Izraelci po prvním útoku podcenili možnosti Íránu. Jaderná zařízení jsou mimo dosah

Jak informovala americká stanice CNN, během čtyř dnů konfliktu odpálil Írán na izraelské území až 370 balistických raket a stovky bezpilotních letounů. Vysoký počet útoků svědčí o značné připravenosti íránských sil a jejich schopnosti udržet intenzitu bojových operací i navzdory ranám, které utrpěly na začátku konfliktu.

Podle oficiálních údajů izraelské vlády si íránské údery od pátečního večera vyžádaly životy 24 izraelských civilistů a nejméně 592 dalších lidí utrpělo zranění. Na druhé straně hranice oznámilo íránské ministerstvo zdravotnictví nejméně 224 obětí izraelských náletů, přičemž přesný počet zraněných zůstává nejasný. Obě strany přitom čelí dalším ztrátám, zatímco konflikt nadále eskaluje.

Izraelské armádě se sice podařilo během prvních hodin útoku zasáhnout část nejvyššího vojenského velení Íránských revolučních gard a armády, nicméně očekávaný kolaps velitelské struktury se nekonal. 

Naopak, jak upozornil analytik Trita Parsi, íránské síly se rychle přeskupily a obnovily operační schopnosti. „Izrael podcenil schopnost Íránu reorganizovat se i po ztrátách ve vrcholném velení. Domníval se, že zasadil kritický úder, ale reakce Íránu ukazuje opak,“ řekl Parsi.

Podle něj izraelská představa, že byl narušen systém velení a řízení, byla velmi brzy vyvrácena realitou. „Dnes vidíme, že íránské rakety nejen přetrvávají, ale i pronikají několika vrstvami izraelské protivzdušné obrany. To představuje zásadní výzvu pro obranu izraelského území,“ dodal.

Zároveň se začínají objevovat pochybnosti, zda je izraelská strategie zaměřená na likvidaci íránského jaderného programu realistická. Březnová zpráva britského think tanku Royal United Services Institute (RUSI) upozornila, že případný pokus o kompletní zničení těchto zařízení by vyžadoval nejen obrovskou palebnou sílu, ale také přímou spolupráci s americkými silami. „Riziko rozsáhlé eskalace a technické obtíže činí tuto možnost krajním řešením, nikoli reálnou variantou současné izraelské politiky,“ uvedl think tank.

Jedním z cílů izraelských náletů bylo jaderné zařízení v Natanzu, klíčové pro íránský program obohacování uranu. Přesto zatím není jasné, do jaké míry byly podzemní části zařízení zasaženy. CNN připomíná, že podzemní komplex v Natanzu může ležet až osm metrů pod zemí, což představuje značný problém pro běžnou přesně naváděnou munici.

Druhé íránské zařízení, Fordow, je podle odhadů umístěno dokonce v hloubce 80 až 90 metrů pod povrchem. Takto hluboko by se nedostaly ani nejvýkonnější americké průrazné bomby GBU-57, které proniknou do hloubky zhruba 60 metrů a které navíc vyžadují nasazení strategických bombardérů B-2 – letounů, které Izrael nemá k dispozici.

Think tank RUSI dále upozornil, že Írán investoval značné prostředky do obrany svého jaderného programu. Mnohá zařízení jsou podle něj budována se složitou vnitřní strukturou: místnosti propojené úzkými šachtami, vícenásobné protivýbuchové dveře a několik samostatných vstupních bodů. Tyto konstrukce výrazně komplikují jakýkoli pokus o jejich fyzickou likvidaci. „Tato zařízení nejsou jen hluboká, ale i extrémně odolná,“ stojí ve zprávě.

Rýsuje se obrázek mnohem tvrdšího a odolnějšího protivníka, než jakého Izrael předpokládal. Konflikt pokračuje a ukazuje, že schopnost Teheránu bránit své strategické zájmy, včetně jaderného programu, není po několika ranách zdaleka ochromena. Naopak – íránská odpověď potvrzuje, že má stále kapacitu vést vysoce intenzivní vojenské operace, i když čelí koordinovanému útoku jedné z nejlépe vybavených armád na světě.