Americký prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že Bílý dům je připraven jednat s Ruskem o nové dohodě omezující strategické jaderné arzenály. Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem (a potažmo celým Západem) zůstávají kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu nadále na bodu mrazu, tudíž může Bidenova pobídka na mnohé působit překvapivě, případně i nepatřičně. Ve skutečnosti je ukázkou toho, že stávající americká administrativa si dobře uvědomuje, jak důležité je zachovat dialog, který v budoucnu může vést ke zmírnění napětí.
Americký apel operuje s pozvolna se blížícím koncem platnosti smlouvy New START, která od února 2011 představuje klíčový dokument omezující strategické jaderné síly Spojených států a Ruska. Maximální počet útočných hlavic stanovuje na 1.550, stavy nosičů vyzbrojených atomovou municí nesmí přesáhnout 700, o stovku vyšší je limit na potenciální nosiče nukleárních náloží, ať už mezikontinentální balistické rakety odpalované ze země či ponorek nebo strategické bombardéry.
Pro ilustraci je vhodné doplnit, že se jedná o zlomek jaderných kapacit, které byly k dispozici během studené války. Odhaduje se, že počet amerických bojových hlavic na svém vrcholu překonal 30 tisíc, v případě Sovětského svazu bylo číslo ještě o 10 tisíc vyšší. Rozsah těchto prostředků mnohonásobně překračoval sílu nezbytnou k totálnímu zničení protistrany. Odrážel princip vzájemně zaručeného zničení, který se stal důležitým aspektem zachování míru mezi studenoválečnými supervelmocemi.
Stručně řečeno, Washington i Moskva vydržovaly takové množství jaderných hlavic, aby i v případě překvapivého nepřátelského útoku, který by jejich velkou část eliminoval, zůstalo dostatek prostředků pro odvetný úder, jež by území útočníka proměnil v pomyslnou měsíční krajinu. Stejně tak se kalkulovalo s tím, že část střel může zneškodnit protivzdušná obrana nepřítele, což dále stupňovalo extenzivní rozvoj strategických arzenálů, které mělo dodat jadernému odstrašení maximální kredibilitu.
Jednání o omezení strategických jaderných zbraní, ať již ve formě dohod SALT ze sedmdesátých let či smlouvy START z počátku let devadesátých, tedy neměla jen vojenský význam. Vysílala také důležitý politický signál. Ukazovala ochotu Moskvy a Washingtonu vzájemně diskutovat o základním stavebním kamenu jejich bezpečnosti.
Je pravda, zmíněné dohody se neuzavíraly během období nejvyhrocenějšího napětí. Smlouvy SALT byly podepsány během tzv. détente, neboli uvolnění studené války, dohoda START se v roce 1991 stala jednou z pomyslných teček za tímto konfliktem, který naštěstí nikdy nepřerostl v otevřené vojenské střetnutí. Lze tedy předpokládat, že se objeví kritika současného amerického postupu poukazující na nepřípustnost zasednutí k jednacímu stolu s režimem, který vede na evropské půdě útočnou válku se zjevným cílem zabrat výraznou část území všeobecně uznaného suverénního státu.
Neztrácejme nicméně ze zřetele, že cesta k dohodám SALT se neotevřela až po ochladnutí tensí mezi Washingtonem a Moskvou. Její začátek lze vysledovat do roku 1967, kdy navzdory americkým pobídkám perspektiva výrazného zlepšení vztahů nevypadala příliš realisticky. Kreml v této době ostře vystupoval proti mnohým americkým krokům, například proti bombardování Severního Vietnamu, intervenci v občanskou válkou zmítané Dominikánské republice nebo podpoře antikomunistického převratu v Indonésii.
Podobně v případě smlouvy START sahají kremelské apely k jednání o výrazné redukci strategických zbraní do období označovaného jako druhá studená válka, kdy tehdejší administrativa prezidenta Ronalda Reagana zdánlivě odmítala s Moskvou jednat na vysoké úrovni s odkazem na sovětské vojenské akce v Afghánistánu či sestřelení dopravního Boeingu 747 nad Sachalinem. Historicky se tedy o omezení strategických zbraní jednalo i na pozadí vyhrocených vztahů Moskvy a Washingtonu.
Historik Simon Miles ve své knize Enaging the Evil Empire poměrně přesvědčivě ukázal, že právě udržení dialogu mezi supervelmocemi v první polovině osmdesátých let - byť nepříliš medializovaného a na nižší úrovni – výrazně přispělo k rychlému a nečekanému ukončení studené války ve druhé polovině dekády. To bylo pochopitelně vázáno na další okolnosti, především výměnu klíčového muže v Kremlu, bez existujících komunikačních kanálů a témat k dialogu by bylo výrazně komplikovanější.
Není zřejmé, zda Bidenův apel povede k úspěšnému dojednání nového mezinárodního dokumentu (případně prodloužení platnosti stávajícího), který by udržel jaderné zbrojení na uzdě. Úvodní reakce Moskvy byla ostře odmítavá, což však s ohledem na výše popsanou historickou zkušenost nemusí vůbec nic znamenat. Dějiny studené války nicméně ukazují, že americký postup je správný. Neznačí přechod k často zmiňovanému appeasementu ani nelegitimizuje ruskou agresi vůči Ukrajině. Odráží snahu udržet dialog naprosto klíčové oblasti, který se v budoucnu – po proměně podmínek – může stát základem pro zlepšení vztahů s Kremlem, ať již v jeho čele bude kdokoliv.
Přiznejme si, že alternativou k jednání je opětovný závod v jaderném zbrojení po roce 2026. Znamenal by nejen další eskalaci mezinárodního napětí, ale v praxi také enormní a zbytečné investice do apokalyptických arzenálů, které při zachování elementárního pudu sebezáchovy nebudou pro svou destruktivní sílu nikdy nesazeny.
Autor je historik.
Související
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
Jaderné zbraně , Joe Biden , Rusko , USA (Spojené státy americké) , studená válka
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
před 1 hodinou
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
před 1 hodinou
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 2 hodinami
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 2 hodinami
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 3 hodinami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 3 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 4 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 4 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 5 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 5 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 6 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 6 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 6 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 7 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 7 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 7 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 8 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 9 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 9 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
Rusko podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse vyrábí více zbraní a munice, než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Uvedl to v televizi ARD.
Zdroj: Libor Novák