání se s nimi na dálku spojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby jim přiblížil aktuální vývoj války a další potřeby své země. 

Aktualizováno včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu se nevzdává justiční reformy. Kritice navzdory

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes večer v televizním vystoupení prohlásil, že hodlá pokračovat ve svém záměru prosadit "zodpovědné justiční reformy" a že udělá vše pro zklidnění situace v zemi. Premiér promluvil k národu v době masových protestů proti reformě soudnictví, která podle demonstrantů povede k oslabení izraelské demokracie. 

Aktualizováno včera

Leopard 2 A7, autor: Boevaya mashina

Finsko poskytne Ukrajině další tři tanky Leopard, šest jich pošle Španělsko

Finský prezident Sauli Niinistö schválil 14. balík obranné pomoci Ukrajině, jehož součástí jsou i další tři tanky Leopard. Na tiskové konferenci to dnes podle agentury Reuters uvedl finský ministr obrany Antti Kaikkonen. K ukrajinské žádosti o dodání stíhaček Hornet se ale ministr staví negativně. Španělské ministerstvo obrany počítá s tím, že Ukrajině na konci příštího týdne pošle šest tanků Leopard 2A4.

včera

Aktualizováno včera

Policie Francie

Ve Francii proběhlo další kolo stávek, provázely jej násilnosti

Demonstranti dnes ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií, uvedla agentura Reuters. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Při zásazích utrpělo zranění 123 policistů a bylo zatčeno 80 lidí. 

včera

Patrik Schick

Po roce byl vyhlášen českým Fotbalistou roku opět reprezentační útočník Schick

Tradiční českou anketu o nejlepšího českého hráče „Fotbalista roku“ vyhrál letos stejně jako loni reprezentační útočník Patrik Schick. Sedmadvacetiletý forvard oblékající na klubové úrovni dres německého Leverkusenu, jenž je momentálně ve stavu zraněných a neúčastní se aktuálního reprezentačního srazu na úvod kvalifikace na mistrovství Evropy 2024, ovládl 58. ročník ankety pod hlavičkou Fotbalové asociace ČR (FAČR), když o více než 200 bodů vyhrál před druhým záložníkem Antonínem Barákem z Fiorentiny. Na třetím místě pak skončil plzeňský gólman Jindřich Staněk. 

Aktualizováno včera

Hasiči

Hasiči zasahovali u požáru skládky u Benátek nad Jizerou, platil druhý stupeň

Hasiči dnes v podvečer vyjížděli k požáru skládky komunálního odpadu u Benátek nad Jizerou na Mladoboleslavsku. Hořelo na ploše zhruba 40 krát 70 metrů. Hasiči vyhlásili druhý stupeň poplachu ze čtyř možných. Požár dostali pod kontrolu, zásah ale ještě neukončili. Místo budou přes noc hlídat a ráno rozhodnou o dalším postupu, řekl ČTK po 20:00 mluvčí středočeských hasičů Jan Sýkora.

včera

Aktualizováno včera

Ukrajinská armáda

Ukrajinci se opravili. Rusové se z Nové Kachovky na jihu země nestáhli

Ruské síly nadále zůstávají v Nové Kachovce v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl dnes na sociálních sítích generální štáb ukrajinské armády. Doplnil že jeho předchozí trzení o stažení ruské armády z města bylo chybné. K omylu podle něj došlo kvůli nesprávné interpretaci dostupných údajů.

včera

Ilustrační fotografie.

Ukrajina dala Raiffeisen Bank International na seznam sponzorů války

Ukrajina zařadila rakouskou bankovní skupinu Raiffeisen Bank International (RBI) na svůj seznam "mezinárodních sponzorů války" vzhledem k pokračujícímu podnikání instituce v Rusku a na okupovaném východě Ukrajiny. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké ukrajinské agentury pro předcházení korupci NAZK. 

Aktualizováno včera

Marian Jurečka

Jurečka se hájí ve věci odvolání šéfa úřadu práce. Odstupovat nehodlá

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) je přesvědčen o tom, že při odvolání generálního ředitele úřadu práce Viktora Najmona postupoval podle služebního zákona. Své výhrady bývalému šéfovi opakovaně sdělil. Pokud má Najmon pochybnosti, může se obrátit na ministerstvo vnitra či soud. Jurečka to dnes řekl novinářům. Výzvy k odstoupení považuje za absurdní.

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Trumpova kauza se dnes projednávat nebude, informuje CNN

Velká porota v New Yorku, která vyšetřuje údajnou roli exprezidenta Donalda Trumpa v platbě za mlčenlivost pornohvězdy Stormy Daniels, se na svém dnešním zasedání podle dvou informovaných zdrojů televize CNN tímto případem zabývat nebude. Porota při jednom zasedání obvykle projednává několik případů, připomíná stanice. Další zasedání bude v pondělí.

včera

Aktualizováno včera

TikTok

Britský parlament zakáže TikTok na služebních telefonech zaměstnanců

Britský parlament zakáže čínskou aplikaci TikTok na všech služebních zařízeních a v širší parlamentní síti s odkazem na kybernetickou bezpečnost. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Mluvčí TikToku opatření označil za chybné a uvedl, že vychází z mylných představ o společnosti. Stejný krok minulý týden učinila i britská vláda, jež následovala řadu západních zemí, které tak již z bezpečnostních důvodů učinily.

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

Bohuslav Svoboda

Svoboda chce, aby se městská policie omluvila Železnému za zveřejnění videa

Městská policie v Praze (MPP) podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nebyla oprávněna zveřejnit videozáznam zachycující řešení přestupku moderátora České televize Jakuba Železného v centru města. Zásah strážníků byl profesionálně správný, pochybením je zpracování a forma zveřejnění videozáznamu, uvedl primátor. 

včera

Není možné znovu jednat o dohodě o Severním Irsku, vzkazuje britská vláda

Londýn nebude znovu vyjednávat o žádné části přepracované dohody o novém uspořádání pro Severní Irsko, na níž se dohodl s Evropskou unií na konci února. Neučiní tak ani navzdory výzvám největší severoirské unionistické strany, která má k textu velké výhrady a už rok kvůli nesouhlasu s pobrexitovým režimem bojkotuje místní samosprávu. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy