PŮVODNÍ ZPRÁVA | Jednání USA a Íránu startují. USA a Izrael mohou odstartoval válku, varuje Salem

V sobotu se rozběhne dlouho očekávaná série jednání mezi Spojenými státy americkými a Íránem ohledně ožehavé otázky íránského jaderného programu. Jedná se o krok, který může, i přes všechny obtíže, představovat záblesk naděje na urovnání napjaté situace v regionu.

„Myslím, že začátek jednání je dobré znamení. Může to být hrbolatá cesta, ale je dobře, že probíhají jednání,“ uvedl pro EuroZprávy.cz Salem, analytik a viceprezident pro mezinárodní spolupráci působící v renomovaném Middle East Institute.

Jednání se uskuteční v Ománu, neutrálním a diplomaticky velmi aktivním státě, který již v minulosti hostil podobně citlivá jednání. Tentokrát se však Blízký východ nachází na historickém rozcestí. „Jsme na rozcestí, které směřuje ke krizi,“ varovala podle amerického listu New York Times Sanam Vakilová, ředitelka programu pro Blízký východ a severní Afriku v prestižním think-tanku Chatham House.

Americká strana v čele s Donaldem Trumpem, přišla s velmi tvrdými požadavky. Trump požaduje, aby Írán nejen zcela zastavil obohacování uranu, ale rovněž aby odevzdal své zásoby již obohaceného materiálu a zničil infrastrukturu svého jaderného programu. Tyto požadavky však narazily na tvrdý odpor íránského vedení. Jak informoval NY Times, nejvyšší duchovní vůdce Íránu, ajatolláh Alí Chameneí, tyto požadavky téměř jistě považuje za „nepřijatelné ponížení a kapitulaci“.

O tom, že Írán nehodlá svůj jaderný program jednoduše vzdát, promluvil pro EuroZprávy.cz i Paul Salem. Připomněl přitom schůzku mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a Trumpem z tohoto týdne, na níž Netanjahu otevřeně vyjádřil přání, aby byl jaderný program Íránu zcela ukončen.

„USA mají námitky hlavně proti vojenské části jaderného programu,“ objasnil Salem. Spojené státy tedy nejsou nutně proti civilnímu využití jaderné energie, ale mají vážné obavy z možného vývoje vojenských kapacit.

Podle Salema je Írán stále otevřený jednáním, nicméně spíše v rámci dohody, která by se svým charakterem blížila té z roku 2015. „Je to už deset let, takže budou existovat nějaké nové podmínky a tak dále. Ale rozhodně Írán nebude chtít všechno ukončit,“ poznamenal analytik a připomněl tak, že realistická dohoda musí reflektovat jak aktuální situaci, tak posun v mezinárodní politice i technologickém vývoji.

Trump přitom dlouhodobě zastává názor, že jeho předchůdce Barack Obama mohl dosáhnout výhodnější dohody. „Je to dohoda, která mohla být mnohem lepší, jen kdyby párkrát odešli. Vyjednávali tak špatně,“ prohlásil Trump podle NY Times a tím dal jasně najevo své znechucení z tehdejšího výsledku.

Přes všechna očekávání zůstává Salem ve svých predikcích velmi opatrný. Naděje na rychlý průlom jsou podle něj minimální. „Velmi malá šance existuje z řady důvodů. Jedním z nich je, že Írán mluví o nepřímých jednáních, USA o přímých. Za druhé, Írán je ochoten jednat pouze o omezeném počtu věcí, možná podobných minulé dohodě,“ uvedl.

„Američané přicházejí s mnohem větší ambicí, takže jsou (obě strany) na úplně jiných stránkách. Íránský zájem může být také jen v tom prostě zapojit USA do dlouhodobých jednání, aby mohli získat čas a vyhnout se útoku na Írán, i izraelskému,“ shrnul expert situaci.

Zůstává tak zásadní otázkou, jaké kroky v nejbližší době učiní Trump, známý svou nepředvídatelností. „Nemyslím si, že v krátkodobém horizontu mají jednání šanci na úspěch … Může říct, že dochází k dostatečnému postupu a vypadá to slibně, nebo bude frustrovaný, jednání vzdá a možná přistoupí na vojenský zásah. Může to udělat jen Izrael nebo Izrael spolu s USA,“ upozornil Salem.

V případě vojenských akcí by podle něj nešlo nutně o rozsáhlý konflikt, ale spíše o cílené údery s jasným cílem – donutit Írán k návratu k jednacímu stolu. „Mohly by být (vojenské akce) malé, střední, ale Trumpův konečný cíl by stále byl dostat Írán zpět k jednacímu stolu než s ním mít velký konflikt. Ale z Trumpova a Netanjahuova pohledu by mohly být údery nutné,“ dodal na závěr Salem.