studená válka

Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy

Původní zpráva

Komentář

Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov. 

Rozhovor

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa poskytl serveru EuroZprávy.cz rozsáhlý rozhovor o proměně světového řádu, rostoucí síle Čínské lidové republiky, a ochabující moci Ruské federace. Poskytl i několik myšlenek o tom, jak se má Západ k rozdělujícímu se světu postavit. „Životní úroveň například v západní Evropě je stále i ve světovém srovnání bezprecedentně vysoko a pokud se povede strukturu ekonomiky změnit a zavádět nové technologie, nemusíme nutně čelit nějakým katastrofickým scénářům, občanským válkám a podobně,“ popisuje. 

Komentář

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo. 

Původní zpráva

Sovětská vojska zahájila před 35 lety odsun z Afghánistánu. Gorbačovovy cíle naplněny nebyly

Před 35 lety, 15. května 1988, zahájila sovětská armáda odsun z Afghánistánu, kde téměř celé desetiletí vojensky podporovala a u moci udržovala promoskevský, autoritářský levicový režim. Odchod sovětských vojáků sice zemi mír a stabilitu nepřinesl, přispěl však k ukončení jiného dlouhodobého konfliktu – studené války.

KOMENTÁŘ: Den, kdy se přiblížil jaderný armageddon. Karibská krize je lekcí i pro současnost

Před šedesáti lety prezident Spojených států John Kennedy v mimořádném televizním vystoupení americké a potažmo světové veřejnosti oznámil existenci sovětských raketových základen na Kubě, stejně jako rozhodnutí zahájit námořní blokádu ostrova. Odstartoval tím horkou fázi karibské krize, která je široce pojímána jako moment, kdy riziko globální jaderné války bylo v dosavadní historii lidstva nejvyšší. Kulaté výročí paradoxně přichází jen pár dní poté, kdy současný šéf Bílého domu Joe Biden prohlásil, že hrozba nukleárního armageddonu je nejakutnější od zmíněných událostí v roce 1962.

ROZHOVOR: Před 65 lety došlo v SSSR k třetí nejhorší jaderné havárii v dějinách. Svět se o ní dozvěděl s obrovským odstupem, uvádí expertka

Havárie v tajném komplexu Čeljabinsk-40, v němž docházelo od konce 40. let k produkci plutonia pro vojenské účely a následně i zpracovávání jaderného odpadu, se řadí k dosud nejhorším únikům radiace. Přesto se o ní dlouho nevědělo, čemuž napomohly i povětrnostní podmínky, v jejichž důsledku nedošlo ke kontaminaci území za hranicemi Sovětského svazu, vysvětluje Irena Malátová ze Státního ústavu radiační ochrany. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále objasnila, co bylo příčinou havárie a proč ani s dlouhým časovým odstupem není možné přesně vyhodnotit její dopady.

KOMENTÁŘ: Před 60 lety Kennedy zavelel k Měsíci. Úspěch zajistila především studená válka

Uplynulo 60 let od projevu amerického prezidenta Johna Kennedyho, který na stadionu Riceovy univerzity v Houstonu potvrdil odhodlání uskutečnit do konce šedesátých let pilotované přistání na Měsíci s následným bezpečným návratem posádky na Zemi. Shodou okolností přišlo výročí ve chvíli, kdy pokus Spojených států o návrat na jedinou zemskou přirozenou družici v rámci programu Artemis provázejí viditelné komplikace. Abychom pochopili, proč není snadné zopakovat průkopnické vesmírné mise, které proběhly před více než půlstoletím, je potřeba vzít v potaz historický kontext „dobývání“ kosmu.

KOMENTÁŘ: Gorbačov se zapsal do dějin díky tomu, že se jeho reformní projekt vymkl kontrole

Ve věku 91 let zemřel poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov. Během šesti let, které strávil ve funkci generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, ovlivnil světové dění jako málokterý politik dvacátého století. Přestože jeho reformní snahy přinesly mnoho pozitivního, při hodnocení úspěšnosti Gorbačovova působení nelze opomenout otázku, zda výsledky odpovídaly jeho představám a nakolik se mu podařilo naplnit jeho původní vize. Jen tak pochopíme, proč je „Gorby“ ve světě oslavován, zatímco doma zůstává jednou z nejkontroverznějších postav ruské historie.

KOMENTÁŘ: Bidenův apel k jednání o jaderných zbraních není appeasement, ruskou válku na Ukrajině nelegitimizuje

Americký prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že Bílý dům je připraven jednat s Ruskem o nové dohodě omezující strategické jaderné arzenály. Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem (a potažmo celým Západem) zůstávají kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu nadále na bodu mrazu, tudíž může Bidenova pobídka na mnohé působit překvapivě, případně i nepatřičně. Ve skutečnosti je ukázkou toho, že stávající americká administrativa si dobře uvědomuje, jak důležité je zachovat dialog, který v budoucnu může vést ke zmírnění napětí.

KOMENTÁŘ: Iluze mostu se zhroutila. Před 75 lety se Československo ukázalo jako součást sovětského bloku

Před pětasedmdesáti lety, 10. července 1947, československá vláda zrušila svůj předchozí souhlas s účastní na pařížské konferenci o přípravě Plánu evropské obnovy, neboli Marshallova plánu. Uvedené datum bývá mezi zlomovými momenty našich dějin poněkud opomíjeno. Ve skutečnosti jej lze považovat za okamžik, kdy se Československo – po nátlaku z Moskvy – geopoliticky jasně začlenilo do vznikající sovětské sféry vlivu v Evropě.

KOMENTÁŘ: Zdroj stability i napětí. Před 50 lety se Moskva a Washington domluvily na omezení protiraketové obrany

Na pozadí současných vyhrocených vztahů mezi Západem a Moskvou stojí za to připomenout, že právě před půlstoletím vrcholila politika détente, neboli snaha uvolnit studenoválečné napětí mezi dvěma tehdejšími supervelmocemi. Sovětský vůdce Leonid Brežněv a americký prezident Richard Nixon podepsali 26. května 1972 v Kremlu smlouvu o omezení strategických jaderných zbraní (SALT) a také smlouvu o omezení obrany proti balistickým raketám. Druhá, byť je veřejnosti méně známa, byla velmi pozoruhodná: necelých deset let od karibské krize, kdy Moskva a Washington balancovaly na pokraji jaderné války, přistoupily na princip vzájemně zaručeného zničení coby garanci míru a stability.

KOMENTÁŘ: Přízrak jaderných zbraní nad Ukrajinou vrací svět hluboko do studené války

Od počátku války na Ukrajině před dvěma měsíci odborníci, média i politici spekulují, zda se agresor, tedy Ruská federace, nakonec neuchýlí k nasazení atomových zbraní. Připravit se na tuto eventualitu světu minulý týden hlasitě doporučil ukrajinský prezident Volodynyr Zelenskyj. V tuzemské veřejné diskuzi dokonce zazněl názor, že Rusko může od jaderného úderu odradit snad jen přímé vojenské angažmá NATO na ukrajinském bojišti. Podobná rétorika vrací svět (alespoň jeho severní polokouli) do poloviny 50. let, do nejvyhrocenějších období studené války.

KOMENTÁŘ: Americko-čínské partnerství z rozumu nahradil po padesáti letech studený mír

Uplynulo padesát let od chvíle, kdy Richard Nixon jako první americký prezident navštívil komunistickou Čínu, čímž otevřel cestu k normalizaci vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Krok, který někteří odborníci vnímají jako projev mistrovské strategie v tehdy probíhající studené válce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, ve světle vývoje posledních let nabral poněkud hořkou pachuť. Někdejší „partnerství z rozumu“ totiž přerostlo ve vzájemné soupeření, které někteří politici a komentátoři označují za nový typ studenoválečného konfliktu.

KOMENTÁŘ: Moskva zkresluje historii. Vkládá do úst NATO tvrzení, která nikdy nezazněla

Vztahy mezi Ruskem a Západem se v posledních týdnech stále více točí okolo snahy Moskvy získat garance, že Severoatlantická aliance ukončí svou politiku otevřených dveří a nebude se rozšiřovat dále na východ, tedy o postsovětské republiky, v první řadě o Ukrajinu. V té souvislosti se opět objevilo tvrzení, že Západ krátce po skončení studené války tehdejším sovětským činitelům verbálně slíbil, že NATO nebude expandovat do východní Evropy. Jde o zavádějící interpretaci, která ovšem vychází z ruského dojmu, že západní postup po roce 1989 nebyl férový.

Berlínská zeď začala růst před 60 lety. Stala se symbolem studené války

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila - zahynulo při tom 140 osob. Zeď padla 9. listopadu 1989.

Čínská propaganda sílí a je agresivnější, může vyústit ve studenou válku, píší světová média

Koronavirus prohloubil americko-čínské spory a odborníci se obávají druhé studené války. Prezident USA Donald Trump označuje Čínu za viníka pandemie a hrozí ukončením všech vztahů. Naproti tomu Čína svou vinu odmítá a posiluje propagandu, která má takové názory zastínit. Nepřátelské chování je vidět zejména na sociálních sítích, ale existují obavy, že se rozšíří.

Sestřelení U-2 ukončilo špionážní lety USA nad SSSR, dodnes se pohřešuje 130 letců

Během studené války podnikly USA několik tisíc špionážních letů nad území Sovětského svazu či k jeho hranicím. Kolem 20 letounů bylo sestřeleno a na 130 letců se dodnes "pohřešuje".

Teroristé nejsou jen islamisté. Na tyhle útoky s mnoha mrtvými se zapomnělo

Letos v srpnu to bylo už 39 let od útoku na železniční stanici v Boloni, který si vyžádal 85 lidských životů. Jednalo se o jeden z nejkrvavějších atentátů v období tzv. Olověných let v Itálii, které se nesly v duchu politické krize a únosů lidí, a které trvaly od 60. let do 80. let. Informoval o tom Italicsmag.com.

USA podporovaná junta si vyžádala 30 tisíc životů

V poslední době jsme byli doslova zahlceni informacemi o porušování lidských práv komunisty. Máslo na hlavě však nemají pouze oni, nýbrž i krajní pravice - fašisté a klerofašisté. Kromě nechvalně známého Frankistického Španělska si své užili i Argentinci. Až 30 tisíc lidí zmizelo během špinavé války. Informoval o tom server History.com.