Chceme jednat s Kyjevem a prošetřit útoky na civilní cíle, prohlásil Putin. Pak poslal drony a bomby na civilisty

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí překvapivě prohlásil, že je otevřen možnosti přímých bilaterálních jednání s Ukrajinou. Tento výrok přišel ve chvíli, kdy Spojené státy zvyšují tlak na obě strany, aby uzavřely mírovou dohodu, a pohrozily, že pokud jednání nepřinese výsledky, mohou z mírových snah zcela odstoupit.

Putin na tiskové konferenci uvedl, že by bylo možné jednat přímo s Kyjevem o zastavení útoků na civilní infrastrukturu. “K příměří máme pozitivní přístup,” řekl šéf Kremlu a připomněl nedávné 30hodinové velikonoční příměří, které však obě strany obvinily z porušení.

Ruské útoky proti Ukrajině během posledních 24 hodin přitom připravily o život nejméně pět civilistů a dalších nejméně šestnáct osob utrpělo zranění. Vyplývá to ze zpráv regionálních úřadů zveřejněných 22. dubna. Kromě civilních ztrát hlásí Ukrajina také masivní útoky drony z několika ruských oblastí a z okupovaného Krymu.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na pondělí vypustilo celkem 54 bezpilotních letounů z měst Kursk, Brjansk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z mysu Čauda na Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 38 z nich, zatímco 16 dalších zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody – pravděpodobně šlo o klamné cíle, které mají za úkol zahlcovat obranné systémy.

V Charkovské oblasti ruské síly bombardovaly vesnici Petropavlivka řízenými leteckými bombami. Následkem útoku zahynula 54letá žena a 26letý muž, informoval gubernátor Oleh Syněhubov. Další tragédie se odehrála ve vesnici Ivašky, kde ruský FPV dron zabil 24letého muže jedoucího na skútru.

V městě Kupjansk byla při útoku dronu zraněna 58letá žena, která utrpěla otřes mozku. Ve vesnici Horochovatka zranila letecká bomba další, 48letou ženu. V Chersonské oblasti Rusko během jediného dne zaútočilo na 36 různých sídel, včetně samotného města Cherson. Guvernér Oleksandr Prokudin oznámil, že při těchto útocích zemřel jeden člověk a dalších sedm bylo zraněno.

V Sumské oblasti ruská armáda zasáhla komunitu Esman, kde 21. dubna zabila jednoho civilistu. Následující den použily ruské síly letecké bomby proti komunitě Bilopillia, přičemž jedna osoba byla zraněna. Město Oděsa čelilo útoku dronů v noci na 22. dubna. Podle gubernátora Oleha Kipera byli při útoku zraněni tři lidé. Na místě zasahovaly záchranné složky, které pomáhaly evakuovat civilisty z poničených budov.

Také Dněpropetrovská oblast se stala cílem ruských útoků. V okrese Nikopol byli zraněni 66letý muž a 63letá žena. Podle tamní vojenské správy Rusové ostřelovali několik sídel jak dělostřelectvem, tak drony. V Doněcké oblasti byl při útoku na město Myrnohrad zraněn jeden člověk, uvedl gubernátor Vadym Filaškin.

Navzdory těmto útokům Putin tvrdí, že Rusko je připraveno analyzovat útoky na civilní cíle, které byly v posledních týdnech ostře kritizovány, a zvažuje možnost jejich bilaterálního prošetření. Tvrdil přitom, že zasažené objekty byly využívány pro vojenské účely, a proto by měly být tyto případy důkladně vyšetřeny.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil Putinova slova a dodal, že prezident skutečně mířil k myšlence jednání s ukrajinskou stranou.

Ukrajina, která už dříve žádala o prodloužení velikonočního příměří, obvinila Moskvu z opakovaného úmyslného bombardování civilních cílů. Prezident Volodymyr Zelenskyj znovu apeloval na okamžité ukončení těchto útoků.

K přímému jednání mezi Kyjevem a Moskvou nedošlo od prvních týdnů války, která začala v únoru 2022. Nový impulz k vyjednávání přišel po výzvě Spojených států, kdy ministr zahraničí Marco Rubio varoval, že USA se mohou do několika dní stáhnout z mírového procesu, pokud nedojde k žádnému pokroku.

Prezident Donald Trump, který později Rubiovu výstrahu potvrdil, sice nespecifikoval termín možného odstoupení USA od jednání, ale prohlásil, že očekává “nadšení pro ukončení konfliktu” od obou stran a že se brzy rozhodne, zda v rozhovorech pokračovat.

Spojené státy již oběma stranám předložily rámcový návrh dohody, který by podle zdroje CNN mohl vést k uznání ruské kontroly nad Krymem, anektovaným v roce 2014, a k uzavření příměří podél současné frontové linie. Tento návrh má být rozpracován během klíčového setkání v Londýně, kterého se účastní také evropské a ukrajinské delegace.

Trumpova administrativa zároveň plánuje další kolo rozhovorů se zástupci Ruska, včetně zmocněnce pro Blízký východ Steva Witkoffa, aby získala širší podporu pro navrhovaný rámec mírového urovnání.

Dřívější americký návrh na 30denní příměří Moskva odmítla. Zelenskyj zatím poslední návrh veřejně nekomentoval, ale oznámil, že Ukrajina vyšle delegaci na jednání v Londýně. Ve svém prohlášení na síti X uvedl, že Ukrajina je připravena spolu s USA, Británií a Francií hledat konstruktivní cestu k bezpodmínečnému příměří a trvalému míru.

Zelenskyj již dříve připustil možnost uzavření mírové dohody s Moskvou, ale trvá na tom, že Ukrajina nikdy neuzná okupovaná území jako součást Ruska. To označil za “červenou linii”.

Trump se zatím nevyjádřil, zda je připraven z mírových jednání zcela odejít, ani zda Spojené státy obnoví vojenskou podporu Ukrajině v případě jejich krachu. 

Související

Sklad Wildberries pod útokem

Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt

Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových

Španělsko svádí neúprosný boj s rozsáhlými lesními požáry, přičemž nadcházející hodiny budou podle úřadů zcela zásadní pro další vývoj situace. Premiér Pedro Sánchez při návštěvě předsunutého velitelského stanoviště v Navalcarneru prohlásil, že i když je dosavadní stav relativně příznivý, následujících dvanáct hodin rozhodne o tom, zda se hasičům podaří udržená území definitivně zabezpečit. Situaci totiž výrazně komplikuje nastupující vlna veder, která do regionu přináší nové bezpečnostní hrozby.

včera

Saúdská Arábie

Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se

Saúdská Arábie se v posledních pěti měsících intenzivně snažila vyhnout zatažení do širšího regionálního konfliktu a přes opakované dronové útoky na svůj ropný průmysl udržovala otevřené komunikační kanály s Teheránem. Nyní se však království ocitá v sevření nepřátelských sil hned ze tří stran, kdy čelí tlaku ze strany Íránu i jím podporovaných milicí v Iráku a Jemenu. Situace vyvrcholila v posledních dnech, kdy země musela čelit raketovým ostřelováním od jemenských Hútiů, náletům iráckých ozbrojených skupin i obnoveným výhrůžkám z Teheránu. Vedení v Rijádu tak dospělo k závěru, že dosavadní politika zdrženlivosti již není udržitelná, a saúdské stíhačky ve spolupráci s americkým letectvem podnikly odvetné údery na cíle ve východním Iráku.

včera

Donald Trump

Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii

Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.

včera

Glen Hansard

Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly

Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA

Německá Křesťanskodemokratická unie čelí vážné vnitřní krizi, která výrazně oslabuje pozici spolkového kancléře Friedricha Merze. Tradiční letní politické příměří v Berlíně narušil skandál kolem klíčového představitele strany Jense Spahna, jenž se společně se svým partnerem stal otcem díky náhradní matce ve Spojených státech. Náhradní mateřství je přitom v Německu zakázané a samotná CDU vůči němu dlouhodobě zaujímá odmítavý postoj, což vyvolalo značný rozruch mezi konzervativními voliči i spolkovými zákonodárci.

včera

Hormuzský průliv

Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy

Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.

včera

včera

Sloni, ilustrační fotografie

V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou

Strážci přírody v Keni i tamní odborníci vyšetřují záhadná úmrtí patnácti slonů, k nimž došlo během uplynulého měsíce v národním parku Amboseli a jeho bezprostředním okolí. Státní organizace Kenya Wildlife Service potvrdila, že u deseti zvířat byly před jejich skonem zaznamenány příznaky částečného ochrnutí, přičemž úhyn nastal velmi rychle, zpravidla do dvou dnů od prvních projevů.

včera

Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

včera

Indie, ilustrační foto

Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů

Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.

včera

Donald Trump

Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá

Při zahájení vojenského konfliktu s Íránem označil americký prezident Donald Trump za jeden z hlavních cílů zamezení teheránské podpoře ozbrojených skupin na Blízkém východě, které stály za zraněními a úmrtími amerických vojáků. Postoj šéfa Bílého domu k podezření, že s lokalizací cílů a útoky na americké síly pomáhá Íránu Rusko, však podle CNN vykazuje značnou netečnost. Tento nezájem zapadá do dlouhodobějšího vzorce, v jehož rámci americká administrativa zlehčuje možnou roli Moskvy při ohrožení životů amerického armádního personálu.

včera

Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt

Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy