ROZHOVOR: Před 65 lety došlo v SSSR k třetí nejhorší jaderné havárii v dějinách. Svět se o ní dozvěděl s obrovským odstupem, uvádí expertka

Havárie v tajném komplexu Čeljabinsk-40, v němž docházelo od konce 40. let k produkci plutonia pro vojenské účely a následně i zpracovávání jaderného odpadu, se řadí k dosud nejhorším únikům radiace. Přesto se o ní dlouho nevědělo, čemuž napomohly i povětrnostní podmínky, v jejichž důsledku nedošlo ke kontaminaci území za hranicemi Sovětského svazu, vysvětluje Irena Malátová ze Státního ústavu radiační ochrany. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále objasnila, co bylo příčinou havárie a proč ani s dlouhým časovým odstupem není možné přesně vyhodnotit její dopady.

Jako kyštymská katastrofa bývá označována havárie v jaderném zařízení Majak poblíž města Ozjorsk v Čeljabinské oblasti někdejšího Sovětského svazu. Můžete přiblížit, o jaké zařízení se jednalo a zda bylo v něčem unikátní, ať už v tehdejším sovětském nebo světovém kontextu?

29. září 1957 v závodě na přepracování vyhořelého jaderného paliva Majak poblíž města Ozersk v Čeljabinské oblasti SSSR vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Protože ani město Ozersk, ani výrobní komplex Majak – označovaný také jako Čeljabinsk-40 – nebyly zaneseny na mapách, označuje se katastrofa podle nejbližšího „oficiálního“ města, Kyštymu.

V závodě Majak bylo vyráběno plutonium pro jaderné zbraně a později zpracováván radioaktivní odpad z několika jaderných elektráren a reaktorů ruských jaderných ponorek. Podnik vznikl ve velkém spěchu v letech 1945 až 1948. První vzorek plutonia vyrobil chemicko-metalurgicky závod ve spolupráci s Institutem všeobecné a anorganické chemie v červnu 1949. Na místě bylo do roku 1957 zbudováno celkem 7 reaktorů, první byl spuštěn v červenci 1948.  Další tři uranovo-grafitové byly vybudovány v letech 1950-1952, do roku 1952 byly zbudovány též dva těžkovodní reaktory. Pro chlazení byl používán otevřený chladicí systém, voda byla brána z řeky a Karačajského jezera a tam vracena. V roce 1953 bylo vybudováno zařízení na vysoceaktivní odpad

Jednalo so o část vojenskoprůmyslového komplexu, podobné závody na přepracování vyhořelého jaderného paliva byly ve všech zemích disponujících jadernými zařízeními. Ve Spojených státech to je Hanford, ve Velké Británii Windscale, který je po havárii v roce 1958 známý pod jménem Sellafield, ve Francii Marcoule a Le Hague. Technické podrobnosti o jednotlivých zařízeních se příliš nezveřejňují, proto je těžké porovnat stav sovětského zařízení s jinými.

Havárie spočívala v explozi jedné z nádrží pro skladování jaderného odpadu. Lze dnes jasně určit, co bylo příčinou a v důsledku čeho nastaly podmínky, které k incidentu vedly?

Jak už bylo uvedeno, k chlazení jak reaktorů, tak i nádrží s odpady, bylo používáno vody z řeky. Odpady byly uskladňovány v podzemních betonových nádržích ve formě ponejvíce nitrátů a acetátů. V létě roku 1957 bylo v oblasti velké sucho, takže stav vody v řece značně poklesl, navíc chlazení jedné z nádrží o obsahu 300 čtverečních metrů se porouchalo a nebylo opraveno. Neexistoval monitorovací systém a oprava byla problematická pro vysoký dávkový příkon, takže došlo k ohřátí na 330 až 350 oC a následně k výbuchu.

Asi 90 % radioaktivního materiálu se usadilo v blízkém okolí, zbytek se dostal do velkých vzdáleností, významná kontaminace radioaktivním spadem se objevila až do vzdáleností 300 kilometrů. Radioaktivní oblak dosáhl výšky okolo jednoho kilometru. Počasí v tu dobu bylo relativně stabilní bez srážek, takže během jedenácti hodin se usadil všechen spad. K malé redistribuci radioaktivního spadu docházelo další dny po havárii, protože první dny bylo významné usazení na korunách stromů. Zasažená plocha se odhaduje na 15 až 23 tisíc čtverečních kilometrů, v níž žilo kolem 270 tisíc obyvatel ve venkovských oblastech Čeljabinsk, Sverdlovsk a Tjumeň.

Při samotné explozi údajně nikdo nezemřel. Vedou se však debaty o počtu obětí, které si vyžádalo následné šíření radiace. Počítám, že hlavní problém spočívá v jejich identifikaci. Uvádí se, že lze například jen těžko odlišit onkologické onemocnění vzniklé v důsledku vystavení radiaci od onkologického onemocnění, které má jiné příčiny. Existují s odstupem pětašedesáti let relevantní odhady, jaké byly dopady kyštymské havárie na obyvatele postižených oblastí a jejich zdraví?

Celá havárie byla naprosto utajená, napomohl tomu směr větru, který vanul podél východní strany pohoří Ural, takže celé kontaminované území zůstalo na území Ruska, navíc s relativně malou populací.  Zda byly nějaké oběti při výbuchu, není nikde uváděno. Mezinárodní atomové agentuře byla celá havárie ohlášena až v roce 1990. V tomto roce byla též Evropskou unií pořádána konference o tří velkých haváriích – Windscale, Černobyl a Kyštym –, kde byla vědecká veřejnost podrobně seznámena ruskými vědci o této havárii. Dopady na obyvatelstvo a přírodní prostředí se dodnes studují. Komplikací však je, že v této oblasti bylo více případů úniku radionuklidů do prostředí, které se pak různými cestami dostávají k člověku – inhalací ze vzduchu nebo ingescí přes vodu a potraviny. Kromě výbuchu nádrží s radioaktivními zbytky po separaci plutonia přispěly k vysokému obsahu radionuklidů v prostředí výpustě do řeky Teča, kam byly vypouštěny odpady od roku 1948, dále v roce 1967 vyschlo jezero Karačaj a odtud se šířily radioaktivní aerosoly vzdušnou cestou. Existují odhady, kolik radionuklidů se do prostředí dostalo jednotlivými cestami.

Co se týče zdravotních následků, jsou údaje zejména z první doby po havárii velmi kusé. Dávky vojsku, které střežilo oblast, se odhadují kolem jednoho sievertu. Vyšetřeno bylo 153 vojáků a nevykazovali známky akutní radiační nemoci. Pouze malá část evakuované populace byla medicínsky vyšetřena v prvním roce a údaje o možném výskytu akutní radiační choroby zcela chybějí. U obyvatel pobřeží řeka Teča se nachází zvýšený počet leukémií a rakovin, epidemiologické studie pokračují až do dnešní doby. U zaměstnanců Majaku definovala profesorka Guskova „chronické radiační onemocnění“, které nebylo například u amerických pracovníků v podobném zařízení nikdy nalezeno.

Jakým způsobem probíhala sanace havárie? A existují doklady o tom, že sovětské úřady využily zkušeností z roku 1957 o necelé tři dekády později při likvidaci následků černobylské katastrofy? 

Radioaktivní spad obsahoval různé štěpné produkty včetně stroncia 90, které je pro člověka nejvýznamnější, protože vstupuje do potravinového řetězce. V prvních dnech po havárii bylo na základě odhadu dávky přesídleno 1154 osob. Podle aktivity stroncia 90 pak byla stanoven koncentrační limit pro zákaz potravin, což vedlo v prvních dvou letech ke zničení více než deseti tisíc tun zemědělské produkce a dalšímu vysídlování osob, které se uskutečnilo v období 8 až 18 měsíců po havárii.  Celkem bylo evakuováno 10 730 osob.

Velmi podrobně probíhaly radioekologické studie, které byly téměř výhradně publikovány v ruském vědeckém tisku, ovšem nebyly udány okolnosti, za nichž se k daným poznatkům došlo. Různé odhady, které byly po černobylské havárii prováděny, využívaly poznatky o chování jednotlivých radionuklidů v prostředí a  potravním řetězci. Ovšem zásadní publikace ruských vědců o radioaktivní kontaminaci způsobené kyštymskou havárii i výpustěmi do řeky Teča se datují až od roku 1990.

Havárie bývá řazena na šestý, tedy druhý nejhorší stupeň Mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES). Co si pod tímto pojmem může veřejnost představit? Napadá Vás vhodná analogie, která by mohla laikovi lépe přiblížit napáchané škody?

Mezinárodní stupnice pro klasifikace jaderných událostí byla zavedena Mezinárodní atomovou agenturou IAEA proto, aby mohly být členské země při případných incidentech informovány co nejrychleji a jednotným způsobem. Toto hodnocení obsahuje jednak stav jaderného zařízení, jednak očekávaný vliv na zdraví pracovníků a na životní prostředí.

Sedmý nejvyšší stupeň znamená velmi vážnou havárii, při níž dojde k úniku velkého množství radioaktivních materiálů do okolí, mohou se projevit zdravotní účinky u personálu a v rozsáhlé oblasti lze očekávat zpožděné zdravotní následky i u obyvatelstva více než jedné země. Jako příklad slouží havárie jaderné elektrárny Černobyl a havárie jaderné elektrárny Fukušima. Tato havárie byla původně hodnocena stupněm pět, ale Japonskou agenturou pro jadernou bezpečnost byla v dubnu 2011 překvalifikována. Další nižší stupeň šest se liší od nejvyššího zejména stupněm stavu jaderného zařízení a o řád nižším únikem radioaktivních látek, než je u stupně sedm. Předpokládá se plné uplatnění protiopatření zahrnutých v místních havarijních plánech pro snížení pravděpodobnosti zdravotních následků na obyvatelstvo.

Nakolik snese kyštymská havárie srovnání s již zmíněnými známějšími tragickými událostmi z jaderných elektráren Černobyl a Fukušima, které jako zatím jediné dosáhly nejvyššího, tedy sedmého stupně INES?

Po havárii v Černobylu se rozšířil radioaktivní spad téměř po celé Evropě, v malém množství byl měřitelný i v jiných světadílech. Byl to důsledek výbuchu s vysokým teplotním vznosem, takže se odhaduje, že se radionuklidy dostaly až do výše sedmi kilometrů. Rovněž tak havárie ve Fukušimě obsahovala několik výbuchů, takže radionuklidy postupně obkroužily celou zeměkouli. Po výbuchu odpadní nádrže v Kyštymu se radionuklidy nedostaly do takové výše jako u dvou výše zmíněných, navíc směs radionuklidů neobsahovala jód 131 a další krátkodobé izotopy jódu, které se dostávají do štítné žlázy a jsou z hlediska dlouhodobých zdravotních účinků směsi štěpných radionuklidů nejvýznamnější. V Kyštymu se jednalo o nádrž s odpadem, který vznikl po separaci plutonia z vyhořelého jaderného paliva, takže takováto směs již neobsahuje radionuklidy s krátkým poločasem rozpadu, protože od vynětí jaderného paliva z reaktoru už uplynul dlouhý čas.

Příčiny havárií jaderných elektráren Černobyl a Fukušima, ale třeba i Three Mile Island byly poměrně podrobně zmapovány a vyvodily se z nich závěry a opatření s cílem zvýšit bezpečnost provozu podobných zařízení. Jak tomu bylo v případě Majaku, který byl specifickým utajovaným pracovištěm, a k tamní havárii došlo v éře dozvuků nejvyhrocenější fáze studené války?

Podrobné vyšetření události je závislé na otevřeném režimu v zemi. Navíc, Černobyl i Fukušima jsou jaderné elektrárny, i když vedlejším úkolem elektráren typu RBMK jaký byl v Černobylu, byla i produkce plutonia pro jaderné zbraně. Proti tomu Kyštym byl částí vojenskoprůmyslového komplexu. I černobylskou havárii se snažily sovětské úřady zamlčet, avšak nenadálá meteorologická situace zapříčinila, že radionuklidy byly velmi rychle detekovány ve Skandinávii. Tam se nejdříve domnívali, že jde o únik z jejich jaderných elektráren a začali je prošetřovat. K podrobnému prošetření černobylské havárie ovšem napomohlo, že se udála již po nástupu Gorbačova k moci, kdy se začalo mluvit o perestrojce a glasnosti.

V tom máte zajisté pravdu. Proti tomu v padesátých letech byl Sovětský svaz silně uzavřenou zemí. Jakým způsobem a jak rychle se o havárii dozvěděla světová vědecká komunita? Zachytily incident například západní tajné služby?

Pro zveřejnění údajů o kyštymské havárii byly podstatné údaje, sovětského biologa-genetika Žorese Medvěděva, který vedl laboratoř Radiační ekologie v Obninsku a publikoval vědecké spisy v samizdatu, jelikož genetika byla v Sovětském svazu zakázána jako buržoazní pavěda. Medvěděv byl oponent (režimem propagovaného biologa, pozn. redaktora) Lysenka, byl pronásledován a zavřen do psychiatrického ústavu. Po protestech světové veřejnosti byl v roce 1979 propuštěn a mohl emigrovat na Západ. V Londýně publikoval knihu The Nuclear Disaster in the Urals a před tím již více vědeckých článků na toto téma. Avšak světová vědecká veřejnost informaci  přijala s nedůvěrou.

Americký vědec John Trabalka provedl analýzu dostupných literárních pramenů zejména z oboru radioekologie a dospěl k názoru, že údaje Medvěděva jsou pravdivé. V roce 1980 své poznatky publikoval v časopise Science. Tento článek se mi v té době podařilo trochu komplikovanými cestami získat.

V roce 1990 byl pořádán v Lucemburku Evropskou komisí již zmíněný seminář o srovnání dopadů tří velkých havárií, kde Trabalka a Auerbach zmiňují, že důkazem toho, že se něco v okolí Kyštymu stalo, byly též změny v hydrologickém systému a vysídlené vesnice. To navozuje otázku, jak se tohle vědělo. Domnívám se, že americké výzvědné služby měly pravděpodobně informace ze špionážních letů, a když pohlédneme na mapku, kde byl v roce 1960 sestřelen pilot F. G. Powers s letadlem Lockheed U-2, je to mezi Kyštymem a Sverdlovskem. To samozřejmě nebyl známo ani vědecké obci v Americe, takže potvrzení a zveřejnění údajů o Kyštymu v USA trvalo dalších dvacet let a ve světě ještě dalších deset let. Ani v nedávno minulé době – o současné nemluvě – nebyly aktivity jaderných zařízení v okolí Čeljabinsku otevřené informacím. V roce 2017 bylo po celé Evropě, včetně u nás, nalezeno ve spadu ruthenium 106 a ruthenium 103. Po pečlivých analýzách mnoha evropských laboratoří, včetně (tuzemského) Státního ústavu radiační ochrany, byl zdroj kontaminace umístěn do okolí Čeljabinsku, ale nikdy nebyl ruskými orgány potvrzen a vysvětlen, a to ani Mezinárodní atomové agentuře ve Vídni.

Související

Jurij Andropov Komentář

Andropov se ujal moci před 40 lety. Obávaný šéf KGB chtěl změnit SSSR

Před čtyřiceti lety stanul v čele Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Jurij Andropov. Muž, jehož kariéra byla dlouho spojena s obávaným Výborem státní bezpečnosti (KGB) a který sehrál výraznou roli ve vojenském potlačení maďarského povstání v roce 1956 i pražského jara 1968, byl v době svého nástupu do čela země paradoxně připraven provést výrazné, byť striktně shora řízené reformy. 
Leonid Iljič Brežněv byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR. Komentář

Brežněv zemřel před 40 lety. Češi si ho pojí se srpnem 1968, jeho éru si rozhodně nelze idealizovat

Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, se završil životní příběh Leonida Brežněva, sovětského komunistického politika, jehož jméno si drtivá většina české populace pojí především s rozhodnutím vojensky intervenovat proti reformnímu procesu v Československu v srpnu 1968. Brežněvova vláda byla ovšem o poznání mnohovrstevnatější a plná rozporů. To je ostatně jeden z důvodů, proč z průzkumu v Rusku provedeného v roce 2013 nezávislým Levadovým centrem vyšel Brežněv jako nejoblíbenější sovětský, potažmo ruský vládce minulého století.

Více souvisejících

Sovětský svaz historie studená válka Irena Malátová (SÚRO) Kyštymská katastrofa

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 17 minutami

Velká Británie

Británie chce razantněji zasáhnout proti migraci, Albáncům azyl nedá

Britská vláda zvažuje, jak omezit vysoké počty migrantů, kteří do země přijíždějí bez příslušných dokladů přes Lamanšský průliv. Ministryně vnitra Suella Bravermanová podle dnešní zprávy listu The Sunday Times podporuje návrh, podle kterého by všichni tito migranti byli po příjezdu zadrženi v záchytných středisek a neměli by právo na legalizaci pobytu. Na udělení azylu podle ministerstva nemají právo Albánci, kteří letos tvoří asi čtvrtinu všech migrantů, již do Británie dorazili nelegální cestou.

před 1 hodinou

sopka Semeru

Úřady na indonéském ostrově Jáva vyhlásily po erupci sopky Semeru evakuaci

Úřady na indonéském ostrově Jáva vydaly po dnešní erupci sopky Semeru příkaz k evakuaci, domovy už opustilo téměř 2000 lidí. Informovala o tom agentura Reuters. Semeru, která je zároveň nejvyšší horou ostrova, vychrlila oblak popela a kouře do výšky 15 kilometrů a po svazích stékají proudy žhavé lávy. Úřady zatím nehlásí žádné zraněné.

před 1 hodinou

Na hlavní trati u Jihlavy je zastavený provoz, vlak narazil do stromu

Na hlavní trati u Jihlavy vlak narazil do stromu, provoz je zastavený

Na trati mezi Havlíčkovým Brodem a Veselím nad Lužnicí je u Jihlavy od rána zastavený provoz. Lokomotiva nákladního vlaku narazila před 9:00 do spadlého stromu, na místě je poškozené trakční vedení. Při nehodě se lehce zranil strojvedoucí a je poškozená lokomotiva. České dráhy (ČD) zajišťují náhradní autobusovou dopravu v úseku z Rantířova do Jihlavy, řekl ČTK mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. První odhad škody na lokomotivě je 250.000 korun.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Šanghaj

Další čínská města po protestech oznámila zmírnění přísných omezení

Další čínská města dnes oznámila zmírnění přísných omezení pohybu, jejichž cílem bylo zabránit šíření nemoci covid-19. Čína prosazuje politiku nulového výskytu případů nemoci, po rozsáhlých protestech proti omezením z minulého víkendu se však snaží tuto politiku učinit cílenější a méně svazující, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Argentina vs Austrálie

MS v Kataru: Nizozemci ani Argentinci žádné překvapení v osmifinále nepřipustili a střetnou se ve čtvrtfinále

V sobotu začala prvními dvěma osmifinálovými zápasy vyřazovací fáze letošního mistrovství světa ve fotbale v Kataru. V prvním z nich se střetlo favorizované Nizozemsko s příjemným překvapením skupinové fáze, tedy s týmem USA. Ten sice začal duel aktivněji, ale byli to Evropané, kteří především díky Denzelu Dumfriesovi, jenž si v zápase kromě gólu připsal hned dvě asistence a přestože za stavu 2:0 dokázali Američané pozoruhodným gólem Wrighta snížit, Nizozemci nakonec vyhráli 3:1. V sobotu večer se pak rozhodlo o jejich čtvrtfinálovém soupeři a stala se jím taktéž favorizovaná Argentina. Ta svou roli favorita potvrdila proti Austrálii, když se o argentinské branky postarali Messi, jenž nastoupil k 1000. zápasu v kariéře, a Álvarez. Australané sice díky vlastnímu gólu soupeře snížili, ale na víc už se nezmohli.

před 3 hodinami

Lanovka na Sněžku

Sněžku v noci zasáhl orkán, lanovka je mimo provoz

Sněžku dnes zhruba hodinu po půlnoci zasáhl vítr o síle orkánu. Podle z dat měřicí stanice Poštovny Anežka na vrcholu Sněžky rychlost větru v nárazu dosáhla 119,5 kilometru v hodině. Hranice orkánu činí 117,7 kilometru v hodině. Kvůli silnému větru se dnes nerozjel horní úsek lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Horní úsek lanovky byl mimo provoz i v sobotu.

před 3 hodinami

Snímek z filmu Černý jestřáb sestřelen (Black Hawk Down), který vyobrazuje poslední bojovou akci americké operace Gothic Serpent, ikonickou bitvu v ulicích Mogadišu.

Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.

před 3 hodinami

Zásilkovna

Počty balíků se na začátku prosince zvýšily až na dvojnásobek

Počty přepravovaných balíků se na přelomu listopadu a prosince u kurýrních firem zvýšily o 50 až 100 procent. Vrchol sezony očekávají v následujících dvou pondělcích. Internetové obchody v současnosti mají až trojnásobné tržby proti zbytku roku. Vyplývá to z informací firem oslovených ČTK.

před 3 hodinami

uprchlíci

Česko vydalo uprchlíkům z Ukrajiny celkem 465.000 dočasných víz

Za uplynulých sedm dní získalo dočasnou ochranu 2171 ukrajinských uprchlíků, kteří před válkou odešli do České republiky. Je to o 117 méně než předchozí týden. Vyplývá to z údajů, které ministerstvo vnitra zveřejňuje na twitteru. Od únorového vpádu ruské armády do sousední země dosud Česko vydalo 465.058 dočasných víz, která jejím držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Blízký východ zaostává v boji proti HIV. Experti odhalují proč

Celosvětový počet nových případů HIV se za posledních deset let výrazně snížil, ale na Blízkém východě a v severní Africe je tomu jinak. Od roku 1996, kdy vrcholila epidemie AIDS, která si dosud vyžádala více než 40 milionů životů, svět urazil dlouhou cestu. Mezi lety 2010 a 2021 se počet nově infikovaných na celém světě snížil o 32 procent. Ve stejném období se ale v tomto regionu zvýšil o 33 procent, napsala BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Plyn a a uhlí letos zdražily o desítky procent, drahé kovy zlevnily

Burzovní ceny plynu, elektřiny či uhlí vzrostly od začátku letošního roku do konce listopadu o desítky procent, ropy zhruba o desetinu. Naopak drahé i průmyslové kovy vesměs zlevnily. Zdražila kukuřice, zatímco pšenice, bavlna nebo káva jsou levnější. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg vzrostl o 17 procent.

před 5 hodinami

Obchody

Psychologické triky obchodníků: Proč nekupovat věci, jejichž cena končí na 99?

Při toulkách mezi nákupními regály v letošní předvánoční sezóně pravděpodobně narazíte na mnoho devítek na cenovkách. Vánoční sušenky za 4,99 dolaru, televize za 299 dolarů nebo sluchátka za 99,99. Trik s devítkami na cenovkách je tak častý, že se nad ním už nezamýšlíme, a pokud ano, jen litujeme ty, kteří si neuvědomují, že 99,99 je to samé jako 100. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 9 hodinami

Amsterodam se chce zbavit opilých turistů, spustí odstrašující kampaň

Amsterodam na jaře zahájí odstrašující kampaň, díky níž chce bojovat proti turistům, kteří do nizozemské metropole cestují za alkoholem, drogami a sexem. Zahraničních výtržníků se chce zbavit pomocí cílené reklamy a nových omezení. Informoval o tom list The Times, podle nějž se město nejprve zaměří na britské cestovatele, které považuje za hlavní hrozbu pro klid a pohodu v ulicích a na kanálech ze 17. a 18. století.

Zdroj: ČTK

Další zprávy