Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert

„Je to koncentrační tábor. Lituji, že to musím říct,“ uvedl Olmert pro deník The Guardian v reakci na plán, který představil ministr obrany Israel Katz. Podle něj by Palestinci umístění v novém městě nemohli odejít jinam než do ciziny.

Katz již nařídil armádě připravit operační plány na vybudování tohoto tábora na jihu Pásma Gazy. První fáze má pojmout 600 000 lidí s cílem postupně přesídlit celou palestinskou populaci v oblasti.

Olmert varoval, že pokud k tomu skutečně dojde, bude to nevyhnutelně vnímáno jako etnické čistění. „Ještě se to nestalo,“ dodal, ale pokud dojde k deportaci statisíců lidí do jedné zóny, bude to mít jednoznačný význam.

Ačkoliv Olmert neoznačil dosavadní izraelskou kampaň v Gaze za etnické čistění, připustil, že izraelské síly páchají válečné zločiny, a to nejen v Gaze, ale i na Západním břehu Jordánu. Výstavbu „humanitárního města“ vnímá jako další zhoršení situace.

Plán má podporu premiéra Benjamina Netanjahua a jeho realizace je podle izraelských médií jednou z překážek při vyjednávání příměří.

Olmert dodal, že po měsících extrémní rétoriky a výzev ministrů k „očištění“ Gazy nelze věřit tvrzením, že by tábor měl sloužit k ochraně civilistů. „Když budují tábor a plánují ‚vyčistit‘ více než polovinu Gazy, pak to není na ochranu, ale na vyhoštění,“ řekl.

Izraelští právníci a akademici plán kritizují jako možný zločin proti lidskosti, který by za určitých podmínek mohl naplnit definici genocidy. Některé hlasy v Izraeli, které „humanitární město“ také označily za koncentrační tábor, čelily obviněním z nevhodného srovnávání s nacismem. Památník holokaustu Jad Vašem kritizoval taková přirovnání jako „vážné překroucení významu holokaustu“.

Bývalý premiér v rozhovoru rovněž ostře zkritizoval izraelské extremistické ministry, kteří podporují násilí a expanzi osad na okupovaných územích. Označil je za „nepřítele zevnitř“, který podle něj představuje větší hrozbu pro izraelskou bezpečnost než jakýkoli vnější nepřítel.

Reagoval i na aktuální události: v den rozhovoru se konaly pohřby dvou Palestinců – jednoho z nich, amerického občana, měli zabít izraelští osadníci. Podle Olmerta jde o válečné zločiny spáchané v rámci organizovaných útoků s podporou izraelských úřadů v okupovaných oblastech.

Radikální osadníci, často označovaní jako „mládež z kopců“, by podle něj nemohli systematicky a masově útočit bez institucionální ochrany.

Olmert také upozornil, že narůstající odpor vůči Izraeli, zejména ve Spojených státech, není možné jednoduše svádět na antisemitismus. Podle něj mnozí lidé po celém světě protestují kvůli tomu, co vidí na televizních obrazovkách a sociálních sítích: „Říkají si: ‚Překročili jste všechny myslitelné meze.‘“

Změna veřejného mínění v Izraeli podle něj nastane až tehdy, když země začne pociťovat váhu mezinárodního tlaku. Kritizoval také izraelská média za to, že ignorují násilí vůči Palestincům.

Olmert, který vedl izraelskou vládu v letech 2006–2009, původně podporoval vojenskou odpověď na útoky Hamásu ze 7. října 2023. Ale když vláda letos na jaře veřejně a brutálně opustila vyjednávání o ukončení bojů, uvědomil si, že se podle něj Izrael dopouští válečných zločinů. „Stydím se a mám zlomené srdce,“ řekl.

Zároveň ale stále věří, že dvoustátní řešení je možné. Spolupracuje na něm s bývalým palestinským ministrem zahraničí Násirem al-Kidwou a doufá, že by ukončení války v Gaze mohlo být součástí širší dohody o normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií.

Závěrem pak kritizoval premiéra Netanjahua i za to, že nominoval Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru, ačkoliv sám čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli podezření z válečných zločinů.