Izraelské operace v Gaze jsou velmi blízko válečnému zločinu, varuje expremiér. Mezinárodní tlak roste

Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert se ostře vymezil vůči aktuální vojenské strategii Izraele v Pásmu Gazy. V rozhovoru pro britskou stanici BBC uvedl, že to, co izraelská vláda pod vedením Benjamina Netanjahua v Gaze provádí, je „velmi blízko válečnému zločinu“. Vyjádření přichází v době, kdy se Izrael ocitá pod rostoucím mezinárodním tlakem kvůli rozsahu civilních obětí a blokádě humanitární pomoci.

Olmert, který byl premiérem v letech 2006–2009, označil současnou vojenskou ofenzivu za „válku bez cíle“ a „válku bez jakékoliv naděje na záchranu rukojmích“. Dle něj kampaň působí dojmem, že jejím hlavním výsledkem je „masové zabíjení Palestinců“. Dodal, že z každého úhlu pohledu jde o „nechutný a pobuřující“ přístup.

Zároveň vyzval současné izraelské vedení, aby jasně deklarovalo, že bojuje proti Hamasu, nikoliv proti civilnímu obyvatelstvu. Vyzval k přesnějšímu cílení a přímé odpovědnosti. „Musíme dávat jasně najevo, že bojujeme proti vrahům z Hamasu, ne proti nevinným civilistům,“ prohlásil Olmert.

Do debaty o dění v Gaze se zapojila také organizace Lékaři bez hranic (MSF). Ve středu označila izraelské uvolnění humanitární pomoci za „kouřovou clonu“, jejímž cílem je zastřít pokračující blokádu. Pascale Coissardová, koordinátorka MSF v Khan Júnis, uvedla, že množství povolené pomoci je „směšně nedostatečné“. Tvrdí, že Izrael se snaží vyhnout obvinění ze záměrného vyhladovění obyvatelstva, přičemž realita je taková, že civilisté jen přežívají.

Podle agentury AFP Izrael slíbil Spojeným arabským emirátům, že umožní průchod humanitární pomoci pro přibližně 15 000 lidí. Před začátkem vojenské operace měla však Gaza více než dva miliony obyvatel.

Na vývoj reagoval i náčelník izraelského generálního štábu Ejal Zamir, který v noci zveřejnil prohlášení. Zdůraznil, že izraelská armáda jedná v sebeobraně a že jakákoli obvinění z porušování mezinárodního práva jsou podle něj „nepodložená“. Podle palestinských zdravotnických služeb si izraelské útoky dosud vyžádaly přes 50 000 životů.

Zamir v emotivním vyjádření adresoval slova přímo palestinskému obyvatelstvu. Prohlásil, že to není Izrael, kdo zapříčinil současné utrpení, ale Hamas, který podle něj zneužívá civilisty jako lidské štíty, skrývá se v nemocnicích a školách a žije v luxusu, zatímco obyvatelé trpí.

„To vaše vedení je zodpovědné za tuto válku a za současnou situaci. Oni přinesli zkázu – a oni nebudou těmi, kdo Gazu znovu vybudují,“ uvedl Zamir.

Šéf izraelské armády dále popřel jakékoliv morální selhání vojáků a ujistil veřejnost, že armáda postupuje podle izraelských i mezinárodních právních předpisů. „Každý, kdo zpochybňuje integritu našich činů, se mýlí,“ prohlásil.

Zamir se rovněž snažil uklidnit rodiny rukojmích, kteří byli uneseni Hamásem 7. října 2023. Mnoho z nich je podle dostupných informací již mrtvých, ale Izrael stále pokračuje ve vojenské operaci s cílem jejich osvobození. „Chápu bolest a úzkost rodin. Děláme vše, co je v našich silách, abychom je přivedli domů,“ ujistil.

Debata o izraelském postupu v Gaze zůstává vysoce polarizovaná. Zatímco izraelské vedení argumentuje národní bezpečností a bojem proti terorismu, mezinárodní humanitární organizace, včetně OSN, čím dál častěji hovoří o možné kolektivní vině a volají po vyšetření možných válečných zločinů. 

Související

Prezident Trump

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucímu napětí nejen ze zahraničí, ale i z vlastního tábora. V sázce je nejzásadnější bezpečnostní rozhodnutí jeho dosavadních dvou prezidentských období — zda Spojené státy zaútočí na íránský jaderný komplex ve Fordo, ukrytý hluboko pod zemí. Zatímco Izrael na Trumpa tlačí, aby se do konfliktu aktivně zapojil, jeho vlastní příznivci z hnutí MAGA i levicoví oponenti varují před zatažením Ameriky do další nekonečné války na Blízkém východě.
Velitelské středisko izraelského letectva dohlížející na údery v Íránu Původní zpráva

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Izrael usiluje o likvidaci íránského jaderného programu i o oslabení režimu ajatolláha Chameneího, jehož pád by mohl narušit podporu skupin jako Hamás či Hizballáh. Zároveň však hrozí, že by Írán mohl sklouznout do občanské války. Izrael rovněž zřejmě záměrně akcentuje jadernou hrozbu, aby získal podporu Západu, zatímco skutečným cílem může být odvést pozornost od vlastní krize doma i v Gaze.

Více souvisejících

Izrael Pásmo Gazy Izraelská armáda Ehud Olmert

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucímu napětí nejen ze zahraničí, ale i z vlastního tábora. V sázce je nejzásadnější bezpečnostní rozhodnutí jeho dosavadních dvou prezidentských období — zda Spojené státy zaútočí na íránský jaderný komplex ve Fordo, ukrytý hluboko pod zemí. Zatímco Izrael na Trumpa tlačí, aby se do konfliktu aktivně zapojil, jeho vlastní příznivci z hnutí MAGA i levicoví oponenti varují před zatažením Ameriky do další nekonečné války na Blízkém východě.

včera

Donald Trump

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump

Prezident USA Donald Trump večer vydal sérii ostrých varování vůči Íránu, přičemž se zaměřil zejména na nejvyššího vůdce země ajatolláha Alího Chameneího, kterého na své síti Truth Social označil za „snadný cíl“ a naznačil, že americká trpělivost se rychle vyčerpává. V regionu zároveň narůstá napětí kvůli pokračujícím raketovým útokům mezi Íránem a Izraelem.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné

Nově představený zlatý chytrý telefon nesoucí jméno Donalda Trumpa se stal terčem kritiky odborníků i etických watchdogů. Trump Organization oznámila plány na uvedení vlastního mobilního telefonu, který by měl být „vyroben v USA“ a prodáván za 499 dolarů (přibližně 11 600 Kč). Analytici však tento záměr označují za technicky téměř nemožný a zpochybňují i samotnou etiku tohoto podnikatelského kroku prezidenta Spojených států.

včera

Poslanecká sněmovna

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

včera

Velitelské středisko izraelského letectva dohlížející na údery v Íránu

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Izrael usiluje o likvidaci íránského jaderného programu i o oslabení režimu ajatolláha Chameneího, jehož pád by mohl narušit podporu skupin jako Hamás či Hizballáh. Zároveň však hrozí, že by Írán mohl sklouznout do občanské války. Izrael rovněž zřejmě záměrně akcentuje jadernou hrozbu, aby získal podporu Západu, zatímco skutečným cílem může být odvést pozornost od vlastní krize doma i v Gaze.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi

Izraelská armáda v úterý oznámila, že její letectvo provedlo sérii vzdušných útoků na několik lokalit v západním Íránu. Podle oficiálního prohlášení izraelských ozbrojených sil bylo při úderech zasaženo „několik míst a desítky odpalovacích zařízení balistických raket“. Tyto útoky jsou součástí intenzivního vojenského střetu mezi Izraelem a Íránem, který pokračuje již pátý den.

včera

Prezident Trump

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti

Prezident Donald Trump předčasně odcestoval ze summitu G7 v kanadské Albertě a vyvolal tím vlnu spekulací, co stojí za tímto krokem – a především jak bude nyní Spojené státy směřovat ve stále vyhrocenější krizi mezi Izraelem a Íránem. Bílý dům sice uvedl, že odjezd souvisí s vývojem na Blízkém východě, ale sám Trump později na sociální síti Truth Social popřel, že by šlo o reakci na snahu o příměří. „Vracíme se kvůli důležitým věcem,“ uvedl bez dalších podrobností.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

včera

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

včera

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

včera

včera

včera

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

včera

16. června 2025 21:43

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy