KOMENTÁŘ | Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov. 

Na podzim 1988 se Gorbačov rozhodl, že na nadcházejícím jednání mezinárodního společenství shrne své myšlenky a kroky, které realizoval v předchozích třech letech z pozice nejmocnějšího muže jedné ze dvou studenoválečných supervelmocí. Zároveň hodlal představit své vize budoucího světa. Podle svých zpětných tvrzení chtěl v projevu ukázat, že lidstvo se nachází na prahu nové éry, kdy dosavadní mezinárodní řád postavený na rovnováze sil a rivalitě nahradí principy spolupráce a vzájemně prospěšného rozvoje.

Kremelský vůdce ve svém vystoupení stavěl do popředí „společné zájmy lidstva“, z nichž měla vycházet i zahraniční politika Moskvy. Z pohledu zemí střední a východní Evropy, kde přes čtyři desetiletí držely mocenský monopol komunistické strany, jejichž diktaturám v několika případech prodloužily život sovětské vojenské zásahy, bylo klíčové Gorbačovovo ujištění, že každá země bez výjimek má právo zvolit si vlastní cestu a osud. Ačkoliv dnes víme, že Sovětský svaz vyřadil ozbrojené intervence z palety nástrojů pro správu své sféry vlivu již v roce 1981 během krize v Polsku. Trvalo dalších sedm let, než to jeho nejvyšší představitel deklaroval veřejně.

Patrně největší překvapení vyvolaly Gorbačovem oznámené záměry Sovětského svazu ve vojenské oblasti. Aby podtrhl nejen „humanizaci“ sovětské ideologie, ale také její demilitarizaci, oznámil Gorbačov krok, o kterém se za zavřenými dveřmi nejvyššího sovětského politického vedení diskutovalo již mnoho měsíců: v následujících letech mělo z členských států Varšavské smlouvy, včetně Československa, odejít na půl milionu sovětských vojáků, a to bez jakékoliv analogické reakce na straně Západu, kterou v minulosti Moskva podobnou redukci podmiňovala.  

Rozruch, který Gorbačovova slova ve své době vyvolala, byl enormní. Bývalý vrchní velitel sil NATO v Evropě, americký generál Andrew Goodpaster například označil takto jednostrannou redukci zahraniční sovětské vojenské přítomnosti za nejdůležitější mezinárodní událost od založení Severoatlantické aliance v roce 1949. Západní tisk neváhal projev sovětského generálního tajemníka srovnávat s tak důležitými kroky amerických prezidentů, jakými byly prezentace čtrnácti bodů Woodrowa Wilsona pro uspořádání světa po první světové válce nebo zveřejnění Atlantické charty společného americko-britského boje proti nacismu.  
Paralela s projevem, v němž bývalý britský ministerský předseda Churchill použil slova o železné oponě, která rozdělila Evropu, není neopodstatněná. Sám Gorbačov svým spolupracovníkům zdůrazňoval, že jeho záměrem je přednést antitezi k fultonskému vystoupení, napsat tečku za studenou válkou, o jejíž ukončení se v přechozích letech silně zasazoval.  

Právě se přehrává: Reagan a Gorbačov na summitu v New Yorku

Reagan a Gorbačov na summitu v New Yorku Video: YouTube

Z tohoto pohledu je zarážející, jak málo rezonuje Gorbačovovo vystoupení na Valném shromáždění OSN v prosinci 1988 v českém veřejném historickém povědomí. Přitom prohlášení, že země má právo zvolit si vlastní osud, se o necelý rok později ukázalo jako platné. Stejně tak v nadcházejících měsících skutečně započalo stahování sovětských vojsk ze střední Evropy. Malá známost Gorbačovova projevu dost možná přispívá k tomu, že odsun sovětských kontingentů z regionu bývá zpravidla pojímán jako otázka, která přišla na přetřes prakticky výhradně v důsledku pádu diktatury KSČ. Ve skutečnosti se úvahy ubírající se tímto směrem objevily již ve druhé polovině osmdesátých let v souvislosti s Gorbačovovou snahou o deeskalaci studené války, dohodu o podstatném snížení stavů ozbrojených sil v Evropě i proměnu sovětské zahraniční politiky.

Jistě, po roce 1989 nabral odsun vojsk zcela jiný rozměr a dynamiku. Především měl být celkový a podstatně rychlejší, než se do té doby uvažovalo. Neměli bychom však opomenout, že v době, kdy se v zemích Varšavské smlouvy dostávali k moci nekomunističtí představitelé, se o problému v sovětském politickém vedení i na aliančních fórech již několik let jednalo. Dá se předpokládat, že tato skutečnost přispěla k tomu, že se Československu a Maďarsku – a následně i Polsku – podařilo rychle dojednat dohody o stažení kontingentů. Zajisté nešlo o jediný faktor. Výraznou roli hrála asertivita nových nekomunistických činitelů při jednání s Moskvou a především hluboká defenziva na mezinárodní scéně, v níž se ocitl kolabující Sovětský svaz.

Gorbačovův projev na Valném shromáždění OSN byl ze symbolického hlediska důležitý. Jeho obsah se v mnoha směrech naplnil. Země sovětské zájmové sféry vlivu si mohly samy zvolit cestu, třebaže ta nebyla z pohledu Moskvy zdaleka žádoucí. Z regionu odešli sovětští vojáci. Studená válka skutečně skončila, ač mezi historiky nepanuje shoda na tom, kdy se tak stalo. Svět, ve kterém převládá princip vzájemně výhodné spolupráce, však zůstal pouhým Gorbačovovým snem. Snad tomu tak bylo i z důvodu, že Gorbačov nakonec přiznal, že neměl žádný jasný a dlouhodobý plán, který by mu umožnil takový koncept naplnit.  

Autor je historik. 

Související

Tomáš Řepa Rozhovor

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa poskytl serveru EuroZprávy.cz rozsáhlý rozhovor o proměně světového řádu, rostoucí síle Čínské lidové republiky, a ochabující moci Ruské federace. Poskytl i několik myšlenek o tom, jak se má Západ k rozdělujícímu se světu postavit. „Životní úroveň například v západní Evropě je stále i ve světovém srovnání bezprecedentně vysoko a pokud se povede strukturu ekonomiky změnit a zavádět nové technologie, nemusíme nutně čelit nějakým katastrofickým scénářům, občanským válkám a podobně,“ popisuje. 
Boeing 747, jemuž se přezdívá Jumbo Jet, obsluhoval osudového dne také linku KAL 007. Komentář

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo. 

Více souvisejících

studená válka Michail Gorbačov

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nejčastější nemocí z povolání byl loni opět covid

V roce 2023 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 7001 profesionálních onemocnění u 6156 osob, z toho u 4960 žen a 1196 mužů. I loni nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2. Nejčastěji se covidem-19 v zaměstnání nakazili lidé pracující v oboru Zdravotní a sociální péče. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

před 57 minutami

před 1 hodinou

Palestina

Francie: Palestina není stát. Nesplnila podmínky pro uznání

Podmínky pro uznání Palestiny jako státu zatím nebyly splněny, uvedl ve středu francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné po oznámení několika evropských zemí, že tak učiní v naději na přinesení míru na Blízký východ. Uvedla to agentura Reuters.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Sněmovna schválila změnu pravidel oddlužení. Bude trvat kratší dobu

Doba oddlužení se má zkrátit z pěti na pouhé tři roky pro všechny dlužníky. Poslanci ve středu schválili vládní novelu insolvenčního zákona, která má ovšem své kritiky. Podle nich totiž zhorší pozici věřitelů, například samoživitelů či bytových družstev. Předlohu ještě musí posoudit Senát.  

před 2 hodinami

Robert Fico

Ficův stav je stále vážný. Převoz do Bratislavy je vyloučený

Stav slovenského premiéra Roberta Fica (Směr-SD) je stabilizovaný, ale zůstává vážný, odpovídající rozsahu a vážnosti zranění, které utrpěl. Po jednání Rady bezpečnosti SR to novinářům řekl místopředseda vlády a ministr obrany Robert Kaliňák (Směr-SD).

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Dominik Feri (TOP 09)

Feri obdrží výzvu k nástupu do vězení, odsedět si má tři roky

Exposlanec Dominik Feri dostane výzvu k nástupu do vězení bez odkladu, rozsudek byl shledán vykonatelným, informovala Česká televize ve středu. Ferimu byl na konci dubna potvrzen tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Tusk: Tisíce migrantů z Afriky do Evropy pašuje Rusko

Polský premiér Donald Tusk v úterý obvinil Rusko z pokusů o propašování tisíců migrantů z Afriky do Evropy. Polsko už o víkendu avizovalo, že se chystá posílit své východní hranice, informuje agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy