Rozvědka: Jsme na hranici války. Ruské útoky proti Evropě narůstají, mír na Ukrajině by nic nevyřešil

Zpravodajci tvrdí, že Moskva se pokusila zasáhnout do průběhu voleb do Evropského parlamentu v roce 2024, a to prostřednictvím kybernetických útoků na webové stránky nizozemských politických stran a dopravních podniků. Cílem podle zprávy bylo narušit přístup občanů k informacím a komplikovat jejich účast ve volbách.

„MIVD nezaznamenává, že by ruská hrozba vůči Evropě slábla — naopak, roste. A to i v případě, že by válka proti Ukrajině skončila,“ uvedl šéf agentury viceadmirál Peter Reesink. Dodal, že rychlost a intenzita současných geopolitických změn je bezprecedentní a představuje vážné ohrožení bezpečnosti evropského kontinentu.

Zpráva odhalila několik konkrétních operací, které Rusko v poslední době podniklo na území Nizozemska. Mimo jiné šlo o první známý případ kybernetické sabotáže, kdy ruští hackeři narušili digitální systémy jedné veřejné instituce. Útok byl sice omezeného rozsahu a nezpůsobil žádné viditelné škody, ale je považován za varovný signál.

Další odhalená operace směřovala na nizozemskou kritickou infrastrukturu a mohla být přípravou na budoucí sabotáže. Také v tomto případě se útok nezdařil, ale podle MIVD jde o znepokojivý vývoj.

„Pohybujeme se v šedé zóně mezi válkou a mírem,“ komentoval situaci nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans. Zároveň vyzval k urychlenému posílení armády a obranného průmyslu jako jediné účinné odpovědi na rostoucí ruskou hrozbu.

Podle zpravodajců se Moskva již neomezuje pouze na špionáž či dezinformace, ale aktivně zkouší testovat evropské slabiny i na fyzické a kybernetické úrovni. Hybridní strategie má oslabit evropskou soudržnost, vyvolat zmatek a zpochybnit důvěru veřejnosti v demokratické instituce.

MIVD připomíná, že ruské metody zasahují široké spektrum cílů — od politických subjektů, přes média až po dopravní a energetickou infrastrukturu. Agentura zároveň upozorňuje, že nelze očekávat změnu této strategie ani po případném ukončení války na Ukrajině.

Zpráva přichází v době, kdy se evropské státy intenzivně připravují na možné další eskalace ze strany Ruska, a to nejen v kyberprostoru, ale i v rámci geopolitického tlaku na hranicích Severoatlantické aliance.

Nizozemská vláda slíbila, že bude kybernetickou obranu nadále posilovat a aktivně spolupracovat s evropskými a transatlantickými partnery na odvrácení dalších útoků. V současné situaci, jak uvádí MIVD, není klid samozřejmostí — a obrana proti hybridní válce se stává klíčovou prioritou. 

Ruské špionáže se ale obávají i další evropské státy. Podle loňského průzkumu berlínské společnosti Infratest dimap pro vysílací síť ARD, který zveřejnila agentura DPA, je většina Němců znepokojena stále častějšími operacemi ruské tajné služby namířenými proti Německu. Zároveň se obávají nedostatečné připravenosti země na tyto špionážní pokusy.

Podle průzkumu je až 70 procent respondentů znepokojeno narůstající špionážní aktivitou a 67 procent se obává nedostatečné připravenosti na ni. Většina, tedy 62 procent dotázaných, je také znepokojena možností, že Německo by mohlo být přímo zasaženo do války, kterou Rusko vedle na Ukrajině.

Zveřejnění uniklého záznamu z rozhovoru vysocepostavených představitelů německého letectva ruskými médii vyvolalo neklid v diplomatických kruzích. Tento záznam obsahoval důvěrné informace o scénářích nasazení střel typu Taurus v případě jejich možného dodání na Ukrajinu a byl zjevně diskutován na nezabezpečené platformě.

Průzkum ukázal, že Němci jsou otevření větším výdajům v sektoru obrany. Tři ze čtyř respondentů považují za správné rozhodnutí vlády v Berlíně permanentně utratit alespoň dvě procenta z hrubého domácího produktu na obranu – což je výrazně více než v předchozím období.

Podle 43 procent respondentů by měly být vyšší výdaje na obranu financovány šetřením v jiných oblastech. Dalších 34 procent podporuje pozastavení dluhové brzdy a čerpání úvěrů. Za zvyšování daní a odvodů bylo jen devět procent respondentů.