Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

K aktuálnímu prohlášení se připojila také ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která pro Novinky potvrdila, že mezi ní a premiérem panuje shoda. Podle jejích slov udělá resort financí maximum pro to, aby země svým mezinárodním závazkům dostála. Tato vyjádření jsou v ostrém kontrastu s realitou státní pokladny, ve které pro splnění dvouprocentního cíle momentálně chybí přibližně dvacet miliard korun.

Dosavadní data Severoatlantické aliance pro rok 2026 přitom Česku přisuzují výdaje pouze na úrovni 1,78 procenta HDP. Praha tak zatím neplní závazek, který si členové NATO stanovili již před dvanácti lety a který je v českém prostředí dokonce ukotven zákonem o financování obrany. Za tento přístup si Česká republika vysloužila kritiku od amerického velvyslance Nicholase Merricka i zástupce USA při NATO Matthewa Whitakera.

Ještě před několika týdny přitom Andrej Babiš zdůrazňoval, že důležitější než finance jsou počty vojáků. Argumentoval tím, že česká armáda je třináctou největší v rámci Aliance a že se za jeho minulé vlády podařilo stavy výrazně navýšit. Podobně se v dubnu vyjadřoval i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), podle něhož je podstatnější budování konkrétních schopností než samotná statistická procenta.

Česko si do obranných výdajů v minulosti opakovaně započítávalo položky, které tam podle pravidel NATO nepatří. Zatímco předchozí Fialova vláda rozpočet navyšovala a plánovala ho s rezervou až na 2,2 procenta HDP, současná koalice ANO, SPD a Motoristů po svém nástupu obranné výdaje pro rok 2026 seškrtala o 21 miliard korun.

Právě tyto škrty prohloubily propast mezi českými plány a aliančními požadavky. Pokud se Babišův nynější slib nepodaří naplnit, může Česko na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře čelit vážné kritice ze strany ostatních spojenců.