Diplomacie ustoupila válce. Teherán i Washington mluví o dohodě, místo ní se ale bojuje

Navzdory pokračující válce mezi Íránem a Izraelem Washington i Teherán tvrdí, že jsou připraveny na jednání o íránském jaderném programu. Formální rozhovory však byly pozastaveny a diplomatické úsilí zatím nahrazují vzdušné útoky.

To potvrdil i šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí. „Jsme připraveni na jakoukoli dohodu, jejímž cílem je zajistit, že Írán nebude usilovat o jaderné zbraně,“ uvedl v neděli, přestože jeho země je ve válečném stavu se Spojenými státy podporovaným Izraelem.

Zároveň ale odmítl jakoukoli dohodu, která by Írán „zbavila jeho jaderných práv“. Podle Araghčího izraelské útoky nesměřují k zastavení jaderného programu, ale mají za cíl sabotovat jednání, které izraelský premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě odmítá. 

„Útoky jsou pokusem podkopat diplomacii a zmařit jednání. Je zcela jasné, že izraelský režim nechce žádnou dohodu o jaderné otázce. Nechce jednání a neusiluje o diplomacii,“ uvedl íránský ministr.

Izraelský premiér však tvrdí pravý opak. „Útok na Írán měl zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně,“ prohlásil. Ofenziva přišla v době, kdy bylo naplánováno už šesté kolo rozhovorů mezi Teheránem a Washingtonem.

Americký deník New York Times uvádí, že Trump vnímá válku jako prostředek nátlaku. „Před dvěma měsíci jsem Íránu dal 60denní ultimátum, aby uzavřel dohodu. Měli to udělat! Dnes je 61. den. Řekl jsem jim, co mají dělat, ale oni to prostě nedokázali. Teď mají možná druhou šanci!“ prohlásil Trump v pátek, kdy začaly izraelské útoky.

Expert na mezinárodní vztahy Vali Nasr však upozornil, že dohoda o vzdání se obohacování uranu by mohla být v Íránu vnímána jako kapitulace a oslabit vládu doma. „Obohacování se tak snadno nevzdají,“ poznamenal.

Podle bývalého vyjednavače Roberta Malleyho, který se účastnil jednání během administrativy Joea Bidena, bude návrat k jednání záviset na vývoji konfliktu. „Až se Írán bude cítit pohodlně, aby se vrátil k jednacímu stolu se Spojenými státy, které podle něj stojí za útokem, bude záležet na tom, do jaké míry Izrael oslabí jeho jaderný program,“ uvedl Malley.

Dodal také, že Washington zatím izraelské operace podporuje, ale v určitém okamžiku – raději dříve než později – se pokusí o zmírnění napětí. „Trump se stále zdá být odhodlán dosáhnout dohody a vyhnout se vtažení do války,“ uzavřel.

Američané se na útocích nepodíleli. Možná

Spojené státy popírají jakoukoli přímou účast na rozsáhlé izraelské ofenzivě proti Íránu, která odstartovala v pátek brzy ráno. Podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia Izrael jednal jednostranně.

„Izrael podnikl jednostranný útok proti Íránu. Nejsme zapojeni do útoků proti Íránu a naší nejvyšší prioritou je ochrana amerických sil v regionu. Izrael nás informoval, že tento krok považuje za nezbytný pro svou sebeobranu. Řeknu to jasně: Írán by neměl ohrožovat zájmy ani personál USA,“ uvedl Rubio.

Že se Spojené státy přímo nepodílely na útoku, potvrdil i německý bezpečnostní analytik Sascha Lohmann. „Všechno, co zatím víme o logistice, například o skrytých dronech v Íránu, naznačuje, že útok provedl Izrael sám. Nemůžeme však zcela vyloučit možnost, že USA pomáhaly,“ upřesnil podle serveru Deutsche Welle.

Lohmann zároveň upozornil na nasazení amerických letounů, které může svědčit o určité míře nepřímé podpory. „Nasazení 200 vojenských letadel, která letěla do Íránu a zpět, vyvolává otázku, zda americká armáda poskytla podporu v podobě doplňování paliva za letu,“ dodal.

Izraelské útoky byly zaměřeny především na vojenská zařízení a objekty související s íránským jaderným programem, včetně zařízení v Natanzu, kde se obohacuje uran. Podle dostupných informací při nich zahynulo několik vysokých vojenských činitelů a nejméně šest vědců a výzkumníků spojených s jaderným vývojem.

Od dubna 2025 přitom Teherán a Washington vedly jednání o nové dohodě, která by nahradila původní jadernou smlouvu z roku 2015. Spojené státy od ní jednostranně odstoupily v roce 2018 během prvního funkčního období prezidenta Trumpa.