Světoví lídři se snaží udělat cokoliv, líbají mi zadek, chvástá se Trump. Státy si stěžují na nezájem

„Říkám vám, tyto země nám volají, líbají mi zadek,“ pronesl Trump v úterní večer ve Washingtonu. „Umírají touhou uzavřít dohodu. ‘Prosím, prosím pane, udělejte dohodu. Udělám cokoliv, pane,’“ pokračoval prezident teatrálním napodobením údajného cizího státníka.

Nová vlna tarifů, kterou Trump oznámil 2. dubna, začala platit ve středu ráno a míří na širokou škálu dováženého zboží. Zavedení cel se okamžitě odrazilo na světových trzích, kde propadly klíčové indexy a znovu se rozhořel globální obchodní konflikt.

Nejvýrazněji byl zasažen čínský dovoz, na který Spojené státy uvalily clo ve výši neuvěřitelných 104 %. Tarify se ale týkají i desítek dalších zemí včetně států Evropské unie, kde dosahují od 11 do 50 procent.

Asijské burzy reagovaly okamžitě. Japonský index Nikkei se propadl o více než 5 %, širší index TOPIX o 4,6 %. V Hongkongu klesl index Hang Seng o 4,3 % a tchajwanská burza zažila pád o více než 5,7 %.

Prezident během večera rovněž ohlásil nový záměr – zavést clo na dovoz farmaceutických produktů. „Zavedeme clo na farmaceutika, a jakmile to uděláme, vrátí se tyto firmy zpět do naší země, protože my jsme ten největší trh,“ prohlásil Trump za potlesku přítomných republikánů.

Trumpova rétorika a obchodní strategie dál rozdělují veřejnost i politické experty. Zatímco jeho příznivci oceňují snahu vrátit výrobu zpět do USA, kritici varují před hospodářskými dopady, oslabováním vztahů se spojenci a destabilizací globálního trhu.

Bílý dům zatím neuvedl konkrétní termín pro zavedení cel na léky, ale podle prezidentova prohlášení by mělo jít o další krok v rámci jeho kampaně „Amerika na prvním místě“, která má za cíl přesměrovat produkci a investice zpět do USA.

Mezitím analytici upozorňují, že rostoucí protekcionismus může vést ke spirále odvetných opatření, která postihnou jak americké exportéry, tak domácí spotřebitele.

Trump ale zůstává neoblomný. „My máme silnou pozici. Oni nás potřebují víc než my je,“ prohlásil sebevědomě a slíbil, že v obchodní válce Spojené státy nejen přežijí, ale zvítězí. 

Ale navzdory opakovaným ujištěním Trumpa, že Spojené státy vedou intenzivní jednání o snížení cel a uzavírání nových obchodních dohod, se podle webu Politico ukazuje, že realita je zcela opačná. Ze světa přicházejí zprávy o tom, že administrativa v Bílém domě téměř nekomunikuje a na snahy o navázání dialogu v mnoha případech vůbec nereaguje.

Z Filipín například potvrdili, že jejich žádost o jednání s americkými představiteli zůstává bez jakékoli odpovědi. Podobně dopadla i nabídka Velké Británie, která navrhla rámec pro komplexní obchodní dohodu, přesto se zvýšení cel nevyhnula. Diplomaté z několika zemí tvrdí, že kontaktují různé úrovně Trumpových poradců, ale reakce se buď vůbec nedočkají, nebo se jim dostane pouze formálního vyslechnutí bez následných kroků.

Podle expertů je přitom klíčovým problémem i to, že Trumpův tým dosud jasně neformuloval, co vlastně od zahraničních partnerů očekává. Neexistence konkrétních požadavků signalizuje, že Spojené státy jsou stále velmi daleko od jakékoli reálné obchodní dohody. Komplikací je i skutečnost, že administrativa údajně vede jednání s téměř stovkou zemí najednou, aniž by bylo jasné, jaké cíle v jednotlivých případech sleduje.

Diplomaté z Vietnamu, Izraele nebo Kambodže přiznávají, že ačkoliv jejich vlády nabídly výrazné ústupky – včetně snížení cel, otevření trhů nebo navýšení dovozu amerického zboží – nedočkali se ani odpovědi. „I když se nakonec sejdete, maximem bývá jen hezký tweet, ale žádný reálný posun,“ popsal zkušenost jeden ze zástupců zahraniční mise.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt tvrdí opak a zdůrazňuje, že „telefony zvoní nepřetržitě“, protože zahraniční lídři se snaží domluvit jednání. Přiznává však, že omezený počet zaměstnanců zodpovědných za obchodní agendu ztěžuje možnost reagovat na všechny žádosti efektivně.

Zatímco některé země dál usilují o dohodu, jiné zvažují odvetná opatření. Nejistota se šíří také mezi spojenci Spojených států. „Jednání by dávalo větší smysl, ale problém je, že Spojené státy momentálně prostě nevyjednávají,“ shrnul situaci jeden diplomat.

Donald Trump se mezitím veřejně chlubí, že jednal s vůdci Japonska a Jižní Koreje a přivítal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ani v jednom případě však nedošlo k žádným konkrétním výsledkům. Na izraelský návrh snížení obchodního deficitu Trump reagoval lakonicky: „To je hezké.“ 

Cla se přidávají k dřívějším opatřením, která postihla dovoz oceli, automobilů, farmaceutik a dalších produktů z Číny, Mexika, Kanady nebo EU. Bílý dům tvrdí, že hlavním cílem je snížení obchodního deficitu a dosažení „obchodní reciprocity“. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer však v Senátu připustil, že některé země nemusí být schopny zcela zrušit své bariéry.

Evropská unie nabídla odstranění cel na průmyslové zboží, ale Trumpova vláda nabídku odmítla. Stejně tak zavrhla i návrh Vietnamu zrušit veškerá cla vůči USA. Podle poradce Petera Navarra to „nic neznamená“, protože hlavní problém podle něj představují necelní překážky.

Zatímco Kolumbie už připravuje dlouhodobou strategii diverzifikace obchodních partnerů a snižování závislosti na USA, Británie vedená premiérem Keirem Starmerem se stále snaží o dohodu. Starmer ale v parlamentu přiznal, že Trump nejeví ochotu k ústupkům a svět podle něj čelí zásadní změně.

„To, co se děje v posledních dnech, není přechodná fáze. Myslím, že jsme svědky proměny světového řádu,“ prohlásil Starmer. Trhy i diplomaté se shodují, že přístup současného prezidenta k mezinárodnímu obchodu je nepředvídatelný, nekompromisní a vysoce rizikový – nejen pro globální partnery, ale i pro samotné Spojené státy.