studená válka

Kyštymská katastrofa

ROZHOVOR: Před 65 lety došlo v SSSR k třetí nejhorší jaderné havárii v dějinách. Svět se o ní dozvěděl s obrovským odstupem, uvádí expertka

Havárie v tajném komplexu Čeljabinsk-40, v němž docházelo od konce 40. let k produkci plutonia pro vojenské účely a následně i zpracovávání jaderného odpadu, se řadí k dosud nejhorším únikům radiace. Přesto se o ní dlouho nevědělo, čemuž napomohly i povětrnostní podmínky, v jejichž důsledku nedošlo ke kontaminaci území za hranicemi Sovětského svazu, vysvětluje Irena Malátová ze Státního ústavu radiační ochrany. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále objasnila, co bylo příčinou havárie a proč ani s dlouhým časovým odstupem není možné přesně vyhodnotit její dopady.
John Fitzgerald Kennedy

KOMENTÁŘ: Před 60 lety Kennedy zavelel k Měsíci. Úspěch zajistila především studená válka

Uplynulo 60 let od projevu amerického prezidenta Johna Kennedyho, který na stadionu Riceovy univerzity v Houstonu potvrdil odhodlání uskutečnit do konce šedesátých let pilotované přistání na Měsíci s následným bezpečným návratem posádky na Zemi. Shodou okolností přišlo výročí ve chvíli, kdy pokus Spojených států o návrat na jedinou zemskou přirozenou družici v rámci programu Artemis provázejí viditelné komplikace. Abychom pochopili, proč není snadné zopakovat průkopnické vesmírné mise, které proběhly před více než půlstoletím, je potřeba vzít v potaz historický kontext „dobývání“ kosmu.
Michail Sergejevič Gorbačov

KOMENTÁŘ: Gorbačov se zapsal do dějin díky tomu, že se jeho reformní projekt vymkl kontrole

Ve věku 91 let zemřel poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov. Během šesti let, které strávil ve funkci generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, ovlivnil světové dění jako málokterý politik dvacátého století. Přestože jeho reformní snahy přinesly mnoho pozitivního, při hodnocení úspěšnosti Gorbačovova působení nelze opomenout otázku, zda výsledky odpovídaly jeho představám a nakolik se mu podařilo naplnit jeho původní vize. Jen tak pochopíme, proč je „Gorby“ ve světě oslavován, zatímco doma zůstává jednou z nejkontroverznějších postav ruské historie.
Jaderné zbraně

KOMENTÁŘ: Bidenův apel k jednání o jaderných zbraních není appeasement, ruskou válku na Ukrajině nelegitimizuje

Americký prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že Bílý dům je připraven jednat s Ruskem o nové dohodě omezující strategické jaderné arzenály. Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem (a potažmo celým Západem) zůstávají kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu nadále na bodu mrazu, tudíž může Bidenova pobídka na mnohé působit překvapivě, případně i nepatřičně. Ve skutečnosti je ukázkou toho, že stávající americká administrativa si dobře uvědomuje, jak důležité je zachovat dialog, který v budoucnu může vést ke zmírnění napětí.
Josif Vissarionovič Stalin

KOMENTÁŘ: Iluze mostu se zhroutila. Před 75 lety se Československo ukázalo jako součást sovětského bloku

Před pětasedmdesáti lety, 10. července 1947, československá vláda zrušila svůj předchozí souhlas s účastní na pařížské konferenci o přípravě Plánu evropské obnovy, neboli Marshallova plánu. Uvedené datum bývá mezi zlomovými momenty našich dějin poněkud opomíjeno. Ve skutečnosti jej lze považovat za okamžik, kdy se Československo – po nátlaku z Moskvy – geopoliticky jasně začlenilo do vznikající sovětské sféry vlivu v Evropě.
protiraketová obrana

KOMENTÁŘ: Zdroj stability i napětí. Před 50 lety se Moskva a Washington domluvily na omezení protiraketové obrany

Na pozadí současných vyhrocených vztahů mezi Západem a Moskvou stojí za to připomenout, že právě před půlstoletím vrcholila politika détente, neboli snaha uvolnit studenoválečné napětí mezi dvěma tehdejšími supervelmocemi. Sovětský vůdce Leonid Brežněv a americký prezident Richard Nixon podepsali 26. května 1972 v Kremlu smlouvu o omezení strategických jaderných zbraní (SALT) a také smlouvu o omezení obrany proti balistickým raketám. Druhá, byť je veřejnosti méně známa, byla velmi pozoruhodná: necelých deset let od karibské krize, kdy Moskva a Washington balancovaly na pokraji jaderné války, přistoupily na princip vzájemně zaručeného zničení coby garanci míru a stability.
Jaderné zbraně

KOMENTÁŘ: Přízrak jaderných zbraní nad Ukrajinou vrací svět hluboko do studené války

Od počátku války na Ukrajině před dvěma měsíci odborníci, média i politici spekulují, zda se agresor, tedy Ruská federace, nakonec neuchýlí k nasazení atomových zbraní. Připravit se na tuto eventualitu světu minulý týden hlasitě doporučil ukrajinský prezident Volodynyr Zelenskyj. V tuzemské veřejné diskuzi dokonce zazněl názor, že Rusko může od jaderného úderu odradit snad jen přímé vojenské angažmá NATO na ukrajinském bojišti. Podobná rétorika vrací svět (alespoň jeho severní polokouli) do poloviny 50. let, do nejvyhrocenějších období studené války.
Čína, ilustrační fotografie

KOMENTÁŘ: Americko-čínské partnerství z rozumu nahradil po padesáti letech studený mír

Uplynulo padesát let od chvíle, kdy Richard Nixon jako první americký prezident navštívil komunistickou Čínu, čímž otevřel cestu k normalizaci vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Krok, který někteří odborníci vnímají jako projev mistrovské strategie v tehdy probíhající studené válce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, ve světle vývoje posledních let nabral poněkud hořkou pachuť. Někdejší „partnerství z rozumu“ totiž přerostlo ve vzájemné soupeření, které někteří politici a komentátoři označují za nový typ studenoválečného konfliktu.
Michail Sergejevič Gorbačov

KOMENTÁŘ: Moskva zkresluje historii. Vkládá do úst NATO tvrzení, která nikdy nezazněla

Vztahy mezi Ruskem a Západem se v posledních týdnech stále více točí okolo snahy Moskvy získat garance, že Severoatlantická aliance ukončí svou politiku otevřených dveří a nebude se rozšiřovat dále na východ, tedy o postsovětské republiky, v první řadě o Ukrajinu. V té souvislosti se opět objevilo tvrzení, že Západ krátce po skončení studené války tehdejším sovětským činitelům verbálně slíbil, že NATO nebude expandovat do východní Evropy. Jde o zavádějící interpretaci, která ovšem vychází z ruského dojmu, že západní postup po roce 1989 nebyl férový.
Berlínská zeď, ilustrační fotografie.

Berlínská zeď začala růst před 60 lety. Stala se symbolem studené války

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila - zahynulo při tom 140 osob. Zeď padla 9. listopadu 1989.
Čínský prezident Si Ťin-pching, prezident USA Donald Trump

Čínská propaganda sílí a je agresivnější, může vyústit ve studenou válku, píší světová média

Koronavirus prohloubil americko-čínské spory a odborníci se obávají druhé studené války. Prezident USA Donald Trump označuje Čínu za viníka pandemie a hrozí ukončením všech vztahů. Naproti tomu Čína svou vinu odmítá a posiluje propagandu, která má takové názory zastínit. Nepřátelské chování je vidět zejména na sociálních sítích, ale existují obavy, že se rozšíří.
Ilustrační foto

Teroristé nejsou jen islamisté. Na tyhle útoky s mnoha mrtvými se zapomnělo

Letos v srpnu to bylo už 39 let od útoku na železniční stanici v Boloni, který si vyžádal 85 lidských životů. Jednalo se o jeden z nejkrvavějších atentátů v období tzv. Olověných let v Itálii, které se nesly v duchu politické krize a únosů lidí, a které trvaly od 60. let do 80. let. Informoval o tom Italicsmag.com.
Vlajka Argentiny

USA podporovaná junta si vyžádala 30 tisíc životů

V poslední době jsme byli doslova zahlceni informacemi o porušování lidských práv komunisty. Máslo na hlavě však nemají pouze oni, nýbrž i krajní pravice - fašisté a klerofašisté. Kromě nechvalně známého Frankistického Španělska si své užili i Argentinci. Až 30 tisíc lidí zmizelo během špinavé války. Informoval o tom server History.com.
Jižní Korea, ilustrační foto

Krev na rukou USA? Antikomunisty vedený masakr na Čedžu si vyžádal desítky tisíc obětí

Už je to víc než týden, co jsme si při příležitosti 30. výročí Sametové revoluce připomínali policejní zásah vůči demonstrujícím studentům na Národní třídě. K podobným krokům se ale v zájmu udržení režimu, ať už jakéhokoliv, se ale za Studené války uchylovaly obě strany. Příkladem je masakr na korejském ostrově Čedžu. Informoval o tom server Upi.com.
Mödlareuth

Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice

Celý svět si nedávno připomínal 30. výročí pádu Berlínské zdi, která ze dne na den rozdělila nejen německou metropoli, nýbrž i rodiny a přátele. Bariéry však za Studené války neprocházely pouze městy, nýbrž i vesnicemi. Příkladem je Mödlareuth, malá obec ležící na pomezí Bavorska a Durynska. O té informovala britská rozhlasová stanice BBC.
policie

Masakr na Náměstí Nebeského klidu: Proč se v Číně nezhroutil komunismus?

Zatímco my jsme před 30 lety cinkali na náměstí klíči a posílali komunisty do věčných lovišť, v Číně zbyly tamním antikomunistům oči pro pláč. Protesty, které se tou dobou odehrály na pekingském Náměstí Nebeského klidu, se podařilo KS Číny potlačit. O tom, jak to celé proběhlo, informovala britská rozhlasová stanice BBC.
Severní Korea

Konec korejské války? Experti nastínili děsivou vizi budoucnosti

Studená válka si vyžádala mnohem víc obětí, než by se zdálo. Korejská válka 1950-53 si vyžádala miliony obětí a vedla k rozdělení poloostrova na komunistický sever a kapitalistický jih. Hranice podél 38. rovnoběžky je jednou z nejostřeji střežených na světě. Mezi oběma Koreami dodnes panuje napětí. Existuje naděje, že by se daly dohromady? To zanalyzoval server Cbsnews.com.
Berlínská zeď

Jak rok 1989 změnil svět?

Je tomu už 30 let, co se zhroutila berlínská zeď, betonové monstrum, které rozdělilo německou metropoli na západ a východ. Její výstavba se v srpnu 1961 stala se jedním ze symbolů studené války rozdělujícím nejen svět, ale i celé město. Britská rozhlasová stanice BBC připomněla vývoj následující po jejím pádu.

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Aktualizováno před 48 minutami

před 51 minutami

včera

Mike Pence

Pence přebírá plnou odpovědnost za tajné dokumenty, jež se u něj našly

Bývalý americký viceprezident Mike Pence dnes prohlásil, že přebírá "plnou odpovědnost" poté, co byly v jeho domě v Indianě nalezeny tajné dokumenty. Informovala o tom agentura AP. Tajné dokumenty, které přitom každá administrativa po skončení funkčního období musí odevzdat Národnímu archivu, se dříve našly také u bývalého prezidenta Donalda Trumpa a současné hlavy státu a zároveň bývalého viceprezidenta Joea Bidena.

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

Uprchlíci z Ukrajiny v Česku, ilustrační fotografie.

Vláda od dubna upravuje podporu ukrajinských uprchlíků

Úpravu parametrů podpory ukrajinských uprchlíků, o kterém diskutovali ministři od prosince, dnes schválila vláda. Ministři hlasovali na dálku, sdělil ČTK Jakub Tomek z tiskového odboru Strakovy akademie. Do řádného středečního jednání vlády se nepodařilo vypořádat všechny rozpory, proto vláda přistoupila k jednání per rollam tak, aby stihla novelu schválit včas bez potřeby legislativní nouze, uvedl.

včera

Věra Jourová

Jourová se v Estonsku zasazovala za Rádio Svobodné Rusko

Místopředsedkyně Evropské unie Věra Jourová dnes vyzvala ke spuštění projektu Rádio Svobodné Rusko, ve kterém by nezávislí ruští novináři mohli pracovat bez kremelské cenzury. "Jsem přesvědčena, že máme morální povinnost podporovat demokratické ideály v Rusku. Nikoliv zbraněmi, ale slovy," řekla Jourová v projevu v sídle estonské diplomacie v Tallinnu.

Aktualizováno včera

Mateusz Morawiecki

Morawiecki potvrdil ochotu Polska dát Ukrajině až 60 modernizovaných tanků

Varšava je připravena poslat Ukrajině kromě 14 tanků německé výroby Leopard 2 rovněž 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy. V rozhovoru s kanadskou stanicí CTV News to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Tanky PT-91 Twardy jsou v podstatě modernizované stroje sovětské konstrukce T-72. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na twitteru Polsku za příslib desítek tanků poděkoval.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Ukrajina si kvůli Orbánovi předvolá maďarského velvyslance

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolá maďarského velvyslance k "otevřenému rozhovoru" kvůli nejnovějším výrokům premiéra Viktora Orbána, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na mluvčího resortu. Orbán podle něj přirovnal Ukrajinu k Afghánistánu a označil ji za "zemi nikoho".

včera

Petr Pavel a jeho žena Eva Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: "Generál je náš!" Pavel odvolil mezi svými v Černoučku

Úvodní den druhého kola prezidentské volby odevzdali svůj hlas oba kandidáti. Petr Pavel odvolil v Černoučku v blízkosti hory Říp, kde má trvalé bydliště. Pokud se zítra stane vítězem, na pět let ho vymění za Pražský hrad. Nahradil by tam Miloše Zemana, který zvítězil v předchozích dvou přímých volbách hlavy státu.

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) vyznamenává své vojáky

Na Donbasu je podle Zelenského napjatá situace

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil v pravidelném večerním projevu situaci na frontě za krajně napjatou, zejména v Doněcké oblasti na východě země, kde ruské síly stupňují své útoky. Rusové podle prezidenta nejen útočí na ukrajinské obranné pozice, ale také ničí všechna města a obce okolo.

včera

Lidé volí v prezidentských volbách.

Výsledky voleb: Kde a jak sledovat zítřejší sčítání hlasů?

Dnes a zítra si lidé vyberou v druhém dějství letošní prezidentské volby čtvrtou hlavu státu v historii samostatné České republiky. Zpravodajství můžete sledovat na našem webu EuroZprávy.cz, včetně sobotního sčítání výsledků. První budou k dispozici po 14. hodině, kdy se uzavřou volební místnosti.

Aktualizováno včera

Vít Rakušan

Rakušan očekává od prezidentských voleb bitvu do posledního hlasu

Předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan dnes v Kolíně odevzdal svůj hlas ve druhém kole prezidentských voleb občanskému kandidátovi, jeho jméno stejně jako v prvním kole nezveřejnil. Ve dvojici kandidátů pro druhé kolo je občanským kandidátem bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel. Jeho protikandidát a předseda hnutí ANO Andrej Babiš podal kandidaturu s podpisy 56 poslanců ANO. Občanský kandidát má podle Rakušana větší potenciál společnost spojit. 

včera

Miloš Vystrčil

Důležitý bude nejen vítěz voleb, ale i náskok, s jakým vyhraje, míní Vystrčil

Na uklidnění společnosti rozjitřené kampaní před prezidentskými volbami bude mít vliv nejen to, kdo volby vyhraje, ale také s jak rozhodným náskokem, řekl dnes ČTK předseda Senátu Miloš Vystrčil při hlasování v Telči na Jihlavsku. Počítá s vysokou volební účastí. Volební místnosti se otevřely dnes ve 14:00, lidé vybírají mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem (ANO).

včera

Ivan Bartoš volí v prezidentských volbách.

Bartoš take kritizuje Babiše, ve strašení podle něj příliš daleko

Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který dnes krátce před 17:00 odvolil v budově základní školy v Sázavské ulici v Praze, novinářům nepřímo potvrdil, že dal hlas Petru Pavlovi. Rozhodoval se snadno, dodal. "Představa, že bych volil Andreje Babiše, snad ani nikoho historicky nemohla napadnout," řekl. Babiš podle něj v kampani například se strašením zašel příliš daleko.

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

WHO registrovala v minulém týdnu téměř 40 tisíc úmrtí souvisejících s covidem

Téměř 40.000 mrtvých v souvislosti s covidem-19 registrovala v minulém týdnu Světová zdravotnická organizace (WHO). Více než polovina z nich připadla na Čínu. Na zasedání krizového výboru WHO, který posuzuje, jestli pandemie stále představuje globální stav nouze, to dnes podle agentury Reuters uvedl šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.

včera

Vladimir Putin, prezident Ruské federace

Putin útočil na Kyjev i při připomínce sovětského podílu na ukončení holokaustu

Ruský prezident Vladimir Putin u příležitosti dnešního Mezinárodního dne památky obětí holokaustu uvedl, že s nacistickými plány na vyvraždění Židů a dalších národů skoncoval především Sovětský svaz. Rovněž zopakoval své tvrzení, že ruští vojáci, kteří na jeho rozkaz vpadli loni v únoru na Ukrajinu, bojují proti "neonacistům". Kyjev naopak obviňuje ruského vůdce, že vede genocidní válku a že se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů i zločinů proti lidskosti na okupovaných územích.

včera

včera

Pavel Fischer

Fischer po prvním kole podpořil Pavla, v druhém ho volil. Počítá se každý hlas, zdůraznil

Senátor a neúspěšný prezidentský kandidát z prvního kola Pavel Fischer (Nezávislý) dnes podle očekávání hlasoval pro bývalého vysokého armádního představitele Petra Pavla. ČTK po volbě v pražských Pitkovicích řekl, že kampaň před druhým kolem volby prezidenta byla plná emocí a někdy za hranou, na čemž podle něj nese vinu zejména předseda ANO Andrej Babiš. Fischer také vyzval občany, aby šli k volbám. V prvním kole skončil Fischer na čtvrtém místě se ziskem 6,75 procenta hlasů.

včera

Jurečka prohlásil, že Babišova prezidentská kampaň byla za hranou

Prezidentská kampaň za poslední dva týdny byla podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) již za hranou. Poukázal přitom na silná vyjádření, která v kampani využil předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho tým. Jurečka to dnes ČTK řekl v Rokytnici na Přerovsku, kde s manželkou odevzdal hlas v prezidentských volbách. Uvedl, že volil Petra Pavla s tím, že je to pro něj kandidát, který bude důstojně vykonávat úřad prezidenta České republiky.

Zdroj: ČTK

Další zprávy