Letos v srpnu to bylo už 39 let od útoku na železniční stanici v Boloni, který si vyžádal 85 lidských životů. Jednalo se o jeden z nejkrvavějších atentátů v období tzv. Olověných let v Itálii, které se nesly v duchu politické krize a únosů lidí, a které trvaly od 60. let do 80. let. Informoval o tom Italicsmag.com.
Ten den se nijak nelišil od ostatních. Venku byly extrémně vysoké teploty, a proto se nelze divit, že většina lidí čekala na svůj spoj v klimatizované nádražní hale. Místnost byla doslova narvaná k prasknutí, a to bylo to, nač teroristé čekali. V rohu nechali ležet tašku z výbušninou, která v 10:25 hodin dopoledne explodovala. Kdyby nebyl výbuch tak silný, že s sebou vzal i střechu, zřejmě by si nevyžádal tolik lidských životů. Ale stalo se. Zasažen byl dokonce i vlak na trati Ancona-Chiasso stojící přímo na prvním nástupišti.
Počet mrtvých činil 85. Více než 200 lidí vyvázlo se zraněním. Atentát v Boloni je dodnes považován za největší teroristický útok spáchaný v Itálii po 2. světové válce a jeden z největších v celé Západní Evropě. Italové se z něj navzdory Olověným létům, které mimo jiné také znamenaly časté únosy bohatých lidí ze severu, dodnes nevzpamatovali. Za pachatele byla zpočátku považovaná levicová organizace Rudé brigády. Později vyšlo najevo, že v jeho pozadí stála neofašistická skupina Nuclei Nazionali Armati.
Dodnes zůstávají nevyjasněné některé otázky. A navzdory odsouzení několika pachatelů je většina italské veřejnosti přesvědčená, že v pozadí celé události stálo víc lidí, a to i z nejvyšších politických kruhů. Co tomu všemu vlastně předcházelo? Od počátku 60. let byl patrný pokles preferencí pravicových stran, což znepokojovalo zejména vládnoucí Křesťanské demokraty. Ti byli nuceni jít do koalice se socialisty, protože druhou nejsilnější stranou se po nedávných volbách stali komunisté. Kvůli obavám z hrozby prosovětského směřování Itálie se proto rozhodli k tomuto "nešťastnému" kroku.
Následné politicko-společenské napětí doprovázené studentskými protesty vyvrcholilo zastřelením policisty Antonia Annarumma a teroristickým útokem v Miláně. Tím začala nechvalně známá éra Olověných let. Pro Italy to byla divná doba. Pouhá opuštěná taška ležící uprostřed náměstí dokázala vyvolat paniku. Svět, který ještě nezažil mnohem krvavější útok na World Trade Center 11. září 2001, nebyl vůči takovým věcem tak "imunní" jako dnes. Ani letištní kontroly nebyly tak přísné.
V pozadí veškerých teroristických a bombových útoků bylo několik extremistických organizací podporovaných z pravé i levé části politického spektra - levicové Rudé brigády a pravicové Avanguardia Nazionale. Ačkoliv byly patrné snahy o represivnější přístup k levicově orientovaným skupinám, největší podíl na masakrech a únosech lidí měly zejména pravicové a neofašistické organizace. Podle statistik stály za 67,5 % útoků. Jejich podporovatelem byla také CIA.
Dalo by se tedy říci, že se jednalo o operaci pod falešnou vlajkou, jejíž snahou bylo za každou cenu zdiskreditovat levici, aby se Itálie coby jeden ze zakladatelů Evropských společenství nedostala do Východního bloku. Nutno dodat, že i v dnešní Itálii jsou patrné proruské nálady. Vládní Hnutí pěti hvězd má ve svém programu zrušení sankcí vůči Rusku a o Lize Severu, která se už ale nepodílí na vládě, nemluvě. Ale zpět k věci. Studená válka byla vedená na obou frontách. Jak USA, tak i SSSR neváhaly použít všech prostředků, aby si udržely svůj vliv v bipolárním uspořádání světa. Válka si nevybírá.
V období Olověných let se také odehrává film italského režiséra Gabriela Salvatora Jáma: Nemám strach z roku 2003 natočený na motivy stejnojmenného románu Io ho non paura. Kromě teroristických útoků docházelo také k častým únosům lidí z bohatého severu na chudý jih. Film pojednává o skutečném únosu chlapce z Milána drženého v jižní Itálii. Situace už byla natolik vážná, že se italská vláda uchylila k dočasnému zmražení účtů bohatých lidí.
Související
Tragédie v Itálii. Nejméně tři lidé nepřežili výbuch v elektrárně
Benátky se izolují od turistů. Za vstup do města nově lidé zaplatí
Itálie , historie , studená válka , Terorismus
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 1 hodinou
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 1 hodinou
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 1 hodinou
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 2 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 2 hodinami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 3 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Zatčení náměstka ministra obrany Timura Ivanova signalizuje souboj o zdroje a moc uvnitř ruské elity na počátku nového prezidentského období Vladimira Putina.
Zdroj: Radek Novotný