Berlínská zeď začala růst před 60 lety. Stala se symbolem studené války

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila - zahynulo při tom 140 osob. Zeď padla 9. listopadu 1989.

Zeď měřila celkově 155 kilometrů. Třetina z nich rozřízla Berlín od severu k jihu, zatímco další dvě třetiny izolovaly západní Berlín od zbytku východního Německa. Zeď z velké části tvořily betonové bloky vysoké 3,6 metru a zakončené válcem, který měl všechny odradit od případných pokusů o přelezení. Na východní straně zdi se táhlo pečlivě střežené "území nikoho, které hlídalo 11.500 vojáků na 302 strážních věžích a ve 20 bunkrech. Lampy, rozmístěné podél zdi, z ní činily v noci nejjasnější místo ve městě, v kontrastu s jinak temným zbytkem východního Berlína. Celé dílo doplňovaly poplašné hlásiče, příkopy a ostnaté dráty.

Zeď měla sedm oficiálních přechodů. Nejslavnějším z nich byl Checkpoint Charlie na ulici Friedrichstrasse mezi západní čtvrtí Kreuzberg a východní Mitte. Dnes tu existuje Muzeum zdi. Navzdory všem opatřením se zeď pokoušelo překonat mnoho lidí, často s tragickým výsledkem. Podle památníku Berlínské zdi tu mezi léty 1961 a 1989 zahynulo nejméně 136 lidí z celkových asi 5000 pokusů o překonání zdi.

Otázka budoucího statusu Německa vyvolávala spory mezi Sovětským svazem a západními mocnostmi už během druhé světové války. Po jejím ukončení byl Berlín, stejně jako celé Německo, rozdělen do čtyř okupačních sektorů, spravovaných USA, Francií, Británií a Sovětským svazem. Neshody mezi někdejšími válečnými spojenci vyvrcholily v roce 1949 vznikem dvou německých států s odlišnými politickými a ekonomickými systémy. Na území sjednocených západních sektorů byla vyhlášena Německá spolková republika, zatímco na východě vznikla pod kuratelou Sovětského svazu Německá demokratická republika. Berlín, ač zcela obklopen územím východního Německa, zůstal rozdělen mezi oba státy.

Pro obyvatele NDR představoval Berlín jedinečnou příležitost k nahlédnutí za železnou oponu, a to zejména poté, co byla vnitroněmecká hranice počátkem 50. let obehnána plotem a stala se prakticky neprostupnou. Dostat se do Západního Berlína bylo naproti tomu jednoduché. Stačilo nastoupit na nadzemní dráhu a za několik minut se člověk ocitl na druhé straně hranice. Řada obyvatel východní části Berlína tak například pravidelně dojížděla do západní části za prací. Ne všichni se vrátili zpět.

Desetitisíce uprchlíků, kteří každoročně o režimu Waltera Ulbrichta "hlasovali nohama", představovaly pro vedení NDR nejenom propagandistický, ale také hospodářský problém. Ze zhruba tří milionů osob, které v letech 1949 až 1961 uprchly, byla drtivá většina v produktivním věku, a navíc šlo obvykle o kvalifikované pracovníky.

Souhlas s výstavbou zdi získali východoněmečtí představitelé na poradě prvních tajemníků komunistických stran počátkem srpna 1961. Přípravy na zřízení "protinacistické obranné zdi" se před veřejností podařilo do poslední chvíle udržet v tajnosti.

Jednotky východoněmecké policie, vojska a lidových milicí vyrazily do berlínských ulic v noci na 13. srpna a během několika hodin rozdělily spící město kotouči ostnatého drátu a kamennými náspy. Západ budování zdi jen bezmocně přihlížel. K přechodu mezi americkým a sovětským sektorem Checkpoint Charlie sice najely americké tanky, ale tím se reakce Západu vyčerpala. Dodnes se vedou spory o to, zda západní velmoci byly o chystaném postavení bariéry dopředu informovány svými tajnými službami, či zda šlo skutečně o blesk z čistého nebe, jak tvrdili někteří tehdejší představitelé Spolkové republiky.

Provizorní bariéry mezi západním a východním Berlínem byly zanedlouho nahrazeny bytelnějšími překážkami a nakonec získaly podobu skoro čtyři metry vysoké zdí z betonových panelů. Vedle vyrostlo průběžně zdokonalované opevnění, skládající se z příkopů, plotů z ostnatého drátu, minových polí a samostřílů. Na odvážlivce, jemuž se tyto nástrahy podařilo překonat, čekali bdělí pohraničníci, kteří měli rozkaz zastavit "narušitele" i střelbou. Už 24. srpna 1961 se obětí tohoto příkazu stal Günter Litfin (24). Podobný osud stihl celkem 140 osob. Úplně poslední obětí byl v březnu 1989 Winfried Freudenberg. Zahynul při nehodě během pokusu přeletět hranici v balonu. Sedm měsíců poté berlínská zeď padla.

Zeď rozdělovala Berlín 28 let. Stejně rychle jako vyrostla, však nakonec i zmizela. Uvolnění poměrů v Polsku a Maďarsku v roce 1989, jehož vedlejším důsledkem byla mohutná vlna východoněmeckých zájemců o vystěhování na Západ, nemohlo vedení NDR ignorovat. A tak 10. listopadu 1989 nechalo otevřít hraniční přechody do západního Německa. V euforii pak začali lidé do Berlínské zdi vyrážet průchody. Symbol studené války padl a cesta ke znovusjednocení Německa v říjnu 1990 byla otevřená. Demolice zdi začala 13. června 1990 a skončila v roce 1994.

Německo si připomíná 60 let od stavby berlínské zdi

Německo si dnes připomíná 60 let od výstavby berlínské zdi, která si za dobu své existence vyžádala nejméně 140 obětí. Betonová bariéra obklopující Západní Berlín padla na sklonku roku 1989, ačkoli tehdejší dlouholetý východoněmecký vůdce Erich Honecker ještě v lednu téhož roku tvrdil, že zeď bude stát i za dalších 100 let.

Ústřední vzpomínková akce se koná před kaplí Smíření v ulici Bernauer Strasse, kde je Památník berlínské zdi. S projevy tam vystoupí německý prezident Frank-Walter Steinmeier a také berlínský starosta Michael Müller. V památníku promluví i dvě pamětnice o tom, co znamenala rozhodnutí odejít na Západ, nebo naopak v totalitní Německé demokratické republice zůstat.

Hlavní pietní událost bude provázet řada vzpomínkových akcí, například třídenní festival krátkých a dokumentárních filmů pod otevřeným nebem. Tématem je berlínská zeď. V ulici Bernauer Strasse, která se do dějin zapsala dramatickými útěky přes okna domů stojících na hranici či tunely, pořádá Památník berlínské zdi, prohlídky s průvodci. Průvodci budou na různých místech areálu, kde je lidé mohou s otázkami o historii oslovovat.

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

Berlínská zeď Německo historie Berlín studená válka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Mike Waltz

Trump posílá Waltze do OSN. Nahradí ho Rubio

Prezident Donald Trump dnes ráno informoval Michaela Waltze, že ho odvolává z funkce poradce pro národní bezpečnost a nominuje ho na post amerického velvyslance při OSN. Informaci potvrdil mluvčí Bílého domu stanici CNN. Několik hodin poté Trump oznámil změnu i na své sociální síti Truth Social.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Mike Waltz

Otřes v Bílém domě: Mike Waltz končí

Poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa Mike Waltz a jeho zástupce Alex Wong opustí své posty poté, co ztratili důvěru ostatních činitelů administrativy a přišli o podporu v Bílém domě. Uvedly to dva informované zdroje, napsal server The Guardian.

před 5 hodinami

Donald Trump

Co říká ukrajinsko-americká dohoda o nerostech? Je hlavně symbolická, ale Trumpovi to stačí

Ve Washingtonu podepsali USA a Ukrajina dohodu o těžbě a zpracování nerostných surovin – krok, který sice postrádá okamžitý ekonomický dopad, ale politicky je mimořádně významný. Pro prezidenta Donalda Trumpa jde o symbolické vítězství, které má ukázat, že Amerika z partnerství s Ukrajinou něco získává. Pro Kyjev je zase klíčové demonstrovat, že vztahy s Bílým domem fungují, navzdory dřívějším napětím.

před 6 hodinami

film Hříšníci

RECENZE: Vraždění upírů v rytmu černošské hudby. Hříšníci jsou eruptivním kino zážitkem

Přes dominantní postavení snímků Minecraft film a Vyšehrad Dvje, jež dominují návštěvnosti a takřka boří kina, by se v současné nabídce nemělo zapomenout na pozoruhodný a vrstevnatými možnostmi interpretace disponující film Hříšníci. Systematicky vystavěný tok obrazů ztělesňuje důvod, proč má audiovize stále nejsilnější zásah v bouřícím kinosále. Dokonale propojuje multižánrový zážitek s reflexí společenské problematiky a kulturní historie.

před 6 hodinami

Arktida

Co se děje s počasím na Zemi? To, čeho se vědci obávali, se naplnilo

Ekosystémy v Arktidě, jednom z nejnehostinnějších míst planety, procházejí podle nové vědecké studie nečekanými proměnami, které odborníci považují za varovný signál rychle postupujících klimatických změn. Výzkum, na kterém se podílelo 54 vědců a který sledoval více než 2 000 rostlinných společenství na 45 místech napříč kanadskou Arktidou, Aljaškou a Skandinávií, ukazuje, že se tundra mění rychle a nepředvídatelně.

před 6 hodinami

HC Dynamo Pardubice

Pardubice se po prohraném finále loučí s trenérem Hořavou. Klub s ním smlouvu neprodloužil

Poté, co s ambiciózními Pardubicemi nedokázal dojít k vysněnému extraligovému titulu, když ve finále nestačily na Brno, se kterými nakonec prohrály až po sedmi zápasech, se s východočeským klubem loučí s koučem Miloslavem Hořavou. Třiašedesátiletému velezkušenému stratégovi totiž v klubu skončila koncem dubna smlouva a klubové vedení neprojevilo zájem tuto spolupráci prodloužit. 

před 6 hodinami

Derby semifinále play off mezi Hradcem a Pardubicemi

Na hradecký hokejový klub padl opět stín dopingu. Pozitivní test měl útočník Chalupa

Po jednom z testů během letošního extraligového play-off, konkrétně z toho po třetím zápase semifinále Pardubice vs. Hradec Králové, měl pozitivní nález útočník hradeckého klubu Matěj Chalupa. Nechvalně tak navázal na dva roky starý případ, kdy během tehdejšího play-off zjistili nepovolené látky u tří hradeckých hokejistů Kevina Klímy, Graemea McCormacka a Martina Štohanzla. Samotný Chalupa byl z pozitivního testu překvapen a není si vědom, že by někdy bral nějakou zakázanou látku. 

před 7 hodinami

Elon Musk

Největší novodobý podvod? Musk nečekaně napadnul Pentagon

Americké ministerstvo obrany čelí nové vlně kritiky – tentokrát od technologického magnáta Elona Muska. Bývalý šéf SpaceX a současný šéf „Ministerstva vládní efektivity“ (Department of Government Efficiency – DOGE), zřízeného prezidentem Donaldem Trumpem, tvrdě zaútočil na vývoj stíhačky F-35 Lightning II. Podle něj jde o jeden z největších podvodů na americké daňové poplatníky v moderní historii.

před 8 hodinami

Kamala Harrisová

Kamala Harris po třech měsících prolomila mlčení. Poprvé od voleb tvrdě zkritizovala Trumpa

Bývalá viceprezidentka Spojených států Kamala Harris vystoupila ve středu večer v rámci své první významné veřejné řeči od porážky v prezidentských volbách s ostrou kritikou prezidenta Donalda Trumpa. V proslovu, který zazněl na slavnostním galavečeru organizace Emerge America, Harris varovala před systematickým rozkladem demokratických hodnot, k němuž podle ní dochází od nástupu nové administrativy.

před 10 hodinami

Dmitrij Medveděv

Evropa slaví, Trump si mne ruce. Podle Ruska dohoda o surovinách Kyjevu zlomí vaz

Prezident USA Donald Trump se poprvé veřejně vyjádřil k nové dohodě o těžbě nerostných surovin mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Podle BBC označil dohodu za kompenzaci za rozsáhlou americkou pomoc Ukrajině během války s Ruskem. „Biden jim předal 350 miliard dolarů,“ řekl Trump a dodal: „Uzavřeli jsme dohodu, díky které získáme teoreticky mnohem víc než těch 350 miliard.“

před 11 hodinami

Jana Maláčová

Česko slaví 1. máj. Maláčová bojuje za vyšší platy, komunisté proti stíhačkám

Na pražském Střeleckém ostrově se dnes v rámci oslav Svátku práce sešli zástupci několika politických stran. Hlavní pozornost na sebe strhli sociální demokraté, kteří zde nejen zahájili svůj prvomájový průvod, ale představili i klíčové body svého předvolebního programu. Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová ve svém projevu ostře kritizovala vládu Petra Fialy a upozornila na stále se zhoršující situaci pracujících.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Španělsko, ilustrační foto

Je digitální život správná cesta? "Naprostý chaos" po blackoutu rezonuje lidmi po celém světě

Masivní výpadek proudu, který v pondělí 28. dubna ochromil Španělsko, Portugalsko a části Francie, vrhl zhruba 55 milionů obyvatel zpět do předelektrického věku. Mobilní sítě zkolabovaly, semafory přestaly fungovat, supermarkety zůstaly ve tmě a přestaly přijímat bezhotovostní platby. Lidé uvízli v podzemí i na dálkových spojích a chaos se rozléval napříč moderní infrastrukturou. Přesto však mnozí našli v krizi okamžiky lidskosti a solidarity.

před 14 hodinami

Důl, ilustrační foto

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o strategických nerostných surovinách

Spojené státy a Ukrajina uzavřely novou hospodářskou dohodu, která Washingtonu zajistí přístup k ukrajinským vzácným zeminám a dalším klíčovým nerostům výměnou za vytvoření společného investičního fondu na podporu ukrajinského hospodářství a obnovy země. Oznámení o podpisu dohody přišlo po týdnech náročných vyjednávání, která byla v některých fázích dokonce přerušena kvůli sporům mezi oběma stranami.

před 15 hodinami

Ilustrační fotografie.

Prvomájová předpověď počasí. Oproti středě se oteplí

Květen začíná jako každý rok státním svátkem a dnem volna. O to více zajímá lidi předpověď počasí na první den pátého kalendářního měsíce. Letos je více než příznivá, vyplývá z informací od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Tramvaje

Obchody i doprava. Květnové svátky mají vliv na více oblastí

Nejen na obchody mají vliv státní svátky, včetně těch květnových, které jsou již opravdu za rohem. První z volných svátečních dní přijde na řadu již zítra. Zatímco obchody mohou ve čtvrtek fungovat bez omezení, například provoz městské hromadné dopravy v Praze bude omezený. 

včera

Češi od zítra platí vyšší koncesionářské poplatky. Rozšiřuje se i okruh poplatníků

Zítra začíná květen, který letos bude okamžikem jedné velké změny. Po letech se totiž zvýší výše televizního poplatku. To ale není všechno. Zásadně se totiž upravuje i to, na koho se vztahuje povinnost poplatek platit. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy