
Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov.
Na podzim 1988 se Gorbačov rozhodl, že na nadcházejícím jednání mezinárodního společenství shrne své myšlenky a kroky, které realizoval v předchozích třech letech z pozice nejmocnějšího muže jedné ze dvou studenoválečných supervelmocí. Zároveň hodlal představit své vize budoucího světa. Podle svých zpětných tvrzení chtěl v projevu ukázat, že lidstvo se nachází na prahu nové éry, kdy dosavadní mezinárodní řád postavený na rovnováze sil a rivalitě nahradí principy spolupráce a vzájemně prospěšného rozvoje.
Kremelský vůdce ve svém vystoupení stavěl do popředí „společné zájmy lidstva“, z nichž měla vycházet i zahraniční politika Moskvy. Z pohledu zemí střední a východní Evropy, kde přes čtyři desetiletí držely mocenský monopol komunistické strany, jejichž diktaturám v několika případech prodloužily život sovětské vojenské zásahy, bylo klíčové Gorbačovovo ujištění, že každá země bez výjimek má právo zvolit si vlastní cestu a osud. Ačkoliv dnes víme, že Sovětský svaz vyřadil ozbrojené intervence z palety nástrojů pro správu své sféry vlivu již v roce 1981 během krize v Polsku. Trvalo dalších sedm let, než to jeho nejvyšší představitel deklaroval veřejně.
Patrně největší překvapení vyvolaly Gorbačovem oznámené záměry Sovětského svazu ve vojenské oblasti. Aby podtrhl nejen „humanizaci“ sovětské ideologie, ale také její demilitarizaci, oznámil Gorbačov krok, o kterém se za zavřenými dveřmi nejvyššího sovětského politického vedení diskutovalo již mnoho měsíců: v následujících letech mělo z členských států Varšavské smlouvy, včetně Československa, odejít na půl milionu sovětských vojáků, a to bez jakékoliv analogické reakce na straně Západu, kterou v minulosti Moskva podobnou redukci podmiňovala.
Rozruch, který Gorbačovova slova ve své době vyvolala, byl enormní. Bývalý vrchní velitel sil NATO v Evropě, americký generál Andrew Goodpaster například označil takto jednostrannou redukci zahraniční sovětské vojenské přítomnosti za nejdůležitější mezinárodní událost od založení Severoatlantické aliance v roce 1949. Západní tisk neváhal projev sovětského generálního tajemníka srovnávat s tak důležitými kroky amerických prezidentů, jakými byly prezentace čtrnácti bodů Woodrowa Wilsona pro uspořádání světa po první světové válce nebo zveřejnění Atlantické charty společného americko-britského boje proti nacismu.
Paralela s projevem, v němž bývalý britský ministerský předseda Churchill použil slova o železné oponě, která rozdělila Evropu, není neopodstatněná. Sám Gorbačov svým spolupracovníkům zdůrazňoval, že jeho záměrem je přednést antitezi k fultonskému vystoupení, napsat tečku za studenou válkou, o jejíž ukončení se v přechozích letech silně zasazoval.
Právě se přehrává: Reagan a Gorbačov na summitu v New Yorku
Reagan a Gorbačov na summitu v New Yorku Video: YouTube
Z tohoto pohledu je zarážející, jak málo rezonuje Gorbačovovo vystoupení na Valném shromáždění OSN v prosinci 1988 v českém veřejném historickém povědomí. Přitom prohlášení, že země má právo zvolit si vlastní osud, se o necelý rok později ukázalo jako platné. Stejně tak v nadcházejících měsících skutečně započalo stahování sovětských vojsk ze střední Evropy. Malá známost Gorbačovova projevu dost možná přispívá k tomu, že odsun sovětských kontingentů z regionu bývá zpravidla pojímán jako otázka, která přišla na přetřes prakticky výhradně v důsledku pádu diktatury KSČ. Ve skutečnosti se úvahy ubírající se tímto směrem objevily již ve druhé polovině osmdesátých let v souvislosti s Gorbačovovou snahou o deeskalaci studené války, dohodu o podstatném snížení stavů ozbrojených sil v Evropě i proměnu sovětské zahraniční politiky.
Jistě, po roce 1989 nabral odsun vojsk zcela jiný rozměr a dynamiku. Především měl být celkový a podstatně rychlejší, než se do té doby uvažovalo. Neměli bychom však opomenout, že v době, kdy se v zemích Varšavské smlouvy dostávali k moci nekomunističtí představitelé, se o problému v sovětském politickém vedení i na aliančních fórech již několik let jednalo. Dá se předpokládat, že tato skutečnost přispěla k tomu, že se Československu a Maďarsku – a následně i Polsku – podařilo rychle dojednat dohody o stažení kontingentů. Zajisté nešlo o jediný faktor. Výraznou roli hrála asertivita nových nekomunistických činitelů při jednání s Moskvou a především hluboká defenziva na mezinárodní scéně, v níž se ocitl kolabující Sovětský svaz.
Gorbačovův projev na Valném shromáždění OSN byl ze symbolického hlediska důležitý. Jeho obsah se v mnoha směrech naplnil. Země sovětské zájmové sféry vlivu si mohly samy zvolit cestu, třebaže ta nebyla z pohledu Moskvy zdaleka žádoucí. Z regionu odešli sovětští vojáci. Studená válka skutečně skončila, ač mezi historiky nepanuje shoda na tom, kdy se tak stalo. Svět, ve kterém převládá princip vzájemně výhodné spolupráce, však zůstal pouhým Gorbačovovým snem. Snad tomu tak bylo i z důvodu, že Gorbačov nakonec přiznal, že neměl žádný jasný a dlouhodobý plán, který by mu umožnil takový koncept naplnit.
Autor je historik.
Související

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit
studená válka , Michail Gorbačov
Aktuálně se děje
před 19 minutami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 1 hodinou

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
včera

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
včera

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
včera

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství
včera

Pondělní počasí bude horké i v dalším kraji, vyplývá z nové výstrahy
včera

Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér
včera

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky
včera
Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty
Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“
Zdroj: Libor Novák