Chceme jednat s Kyjevem a prošetřit útoky na civilní cíle, prohlásil Putin. Pak poslal drony a bomby na civilisty

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí překvapivě prohlásil, že je otevřen možnosti přímých bilaterálních jednání s Ukrajinou. Tento výrok přišel ve chvíli, kdy Spojené státy zvyšují tlak na obě strany, aby uzavřely mírovou dohodu, a pohrozily, že pokud jednání nepřinese výsledky, mohou z mírových snah zcela odstoupit.

Putin na tiskové konferenci uvedl, že by bylo možné jednat přímo s Kyjevem o zastavení útoků na civilní infrastrukturu. “K příměří máme pozitivní přístup,” řekl šéf Kremlu a připomněl nedávné 30hodinové velikonoční příměří, které však obě strany obvinily z porušení.

Ruské útoky proti Ukrajině během posledních 24 hodin přitom připravily o život nejméně pět civilistů a dalších nejméně šestnáct osob utrpělo zranění. Vyplývá to ze zpráv regionálních úřadů zveřejněných 22. dubna. Kromě civilních ztrát hlásí Ukrajina také masivní útoky drony z několika ruských oblastí a z okupovaného Krymu.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na pondělí vypustilo celkem 54 bezpilotních letounů z měst Kursk, Brjansk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z mysu Čauda na Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 38 z nich, zatímco 16 dalších zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody – pravděpodobně šlo o klamné cíle, které mají za úkol zahlcovat obranné systémy.

V Charkovské oblasti ruské síly bombardovaly vesnici Petropavlivka řízenými leteckými bombami. Následkem útoku zahynula 54letá žena a 26letý muž, informoval gubernátor Oleh Syněhubov. Další tragédie se odehrála ve vesnici Ivašky, kde ruský FPV dron zabil 24letého muže jedoucího na skútru.

V městě Kupjansk byla při útoku dronu zraněna 58letá žena, která utrpěla otřes mozku. Ve vesnici Horochovatka zranila letecká bomba další, 48letou ženu. V Chersonské oblasti Rusko během jediného dne zaútočilo na 36 různých sídel, včetně samotného města Cherson. Guvernér Oleksandr Prokudin oznámil, že při těchto útocích zemřel jeden člověk a dalších sedm bylo zraněno.

V Sumské oblasti ruská armáda zasáhla komunitu Esman, kde 21. dubna zabila jednoho civilistu. Následující den použily ruské síly letecké bomby proti komunitě Bilopillia, přičemž jedna osoba byla zraněna. Město Oděsa čelilo útoku dronů v noci na 22. dubna. Podle gubernátora Oleha Kipera byli při útoku zraněni tři lidé. Na místě zasahovaly záchranné složky, které pomáhaly evakuovat civilisty z poničených budov.

Také Dněpropetrovská oblast se stala cílem ruských útoků. V okrese Nikopol byli zraněni 66letý muž a 63letá žena. Podle tamní vojenské správy Rusové ostřelovali několik sídel jak dělostřelectvem, tak drony. V Doněcké oblasti byl při útoku na město Myrnohrad zraněn jeden člověk, uvedl gubernátor Vadym Filaškin.

Navzdory těmto útokům Putin tvrdí, že Rusko je připraveno analyzovat útoky na civilní cíle, které byly v posledních týdnech ostře kritizovány, a zvažuje možnost jejich bilaterálního prošetření. Tvrdil přitom, že zasažené objekty byly využívány pro vojenské účely, a proto by měly být tyto případy důkladně vyšetřeny.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil Putinova slova a dodal, že prezident skutečně mířil k myšlence jednání s ukrajinskou stranou.

Ukrajina, která už dříve žádala o prodloužení velikonočního příměří, obvinila Moskvu z opakovaného úmyslného bombardování civilních cílů. Prezident Volodymyr Zelenskyj znovu apeloval na okamžité ukončení těchto útoků.

K přímému jednání mezi Kyjevem a Moskvou nedošlo od prvních týdnů války, která začala v únoru 2022. Nový impulz k vyjednávání přišel po výzvě Spojených států, kdy ministr zahraničí Marco Rubio varoval, že USA se mohou do několika dní stáhnout z mírového procesu, pokud nedojde k žádnému pokroku.

Prezident Donald Trump, který později Rubiovu výstrahu potvrdil, sice nespecifikoval termín možného odstoupení USA od jednání, ale prohlásil, že očekává “nadšení pro ukončení konfliktu” od obou stran a že se brzy rozhodne, zda v rozhovorech pokračovat.

Spojené státy již oběma stranám předložily rámcový návrh dohody, který by podle zdroje CNN mohl vést k uznání ruské kontroly nad Krymem, anektovaným v roce 2014, a k uzavření příměří podél současné frontové linie. Tento návrh má být rozpracován během klíčového setkání v Londýně, kterého se účastní také evropské a ukrajinské delegace.

Trumpova administrativa zároveň plánuje další kolo rozhovorů se zástupci Ruska, včetně zmocněnce pro Blízký východ Steva Witkoffa, aby získala širší podporu pro navrhovaný rámec mírového urovnání.

Dřívější americký návrh na 30denní příměří Moskva odmítla. Zelenskyj zatím poslední návrh veřejně nekomentoval, ale oznámil, že Ukrajina vyšle delegaci na jednání v Londýně. Ve svém prohlášení na síti X uvedl, že Ukrajina je připravena spolu s USA, Británií a Francií hledat konstruktivní cestu k bezpodmínečnému příměří a trvalému míru.

Zelenskyj již dříve připustil možnost uzavření mírové dohody s Moskvou, ale trvá na tom, že Ukrajina nikdy neuzná okupovaná území jako součást Ruska. To označil za “červenou linii”.

Trump se zatím nevyjádřil, zda je připraven z mírových jednání zcela odejít, ani zda Spojené státy obnoví vojenskou podporu Ukrajině v případě jejich krachu. 

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii

Premiér Andrej Babiš se na středečním jednání Poslanecké sněmovny osobně vložil do řešení krizové situace českých občanů, kteří kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě uvízli v zahraničí. V emotivním a podle některých přítomných poněkud zmatečném projevu kritizoval přístup komerčních aerolinek a snažil se přímo z řečniště koordinovat záchranné lety.

před 1 hodinou

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování

Mojtaba Chameneí, syn zesnulého íránského nejvyššího duchovního vůdce, přežil útoky na Írán, které v zemi probíhají od soboty. Podle informací agentury Reuters, která se odvolává na dva íránské zdroje, je tento druhý nejstarší potomek Alího Chameneího v pořádku. Vzhledem k tomu, že jeho otec zahynul při sobotním izraelském útoku, je Mojtaba vnímán jako jeden z hlavních kandidátů na post nového nejvyššího vůdce Islámské republiky.

před 1 hodinou

Dan Simmons

Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror

Ve věku 77 let zemřel spisovatel Dan Simmons, autor více než třiceti románů a povídkových sbírek, které zasáhly do žánrů hororu, politického thrilleru i science fiction. Laureát mnoha literárních cen skonal 21. února v Longmontu ve státě Colorado. V posledních chvílích u něj byla jeho manželka i dcera, jak uvádí oficiální oznámení o jeho úmrtí.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají

Íránské revoluční gardy ve středu oznámily, že získaly plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Podle agentury AFP představitel námořnictva gard Mohammad Akbarzadeh prohlásil, že jakékoli plavidlo pokoušející se o průjezd touto vodní cestou riskuje zasažení raketami nebo drony. V oficiálním prohlášení pro agenturu Fars uvedl, že průliv je nyní zcela pod nadvládou námořních sil Islámské republiky.

před 3 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje

Íránci se v deseti hodinách večer místního času sejdou v teheránském modlitebním areálu imáma Chomejního, aby vzdali poslední hold zesnulému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. Státní média informovala, že tento pietní akt odstartuje třídenní období rozloučení. Samotný pohřební průvod bude podle oficiálních zpráv oznámen veřejnosti, jakmile budou doladěny všechny organizační detaily.

před 4 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 5 hodinami

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy