KOMENTÁŘ | Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov. 

Na podzim 1988 se Gorbačov rozhodl, že na nadcházejícím jednání mezinárodního společenství shrne své myšlenky a kroky, které realizoval v předchozích třech letech z pozice nejmocnějšího muže jedné ze dvou studenoválečných supervelmocí. Zároveň hodlal představit své vize budoucího světa. Podle svých zpětných tvrzení chtěl v projevu ukázat, že lidstvo se nachází na prahu nové éry, kdy dosavadní mezinárodní řád postavený na rovnováze sil a rivalitě nahradí principy spolupráce a vzájemně prospěšného rozvoje.

Kremelský vůdce ve svém vystoupení stavěl do popředí „společné zájmy lidstva“, z nichž měla vycházet i zahraniční politika Moskvy. Z pohledu zemí střední a východní Evropy, kde přes čtyři desetiletí držely mocenský monopol komunistické strany, jejichž diktaturám v několika případech prodloužily život sovětské vojenské zásahy, bylo klíčové Gorbačovovo ujištění, že každá země bez výjimek má právo zvolit si vlastní cestu a osud. Ačkoliv dnes víme, že Sovětský svaz vyřadil ozbrojené intervence z palety nástrojů pro správu své sféry vlivu již v roce 1981 během krize v Polsku. Trvalo dalších sedm let, než to jeho nejvyšší představitel deklaroval veřejně.

Patrně největší překvapení vyvolaly Gorbačovem oznámené záměry Sovětského svazu ve vojenské oblasti. Aby podtrhl nejen „humanizaci“ sovětské ideologie, ale také její demilitarizaci, oznámil Gorbačov krok, o kterém se za zavřenými dveřmi nejvyššího sovětského politického vedení diskutovalo již mnoho měsíců: v následujících letech mělo z členských států Varšavské smlouvy, včetně Československa, odejít na půl milionu sovětských vojáků, a to bez jakékoliv analogické reakce na straně Západu, kterou v minulosti Moskva podobnou redukci podmiňovala.  

Rozruch, který Gorbačovova slova ve své době vyvolala, byl enormní. Bývalý vrchní velitel sil NATO v Evropě, americký generál Andrew Goodpaster například označil takto jednostrannou redukci zahraniční sovětské vojenské přítomnosti za nejdůležitější mezinárodní událost od založení Severoatlantické aliance v roce 1949. Západní tisk neváhal projev sovětského generálního tajemníka srovnávat s tak důležitými kroky amerických prezidentů, jakými byly prezentace čtrnácti bodů Woodrowa Wilsona pro uspořádání světa po první světové válce nebo zveřejnění Atlantické charty společného americko-britského boje proti nacismu.  
Paralela s projevem, v němž bývalý britský ministerský předseda Churchill použil slova o železné oponě, která rozdělila Evropu, není neopodstatněná. Sám Gorbačov svým spolupracovníkům zdůrazňoval, že jeho záměrem je přednést antitezi k fultonskému vystoupení, napsat tečku za studenou válkou, o jejíž ukončení se v přechozích letech silně zasazoval.  

Právě se přehrává: Reagan a Gorbačov na summitu v New Yorku

Reagan a Gorbačov na summitu v New Yorku Video: YouTube

Z tohoto pohledu je zarážející, jak málo rezonuje Gorbačovovo vystoupení na Valném shromáždění OSN v prosinci 1988 v českém veřejném historickém povědomí. Přitom prohlášení, že země má právo zvolit si vlastní osud, se o necelý rok později ukázalo jako platné. Stejně tak v nadcházejících měsících skutečně započalo stahování sovětských vojsk ze střední Evropy. Malá známost Gorbačovova projevu dost možná přispívá k tomu, že odsun sovětských kontingentů z regionu bývá zpravidla pojímán jako otázka, která přišla na přetřes prakticky výhradně v důsledku pádu diktatury KSČ. Ve skutečnosti se úvahy ubírající se tímto směrem objevily již ve druhé polovině osmdesátých let v souvislosti s Gorbačovovou snahou o deeskalaci studené války, dohodu o podstatném snížení stavů ozbrojených sil v Evropě i proměnu sovětské zahraniční politiky.

Jistě, po roce 1989 nabral odsun vojsk zcela jiný rozměr a dynamiku. Především měl být celkový a podstatně rychlejší, než se do té doby uvažovalo. Neměli bychom však opomenout, že v době, kdy se v zemích Varšavské smlouvy dostávali k moci nekomunističtí představitelé, se o problému v sovětském politickém vedení i na aliančních fórech již několik let jednalo. Dá se předpokládat, že tato skutečnost přispěla k tomu, že se Československu a Maďarsku – a následně i Polsku – podařilo rychle dojednat dohody o stažení kontingentů. Zajisté nešlo o jediný faktor. Výraznou roli hrála asertivita nových nekomunistických činitelů při jednání s Moskvou a především hluboká defenziva na mezinárodní scéně, v níž se ocitl kolabující Sovětský svaz.

Gorbačovův projev na Valném shromáždění OSN byl ze symbolického hlediska důležitý. Jeho obsah se v mnoha směrech naplnil. Země sovětské zájmové sféry vlivu si mohly samy zvolit cestu, třebaže ta nebyla z pohledu Moskvy zdaleka žádoucí. Z regionu odešli sovětští vojáci. Studená válka skutečně skončila, ač mezi historiky nepanuje shoda na tom, kdy se tak stalo. Svět, ve kterém převládá princip vzájemně výhodné spolupráce, však zůstal pouhým Gorbačovovým snem. Snad tomu tak bylo i z důvodu, že Gorbačov nakonec přiznal, že neměl žádný jasný a dlouhodobý plán, který by mu umožnil takový koncept naplnit.  

Autor je historik. 

Související

Tomáš Řepa Rozhovor

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa poskytl serveru EuroZprávy.cz rozsáhlý rozhovor o proměně světového řádu, rostoucí síle Čínské lidové republiky, a ochabující moci Ruské federace. Poskytl i několik myšlenek o tom, jak se má Západ k rozdělujícímu se světu postavit. „Životní úroveň například v západní Evropě je stále i ve světovém srovnání bezprecedentně vysoko a pokud se povede strukturu ekonomiky změnit a zavádět nové technologie, nemusíme nutně čelit nějakým katastrofickým scénářům, občanským válkám a podobně,“ popisuje. 
Boeing 747, jemuž se přezdívá Jumbo Jet, obsluhoval osudového dne také linku KAL 007. Komentář

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo. 

Více souvisejících

studená válka Michail Gorbačov

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy