Šéf Airbusu: Evropa potřebuje taktické jaderné zbraně, aby se postavila Putinovi

Obermann na Berlínské bezpečnostní konferenci uvedl, že současná evropská obranná pozice vytváří nebezpečnou mezeru pod strategickým prahem. Poukázal na to, že Rusko rozmístilo „více než 500 taktických jaderných hlavic“ podél východního křídla NATO a v Bělorusku.

„Jaká by podle vás byla naše odpověď na omezený ruský taktický úder s omezenými účinky?“ zeptal se Obermann publika složeného z obranných úředníků, vojenských důstojníků a vedoucích pracovníků průmyslu. „Já odpověď neznám, ale jsem si jistý, že vy ano.“ Taktické jaderné zbraně mají menší explozivní sílu, obvykle v rozmezí 1 až 50 kilotun, a jsou určeny k použití v situacích na bojišti. Větší strategické zbraně s výtěžností nad 100 kt jsou navrženy ke srovnání měst se zemí.

Obermann argumentoval, že Německo, Francie, Spojené království a „další ochotné evropské členské státy“ by se měly dohodnout na „společném a postupném programu jaderného odstrašování“. Ten by měl výslovně zahrnovat i taktickou úroveň, což je oblast, které se evropští lídři v diskuzích tradičně vyhýbali.

Francie a Spojené království udržují nezávislé jaderné arzenály, avšak neexistuje žádná společná evropská doktrína, jak odradit nebo reagovat na omezený jaderný úder. Odhaduje se, že Francie má asi 290 hlavic a Spojené království přibližně 225 hlavic, přičemž žádná z nich není taktická. Německo se účastní mise NATO pro jaderné sdílení, ale vlastní zbraně nevlastní. Rusko disponuje největším arzenálem na světě, čítajícím asi 5 580 jaderných zbraní.

Obermann varoval, že Evropa riskuje nepochopení strategie Moskvy, pokud se zaměří pouze na strategické síly a bude ignorovat velký ruský taktický arzenál. Podle něj by věrohodná reakce vyslala „masivní signál odstrašení“.

Jeho výzva by mohla vyvolat debatu napříč evropskými hlavními městy, kde jaderná politika zůstává politicky citlivou záležitostí a je převážně řešena na národní úrovni. Zároveň to podtrhuje, jak ruská válka na Ukrajině a opakované jaderné signály nutí evropské představitele a lídry průmyslu konfrontovat otázky, které byly dříve považovány za politicky nedotknutelné.

Rostoucí hrozba ze strany Ruska – německý ministr obrany Boris Pistorius o víkendu varoval, že Moskva by mohla zaútočit na člena NATO již v roce 2028 – a obavy, že USA pod vedením Donalda Trumpa již nejsou spolehlivým bezpečnostním partnerem, nutí evropské země přehodnocovat jaderné možnosti. Dříve v tomto roce Polsko uvedlo, že zváží získání přístupu k jaderným zbraním. Obermannovy výroky přicházejí v době, kdy evropské vlády zvyšují výdaje, modernizují své armády a řeší otázky ohledně dlouhodobých bezpečnostních záruk USA.