Od 1. května 2025 vstupují v platnost změny, které se týkají milionů domácností i firem v České republice. Podle novely zákona o ČeTské televizi a Českém rozhlase dochází ke zvýšení televizního poplatku, ale také k zásadnímu rozšíření okruhu osob, které mají nově povinnost tento poplatek hradit.
Dosud činil měsíční televizní poplatek 135 korun. Od dnešního dne se však tato částka zvyšuje na 150 korun měsíčně. V praxi to znamená roční náklad 1 800 korun za domácnost. Poplatek za Český rozhlas zdražil o 10 korun na 55 korun za měsíc. Ti, kteří se k němu přihlásí nově, tak zaplatí 660 korun ročně. Celkem tedy noví poplatníci zaplatí 2460 korun ročně.
Pokud někdo hradí poplatek prostřednictvím SIPO nebo platební karty, nová částka mu bude automaticky nastavena. Ti, kteří platí převodem z účtu, si však musí sami upravit trvalý příkaz – jinak hrozí vznik dluhu vůči České televizi.
Největší změna se týká definice, kdo je vlastně povinen poplatek hradit. Česká televize upozornila, že od května se povinnost nově vztahuje i na osoby, které nevlastní televizor, ale mají jiné zařízení schopné přijímat televizní vysílání. To zahrnuje stolní i přenosné počítače, notebooky, tablety a mobilní telefony – pokud jsou připojeny k internetu.
Za celou domácnost se přitom nadále platí pouze jeden poplatek. Nezáleží tak na tom, kolik zařízení, členů domácnosti či nemovitostí daná domácnost využívá. I přesto však může jít o zásadní novinku pro statisíce lidí, kteří se až dosud domnívali, že se na ně povinnost nevztahuje.
Každý nový poplatník se musí během května zaregistrovat v evidenci poplatníků – buď prostřednictvím webu České televize, nebo osobně na pobočkách České pošty. Od června jim pak vznikne povinnost měsíčního placení.
Další podstatnou změnou je zapojení podnikatelů a právnických osob. Povinnost platit poplatek se nově vztahuje na všechny subjekty, které vlastní nebo využívají jakékoli zařízení schopné příjmu televizního signálu. Poplatek se přitom nebude určovat paušálně, ale podle počtu zaměstnanců.
Organizace s méně než 25 zaměstnanci mají i nadále výjimku. Stejně tak jsou osvobozeny firmy, které zaměstnávají více než polovinu osob se zdravotním či tělesným postižením. Všechny ostatní firmy ale musí nejpozději do 30. června oznámit České televizi aktuální počet zaměstnanců a od července začít hradit nový poplatek dle příslušné sazby.
Firmy, které doposud povinnost neměly, se musejí od května přihlásit k poplatkové povinnosti a zahájit registraci. I pro ně platí, že povinnost se vztahuje nejen na televize, ale i na jakékoli zařízení schopné zobrazovat televizní vysílání.
Tyto legislativní změny přicházejí v době, kdy se stále více diskutuje o financování veřejnoprávních médií a jejich roli ve společnosti. Česká televize i Český rozhlas dlouhodobě čelí finančním tlakům a novelizace zákonů má přinést více prostředků, které mají zajistit jejich nezávislý a stabilní provoz.
Změny ale také vyvolávají otázky ohledně spravedlnosti – mnozí noví plátci, kteří televizi běžně nesledují, nyní budou muset platit jen proto, že vlastní telefon nebo počítač. Kritici argumentují, že by měl být poplatek vázán na reálnou spotřebu obsahu, nikoli na pouhé vlastnictví zařízení.
Na druhé straně zastánci novely tvrdí, že úprava pouze reflektuje realitu 21. století, kde televizní obsah sleduje většina populace právě přes chytrá zařízení. Novela má především omezit výmluvy, kdy se někteří lidé vyhýbali placení poplatků, přestože běžně sledují veřejnoprávní pořady online.
Ještě větší diskuse pak vzbuzuje rozšíření povinnosti na podnikatelské subjekty. Zatímco velké firmy si náklady pravděpodobně rozpočítají, pro menší podnikatele a živnostníky může jít o citelný zásah. Zástupci podnikatelských svazů proto požadují, aby stát v příštích měsících vyhodnotil dopady a případně zavedl úlevy.
Související
Češi od zítra platí vyšší koncesionářské poplatky. Rozšiřuje se i okruh poplatníků
Koncesionářské poplatky vzrostou od května, platit je bude každý, kdo má internet, podepsal Pavel
televizní poplatky , Česká televize , Český rozhlas
Aktuálně se děje
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
včera
Počasí: Budou Vánoce bílé? Ve středu může nasněžit
20. prosince 2025 21:44
USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj
20. prosince 2025 20:36
Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí
20. prosince 2025 19:24
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
20. prosince 2025 18:11
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
20. prosince 2025 16:57
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
20. prosince 2025 15:46
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
20. prosince 2025 14:36
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.
Zdroj: Libor Novák