Zahraniční vojáci na Ukrajině? Kyjev představil plán na mírovou misi, USA mlčí

Zásadním požadavkem je přítomnost zahraničních vojáků na zemi, ve vzduchu i na moři – a to především s cílem odstrašit Rusko od případného dalšího útoku. Zatímco evropské státy debatují o zapojení, Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se prozatím drží stranou.

Klíčová jednání pokračují tento týden v bruselském sídle NATO, kde se sešli ministři obrany tzv. „koalice ochotných“, kterou tvoří řada evropských zemí, Kanada a Austrálie. Spojené státy se však jednání neúčastní. Na schůzce, kterou vedou francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu a jeho britský protějšek John Healey, se řeší zejména konkrétní podmínky a rozsah možné mírové mise.

Ministři obrany Francie a Velké Británie navštívili minulý týden Ukrajinu a následně o výsledcích informovali své kolegy. Prezident Zelenskyj během následné tiskové konference v Kyjevě uvedl, že se s partnery bavili o všech podstatných otázkách: od množství vojáků, přes mandát mise, až po logistickou infrastrukturu. Vyjádřil naději, že do měsíce bude jasno, kdy a jak by mohly jednotky přijet.

Přestože Ukrajina podporuje snahy o mírové řešení, prezident Trump v současnosti vyvíjí tlak na obě strany, aby ukončily boje. Rusko však příměří dohodnuté minulý měsíc opakovaně porušuje a zůstává bez následků ze strany USA. Zatímco přibližně tucet států je ochoten se na mírové misi podílet, většina z nich váhá bez alespoň nepřímé podpory Spojených států. Například Velká Británie by ráda viděla americkou „zálohu“ – logistickou, zpravodajskou či vzdušnou podporu.

Rusko varovalo, že jakákoli mise bez mandátu OSN bude z jeho pohledu nepřijatelná. Přesto se v Evropě diskutuje, zda by přítomnost jednotek v dostatečném počtu skutečně mohla odstrašit Moskvu od další agrese. Ukrajina však zůstává optimistická a tvrdí, že proces už běží.

Zelenskyjův hlavní obranný poradce Pavlo Palisa uvedl, že konkrétní formát mise je stále předmětem jednání, ale základní ukrajinská vize už byla partnerům představena. Nyní se ladí detaily – schopnosti jednotlivých států, časové harmonogramy a právní rámec.

Ukrajina má v současnosti jednu z nejsilnějších armád v Evropě, která je její hlavní zárukou bezpečnosti. Přesto, vzhledem k blokaci vstupu do NATO, Kyjev potřebuje zahraniční vojáky jako garanci budoucí stability. V případě dalšího útoku by se tito vojáci mohli zapojit do bojů.

Palisa zdůraznil, že každá rozmístěná jednotka by musela být chráněna propracovaným systémem protivzdušné obrany, elektronického boje a zabezpečené logistiky. I minimální přítomnost by tedy vyžadovala rozsáhlé zabezpečení. Pokud by například francouzská brigáda obsadila určité území, i při nízké hustotě nasazení by musela disponovat pokročilými obrannými prostředky.

Plánování takové operace je podle Palisy extrémně složité a musí brát v potaz řadu faktorů – od zapojení letectva přes ochranu spojeneckých námořních sil až po koordinaci logistiky.

Následující den po jednání „koalice ochotných“ proběhne v Bruselu také zasedání Ukrajinské obranné kontaktní skupiny. Tu původně založily Spojené státy, ale v současnosti ji spolupředsedají Velká Británie a Německo. Americký ministr obrany Pete Hegseth se k jednání připojí pouze na dálku prostřednictvím videohovoru.

Ukrajina nadále věří, že se jí podaří vytvořit robustní bezpečnostní rámec, který by v případě mírové dohody dokázal zabránit opakování ruské invaze. I bez přímé účasti Spojených států tak doufá v podporu svých evropských a dalších spojenců.