Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?

Nejistota provází každou hodinu strávenou na palubě poté, co si nákaza hantavirem vyžádala životy tří pasažérů. Toto onemocnění se projevuje vysokými horečkami a únavou, přičemž může vést až k selhání orgánů. Kromě obětí jsou hlášeni další nemocní, z nichž tři mají být v nejbližší době evakuováni k odbornému ošetření.

Zatímco úřady řeší logistiku, zbytek posádky i cestujících musí čekat. Španělsko sice souhlasilo s přijetím lodi na Kanárských ostrovech, ale plavba tam potrvá několik dní. Do té doby zůstává plavidlo u pobřeží Kapverd, v dohledu od přístavu Praia, kam však cestující nesmějí vystoupit. Právě tento africký stát měl být přitom jejich původní konečnou zastávkou.

Mnozí pasažéři se snaží vyrovnat se situací po svém a o životě v karanténě informují prostřednictvím sociálních sítí. Známý cestovatelský vlogger Kasem Hato sdílí videa z paluby, na kterých ukazuje vzdálené pobřeží pevniny. Navzdory přísným hygienickým opatřením a příkazu k izolaci uvádí, že většina lidí na palubě zůstává obdivuhodně klidná a nepodléhá panice.

Hato ve svých příspěvcích mírní obavy z globální epidemie a připomíná, že tento virus není pro světovou vědu novinkou. Podobný postoj zaujímá i Světová zdravotnická organizace. Její představitelka Maria Van Kerkhove uvedla, že ačkoliv na lodi zřejmě došlo k přenosu z člověka na člověka, týká se to pravděpodobně jen velmi úzkých kontaktů, jako jsou manželské páry. Riziko pro širokou veřejnost je podle ní minimální.

Tragický rozměr události potvrzuje fakt, že dvěma z obětí byl manželský pár. Mezi nemocnými, kteří čekají na převoz, je navíc osoba blízká třetí oběti a také jeden z lékařů. Cestující vyjadřují hlubokou soustrast rodinám zesnulých a vzpomínají na společné chvíle, které sdíleli na začátku cesty, kdy ještě nikdo netušil, jaký směr výprava nabere.

Pasažér Jake Rosmarin pro CNN potvrdil, že kromě přímo zasažených se ostatní cítí dobře a snaží se udržet si dobrou náladu. Vyzdvihl především práci posádky, která dělá maximum pro to, aby byli lidé informovaní a v rámci možností i v pohodlí. Podobně se vyjádřila i fotografka divoké přírody Alejandra Rendon, která ocenila profesionální zvládnutí takto neobvyklé a nešťastné situace.

Posádka lodi tráví veškerý čas péčí o hosty a neustálou dezinfekcí veškerých prostor plavidla. K dispozici byly doručeny dodatečné zdravotnické zásoby a vybavení. Cestující nyní nosí roušky a striktně dodržují rozestupy. Jídlo je jim servírováno přímo do kajut, aby se eliminovalo setkávání ve společných prostorách, jako jsou jídelny nebo salonky.

Denní režim se nyní skládá z aktivit, které lze provozovat o samotě. Lidé si čtou, sledují filmy nebo pijí horké nápoje ve svých pokojích. Jedinou povolenou formou pohybu mimo kajutu jsou individuální procházky po palubě na čerstvém vzduchu. I tyto vycházky jsou však přísně koordinovány, aby nedocházelo ke shlukování osob.

Navzdory všem omezením zůstává morálka na palubě relativně vysoká. Cestující se snaží soustředit na pozitivní věci a vyhlížejí den, kdy budou moci konečně vystoupit na pevninu. Fotografie z paluby s výhledem na oceán a selfie s úsměvem pod rouškou jsou pro ně způsobem, jak dát světu i svým blízkým vědět, že se nevzdávají a věří v dobrý konec své nedobrovolné izolace.