Proč Čína Trumpovi neustoupí? Nemá důvod, USA drží v kleštích

Během pouhého týdne vzrostla americká cla na čínské zboží ze 54 % na 104 %, a nyní dokonce na 125 %. Čína reagovala obdobně – její cla na americké zboží nyní činí 84 %. Obě strany tak směřují ke stavu, který ekonomové označují jako „tvrdé oddělení“, kdy mezi zeměmi nebude téměř žádný obchod ani investice.

Podle vyjádření ekonoma Nicka Marra z Economist Intelligence Unit pro CNN nelze podcenit dopady, které tento konflikt přinese nejen čínské ekonomice, ale i globálnímu obchodnímu systému. Trump sice tvrdí, že Čína chce vyjednávat, ale neví, jak na to, nicméně Peking vnímá americké kroky jako jednostranné zastrašování, proti kterému se nelze nebránit.

Čínský prezident Si Ťin-pching považuje odpor proti USA za nutnost, přičemž spoléhá na vlastenecké nadšení veřejnosti a připravenost země, která se na tento typ konfliktu podle analytiků připravuje už více než čtyři roky. Už od první obchodní války během Trumpova prvního období si Čína začala budovat obrannou strategii.

Obě země se tak nyní nacházejí ve stavu obchodní války z opotřebování, kdy nikdo nehodlá ustoupit. Zatímco Trumpova administrativa zdůrazňuje jeho „ocelovou páteř“, Peking je přesvědčený, že má strategickou výhodu v dlouhodobém horizontu. Komunistická strana totiž nemusí čelit tlaku voličů, což jí umožňuje snáze překonat sociální a ekonomické šoky.

Ekonom Victor Shih z Kalifornské univerzity připomíná, že Čína si může dovolit krátkodobé ztráty, včetně rozsáhlé nezaměstnanosti nebo bankrotů, aniž by to bezprostředně ohrozilo její vedení. Naopak USA budou čelit nárůstu cen zboží a oslabení domácí spotřeby.

Komentář v oficiálním listu People’s Daily potvrzuje, že Čína má připravené plány pro podporu domácí poptávky a stabilizaci ekonomiky. Země se prý již osm let připravuje na obdobné konfrontace a má v tomto směru bohaté zkušenosti. Klíčovým faktorem se stává otázka, kdo déle vydrží tuto ekonomickou válku.

Kromě obranných kroků se Čína snaží posílit své obchodní vztahy s Evropou a jihovýchodní Asií. Zároveň rozšiřuje své výrobní kapacity v zemích jako Vietnam nebo Kambodža, čímž se snaží čelit americkým clům a oslabit jejich dopad. Od první vlny Trumpových cel Peking pochopil, že jeho ekonomický růst může být snadno ohrožen, pokud nebude diverzifikovat rizika.

Od roku 2018 se podíl vývozu do USA snížil z jedné pětiny na méně než 15 %, a země zároveň rozvíjí technologickou soběstačnost, zejména v oblasti polovodičů, umělé inteligence a kritických surovin. I přes přetrvávající vnitřní problémy, jako je slabá domácí poptávka a vysoké dluhy místních vlád, se Čína považuje za mnohem lépe připravenou než před lety.

Podle Scotta Kennedyho z amerického think tanku CSIS má Čína dostatečné kapacity, aby čelila tlaku USA. Přestože její ekonomika má slabiny, v otevřeném konfliktu jsou tyto problémy zvládnutelné. Kennedy dodává, že americká vláda si musí přiznat, že Čínu nelze ekonomicky izolovat.

Obchodní válka tak není jen o clech a bilanci zahraničního obchodu – stává se součástí širšího geopolitického soupeření o světové prvenství. A v tuto chvíli je zcela zřejmé, že ani jedna strana se nehodlá vzdát.