Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Během schůzky s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem Trump rovněž potvrdil, že Ukrajině budou zaslány nejmodernější zbraně. Tyto dodávky má koordinovat Severoatlantická aliance a jejich financování bude plně zajištěno evropskými zeměmi. Hodnota slíbené výzbroje se pohybuje v řádu miliard dolarů.

Trump uvedl, že s Putinem často telefonuje, jejich rozhovory jsou prý „velmi příjemné“, ale zároveň dodal, že slova nic neznamenají, pokud „na města začnou dopadat rakety“. Na otázku, jak by reagoval, pokud by Rusko eskalovalo konflikt, odpověděl vyhýbavě: „Radši se mě na to ani neptejte.“

Podle bezpečnostního zpravodaje Franka Gardnera je oznámení z Bílého domu povzbudivé pro Kyjev, zejména slib dodání zbraní. Avšak Trumpovo ultimátum s padesátidenní lhůtou působí jako déjà vu. V květnu čelil Kreml podobnému nátlaku ze strany evropských lídrů – Francie, Německa, Británie a Polska –, kteří hrozili sankcemi, pokud Moskva nepřistoupí na příměří. Putin reagoval nabídkou přímých jednání v Istanbulu, na která prezident Ukrajiny skutečně dorazil. Putin nikoliv. Trump nijak nezareagoval a plán se rozpadl.

Tentokrát se zdá, že Trump je frustrovanější. Přesto 50 dní poskytuje Rusku prostor k protiakci, případně k navržení alternativní dohody, která by mohla nové sankce odvrátit. A mezitím může Rusko během nočních útoků teoreticky odpálit až 25 000 dalších dronů a raket.

Donald Trump původně zastával vstřícnější postoj vůči Rusku a opakovaně naznačoval, že Ukrajina je hlavní překážkou míru. Ještě v dubnu pochyboval o tom, zda má Putin zájem válku vůbec ukončit. Teď ale, tři měsíce poté, co slíbil rychlé urovnání konfliktu, mění směr.

Zatímco tehdy mluvil o dvoutýdenní lhůtě, nyní přichází s tvrdým výhružným krokem: sekundárními sankcemi a podporou Ukrajiny prostřednictvím zbraní, které zaplatí spojenci z NATO. Kongres mezitím připravuje legislativu, která by prezidentovi umožnila uvalit nové sankce na země, které obchodují s Ruskem.

Pro Trumpa, který se prezentuje jako zastánce izolacionismu a hesla „America First“, jde o pozoruhodný posun. Stejně jako v případě nedávného vojenského zásahu v Íránu teď čelí riziku, že jeho vlastní voličská základna na tuto změnu reaguje negativně.

Prezident Spojených států zároveň vyzval Moskvu, aby místo války soustředila své úsilí na obchod. „Rusko má obrovský potenciál,“ řekl Trump a dodal, že by mělo své suroviny využívat pro hospodářský růst, nikoliv pro vedení konfliktu.

Navzdory výhrůžkám ohledně sankcí se moskevská burza po Trumpově prohlášení prudce zotavila. Investoři totiž původně očekávali ještě drastičtější kroky – objevily se spekulace o možném 500% clu. Nakonec oznámených 100 % bylo vnímáno jako „přijatelnější“ varianta.

Jak vysvětlila ekonomická analytička Dearbail Jordanová, sekundární sankce znamenají, že každý stát, který nadále obchoduje s Ruskem, bude čelit vysokému clu při vývozu do USA. Například pokud Indie bude dále nakupovat ruskou ropu, americké firmy dovážející indické zboží zaplatí při dovozu 100% clo. Cílem je přimět země, aby se od Ruska ekonomicky odvrátily a Moskva tak ztratila finanční zdroje na vedení války.

Spojené státy oznámily, že tyto cla vstoupí v platnost jen v případě, že do 50 dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení konfliktu. Země, které momentálně usilují o obchodní smlouvy s USA, by se mohly těmto novým poplatkům snažit vyhnout i za cenu přehodnocení svých vztahů s Moskvou.